Šablona:Článek dne/2022/20 - Historie editací

Sysop: ++

2024-01-04T13:38:01Z

← Starší verze		Verze z 4. 1. 2024, 13:38
Řádka 19:		Řádka 19:

	Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce. Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: ''„Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu ?“''		Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce. Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: ''„Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu ?“''
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: -- optimalizace

2022-09-20T15:01:50Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2022, 15:01
Řádka 18:		Řádka 18:
	Jako čestný host se zúčastnil [[Letní olympijské hry 1968\|olympiády v Mexiku]] na podzim roku 1968.		Jako čestný host se zúčastnil [[Letní olympijské hry 1968\|olympiády v Mexiku]] na podzim roku 1968.

-	Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce~~, domů se vracel na víkendy jednou za týden nebo i za tři~~. Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: ''„Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu ?“''	+	Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce. Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: ''„Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu ?“''
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-09-20T15:00:09Z

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2022, 15:00
Řádka 11:		Řádka 11:
	Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.		Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.

-	Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.	+	Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.
	Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.		Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.

Řádka 17:		Řádka 17:

	Jako čestný host se zúčastnil [[Letní olympijské hry 1968\|olympiády v Mexiku]] na podzim roku 1968.		Jako čestný host se zúčastnil [[Letní olympijské hry 1968\|olympiády v Mexiku]] na podzim roku 1968.
		+
		+	Po nuceném odchodu z armády jej nikde nesměli zaměstnat, místo našel roku 1969 až u podniku Stavební geologie, takže šest let jezdil a hloubil studny. S kolegy přespával v maringotce, domů se vracel na víkendy jednou za týden nebo i za tři. Španělský novinář, který chtěl vidět, jak čtyřnásobný olympijský vítěz žije a kterého za ním Dana Zátopková zavezla, spatřil Zátopka, jak zablácený pracuje ve špíně a bahně. A podle Dany Zátopkové se cestou zpátky do Prahy rozplakal: ''„Takhle vy tady opečováváte svého hrdinu ?“''
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-09-20T14:56:44Z

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2022, 14:56
Řádka 9:		Řádka 9:

	Zátopek poprvé vstoupil na mezinárodní atletické závodiště na [[Letní olympijské hry 1948\|LOH v Londýně roku 1948]], kde vyhrál běh na 10 km (byl to tehdy jeho druhý závod na takovou vzdálenost) a na 5 km skončil druhý za [[Gaston Reiff\|Gastonem Reiffem]] z [[Belgie]].		Zátopek poprvé vstoupil na mezinárodní atletické závodiště na [[Letní olympijské hry 1948\|LOH v Londýně roku 1948]], kde vyhrál běh na 10 km (byl to tehdy jeho druhý závod na takovou vzdálenost) a na 5 km skončil druhý za [[Gaston Reiff\|Gastonem Reiffem]] z [[Belgie]].
-	Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.	+	Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.

	Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.		Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.
	Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.		Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.

-	Zátopkův běžecký styl byl velmi charakteristický a hodně se lišil od toho, co se v tehdejší době považovalo za účinný styl. Otáčel hlavou, obličej měl pokřivený námahou, čemuž vděčí za přezdívku ''Emil Hrozný'' nebo ''česká lokomotiva''. Když se ho lidé ptali na jeho umučený výraz ve tváři, prý odpověděl: To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení.” Navíc trénoval za každého počasí, a to i když sněžilo, a na sobě měl často těžké válečné kanady namísto speciálních běžeckých bot, tvrdil, že při závodě tak získá pocit lehkých nohou. Měl i speciální tréninkovou pomúcku. Běžel se svojí manželkou na zádech. Vždycky rád poradil jiným běžcům	+	Zátopkův běžecký styl byl velmi charakteristický a hodně se lišil od toho, co se v tehdejší době považovalo za účinný styl. Otáčel hlavou, obličej měl pokřivený námahou, čemuž vděčí za přezdívku ''Emil Hrozný'' nebo ''česká lokomotiva''. Když se ho lidé ptali na jeho umučený výraz ve tváři, prý odpověděl: To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení.” Navíc trénoval za každého počasí, a to i když sněžilo, a na sobě měl často těžké válečné kanady namísto speciálních běžeckých bot, tvrdil, že při závodě tak získá pocit lehkých nohou. Měl i speciální tréninkovou pomúcku. Běžel se svojí manželkou na zádech. Vždycky rád poradil jiným běžcům.
		+
		+	Jako čestný host se zúčastnil [[Letní olympijské hry 1968\|olympiády v Mexiku]] na podzim roku 1968.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-09-20T14:51:54Z

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2022, 14:51
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''<big>[[Emil Zátopek]]</big>''' (* [[19. září]] [[1922]], † [[21. listopad]]u [[2000]]) byl slavný [[Česká republika\|český]] [[Atletika\|atlet]], čtyřnásobný [[olympijské hry\|olympijský]] vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky [[Dana Zátopková\|Dany Zátopkové]].		'''<big>[[Emil Zátopek]]</big>''' (* [[19. září]] [[1922]], † [[21. listopad]]u [[2000]]) byl slavný [[Česká republika\|český]] [[Atletika\|atlet]], čtyřnásobný [[olympijské hry\|olympijský]] vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky [[Dana Zátopková\|Dany Zátopkové]].

