Šablona:Článek dne/2024/20 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2026-01-15T09:00:35Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 15. 1. 2026, 09:00
Řádka 16:		Řádka 16:

	Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001) či ''[[Trio z Belleville]]'' (2003). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].		Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001) či ''[[Trio z Belleville]]'' (2003). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2024-09-18T22:29:37Z

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:29
Řádka 13:		Řádka 13:
	Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.		Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.

-	S příchodem 21. století se však tento tradiční proces celuloidové animace stal zastaralým. Kresby i pozadí se začaly skenovat, nebo kreslit přímo do [[~~Počítačový systém~~\|počítačového systému]]. Ke [[kolorování]] a simulaci pohybu kamery a efektů se používá řada specializovaných softwarů. Výsledná animace se poté přenese na vybrané přenosové médium, například na tradiční [[Film typu 135\|35mm]] [[Formát filmu\|film]], neboli kinofilm, či na některé z novějších médií, která disponují digitálním [[Video\|videem]]. Vzhled tradiční celuloidové animace je však stále zachován. Stejně tak práce animátorů se za posledních devadesát let příliš nezměnila.	+	S příchodem 21. století se však tento tradiční proces celuloidové animace stal zastaralým. Kresby i pozadí se začaly skenovat, nebo kreslit přímo do [[Počítač\|počítačového systému]]. Ke [[kolorování]] a simulaci pohybu kamery a efektů se používá řada specializovaných softwarů. Výsledná animace se poté přenese na vybrané přenosové médium, například na tradiční [[Film typu 135\|35mm]] [[Formát filmu\|film]], neboli kinofilm, či na některé z novějších médií, která disponují digitálním [[Video\|videem]]. Vzhled tradiční celuloidové animace je však stále zachován. Stejně tak práce animátorů se za posledních devadesát let příliš nezměnila.

	Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001) či ''[[Trio z Belleville]]'' (2003). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].		Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001) či ''[[Trio z Belleville]]'' (2003). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2024-09-18T22:26:54Z

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:26
Řádka 5:		Řádka 5:
	Slovo „animace“ má svůj původ v latinském výrazu „''anima''“ neboli duše. Animovat tedy znamená oduševňovat, tzn. dávat duši, přičemž slovo „duše“ je zde chápáno jako ekvivalent slova „život“. Proto lze slovo „animace“ překládat jako „oživení“ nebo „probouzení nadšení“, ale také jako „naplnění životem“ či „duchem“.		Slovo „animace“ má svůj původ v latinském výrazu „''anima''“ neboli duše. Animovat tedy znamená oduševňovat, tzn. dávat duši, přičemž slovo „duše“ je zde chápáno jako ekvivalent slova „život“. Proto lze slovo „animace“ překládat jako „oživení“ nebo „probouzení nadšení“, ale také jako „naplnění životem“ či „duchem“.

-	Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|pohybu]]. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už~~ ~~oko nepostřehne.	+	Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|pohybu]]. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už oko nepostřehne.

	Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].		Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].

Sysop: ++

2024-09-18T22:25:00Z

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:25
Řádka 9:		Řádka 9:
	Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].		Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].

-	Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a všech pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují tak dlouho, dokud nedojde k jejímu schválení.	+	Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a všech pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují tak dlouho, dokud nedojde k jejímu schválení.

	Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.		Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.

Sysop: -- optimalizace

2024-09-18T22:23:14Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:23
Řádka 9:		Řádka 9:
	Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].		Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].

-	Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a ~~jakýchkoliv~~ pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují ~~a „přebudovávají“~~ tak dlouho, dokud nedojde k jejímu ~~konečnému~~ schválení.	+	Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a všech pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují tak dlouho, dokud nedojde k jejímu schválení.

	Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.		Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.

Sysop: ++

2024-09-18T22:19:32Z

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:19
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~GRACE globe animation~~.gif\|right\|160px\|alt="~~This visualization~~ of a ~~gravity model was created with data from NASA's GRACE and shows variations in Earth’s gravity field~~."\|~~This visualization~~ of a ~~gravity model was created with data from NASA's GRACE and shows variations in Earth’s gravity field~~.]]	+	[[Soubor:4-Stroke-Engine.gif\|right\|160px\|alt="Animated scheme of a four stroke internal combustion engine."\|Animated scheme of a four stroke internal combustion engine.]]
	'''<big>[[Animace]]</big>''' je filmová technika, jejíž podstata spočívá v manipulaci se statickými obrázky tak, aby se vytvořilo zdání plynulého pohybu.		'''<big>[[Animace]]</big>''' je filmová technika, jejíž podstata spočívá v manipulaci se statickými obrázky tak, aby se vytvořilo zdání plynulého pohybu.

