Šablona:Článek dne/2023/09 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2026-01-15T09:00:33Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 15. 1. 2026, 09:00
Řádka 14:		Řádka 14:
	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.		Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.

-	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2023-06-22T18:48:02Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:48
Řádka 10:		Řádka 10:
	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.		Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.

-	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 ~~- 300~~ km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.	+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 až 260 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.		Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.

-	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>	+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2023-06-22T18:39:20Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:39
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]		[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]
-	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je ~~zevšeobecnělý~~ [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[~~druhá~~ světová válka\|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen\|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].	+	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je všeobecný [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[Druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen\|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.<br />Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:		Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.<br />Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:

Sysop: ++

2023-06-22T18:37:56Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:37
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen\|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].		'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen\|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

-	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.	+	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.<br />Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:
-		+
-	Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:	+
	* evakuace obyvatel a zařízení průmyslových závodů do východních oblastí země		* evakuace obyvatel a zařízení průmyslových závodů do východních oblastí země
	* přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu		* přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu

Sysop: ++

2023-06-22T18:36:37Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:36
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]		[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]
-	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].	+	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen\|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

-	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho ~~[[satelitní stát\|~~satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.	+	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.

	Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:		Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:
Řádka 12:		Řádka 12:
	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.		Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.

-	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála ~~[[Georgij Konstantinovič Žukov\|~~Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.	+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

-	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[~~Třetí říše~~\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[~~Německé válečné~~ zločiny ve druhé světové ~~válce~~\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.	+	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.

-	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[~~Třetí říše~~\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>	+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2023-06-22T18:15:57Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:15
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]		[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]
-	'''[[~~Jane Russell~~]]''' (* [[21. červen\|21. června]] [[~~1921~~]]~~, †~~ [[~~28. únor~~]]a [[~~2011~~]]~~) byla americká filmová herečka~~ a [[~~sexuální symbol~~]].	+	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

-	~~Její rodiče pocházeli ze~~ [[~~Severní Dakota~~\|~~Severní Dakoty~~]]~~. Tři z jejich prarodičů se narodili v~~ [[~~Kanada~~\|~~Kanadě~~]]~~, zatímco babička z otcovy strany pocházela z~~ [[~~Německo~~\|~~Německa~~]]~~. Její rodiče~~ se ~~vzali v roce 1917~~. ~~Její otec~~ byl ~~bývalý~~ [[~~nadporučík~~]] [[~~Armáda Spojených států amerických\|americké armády~~]] ~~pověřený velením a její matka byla bývalá kočovná herečka. V prvních letech manželství žili rodiče v Edmontonu v provincii Alberta v Kanadě. Před narozením Jane~~ se její ~~matka dočasně přestěhovala do Spojených států~~, ~~aby zajistila~~, že ~~Jane bude americkou občankou. Později~~ se ~~rodina přemístila do~~ [[~~San Fernando Valley]] v jižní [[Kalifornie~~\|~~Kalifornii~~]]. ~~V roce 1930 žili v~~ [[~~Burbank]]u a její otec pracoval jako vedoucí kanceláře v pobočce továrny na [[Mýdlo~~\|~~mýdla]]~~.	+	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho [[satelitní stát\|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.
-	~~Matka zajistila Russellové lekce na klavír. Navíc se kromě hudby zajímala o drama a účinkovala v představeních [[střední škola Van Nuys\|střední školy Van Nuys~~]]~~. Nejdříve chtěla být designérkou, po smrti svého otce se rozhodla pracovat jako recepční. Také působila jako~~ [[~~modelka\|fotomodelka~~]] ~~a na přání své matky studovala drama~~, ~~hrála s divadlem~~ [[~~Max Reinhardt~~\|~~Maxe Reinhardta~~]] a ~~se slavnou [[rusko]]u herečkou Mariou Ouspenskou~~.	+

