Šablona:Článek dne HL/2019/05 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2022-01-06T16:24:28Z

Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2022, 16:24
Řádka 14:		Řádka 14:

	Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory.		Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2019-01-22T13:22:26Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2019, 13:22
Řádka 5:		Řádka 5:
	Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na výhradně komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].		Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na výhradně komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].

-	Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na [[server]]ech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti [[Red Hat]]. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek~~. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců~~.	+	Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na [[server]]ech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti [[Red Hat]]. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek.

	Další mezi uživateli oblíbenou vlastností Fedory je, že díky použití čerstvých verzí komponent dobře podporuje nový [[hardware]], takže Fedoru lze zpravidla snadno a bez nutnosti složité ruční konfigurace zprovoznit i na moderních počítačích, na kterých je instalace konzervativnějších distribucí obtížná.		Další mezi uživateli oblíbenou vlastností Fedory je, že díky použití čerstvých verzí komponent dobře podporuje nový [[hardware]], takže Fedoru lze zpravidla snadno a bez nutnosti složité ruční konfigurace zprovoznit i na moderních počítačích, na kterých je instalace konzervativnějších distribucí obtížná.

Sysop: + Optimalizace

2019-01-22T13:20:42Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2019, 13:20
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Fedora]]''' je [[linuxová distribuce]] založená na [[balíčkovací systém\|balíčkovacím systému]] [[RPM Package Manager\|RPM]], vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, od jejíž distribuce se projekt oddělil.		'''[[Fedora]]''' je [[linuxová distribuce]] založená na [[balíčkovací systém\|balíčkovacím systému]] [[RPM Package Manager\|RPM]], vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, od jejíž distribuce se projekt oddělil.

-	Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na ~~sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze~~ komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].	+	Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na výhradně komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].

	Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na [[server]]ech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti [[Red Hat]]. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců.		Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na [[server]]ech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti [[Red Hat]]. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců.
Řádka 11:		Řádka 11:
	Projekt Fedora byl vytvořen koncem roku [[2003]], když byl ukončen projekt [[Red Hat Linux]]. [[Red Hat]] doporučil uživatelům původní ukončené distribuce, aby přešli na komerční [[Red Hat Enterprise Linux]] (RHEL), který pokračuje tam, kde byl vývoj ukončen, pouze s oficiální (placenou) podporou. Někteří vývojáři RHEL se účastní i vývoje Fedory. Zlí jazykové tvrdí, že uživatelé Fedory jsou beta testery pro vývoj RHEL.		Projekt Fedora byl vytvořen koncem roku [[2003]], když byl ukončen projekt [[Red Hat Linux]]. [[Red Hat]] doporučil uživatelům původní ukončené distribuce, aby přešli na komerční [[Red Hat Enterprise Linux]] (RHEL), který pokračuje tam, kde byl vývoj ukončen, pouze s oficiální (placenou) podporou. Někteří vývojáři RHEL se účastní i vývoje Fedory. Zlí jazykové tvrdí, že uživatelé Fedory jsou beta testery pro vývoj RHEL.

-	Fedora se dodává na pěti [[Kompaktní disk\|CD]] nebo jednom [[DVD]]. Ovšem pouze první dvě [[Kompaktní disk\|CD]] jsou potřebná pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze [[Počítačová síť\|sítě]] přes [[Hypertext Transfer Protocol\|HTTP]], [[File Transfer Protocol\|FTP]] nebo [[Network File System\|NFS]]. Fedora používá jako základní grafické prostředí [[GNOME]], dobře podporováno je však i prostředí [[KDE]], které je rovněž obsaženo na oficiálních [[Kompaktní disk\|CD]] a [[DVD]]. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní [[boot]]ovací zavaděč se používá [[GNU]] [[GRUB]]. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako [[souborový systém]] je standardně podporován [[ext4]] ~~a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčků~~. [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.	+	Fedora se dodává na pěti [[Kompaktní disk\|CD]] nebo jednom [[DVD]]. Ovšem pouze první dvě [[Kompaktní disk\|CD]] jsou potřebná pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze [[Počítačová síť\|sítě]] přes [[Hypertext Transfer Protocol\|HTTP]], [[File Transfer Protocol\|FTP]] nebo [[Network File System\|NFS]]. Fedora používá jako základní grafické prostředí [[GNOME]], dobře podporováno je však i prostředí [[KDE]], které je rovněž obsaženo na oficiálních [[Kompaktní disk\|CD]] a [[DVD]]. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní [[boot]]ovací zavaděč se používá [[GNU]] [[GRUB]]. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako [[souborový systém]] je standardně podporován [[ext4]]. [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.

	Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory.		Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2019-01-22T13:18:58Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2019, 13:18
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Fedora 29 (2018, 10) running GNOME Shell 3.30 (2018, 09) under Wayland.png\|right\|160px\|Nejnovější varianta Linuxu: Fedora 29]]		[[Soubor:Fedora 29 (2018, 10) running GNOME Shell 3.30 (2018, 09) under Wayland.png\|right\|160px\|Nejnovější varianta Linuxu: Fedora 29]]
-	'''[[Fedora]]''' je [[linuxová distribuce]] založená na [[balíčkovací systém\|balíčkovacím systému]] [[RPM Package Manager\|RPM]], vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project~~, sponzorovaného společností [[Red Hat]]~~, od jejíž distribuce se projekt oddělil.	+	'''[[Fedora]]''' je [[linuxová distribuce]] založená na [[balíčkovací systém\|balíčkovacím systému]] [[RPM Package Manager\|RPM]], vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, od jejíž distribuce se projekt oddělil.

	Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].		Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].
Řádka 13:		Řádka 13:
	Fedora se dodává na pěti [[Kompaktní disk\|CD]] nebo jednom [[DVD]]. Ovšem pouze první dvě [[Kompaktní disk\|CD]] jsou potřebná pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze [[Počítačová síť\|sítě]] přes [[Hypertext Transfer Protocol\|HTTP]], [[File Transfer Protocol\|FTP]] nebo [[Network File System\|NFS]]. Fedora používá jako základní grafické prostředí [[GNOME]], dobře podporováno je však i prostředí [[KDE]], které je rovněž obsaženo na oficiálních [[Kompaktní disk\|CD]] a [[DVD]]. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní [[boot]]ovací zavaděč se používá [[GNU]] [[GRUB]]. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako [[souborový systém]] je standardně podporován [[ext4]] a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčků. [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.		Fedora se dodává na pěti [[Kompaktní disk\|CD]] nebo jednom [[DVD]]. Ovšem pouze první dvě [[Kompaktní disk\|CD]] jsou potřebná pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze [[Počítačová síť\|sítě]] přes [[Hypertext Transfer Protocol\|HTTP]], [[File Transfer Protocol\|FTP]] nebo [[Network File System\|NFS]]. Fedora používá jako základní grafické prostředí [[GNOME]], dobře podporováno je však i prostředí [[KDE]], které je rovněž obsaženo na oficiálních [[Kompaktní disk\|CD]] a [[DVD]]. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní [[boot]]ovací zavaděč se používá [[GNU]] [[GRUB]]. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako [[souborový systém]] je standardně podporován [[ext4]] a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčků. [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.

-	Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Každá ze stabilních verzí prošla třemi testovacími verzemi, které byly vydány za účelem hledání nedostatků a chyb, na které následně mohou uživatelé – testeři upozornit. Z těchto verzí se poté po opravě chyb a nedostatků, které ohlásí uživatelé nebo na které přijdou sami vývojáři, stává ostrá verze.	+	Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory.
-		+
-	Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory. Skupina EPEL (Extra Packages for Enterprise Linux) je dobrovolnou komunitou založenou na úsilí z projektu Fedora vytvořit vysoce kvalitní add-on balíčky, které doplňují Fedoru.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2019-01-22T13:16:38Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 22. 1. 2019, 13:16
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Fedora 29 (2018, 10) running GNOME Shell 3.30 (2018, 09) under Wayland.png\|right\|160px\|Nejnovější varianta Linuxu: Fedora 29]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Fedora]]''' je [[linuxová distribuce]] založená na [[balíčkovací systém\|balíčkovacím systému]] [[RPM Package Manager\|RPM]], vyvíjená komunitou vývojářů okolo Fedora Project, sponzorovaného společností [[Red Hat]], od jejíž distribuce se projekt oddělil.