Sysop: -- optimalizace

2024-09-18T22:15:09Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:15
Řádka 15:		Řádka 15:
	S příchodem 21. století se však tento tradiční proces celuloidové animace stal zastaralým. Kresby i pozadí se začaly skenovat, nebo kreslit přímo do [[Počítačový systém\|počítačového systému]]. Ke [[kolorování]] a simulaci pohybu kamery a efektů se používá řada specializovaných softwarů. Výsledná animace se poté přenese na vybrané přenosové médium, například na tradiční [[Film typu 135\|35mm]] [[Formát filmu\|film]], neboli kinofilm, či na některé z novějších médií, která disponují digitálním [[Video\|videem]]. Vzhled tradiční celuloidové animace je však stále zachován. Stejně tak práce animátorů se za posledních devadesát let příliš nezměnila.		S příchodem 21. století se však tento tradiční proces celuloidové animace stal zastaralým. Kresby i pozadí se začaly skenovat, nebo kreslit přímo do [[Počítačový systém\|počítačového systému]]. Ke [[kolorování]] a simulaci pohybu kamery a efektů se používá řada specializovaných softwarů. Výsledná animace se poté přenese na vybrané přenosové médium, například na tradiční [[Film typu 135\|35mm]] [[Formát filmu\|film]], neboli kinofilm, či na některé z novějších médií, která disponují digitálním [[Video\|videem]]. Vzhled tradiční celuloidové animace je však stále zachován. Stejně tak práce animátorů se za posledních devadesát let příliš nezměnila.

-	Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001), ''[[Trio z Belleville]]'' (2003~~) či ''[[Brendan a tajemství Kellsu]]'' (2009~~). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].	+	Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001) či ''[[Trio z Belleville]]'' (2003). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2024-09-18T22:13:08Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:13
Řádka 7:		Řádka 7:
	Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|pohybu]]. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už oko nepostřehne.		Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|pohybu]]. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už oko nepostřehne.

-	Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]].	+	Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]]. Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].

-	~~Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]].~~ Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a jakýchkoliv pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují a „přebudovávají“ tak dlouho, dokud nedojde k jejímu konečnému schválení.	+	Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a jakýchkoliv pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují a „přebudovávají“ tak dlouho, dokud nedojde k jejímu konečnému schválení.
		+
		+	Tradiční animace (známá také jako celuloidová nebo ručně kreslená animace) se užívala při tvorbě většiny [[Animovaný film\|animovaných filmů]] 20. století. U filmu vytvořeného pomocí tradiční animace představují jednotlivé snímky ve skutečnosti fotografie či kresby, které se prvně nakreslí na papír. Každý obrázek se vždy lehce liší od toho předchozího, díky čemuž vznikne iluze pohybu. Kresby jsou poté obtáhnuty nebo okopírovány na průhledné acetátové neboli [[Celuloid\|celuloidové]] listy. Následuje [[kolorování]], během něhož se barvy nanáší na opačnou stranu listu než kde se nachází daná [[perokresba]]. Hotové listy jsou dále po jednom nasnímány oproti barevnému pozadí speciálním snímacím přístrojem a poté převedeny na filmový pás.
		+
		+	S příchodem 21. století se však tento tradiční proces celuloidové animace stal zastaralým. Kresby i pozadí se začaly skenovat, nebo kreslit přímo do [[Počítačový systém\|počítačového systému]]. Ke [[kolorování]] a simulaci pohybu kamery a efektů se používá řada specializovaných softwarů. Výsledná animace se poté přenese na vybrané přenosové médium, například na tradiční [[Film typu 135\|35mm]] [[Formát filmu\|film]], neboli kinofilm, či na některé z novějších médií, která disponují digitálním [[Video\|videem]]. Vzhled tradiční celuloidové animace je však stále zachován. Stejně tak práce animátorů se za posledních devadesát let příliš nezměnila.
		+
		+	Příkladem tradičně animovaných filmů může být ''[[Pinocchio (film, 1940)\|Pinocchio]]'' (1940), ''[[Farma zvířat (film)\|Farma zvířat]]'' (1954), ''[[Lucky a Zorba]]'' (1998) či ''[[Iluzionista (2010, film)\|Iluzionista]]'' (2010). Mezi tradiční animované filmy vytvořené pomocí počítačové technologie patří například [[Lví král (film, 1994)\|''Lví král'']] (1994), [[Princ egyptský\|''Princ egyptský'']] (1998), ''[[Akira]]'' (1988), ''[[Cesta do fantazie]]'' (2001), ''[[Trio z Belleville]]'' (2003) či ''[[Brendan a tajemství Kellsu]]'' (2009). Z české tvorby se jedná například o filmy ''[[Zasadil dědek řepu]]'' (1945), [[Zvířátka a Petrovští (film)\|''Zvířátka a Petrovští'']] (1946) či ''[[Pérák a SS]]'' (1946) od filmaře a ilustrátora [[Jiří Trnka\|Jiřího Trnky]].
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2024-09-18T22:06:07Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:06
Řádka 5:		Řádka 5:
	Slovo „animace“ má svůj původ v latinském výrazu „''anima''“ neboli duše. Animovat tedy znamená oduševňovat, tzn. dávat duši, přičemž slovo „duše“ je zde chápáno jako ekvivalent slova „život“. Proto lze slovo „animace“ překládat jako „oživení“ nebo „probouzení nadšení“, ale také jako „naplnění životem“ či „duchem“.		Slovo „animace“ má svůj původ v latinském výrazu „''anima''“ neboli duše. Animovat tedy znamená oduševňovat, tzn. dávat duši, přičemž slovo „duše“ je zde chápáno jako ekvivalent slova „život“. Proto lze slovo „animace“ překládat jako „oživení“ nebo „probouzení nadšení“, ale také jako „naplnění životem“ či „duchem“.