-	~~V roce 1940 podepsala Russellová sedmiletou~~ [[~~smlouva~~\|~~smlouvu~~]] s [[~~film~~]]~~ovým magnátem~~ [[~~Howard Hughes~~\|~~Howardem Hughesem~~]] ~~a debutovala ve~~ [[~~film~~]]u ''[[~~Zločinec~~]]~~'' (~~[[~~1943 ve filmu\|1943~~]]), ~~příběhu o~~ [[~~Billy Kid~~]]~~ovi~~, který ~~ukázal její smyslnou postavu. Ačkoliv~~ byl ~~film dokončen~~ v ~~roce~~ [[~~1941~~]], ~~objevil se~~ na ~~plátnech až~~ o ~~dva roky později~~. ~~Nastaly problémy s~~ [[~~cenzura~~\|~~cenzurou~~]] ~~kvůli způsobu~~, ~~jakým je ve filmu ukázán její bohatý~~ [[~~výstřih~~]]. ~~Když film konečně prošel cenzurou,~~ byl ~~uveden v roce 1946. Během tohoto období byla Russellová zaneprázdněna publicitou~~ a ~~stávala se slavnou osobou~~.	+	Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:
-	~~Spolu s Lanou Turnerovou a Ritou Hayworthovou zosobňovala Russellová vzhled smyslné sladké dívky~~, ~~ačkoliv její míry a výška byly jiné než u jejich současnic~~. ~~Vedle tisíců útržků od~~ [[~~Komika~~\|~~komiků~~]] z [[~~Rozhlas~~\|~~rádia~~]], ~~včetně~~ [[~~Boba Hopeho~~]], ~~který ji představil~~ jako ~~"dvě~~ a ~~jedinou Jane Russellovou"~~, ~~její fotografie~~ na ~~stohu sena mračící~~ se ~~se vzpurnou krásou~~ a ~~mladou smyslností~~, ~~když se její ňadra napínaly pevně proti jejím šatům~~, ~~byla oblíbeným obrázkem mužů sloužících ve~~ [[~~druhá světová válka~~\|~~druhé světové válce~~]].	+	* evakuace obyvatel a zařízení průmyslových závodů do východních oblastí země
-	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>	+	* přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu
		+	* organizování [[partyzánská válka\|partyzánského boje]]
		+
		+	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.
		+
		+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.
		+
		+	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Třetí říše\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.
		+
		+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Třetí říše\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2023-06-22T18:07:40Z

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:07
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~Jane russell-1945~~.jpg\|right\|160px\|~~Jane Russell~~ (1945)]]	+	[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]
	'''[[Jane Russell]]''' (* [[21. červen\|21. června]] [[1921]], † [[28. únor]]a [[2011]]) byla americká filmová herečka a [[sexuální symbol]].		'''[[Jane Russell]]''' (* [[21. červen\|21. června]] [[1921]], † [[28. únor]]a [[2011]]) byla americká filmová herečka a [[sexuální symbol]].

Sysop: ++

2023-06-21T14:22:01Z

← Starší verze		Verze z 21. 6. 2023, 14:22
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN~~-~~Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Jane russell-1945.jpg\|right\|160px\|Jane Russell (1945)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (~~'''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Jane Russell]]''' (* [[21. červen\|21. června]] [[1921]], † [[28. únor]]a [[2011]]) byla americká filmová herečka a [[sexuální symbol]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ ~~1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE~~ ~~1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový standard IEEE 1394c~~ s ~~rychlostí až 3~~ ~~200~~ Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	Její rodiče pocházeli ze [[Severní Dakota\|Severní Dakoty]]. Tři z jejich prarodičů se narodili v [[Kanada\|Kanadě]], zatímco babička z otcovy strany pocházela z [[Německo\|Německa]]. Její rodiče se vzali v roce 1917. Její otec byl bývalý [[nadporučík]] [[Armáda Spojených států amerických\|americké armády]] pověřený velením a její matka byla bývalá kočovná herečka. V prvních letech manželství žili rodiče v Edmontonu v provincii Alberta v Kanadě. Před narozením Jane se její matka dočasně přestěhovala do Spojených států, aby zajistila, že Jane bude americkou občankou. Později se rodina přemístila do [[San Fernando Valley]] v jižní [[Kalifornie\|Kalifornii]]. V roce 1930 žili v [[Burbank]]u a její otec pracoval jako vedoucí kanceláře v pobočce továrny na [[Mýdlo\|mýdla]].
		+	Matka zajistila Russellové lekce na klavír. Navíc se kromě hudby zajímala o drama a účinkovala v představeních [[střední škola Van Nuys\|střední školy Van Nuys]]. Nejdříve chtěla být designérkou, po smrti svého otce se rozhodla pracovat jako recepční. Také působila jako [[modelka\|fotomodelka]] a na přání své matky studovala drama, hrála s divadlem [[Max Reinhardt\|Maxe Reinhardta]] a se slavnou [[rusko]]u herečkou Mariou Ouspenskou.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] ~~počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což~~ v ~~praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel~~ se ~~správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který~~ je ~~použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4~~,~~5 metru~~ a ~~je flexibilnější~~ než ~~většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30 ~~[[~~volt~~]]y, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.~~	+	V roce 1940 podepsala Russellová sedmiletou [[smlouva\|smlouvu]] s [[film]]ovým magnátem [[Howard Hughes\|Howardem Hughesem]] a debutovala ve [[film]]u ''[[Zločinec]]'' ([[1943 ve filmu\|1943]]), příběhu o [[Billy Kid]]ovi, který ukázal její smyslnou postavu. Ačkoliv byl film dokončen v roce [[1941]], objevil se na plátnech až o dva roky později. Nastaly problémy s [[cenzura\|cenzurou]] kvůli způsobu, jakým je ve filmu ukázán její bohatý [[výstřih]]. Když film konečně prošel cenzurou, byl uveden v roce 1946. Během tohoto období byla Russellová zaneprázdněna publicitou a stávala se slavnou osobou.
-		+	Spolu s Lanou Turnerovou a Ritou Hayworthovou zosobňovala Russellová vzhled smyslné sladké dívky, ačkoliv její míry a výška byly jiné než u jejich současnic. Vedle tisíců útržků od [[Komika\|komiků]] z [[Rozhlas\|rádia]], včetně [[Boba Hopeho]], který ji představil jako "dvě a jedinou Jane Russellovou", její fotografie na stohu sena mračící se se vzpurnou krásou a mladou smyslností, když se její ňadra napínaly pevně proti jejím šatům, byla oblíbeným obrázkem mužů sloužících ve [[druhá světová válka\|druhé světové válce]].
-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný v roce 2000, upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2022/36 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2023/09: 2023