-	Zátopek byl prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut (28:54,2 [[1. červen\|1. června]] [[1954]] v [[Brusel]]u) a trať 20 km pod jednu hodinu (59:51,8 [[29. září]] [[1951]] ve [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]]). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. '''Je to jeden z největších atletů všech dob'''. Nejvíce se ale proslavil během olympijských her [[1952]] v [[Helsinky\|Helsinkách]], kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a dokonce i [[Maratonský běh\|maratón]], který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplin tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Zátopek, známý svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, byl v cizině přezdíván ''„supící lokomotiva“''.	+	Zátopek byl prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut (28:54,2 [[1. červen\|1. června]] [[1954]] v [[Brusel]]u) a trať 20 km pod jednu hodinu (59:51,8 [[29. září]] [[1951]] ve [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]]). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. '''Je to jeden z největších atletů všech dob'''. Nejvíce se ale proslavil během olympijských her [[1952]] v [[Helsinky\|Helsinkách]], kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a dokonce i [[Maratonský běh\|maratón]], který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplin tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Zátopek, známý svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, byl v cizině přezdíván ''„supící lokomotiva“''.

	Emil Zátopek se narodil do chudé rodiny jako sedmé dítě. Ve svých šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně. Ve Zlíně začal trénovat ve společnosti tehdy elitních českých běžců, jako byli Tomáš Šalé či Jan Haluza. Právě Jan Haluza se stal na dva roky jeho prvním (neoficiálním) trenérem. Společně absolvovali také řadu závodů.		Emil Zátopek se narodil do chudé rodiny jako sedmé dítě. Ve svých šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně. Ve Zlíně začal trénovat ve společnosti tehdy elitních českých běžců, jako byli Tomáš Šalé či Jan Haluza. Právě Jan Haluza se stal na dva roky jeho prvním (neoficiálním) trenérem. Společně absolvovali také řadu závodů.
Řádka 11:		Řádka 11:
	Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.		Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.

