<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C5%A0ablona%3A%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL%2F2018%2F21</id>
		<title>Šablona:Článek dne HL/2018/21 - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=%C5%A0ablona%3A%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL%2F2018%2F21"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;action=history"/>
		<updated>2026-07-11T13:24:00Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1561671&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu „&lt;noinclude&gt;Kategorie:Článek DNE&lt;/noinclude&gt;“ textem „&lt;noinclude&gt;Kategorie:Archiv Článků DNE&lt;/noinclude&gt;“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1561671&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2020-01-05T19:41:29Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu „&amp;lt;noinclude&amp;gt;&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/Kategorie:%C4%8Cl%C3%A1nek_DNE&quot; title=&quot;Kategorie:Článek DNE&quot;&gt;Kategorie:Článek DNE&lt;/a&gt;&amp;lt;/noinclude&amp;gt;“ textem „&amp;lt;noinclude&amp;gt;&lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/Kategorie:Archiv_%C4%8Cl%C3%A1nk%C5%AF_DNE&quot; title=&quot;Kategorie:Archiv Článků DNE&quot;&gt;Kategorie:Archiv Článků DNE&lt;/a&gt;&amp;lt;/noinclude&amp;gt;“&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 5. 1. 2020, 19:41&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000...&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000...&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Článek &lt;/del&gt;DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Archiv Článků &lt;/ins&gt;DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490208&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Optimalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490208&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-07-26T13:32:30Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Optimalizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 7. 2018, 13:32&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z&amp;amp;nbsp;doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z&amp;amp;nbsp;doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&amp;amp;nbsp;výkonu 80&amp;amp;nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pro účely zkoušek &lt;/del&gt;přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&amp;amp;nbsp;výkonu 80&amp;amp;nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání. V roce [[1939]] všichni bratři nastoupili k [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Wolfram zahynul při výbuchu svého [[Heinkel He 111]] při kladení min v květnu [[1940]]. Reimar sloužil jako instruktor létání v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a nadále stavěl větroně-samokřídla, zatímco Walter bojoval v [[Bitva o Británii|Bitvě o Británii]] v řadách JG 26, kde dosáhl 7 vítězství. Po skončení bitvy o Británii nastoupil na žádost svého tehdejšího velitele Kurta von Doeringa na velitelství, kde se zabýval technickým vývojem stíhacích letadel. Zde se mohl seznámit s řadou nových projektů a technických novinek. Asi nejvíce ho zaujaly proudové motory, které by byly ideálním pohonem stíhacích samokřídel. Díky svým pravomocem vytvořil v [[Göttingen]]u malý tým, označený ''Sonderkommando 3'', kam převelel i bratra Reimara. Zde se tajně a nelegálně, za peníze Inspektorátu stíhacího letectva, pracovalo na vývoji samokřídel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1939]] všichni bratři nastoupili k [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Wolfram zahynul při výbuchu svého [[Heinkel He 111]] při kladení min v květnu [[1940]]. Reimar sloužil jako instruktor létání v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a nadále stavěl větroně-samokřídla, zatímco Walter bojoval v [[Bitva o Británii|Bitvě o Británii]] v řadách JG 26, kde dosáhl 7 vítězství. Po skončení bitvy o Británii nastoupil na žádost svého tehdejšího velitele Kurta von Doeringa na velitelství, kde se zabýval technickým vývojem stíhacích letadel. Zde se mohl seznámit s řadou nových projektů a technických novinek. Asi nejvíce ho zaujaly proudové motory, které by byly ideálním pohonem stíhacích samokřídel. Díky svým pravomocem vytvořil v [[Göttingen]]u malý tým, označený ''Sonderkommando 3'', kam převelel i bratra Reimara. Zde se tajně a nelegálně, za peníze Inspektorátu stíhacího letectva, pracovalo na vývoji samokřídel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490207&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Optimalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490207&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-07-26T13:31:22Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Optimalizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 7. 