-	Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|~~pohyb~~]]u. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už oko nepostřehne.	+	Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|pohybu]]. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už oko nepostřehne.
		+
		+	Animace je i základem pro [[film]], který (společně s [[televizor]]em a dalšími zobrazovacími přístroji) využívá téhož efektu. [[Lidské oko]] má určitou setrvačnost, tzn. obraz zůstává po určitou dobu zaznamenán na [[Sítnice\|sítnici]]. Tento efekt se nazývá anglickými slovy „persistence of vision“. Díky tomu se dá vytvořit [[iluze]] spojitého pohybu pomocí rychle se střídajících obrázků. Film obvykle využívá 24 snímků za jednu [[Sekunda\|sekundu]]. Jde o frekvenci, při které již [[Lidské oko\|lidské oko]] vidí spojitý obraz. Starší filmové kamery používaly nižší počet snímků za [[Sekunda\|sekundu]], například 16, ruční kamery dokonce i kolem 10. [[Televizní vysílání\|Televize]] v normě PAL používá frekvenci 25 snímků za sekundu, v normě NTSC 29,97 snímků za sekundu. Při klasické animaci se [[animovaný film]] vytváří pomocí specializovaných filmových trikových kamer, kdy jednotlivá políčka filmu jsou kamerou [[Fotografie\|fotografována]] postupně obrázek po obrázku, a to mnohem pomaleji než je snímán klasický film běžnou [[Filmová kamera\|filmovou kamerou]].
		+
		+	Produkce klasické animace obvykle začíná poté, co je příběh převeden na skript animovaného filmu, ze kterého je odvozen [[storyboard]]. Storyboard svým vzhledem připomíná panely komiksu. Jednotlivé záběry jsou v něm zakresleny tak, jak jdou po sobě. Každý záběr se skládá ze scény, hraní a jakýchkoliv pohybů kamery, které budou ve filmu přítomny. Obrázky umožňují animačnímu týmu přehledně naplánovat vývoj zápletky a kompozici snímků. Autoři scénářů se poté pravidelně scházejí s režisérem a sekvenci dle potřeby překreslují a „přebudovávají“ tak dlouho, dokud nedojde k jejímu konečnému schválení.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2024-09-18T22:00:57Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 18. 9. 2024, 22:00
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2~~.]]	+	[[Soubor:GRACE globe animation.gif\|right\|160px\|alt="This visualization of a gravity model was created with data from NASA's GRACE and shows variations in Earth’s gravity field."\|This visualization of a gravity model was created with data from NASA's GRACE and shows variations in Earth’s gravity field.]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především [[SCSI]]~~.	+	'''<big>[[Animace]]</big>''' je filmová technika, jejíž podstata spočívá v manipulaci se statickými obrázky tak, aby se vytvořilo zdání plynulého pohybu.

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400~~ neboli ~~IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	Slovo „animace“ má svůj původ v latinském výrazu „''anima''“ neboli duše. Animovat tedy znamená oduševňovat, tzn. dávat duši, přičemž slovo „duše“ je zde chápáno jako ekvivalent slova „život“. Proto lze slovo „animace“ překládat jako „oživení“ nebo „probouzení nadšení“, ale také jako „naplnění životem“ či „duchem“.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (~~na ~~rozdíl~~ od ~~sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače~~. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.	+	Princip animace představuje záznam na sebe navazující sekvence snímků, které jsou každý o sobě statický a drobně se od sebe liší. Při rychlém zobrazování těchto snímků postupně za sebou vzniká díky [[Lidské oko\|setrvačnosti lidského oka]] dojem plynulého [[mechanický pohyb\|pohyb]]u. Snímky se však musí přehrávat takovou rychlostí, kterou už oko nepostřehne.
-		+
-	Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>