Šablona:Článek dne/2025/05 - Historie editací

Sysop: -- optimalizace

2025-02-26T15:47:28Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:47
Řádka 19:		Řádka 19:
	Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.		Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.

-	Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů ([[Kroměřížský sněm]]) z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.	+	Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů (Kroměřížský sněm) z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.

-	Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z nejkrásnějších a největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů (délka 30 x šířka 14 x výška 16 m), vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry. Tři velké nástropní obrazy jsou dílem Franze Adolpha z Freenthalu, prostřední z nich je apoteózou biskupa Hamiltona. Původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848–1849 proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v sále po dobu sněmu zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. ~~V roce 1900 byl sál [[Elektrifikace\|elektrifikován]] podle návrhu Františka Křižíka.~~	+	Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z nejkrásnějších a největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů (délka 30 x šířka 14 x výška 16 m), vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry. Tři velké nástropní obrazy jsou dílem Franze Adolpha z Freenthalu, prostřední z nich je apoteózou biskupa Hamiltona. Původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848–1849 proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v sále po dobu sněmu zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců.<br />Jeho interiér patří k nejkrásnějším [[rokoko]]vým interiérům ve střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.
-		+
-	Jeho interiér patří k nejkrásnějším [[rokoko]]vým interiérům ve střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2025-02-26T15:45:36Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:45
Řádka 5:		Řádka 5:
	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.		V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.

-	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan~~ ~~II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.	+	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký [[biskup]] {{Nowrap\|Jan II. (1104–1126)}}, od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.

	Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.		Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.

Sysop: ++

2025-02-26T15:44:56Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:44
Řádka 18:		Řádka 18:

	Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.		Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.
		+
		+	Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů ([[Kroměřížský sněm]]) z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.
		+
		+	Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z nejkrásnějších a největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů (délka 30 x šířka 14 x výška 16 m), vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry. Tři velké nástropní obrazy jsou dílem Franze Adolpha z Freenthalu, prostřední z nich je apoteózou biskupa Hamiltona. Původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848–1849 proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v sále po dobu sněmu zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. V roce 1900 byl sál [[Elektrifikace\|elektrifikován]] podle návrhu Františka Křižíka.
		+
		+	Jeho interiér patří k nejkrásnějším [[rokoko]]vým interiérům ve střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2025-02-26T15:23:06Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:23
Řádka 5:		Řádka 5:
	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.		V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.

-	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.	+	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.

	Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.		Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.

Sysop: ++

2025-02-26T15:21:47Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:21
Řádka 3:		Řádka 3:
	<big>'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž\|Arcibiskupský zámek]]'''</big> a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].		<big>'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž\|Arcibiskupský zámek]]'''</big> a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].

-	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]].Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.	+	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.

-	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil ~~[[Villa forensis\|~~trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl ~~[[Manská soustava\|~~manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.	+	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.

	Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.		Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.
Řádka 12:		Řádka 12:

	Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.		Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.
		+
		+	Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna.
		+
		+	Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž a ''sala terrena'' jsou přístupné veřejnosti.
		+
		+	Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2025-02-26T15:11:40Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:11
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Kromeriz 02.png\|right\|160px\|alt="Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž."\|Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž in the Czech Republic.]]		[[Soubor:Kromeriz 02.png\|right\|160px\|alt="Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž."\|Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž in the Czech Republic.]]
-	'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž\|Arcibiskupský zámek]]''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].	+	<big>'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž\|Arcibiskupský zámek]]'''</big> a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].

-	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového ~~přírodního a kulturního~~ dědictví UNESCO]].~~<br />~~Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.	+	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového dědictví UNESCO]].Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.

	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil [[Villa forensis\|trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl [[Manská soustava\|manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.		Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil [[Villa forensis\|trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl [[Manská soustava\|manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.
Řádka 9:		Řádka 9:
	Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.		Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.

-	Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena ~~[[Švédská říše\|~~švédskými]] vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže.	+	Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže.

	Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.		Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2025-02-26T15:09:37Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:09
Řádka 4:		Řádka 4:

	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]].<br />Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.		V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]].<br />Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.
		+
		+	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil [[Villa forensis\|trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl [[Manská soustava\|manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.
		+
		+	Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.
		+
		+	Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena [[Švédská říše\|švédskými]] vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže.
		+
		+	Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2025-02-26T15:00:49Z

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 15:00
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2~~.]]	+	[[Soubor:Kromeriz 02.png\|right\|160px\|alt="Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž."\|Kroměříž Castle is a castle in Kroměříž in the Czech Republic.]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Arcibiskupský zámek Kroměříž\|Arcibiskupský zámek]]''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].

-	V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]].<br />Jeho historie je nerozlučně spjata s olomouckými arcibiskupy, kteří si ho vybudovali jako svoje letní sídlo.
-		+
-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například~~ mezi [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače~~. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je ~~použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30~~ ~~[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.~~	+
-		+
-	~~Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne/2024/34 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2025/05: 2025

2025-01-03T11:05:18Z

Stránka Šablona:Článek dne/2024/34 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne/2025/05: 2025

← Starší verze

Verze z 3. 1. 2025, 11:05

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne/2024/34“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2024-01-05T12:50:50Z

Zamyká „Šablona:Článek dne/2024/34“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 5. 1. 2024, 12:50