2018, 13:31&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Horten Ho 229-Flickr2011.jpg|right|160px|Kresba Hortenu Ho 229]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Horten Ho 229-Flickr2011.jpg|right|160px|Kresba Hortenu Ho 229]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&amp;amp;nbsp;výkonu 80&amp;amp;nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později pro účely zkoušek přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&amp;amp;nbsp;výkonu 80&amp;amp;nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později pro účely zkoušek přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 9:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 9:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, kterou v roce [[1943]] vyhlásil Hermann Göring&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ten dostal materiály o projektu (že už probíhá stavba mu bylo zatajeno) a projekt odsouhlasil s podporou 500 000 říšských marek&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Göring si dokonce nechal stroj osobně předvést a jeho schopnost provádět běžné manévry při letu na jeden motor, na něj velice zapůsobila.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000...&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stavba prototypů pokračovala, ale vývoj motorů BMW 003 se zpožďoval a proto byly, stejně jako u dalších projektů proudových letadel, nahrazeny motory [[Junkers Jumo 004|Jumo 004B]]. Jejich větší průměr si ale vyžádal úpravy draku. Prototyp '''Horten IX V2''', pilotovaný Erwinem Zillerem, prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci [[1944]]. V té době bylo typu přiděleno označení '''Ho 229''' a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být jako '''Ho 229 A-0''' nasazeny u&amp;amp;nbsp;JG&amp;amp;nbsp;400, používající tehdy [[Messerschmitt Me 163]]). V březnu [[1945]] byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s&amp;amp;nbsp;nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už v té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt '''Ho XVIIIB''').&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945. Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490205&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Optimalizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490205&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-07-26T13:28:19Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Optimalizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 7. 2018, 13:28&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1939]] všichni bratři nastoupili k [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Wolfram zahynul při výbuchu svého [[Heinkel He 111]] při kladení min v květnu [[1940]]. Reimar sloužil jako instruktor létání v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a nadále stavěl větroně-samokřídla, zatímco Walter bojoval v [[Bitva o Británii|Bitvě o Británii]] v řadách JG 26, kde dosáhl 7 vítězství. Po skončení bitvy o Británii nastoupil na žádost svého tehdejšího velitele Kurta von Doeringa na velitelství, kde se zabýval technickým vývojem stíhacích letadel. Zde se mohl seznámit s řadou nových projektů a technických novinek. Asi nejvíce ho zaujaly proudové motory, které by byly ideálním pohonem stíhacích samokřídel. Díky svým pravomocem vytvořil v [[Göttingen]]u malý tým, označený ''Sonderkommando 3'', kam převelel i bratra Reimara. Zde se tajně a nelegálně, za peníze Inspektorátu stíhacího letectva, pracovalo na vývoji samokřídel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1939]] všichni bratři nastoupili k [[Luftwaffe (Wehrmacht)|Luftwaffe]]. Wolfram zahynul při výbuchu svého [[Heinkel He 111]] při kladení min v květnu [[1940]]. Reimar sloužil jako instruktor létání v [[Kolín nad Rýnem|Kolíně nad Rýnem]] a nadále stavěl větroně-samokřídla, zatímco Walter bojoval v [[Bitva o Británii|Bitvě o Británii]] v řadách JG 26, kde dosáhl 7 vítězství. Po skončení bitvy o Británii nastoupil na žádost svého tehdejšího velitele Kurta von Doeringa na velitelství, kde se zabýval technickým vývojem stíhacích letadel. Zde se mohl seznámit s řadou nových projektů a technických novinek. Asi nejvíce ho zaujaly proudové motory, které by byly ideálním pohonem stíhacích samokřídel. Díky svým pravomocem vytvořil v [[Göttingen]]u malý tým, označený ''Sonderkommando 3'', kam převelel i bratra Reimara. Zde se tajně a nelegálně, za peníze Inspektorátu stíhacího letectva, pracovalo na vývoji samokřídel.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Pro ověření koncepce projektu byl v letech [[1942]]–[[1943]] postaven dvoumístný stroj '''Horten VII''', poháněný dvěma motory [[Argus As 10|Argus As 10C]], který měl být používán k výcviku. Při testech ukázal své dobré vlastnosti. Uvažovalo se o sériové výrobě, pravděpodobně v továrně Klemm, pod označením '''Ho 226'''. Prototyp byl naposled spatřen koncem války na letišti v [[Oranienburg]]u.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce [[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák, na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] a ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání. Po zkušenostech s V1, dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]], ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stavba prototypů pokračovala, ale vývoj motorů BMW 003 se zpožďoval a proto byly, stejně jako u dalších projektů proudových letadel, nahrazeny motory [[Junkers Jumo 004|Jumo 004B]]. Jejich větší průměr si ale vyžádal úpravy draku. Prototyp '''Horten IX V2''', pilotovaný Erwinem Zillerem, prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci [[1944]]. V té době bylo typu přiděleno označení '''Ho 229''' a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být jako '''Ho 229 A-0''' nasazeny u&amp;amp;nbsp;JG&amp;amp;nbsp;400, používající tehdy [[Messerschmitt Me 163]]). V březnu [[1945]] byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s&amp;amp;nbsp;nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už v té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt '''Ho XVIIIB''').