2023-01-14T10:52:53Z

Stránka Šablona:Článek dne/2022/36 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2023/09: 2023

← Starší verze

Verze z 14. 1. 2023, 10:52

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2020/92 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/36: 2022

2022-01-07T08:51:15Z

Stránka Šablona:Článek dne/2020/92 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2022/36: 2022

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2022, 08:51

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:48
Řádka 10:		Řádka 10:
	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.		Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.

-	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 ~~- 300~~ km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.	+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 až 260 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.		Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.

-	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>	+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:36
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]		[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]
-	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].	+	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo '''[[22. červen\|22. června]] [[1941]]''' nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

-	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho ~~[[satelitní stát\|~~satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.	+	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho satelitů útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.

	Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:		Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:
Řádka 12:		Řádka 12:
	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.		Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.

-	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála ~~[[Georgij Konstantinovič Žukov\|~~Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.	+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála Žukova a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.

-	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[~~Třetí říše~~\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[~~Německé válečné~~ zločiny ve druhé světové ~~válce~~\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.	+	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Nacistické Německo\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Válečné zločiny Německa během druhé světové války\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.

-	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[~~Třetí říše~~\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>	+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Nacistické Německo\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 22. 6. 2023, 18:15
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]		[[Soubor:Raising a flag over the Reichstag 2.jpg\|right\|160px\|Raising a flag over the Reichstag (1945)]]
-	'''[[~~Jane Russell~~]]''' (* [[21. červen\|21. června]] [[~~1921~~]]~~, †~~ [[~~28. únor~~]]a [[~~2011~~]]~~) byla americká filmová herečka~~ a [[~~sexuální symbol~~]].	+	'''<big>[[Velká vlastenecká válka]]</big>''' je zevšeobecnělý [[Ruština\|ruský]] termín pro střetnutí [[Sovětský svaz\|SSSR]] s [[Nacistické Německo\|Velkoněmeckou říší]] a zeměmi Osy během [[druhá světová válka\|druhé světové války]], které začalo [[22. červen\|22. června]] [[1941]] nečekaným přepadením [[Sovětský svaz\|SSSR]] ze strany [[Nacistické Německo\|Německa]] a skončilo německou [[kapitulace\|kapitulací]] [[8. květen\|8. května]] [[1945]].