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes~~ jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na ~~rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes~~ se ~~používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer,~~ v ~~profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků~~ a ~~optických mechanik~~.	+	Cílem projektu je vytvořit kompletní [[operační systém]] pro všeobecné použití z [[Open source software\|open source softwaru]]. Fedora vznikla jako reakce na obchodní strategii [[Red Hat]]u, který se v roce [[2003]] rozhodl zaměřit na sféru komerčního nasazení a vyvíjet pouze komerční [[Red Hat Enterprise Linux]].

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (~~na ~~rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To~~ umožňuje ~~komunikaci zařízení~~ na ~~principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi [[Scanner\|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna\|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače~~. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping~~. ~~Měděný kabel, který~~ je ~~použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port~~ až ~~45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Fedora je vyvíjena s důrazem na použití na domácích počítačích, avšak umožňuje i využívání na [[server]]ech. Vyvíjí ji komunita vývojářů za podpory společnosti [[Red Hat]]. Fedora je známá svou pokrokovostí a zpravidla přináší v každé verzi několik zásadních novinek. Nové verze Fedory vycházejí pravidelně každých šest až osm měsíců.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný v roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil~~ původní ~~specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a~~ je ~~schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém~~ mohou ~~být přidány~~ nebo ~~odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	Další mezi uživateli oblíbenou vlastností Fedory je, že díky použití čerstvých verzí komponent dobře podporuje nový [[hardware]], takže Fedoru lze zpravidla snadno a bez nutnosti složité ruční konfigurace zprovoznit i na moderních počítačích, na kterých je instalace konzervativnějších distribucí obtížná.
		+
		+	Projekt Fedora byl vytvořen koncem roku [[2003]], když byl ukončen projekt [[Red Hat Linux]]. [[Red Hat]] doporučil uživatelům původní ukončené distribuce, aby přešli na komerční [[Red Hat Enterprise Linux]] (RHEL), který pokračuje tam, kde byl vývoj ukončen, pouze s oficiální (placenou) podporou. Někteří vývojáři RHEL se účastní i vývoje Fedory. Zlí jazykové tvrdí, že uživatelé Fedory jsou beta testery pro vývoj RHEL.
		+
		+	Fedora se dodává na pěti [[Kompaktní disk\|CD]] nebo jednom [[DVD]]. Ovšem pouze první dvě [[Kompaktní disk\|CD]] jsou potřebná pro základní instalaci. Podporována je i instalace ze [[Počítačová síť\|sítě]] přes [[Hypertext Transfer Protocol\|HTTP]], [[File Transfer Protocol\|FTP]] nebo [[Network File System\|NFS]]. Fedora používá jako základní grafické prostředí [[GNOME]], dobře podporováno je však i prostředí [[KDE]], které je rovněž obsaženo na oficiálních [[Kompaktní disk\|CD]] a [[DVD]]. Lze však využít i další alternativní grafická prostředí. Jako základní [[boot]]ovací zavaděč se používá [[GNU]] [[GRUB]]. Fedora je navržena pro snadnou instalaci a konfiguraci, obsahuje sadu jednoduchých nástrojů pro instalaci nových balíčků a konfiguraci systému. Jako [[souborový systém]] je standardně podporován [[ext4]] a pro instalaci nových aplikací upřednostňuje používání [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčků. [[RPM Package Manager\|RPM]] balíčky usnadňují správu jednotlivých balíčků v systému.
		+
		+	Dosud bylo vydáno patnáct stabilních verzí Fedory. Každá ze stabilních verzí prošla třemi testovacími verzemi, které byly vydány za účelem hledání nedostatků a chyb, na které následně mohou uživatelé – testeři upozornit. Z těchto verzí se poté po opravě chyb a nedostatků, které ohlásí uživatelé nebo na které přijdou sami vývojáři, stává ostrá verze.
		+
		+	Projekt Fedora rovněž distribuuje vlastní varianty Fedory, které se nazývají Fedora spiny. Ty jsou postaveny z určité softwarové sady a mají kombinaci softwaru pro splnění požadavků konkrétního druhu koncového uživatele. Fedora spiny jsou vyvíjeny několika zájmovými skupinami Fedory. Skupina EPEL (Extra Packages for Enterprise Linux) je dobrovolnou komunitou založenou na úsilí z projektu Fedora vytvořit vysoce kvalitní add-on balíčky, které doplňují Fedoru.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/05“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2019-01-07T14:32:20Z

Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/05“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 14:32

Sysop: + Servisní článek

2019-01-07T14:32:02Z

+ Servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>