&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stavba prototypů pokračovala, ale vývoj motorů BMW 003 se zpožďoval a proto byly, stejně jako u dalších projektů proudových letadel, nahrazeny motory [[Junkers Jumo 004|Jumo 004B]]. Jejich větší průměr si ale vyžádal úpravy draku. Prototyp '''Horten IX V2''', pilotovaný Erwinem Zillerem, prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci [[1944]]. V té době bylo typu přiděleno označení '''Ho 229''' a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být jako '''Ho 229 A-0''' nasazeny u&amp;amp;nbsp;JG&amp;amp;nbsp;400, používající tehdy [[Messerschmitt Me 163]]). V březnu [[1945]] byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s&amp;amp;nbsp;nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už v té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt '''Ho XVIIIB''').&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945. Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Dvoumístné stoje se označovaly jako Ho&amp;amp;nbsp;229&amp;amp;nbsp;B-1&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945. Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490204&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490204&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-07-26T13:26:07Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 7. 2018, 13:26&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Horten Ho 229-Flickr2011.jpg|right|160px|Kresba Hortenu Ho 229]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Horten Ho 229-Flickr2011.jpg|right|160px|Kresba Hortenu Ho 229]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}&lt;/del&gt;'''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Horten Ho 229|Horten H.IX]]''' bylo [[Proudový motor|proudovými motory]] poháněné samokřídlo z doby [[Druhá světová válka|druhé světové války]], z kategorie takzvaných Wunderwaffen. Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera, Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&amp;amp;nbsp;výkonu 80&amp;amp;nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později pro účely zkoušek přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už jako mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]. Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&amp;amp;nbsp;výkonu 80&amp;amp;nbsp;koní. Prvním typem projektovaným od počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu. Ten byl později pro účely zkoušek přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000, kterou v roce [[1943]] vyhlásil Hermann Göring. Ten dostal materiály o projektu (že už probíhá stavba mu bylo zatajeno) a projekt odsouhlasil s podporou 500 000 říšských marek. Göring si dokonce nechal stroj osobně předvést a jeho schopnost provádět běžné manévry při letu na jeden motor, na něj velice zapůsobila.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000, kterou v roce [[1943]] vyhlásil Hermann Göring. Ten dostal materiály o projektu (že už probíhá stavba mu bylo zatajeno) a projekt odsouhlasil s podporou 500 000 říšských marek. Göring si dokonce nechal stroj osobně předvést a jeho schopnost provádět běžné manévry při letu na jeden motor, na něj velice zapůsobila.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stavba prototypů pokračovala, ale vývoj motorů BMW 003 se zpožďoval a proto byly, stejně jako u dalších projektů proudových letadel, nahrazeny motory [[Junkers Jumo 004|Jumo 004B]]. Jejich větší průměr si ale vyžádal úpravy draku. Prototyp '''Horten IX V2''', pilotovaný Erwinem Zillerem, prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci [[1944]]. V té době bylo typu přiděleno označení '''Ho 229''' a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pod označením &lt;/del&gt;'''Ho 229 A-0''' nasazeny u&amp;amp;nbsp;JG&amp;amp;nbsp;400, používající tehdy [[Messerschmitt Me 163]]). V březnu [[1945]] byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už v té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt '''Ho XVIIIB''').&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stavba prototypů pokračovala, ale vývoj motorů BMW 003 se zpožďoval a proto byly, stejně jako u dalších projektů proudových letadel, nahrazeny motory [[Junkers Jumo 004|Jumo 004B]]. Jejich větší průměr si ale vyžádal úpravy draku. Prototyp '''Horten IX V2''', pilotovaný Erwinem Zillerem, prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci [[1944]]. V té době bylo typu přiděleno označení '''Ho 229''' a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jako &lt;/ins&gt;'''Ho 229 A-0''' nasazeny u&amp;amp;nbsp;JG&amp;amp;nbsp;400, používající tehdy [[Messerschmitt Me 163]]). V březnu [[1945]] byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už v té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt '''Ho XVIIIB''').&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(letounu při zkušebním letu vysadil jeden motor, pilot nezvládl přistání, narazil do náspu a při nehodě zahynul)&lt;/del&gt;. Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj. Dvoumístné stoje se označovaly jako Ho 229 B-1.