-	Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.	+	Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.
	Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.		Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.
		+
		+	Zátopkův běžecký styl byl velmi charakteristický a hodně se lišil od toho, co se v tehdejší době považovalo za účinný styl. Otáčel hlavou, obličej měl pokřivený námahou, čemuž vděčí za přezdívku ''Emil Hrozný'' nebo ''česká lokomotiva''. Když se ho lidé ptali na jeho umučený výraz ve tváři, prý odpověděl: To víte, není to gymnastika nebo krasobruslení.” Navíc trénoval za každého počasí, a to i když sněžilo, a na sobě měl často těžké válečné kanady namísto speciálních běžeckých bot, tvrdil, že při závodě tak získá pocit lehkých nohou. Měl i speciální tréninkovou pomúcku. Běžel se svojí manželkou na zádech. Vždycky rád poradil jiným běžcům
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2022-09-20T14:49:13Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 20. 9. 2022, 14:49
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Fotothek df roe-neg 0006305 003 Emil Zátopek.jpg\|right\|160px\|Emil Zátopek (1951)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (~~'''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''<big>[[Emil Zátopek]]</big>''' (* [[19. září]] [[1922]], † [[21. listopad]]u [[2000]]) byl slavný [[Česká republika\|český]] [[Atletika\|atlet]], čtyřnásobný [[olympijské hry\|olympijský]] vítěz ve vytrvalostním běhu, manžel atletky [[Dana Zátopková\|Dany Zátopkové]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire~~: ~~původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ ~~1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE~~ ~~1394b s rychlostí až 800~~ ~~Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí až 3~~ ~~200~~ ~~Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, v ~~profesionální sféře~~ se ~~používá k rychlému připojení externích disků~~ a ~~optických mechanik~~.	+	Zátopek byl prvním člověkem na světě, který uběhl trať 10 km pod 29 minut (28:54,2 [[1. červen\|1. června]] [[1954]] v [[Brusel]]u) a trať 20 km pod jednu hodinu (59:51,8 [[29. září]] [[1951]] ve [[Brandýs nad Labem-Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]]). Celkem vytvořil třináct světových rekordů na kilometrových a pět na mílových tratích. '''Je to jeden z největších atletů všech dob'''. Nejvíce se ale proslavil během olympijských her [[1952]] v [[Helsinky\|Helsinkách]], kde vyhrál běh na 5 km, 10 km a dokonce i [[Maratonský běh\|maratón]], který tehdy běžel poprvé v životě. V každé z těchto disciplin tehdy zároveň ustavil nový olympijský rekord. Tento „trojboj“ se dodnes žádnému vytrvalci nepodařilo zopakovat a atletičtí experti pochybují, že se ještě někomu kdy podaří. Zátopek, známý svým upracovaným stylem běhu, doprovázeným křečovitými grimasami, byl v cizině přezdíván ''„supící lokomotiva“''.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení~~ ve ~~stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]]~~, ~~například mezi [[Scanner\|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (~~standardně šest~~). ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4~~,~~5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30~~ ~~[[volt]]y~~, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Emil Zátopek se narodil do chudé rodiny jako sedmé dítě. Ve svých šestnácti letech začal pracovat v Baťově obuvnické továrně ve Zlíně. Ve Zlíně začal trénovat ve společnosti tehdy elitních českých běžců, jako byli Tomáš Šalé či Jan Haluza. Právě Jan Haluza se stal na dva roky jeho prvním (neoficiálním) trenérem. Společně absolvovali také řadu závodů.
		+	V roce [[1944]], tedy za pouhé čtyři roky, Emil pokořil český rekord v běhu na 2 000, 3 000 a 5 000 metrů. Byl vybrán do českého reprezentačního týmu na mistrovství Evropy 1946. Na pětikilometrové trati skončil pátý, když překonal výkonem 14:25.8 svůj vlastní český rekord 14:50.2.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný~~ v roce ~~2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. To také ~~umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k velkému poklesu~~ v ~~isochronním přenosu~~.	+	Zátopek poprvé vstoupil na mezinárodní atletické závodiště na [[Letní olympijské hry 1948\|LOH v Londýně roku 1948]], kde vyhrál běh na 10 km (byl to tehdy jeho druhý závod na takovou vzdálenost) a na 5 km skončil druhý za [[Gaston Reiff\|Gastonem Reiffem]] z [[Belgie]].
		+	Následující rok se mu podařilo hned dvakrát zlomit světový rekord v běhu na 10 km a ve čtyřech dalších sezónách si třikrát vylepšil svůj vlastní rekord. Držel také rekordy v běhu na 5 km (1954), 20 km (dvakrát v roce 1951), 25 km (1952 a 1955), 30 km (1952) a také v [[hodinovka\|hodinovém běhu]] (dvakrát v roce 1951). Na mistrovství Evropy 1950 vyhrál běh na 5 a 10 km a na dalším mistrovství Evropy byl znovu první na 10 km trati.
		+
		+	Na [[Letní olympijské hry 1952\|LOH 1952 v Helsinkách]] vyhrál Zátopek zlatou medaili v běhu na 5 km, 10 km a v maratonu. Ve všech třech těchto disciplínách tak překonal olympijské rekordy. Na pětikilometrové trati zvítězil po úporném boji v posledním kole (57.5 s), v němž se dostal ze čtvrtého na první místo, když předběhl i [[Christopher Chataway\|Christophera Chatawaye]], který zakopl o obrubník dráhy a doběhl tedy jako druhý. Třetí medaili získal, když se na poslední chvíli rozhodl zúčastnit se také [[maratonský běh\|maratonu]]. Běžel ho poprvé v životě a zvítězil. Jeho strategie pro maraton byla jednoduchá: držet se [[Jim Peters\|Jima Peterse]], britského držitele světového rekordu. Po úmorných prvních patnácti kilometrech, kdy už Peters věděl, že přecenil své síly, se ho Zátopek zeptal, co si zatím o závodu myslí. Překvapený Angličan řekl Zátopkovi ve snaze ho zmást, že tempo je dost pomalé”. Čech tedy prostě zrychlil, Peters závod nedokončil a Zátopek nastolil nový olympijský rekord.
		+	Zátopek se pokusil obhájit svou zlatou medaili z maratonu v roce 1956, na tréninku si ale poranil tříslo a musel být na šest týdnů hospitalizován.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2020/76 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/20: 2022

2022-01-06T17:47:13Z

Stránka Šablona:Článek dne/2020/76 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/20: 2022

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2022, 17:47

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2019/110 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/76

2020-01-06T11:28:12Z

Stránka Šablona:Článek dne/2019/110 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2020/76

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 11:28

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2018/110 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/110: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“

2019-01-07T12:16:47Z

Stránka Šablona:Článek dne/2018/110 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2019/110: Nahrazení textu „Článek dne/2018/“ textem „Článek dne/2019/“

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 12:16

Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/116 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/110: 2018

2018-01-07T10:07:34Z

Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne/2017/116 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2018/110: 2018

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2018, 10:07