-	~~Její rodiče pocházeli ze~~ [[~~Severní Dakota~~\|~~Severní Dakoty~~]]~~. Tři z jejich prarodičů se narodili v~~ [[~~Kanada~~\|~~Kanadě~~]]~~, zatímco babička z otcovy strany pocházela z~~ [[~~Německo~~\|~~Německa~~]]~~. Její rodiče~~ se ~~vzali v roce 1917~~. ~~Její otec~~ byl ~~bývalý~~ [[~~nadporučík~~]] [[~~Armáda Spojených států amerických\|americké armády~~]] ~~pověřený velením a její matka byla bývalá kočovná herečka. V prvních letech manželství žili rodiče v Edmontonu v provincii Alberta v Kanadě. Před narozením Jane~~ se její ~~matka dočasně přestěhovala do Spojených států~~, ~~aby zajistila~~, že ~~Jane bude americkou občankou. Později~~ se ~~rodina přemístila do~~ [[~~San Fernando Valley]] v jižní [[Kalifornie~~\|~~Kalifornii~~]]. ~~V roce 1930 žili v~~ [[~~Burbank]]u a její otec pracoval jako vedoucí kanceláře v pobočce továrny na [[Mýdlo~~\|~~mýdla]]~~.	+	Dne [[22. červen\|22. června]] 1941 zahájila vojska [[Nacistické Německo\|nacistického Německa]] a jeho [[satelitní stát\|satelitů]] útok, jehož se zúčastnilo kolem 3,6 miliónů vojáků. Útočící vojska měla k dispozici 50 tisíc děl a minometů, 3,6 tisíce tanků a samohybných děl a 2,7 tisíce bojových letounů. I když Stalin o plánovaném útoku věděl, přesto byl opatrný a rozkaz k bojové pohotovosti nechal vydat několik hodin před německým útokem. Ten však k některým jednotkám vůbec nedorazil, a tak útočící [[Luftwaffe\|německé letectvo]] mohlo ničit beztrestně sovětskou techniku, vojenské objekty. Útokem vojsk byla [[Rudá armáda]] zaskočena, přičemž se projevila její nepřipravenost a neschopnost organizovat obranné boje, takže sovětská obrana se začala rychle rozpadat. Stalin byl útokem tak šokován, že se ukryl (pravděpodobně i ze strachu z puče generálů) a teprve [[30. červen\|30. června]] vznikl pod jeho velením ''Státní výbor obrany''. Nejvyšší sovětský představitel veřejně vystoupil až [[3. červenec\|3. července]] [[1941]], kdy vyzval občany [[Sovětský svaz\|SSSR]] k obraně proti Německu a k sebeobětování.
-	~~Matka zajistila Russellové lekce na klavír. Navíc se kromě hudby zajímala o drama a účinkovala v představeních [[střední škola Van Nuys\|střední školy Van Nuys~~]]~~. Nejdříve chtěla být designérkou, po smrti svého otce se rozhodla pracovat jako recepční. Také působila jako~~ [[~~modelka\|fotomodelka~~]] ~~a na přání své matky studovala drama~~, ~~hrála s divadlem~~ [[~~Max Reinhardt~~\|~~Maxe Reinhardta~~]] a ~~se slavnou [[rusko]]u herečkou Mariou Ouspenskou~~.	+