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945. Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj. Dvoumístné stoje se označovaly jako Ho&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;229&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;/ins&gt;B-1.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490203&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Aktualizace</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1490203&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-07-26T13:24:12Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Aktualizace&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 26. 7. 2018, 13:24&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;SUN&lt;/del&gt;-&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ultra40-2014-002&lt;/del&gt;.jpg|right|160px|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.&lt;/del&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Horten Ho 229&lt;/ins&gt;-&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Flickr2011&lt;/ins&gt;.jpg|right|160px|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kresba Hortenu Ho 229&lt;/ins&gt;]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire&lt;/del&gt;]]''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;('''IEEE 1394''') je standardní sériová &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sběrnice&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pro připojení periférií k &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;počítač&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;i&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;především [[SCSI]]&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;}&lt;/ins&gt;'''[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Horten Ho 229|Horten H.IX&lt;/ins&gt;]]''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;bylo &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Proudový motor|proudovými motory&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;poháněné samokřídlo z doby &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Druhá světová válka|druhé světové války&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, z kategorie takzvaných Wunderwaffen&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Šlo&amp;amp;nbsp;o&amp;amp;nbsp;vůbec první samokřídlo vybavené proudovými motory. Letoun je společným dílem bratří Hortenů – Waltera&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Reimara a Wolframa. Příznivcem jejich projektu byl samotný Hermann Göring a jako jediný stroj měl šanci na splnění požadavků jeho soutěže '''3x1000'''&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes &lt;/del&gt;jako &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire 400 neboli IEEE&amp;amp;nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&amp;amp;nbsp;1394b s rychlostí až 800&amp;amp;nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nyní se schvaluje nový&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;200&amp;amp;nbsp;Mbit/s&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire na rozdíl &lt;/del&gt;od &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dnes se používání tohoto rozhraní &lt;/del&gt;pro &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bratři Hortenovi začali vyvíjet elegantní samokřídla už &lt;/ins&gt;jako &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mladíci v aeroklubu ve Wasserkupe, nedaleko [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]]&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Nejprve jako modely, později již jako [[Kluzák|větroně]], které byly po zrušení omezení, vyplývajících z [[Versailleská smlouva|Versailleské smlouvy]], osazeny motory. '''Horten II''' dostal dodatečně tlačný [[Pístový motor|motor]] Hirth HM 60R o&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;výkonu 80&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;koní&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Prvním typem projektovaným &lt;/ins&gt;od &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;počátku s motory byl Horten V, který měl dva motory Hirth stejného typu&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Ten byl později &lt;/ins&gt;pro &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;účely zkoušek přestavěn z dvoumístného na jednomístné uspořádání&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii &lt;/del&gt;(&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;To umožňuje komunikaci zařízení na principu &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;peer-to-peer&lt;/del&gt;]]&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, například mezi &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Scanner|skenerem&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Počítačová tiskárna&lt;/del&gt;|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tiskárnou&lt;/del&gt;]], &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;bez potřeby využití systémové paměti nebo &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Procesor&lt;/del&gt;|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;procesoru&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;počítače&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire také podporuje více hostitelských zařízení &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jedné sběrnici. USB potřebuje &lt;/del&gt;na &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;stejnou funkci speciální čipset&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;správným počtem pinů (standardně šest)&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;FireWire podporuje technologie &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;plug-and-play&lt;/del&gt;]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a hot swapping. Měděný kabel&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;který je použit nejčastěji&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kabel &lt;/del&gt;se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;30&amp;amp;nbsp;[[volt]]y&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V roce [[1939]] všichni bratři nastoupili k [[Luftwaffe &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Wehrmacht&lt;/ins&gt;)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;|Luftwaffe]]&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Wolfram zahynul při výbuchu svého &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Heinkel He 111&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;při kladení min v květnu &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1940&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Reimar sloužil jako instruktor létání v &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kolín nad Rýnem&lt;/ins&gt;|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kolíně nad Rýnem&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a nadále stavěl větroně-samokřídla&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zatímco Walter bojoval v &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bitva o Británii&lt;/ins&gt;|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Bitvě o Británii&lt;/ins&gt;]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v řadách JG 26, kde dosáhl 7 vítězství&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Po skončení bitvy o Británii nastoupil &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;žádost svého tehdejšího velitele Kurta von Doeringa &lt;/ins&gt;na &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;velitelství&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kde &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zabýval technickým vývojem stíhacích letadel. Zde se mohl seznámit s řadou nových projektů a technických novinek&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Asi nejvíce ho zaujaly proudové motory, které by byly ideálním pohonem stíhacích samokřídel. Díky svým pravomocem vytvořil v &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Göttingen&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;u malý tým&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;označený ''Sonderkommando 3''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kam převelel i bratra Reimara&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zde &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tajně &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nelegálně&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;za peníze Inspektorátu stíhacího letectva, pracovalo na vývoji samokřídel&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dodatek IEEE 1394a&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vydaný &lt;/del&gt;v roce &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2000&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;upřesnil &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vylepšil původní specifikaci&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Přidal podporu pro asynchronní&amp;amp;nbsp;streaming&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;rychlejší rekonfiguraci sběrnice&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;spojování paketů &lt;/del&gt;a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;úsporný režim spánku&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;1394a je schopen rozhodčích zrychlení&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;což vede ke zlepšení efektivity&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;aniž by došlo k&lt;/del&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;velkému poklesu &lt;/del&gt;v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;isochronním přenosu&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Pro ověření koncepce projektu byl v letech [[1942]]–[[1943]] postaven dvoumístný stroj '''Horten VII'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;poháněný dvěma motory [[Argus As 10|Argus As 10C]], který měl být používán k výcviku. Při testech ukázal své dobré vlastnosti. Uvažovalo se o sériové výrobě, pravděpodobně &lt;/ins&gt;v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;továrně Klemm, pod označením '''Ho 226'''. Prototyp byl naposled spatřen koncem války na letišti v [[Oranienburg]]u.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V &lt;/ins&gt;roce &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[1943]] byly v Goettingenu vyrobeny první dva prototypy plnohodnotného stíhače Horten IX. '''Horten IX V1''' byl bezmotorový kluzák&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na kterém byla ověřována aerodynamická koncepce. První let proběhl 28. 