-	~~V roce 1940 podepsala Russellová sedmiletou~~ [[~~smlouva~~\|~~smlouvu~~]] s [[~~film~~]]~~ovým magnátem~~ [[~~Howard Hughes~~\|~~Howardem Hughesem~~]] ~~a debutovala ve~~ [[~~film~~]]u ''[[~~Zločinec~~]]~~'' (~~[[~~1943 ve filmu\|1943~~]]), ~~příběhu o~~ [[~~Billy Kid~~]]~~ovi~~, který ~~ukázal její smyslnou postavu. Ačkoliv~~ byl ~~film dokončen~~ v ~~roce~~ [[~~1941~~]], ~~objevil se~~ na ~~plátnech až~~ o ~~dva roky později~~. ~~Nastaly problémy s~~ [[~~cenzura~~\|~~cenzurou~~]] ~~kvůli způsobu~~, ~~jakým je ve filmu ukázán její bohatý~~ [[~~výstřih~~]]. ~~Když film konečně prošel cenzurou,~~ byl ~~uveden v roce 1946. Během tohoto období byla Russellová zaneprázdněna publicitou~~ a ~~stávala se slavnou osobou~~.	+	Vzhledem k rychlému postupu německých vojsk byla přijata tato rozhodnutí:
-	~~Spolu s Lanou Turnerovou a Ritou Hayworthovou zosobňovala Russellová vzhled smyslné sladké dívky~~, ~~ačkoliv její míry a výška byly jiné než u jejich současnic~~. ~~Vedle tisíců útržků od~~ [[~~Komika~~\|~~komiků~~]] z [[~~Rozhlas~~\|~~rádia~~]], ~~včetně~~ [[~~Boba Hopeho~~]], ~~který ji představil~~ jako ~~"dvě~~ a ~~jedinou Jane Russellovou"~~, ~~její fotografie~~ na ~~stohu sena mračící~~ se ~~se vzpurnou krásou~~ a ~~mladou smyslností~~, ~~když se její ňadra napínaly pevně proti jejím šatům~~, ~~byla oblíbeným obrázkem mužů sloužících ve~~ [[~~druhá světová válka~~\|~~druhé světové válce~~]].	+	* evakuace obyvatel a zařízení průmyslových závodů do východních oblastí země
-	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>	+	* přechod průmyslové výroby na válečnou výrobu
		+	* organizování [[partyzánská válka\|partyzánského boje]]
		+
		+	Rychlý postup německých jednotek trval zhruba do poloviny července roku [[1941]]. Poté se začala sovětská obrana částečně stabilizovat, ovšem chyby v organizaci i množící se absence základní zbraně vojáků - pušek, neumožňovaly [[Rudá armáda\|Rudé armádě]] vymanit se z ústupových bojů. Útok německé armády byl zpomalen před [[Volgograd\|Leningradem]], u [[Smolensk]]a i u [[Kyjev]]a. Na konci srpna došlo k částečnému odklonu směru hlavního útoku jižním směrem, a zároveň byl podniknut útok na [[Volgograd\|Leningrad]], který byl v září obklíčen a započala tak jeho blokáda, trvající 900 dní.
		+
		+	Dne 30. září začala operace '''Tajfun''' [[bitva před Moskvou\|bitva o Moskvu]], kdy na přístupech k sovětskému hlavnímu městu bylo svedeno značné množství vyčerpávajících bojů s velkými ztrátami na obou stranách. Stalin povolal k vedení Západního frontu generála [[Georgij Konstantinovič Žukov\|Žukova]] a rozhodl o přemístění vojsk ze [[Sibiř]]e k [[Moskva\|Moskvě]]. [[6. prosinec\|6. prosince]] přešla Rudá armáda u [[Moskva\|Moskvy]] do mohutného protiútoku, při kterém postoupila do ledna [[1942]] o 150 - 300 km na západ. Počátkem ledna 1942 byl zahájen všeobecný útok Rudé armády ve čtyřech směrech – [[Volgograd\|Leningrad]], [[Moskva]], [[Ukrajina]] a [[Krym]], ovšem s minimálními úspěchy.
		+
		+	Obrovské úsilí občanů [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] vedlo k toužebně očekávaným výsledkům. Postupně byl obnovován chod evakuovaných továren, život každého byl podřízen totální válce. [[Spojené státy americké\|USA]] a [[Spojené království\|Velká Británie]] dodávaly do [[Sovětský svaz\|SSSR]] zbraně, stroje i technologie. Ačkoliv se v celkovém objemu produkce nejednalo o vysokou procentuální částku, po stránce zabezpečení funkčnosti sovětského hospodářství i struktury dodávek se jednalo o nenahraditelnou pomoc. Sovětský lid hnala do boje i do práce kromě reality samotné agrese [[Třetí říše\|Německa]] i skutečnost, že došlo k rozpoutání obrovského teroru. Jestliže při vpádu do SSSR byli v některých oblastech němečtí vojáci vítáni jako osvoboditelé před Stalinem, v průběhu války, kdy byli svědky velkému množství [[Německé válečné zločiny ve druhé světové válce\|válečných zločinů]], začali spolupracovat s protiněmeckým odbojem. Protislovanská a protižidovská [[genocida]] nabyla takových rozměrů, že se to v závěru války negativně projevilo na chování části vojáků [[Rudá armáda\|Rudé armády]] vůči německým civilistům.
		+
		+	V Sovětském svazu se rozhořela partyzánská válka nebývalých rozměrů. Vzhledem k hustotě a stavu dopravní infrastruktury i vzhledem k obrovské rozloze [[Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] [[Třetí říše\|Němci]] kontrolovali v zázemí za frontou pouze významná města a dopravní uzly. To umožnilo vznik několika set [[partyzánská válka\|partyzánských skupin]], přičemž počet partyzánů v době největšího rozmachu partyzánského hnutí v roce [[1943]] činil zhruba 250 000 osob. Jejich činnost způsobovala nejen velké ztráty při zásobování německé armády a vázala až 500 tisíc německých vojáků a příslušníků bezpečnostních komand, ale např. v průběhu válečných operací [[Rudá armáda\|Rudé armády]] docházelo k likvidaci dopravní infrastruktury, což znemožňovalo přesuny německých vojsk.<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>