2. [[1943]] &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ukázal, že koncepce funguje, včetně netradičních prvků - aerodynamických brzd v polovině křídla, které byly součástí řízení, elevonů a brzdícího [[padák]]u, zkracujícího přistání&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Po zkušenostech s V1&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dostal V2 robustnější přední [[Podvozek letadla|podvozkovou]] nohu. U prototypu V2 už se také počítalo s montáží proudových motorů [[BMW 003]]&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ze kterých se však podařilo získat pouze pláště.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Problém, jak dát projektu oficiální status byl vyřešen přihlášením k soutěži 3x1000, kterou v roce [[1943]] vyhlásil Hermann Göring. Ten dostal materiály o projektu (že už probíhá stavba mu bylo zatajeno) &lt;/ins&gt;a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;projekt odsouhlasil s podporou 500 000 říšských marek&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Göring si dokonce nechal stroj osobně předvést a jeho schopnost provádět běžné manévry při letu na jeden motor, na něj velice zapůsobila&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Stavba prototypů pokračovala&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ale vývoj motorů BMW 003 se zpožďoval a proto byly&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;stejně jako u dalších projektů proudových letadel, nahrazeny motory [[Junkers Jumo 004|Jumo 004B]]&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jejich větší průměr si ale vyžádal úpravy draku. Prototyp '''Horten IX V2'''&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pilotovaný Erwinem Zillerem&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;prokázal svou dobrou ovladatelnost už během prvního zkušebního letu, v prosinci [[1944]]. V té době bylo typu přiděleno označení '''Ho 229''' a bylo rozhodnuto o sériové výrobě. Firma Klemm měla postavit 40 kusů a továrna Gotha dalších 53. Reálně bylo objednáno 6 dalších prototypů a 20 předsériových kusů (tyto stroje měly být pod označením '''Ho 229 A-0''' nasazeny u&lt;/ins&gt;&amp;amp;nbsp;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;JG&amp;amp;nbsp;400, používající tehdy [[Messerschmitt Me 163]]). V březnu [[1945]] byl program Ho 229 zařazen mezi programy zázračných zbraní s nejvyšší prioritou. Bratři Hortenové už &lt;/ins&gt;v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;té době pracovali na projektu bombardéru, který by byl schopen svrhnout pumu na New York (projekt '''Ho XVIIIB''').&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V továrně Gotha se započalo se stavbou objednaných 6 prototypů Ho 229, označených V3 až V8, které měly nahradit i Ho 229 V2, ztracený při nehodě v únoru 1945 (letounu při zkušebním letu vysadil jeden motor, pilot nezvládl přistání, narazil do náspu a při nehodě zahynul). Z nich prototypy V3, V6 a V8 představovaly jednomístný stíhací Ho 229 A-1, V4 a V5 byly noční stíhačky a V7 byl cvičný dvoumístný stroj. Dvoumístné stoje se označovaly jako Ho 229 B-1&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1313536&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Stránka Multimediaexpo.cz:Článek dne HL/2017/53 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2018/21: 2018</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1313536&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2018-01-07T12:56:19Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Stránka &lt;a href=&quot;/mmecz/index.php?title=Multimediaexpo.cz:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2017/53&amp;amp;action=edit&amp;amp;redlink=1&quot; class=&quot;new&quot; title=&quot;Multimediaexpo.cz:Článek dne HL/2017/53 (stránka neexistuje)&quot;&gt;Multimediaexpo.cz:Článek dne HL/2017/53&lt;/a&gt; přemístěna na stránku &lt;a href=&quot;/mmecz/index.php/%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&quot; title=&quot;Šablona:Článek dne HL/2018/21&quot;&gt;Šablona:Článek dne HL/2018/21&lt;/a&gt;: 2018&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 7. 1. 2018, 12:56&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1241620&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Nový servisní článek</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0ablona:%C4%8Cl%C3%A1nek_dne_HL/2018/21&amp;diff=1241620&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2017-07-07T10:38:36Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Nový servisní článek&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. --&amp;gt;&lt;br /&gt;
[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]&lt;br /&gt;
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE&amp;amp;nbsp;1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE&amp;amp;nbsp;1394b s rychlostí až 800&amp;amp;nbsp;Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový&amp;amp;nbsp;standard IEEE 1394c s rychlostí až 3&amp;amp;nbsp;200&amp;amp;nbsp;Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30&amp;amp;nbsp;[[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní&amp;amp;nbsp;streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k&amp;amp;nbsp;velkému poklesu v isochronním přenosu.&lt;br /&gt;
&amp;lt;noinclude&amp;gt;[[Kategorie:Článek DNE]]&amp;lt;/noinclude&amp;gt;&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>