Šablona:Článek dne HL/2019/20 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2022-01-06T16:24:43Z

Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2022, 16:24
Řádka 9:		Řádka 9:

	Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.<br />V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 km<sup>2</sup>.		Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.<br />V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 km<sup>2</sup>.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: + Typo

2019-06-07T16:43:37Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 7. 6. 2019, 16:43
Řádka 8:		Řádka 8:
	Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v ''Kaspické proláklině'' (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – [[Kaspické moře]]. Poblíž kaspického pobřeží leží v [[Karagijská proláklina\|Karagijské proláklině]] nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky [[Ural (řeka)\|Ural]] obklopuje [[Kaspická nížina]], ohraničená na jihu plošinami ''Mangystau'' a ''Ustjurt'', na východě [[Mugodžary\|Mugodžarskými vrchy]]. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina [[Turanská nížina\|Turanská]] s bezodtokým [[Aralské jezero\|Aralským jezerem]], do kterého ústí řeka [[Syrdarja]]. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť [[Kyzylkum]] ''(„Rudé písky“)''. Nevýraznou [[Turgajská plošina\|Turgajskou plošinu]] na severozápadě země odděluje sníženina zvaná ''Turgajská brána'' od rozlehlé [[Kazašská plošina\|Kazašské plošiny]], zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – ''Ulytau'' na západě, ''Kokčetau'' na severu a ''Karakaly'' s nejvyšším bodem ''Aksoran'' (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny ''Išimské'' a ''Kulundské stepi'', náležející k [[Západosibiřská rovina\|Západosibiřské rovině]]. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky [[Išim (řeka)\|Išim]] a [[Irtyš]]. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina [[Betpak Dala]] ''(„Hladová step“)''.		Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v ''Kaspické proláklině'' (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – [[Kaspické moře]]. Poblíž kaspického pobřeží leží v [[Karagijská proláklina\|Karagijské proláklině]] nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky [[Ural (řeka)\|Ural]] obklopuje [[Kaspická nížina]], ohraničená na jihu plošinami ''Mangystau'' a ''Ustjurt'', na východě [[Mugodžary\|Mugodžarskými vrchy]]. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina [[Turanská nížina\|Turanská]] s bezodtokým [[Aralské jezero\|Aralským jezerem]], do kterého ústí řeka [[Syrdarja]]. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť [[Kyzylkum]] ''(„Rudé písky“)''. Nevýraznou [[Turgajská plošina\|Turgajskou plošinu]] na severozápadě země odděluje sníženina zvaná ''Turgajská brána'' od rozlehlé [[Kazašská plošina\|Kazašské plošiny]], zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – ''Ulytau'' na západě, ''Kokčetau'' na severu a ''Karakaly'' s nejvyšším bodem ''Aksoran'' (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny ''Išimské'' a ''Kulundské stepi'', náležející k [[Západosibiřská rovina\|Západosibiřské rovině]]. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky [[Išim (řeka)\|Išim]] a [[Irtyš]]. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina [[Betpak Dala]] ''(„Hladová step“)''.

-	Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.	+	Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.<br />V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 km<sup>2</sup>.
-		+
-	V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 km<sup>2</sup>.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Optimalizace

2019-06-07T16:42:44Z

+ Optimalizace

← Starší verze		Verze z 7. 6. 2019, 16:42
Řádka 10:		Řádka 10:
	Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.		Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.

-	V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 ~~km². Jsou to většinou záplavová a deltová jezera.~~	+	V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 km<sup>2</sup>.
-	Je zde více než 4 000 [[rybník]]ů, [[Přehrada\|přehrad]] a [[vodní nádrž\|vodních nádrží]]. Většina jezer je [[bezodtoká oblast\|bezodtokých]]. Úroveň jejich hladiny prudce kolísá podle sezóny i v průběhu let a obrysy i rozměry se periodicky mění. V suchých letech mnohá z nich vysychají nebo se proměňují na [[slanisko\|slaniska]]. Nejvíce jezer je v severní části ''Kazachstánu'', kde je mnoho uzavřených sníženin. Ve [[step]]ní zóně,	+
-	~~v [[Pohoří\|horách]] a v údolích velkých [[řeka\|řek]] převládají [[sladkovodní jezero\|sladkovodní jezera]]. V mnohých jezerech se dobývají různé [[chlorid sodný\|soli]]~~.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: + Aktualizace

2019-06-07T16:41:05Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 7. 6. 2019, 16:41
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Central Downtown Astana 2.jpg\|right\|160px\|Astana je hlavním městem Kazachstánu (2011)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Kazachstán]]''' je stát, který se rozkládá ve střední [[Asie\|Asii]] a malou částí svého území západně od řeky [[Ural (řeka)\|Ural]] zasahuje též do [[Evropa\|Evropy]].
		+	Na severozápadě a severu hraničí s [[Rusko\|Ruskem]], na východě s [[Čínská lidová republika\|Čínskou lidovou republikou]], z jižní strany jsou jeho sousedy [[Kyrgyzstán]], [[Uzbekistán]] a [[Turkmenistán]], na jihozápadě pak přiléhá ke [[Kaspické moře\|Kaspickému moři]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ ~~1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE~~ ~~1394b s rychlostí až 800~~ ~~Mbit~~/s a ~~devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí až 3~~ ~~200 Mbit~~/s. ~~FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes~~ se ~~používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer,~~ v ~~profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	Patří mezi nejrozlehlejší země světa (plocha 2 717 300 km<sup>2</sup> – 34krát více než ČR) a je územně největším vnitrozemským státem, ale většina území je jen velmi řídce osídlena (15 milionů obyvatel představuje hustotu necelých 6 ob./km²). [[Astana]] se v roce [[1997]] stala hlavním městem namísto [[Almaty]].

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii~~ (~~na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI~~). ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer~~-~~to-peer~~]], ~~například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což v praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel~~ se ~~správným počtem pinů~~ (~~standardně šest~~). ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4~~,~~5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port~~ až 45 [[~~watt~~]]y a 30 [[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Kazachstán je největší vnitrozemskou zemí světa. Třebaže většinu území Kazachstánu zaujímají nízko položené plošiny a pahorkatiny, reliéf je i tak velmi rozmanitý; vcelku lze říct, že povrch Kazachstánu se zvedá směrem k východu. Na západě se v ''Kaspické proláklině'' (28 m pod hladinou světového oceánu) prostírá největší vnitrozemské jezero světa – [[Kaspické moře]]. Poblíž kaspického pobřeží leží v [[Karagijská proláklina\|Karagijské proláklině]] nejnižší bod Kazachstánu (-132 m). Severní břehy Kaspického moře při dolním toku řeky [[Ural (řeka)\|Ural]] obklopuje [[Kaspická nížina]], ohraničená na jihu plošinami ''Mangystau'' a ''Ustjurt'', na východě [[Mugodžary\|Mugodžarskými vrchy]]. Dále k východu se prostírá rozlehlá nížina [[Turanská nížina\|Turanská]] s bezodtokým [[Aralské jezero\|Aralským jezerem]], do kterého ústí řeka [[Syrdarja]]. Zde, při uzbeckých hranicích, se nachází poušť [[Kyzylkum]] ''(„Rudé písky“)''. Nevýraznou [[Turgajská plošina\|Turgajskou plošinu]] na severozápadě země odděluje sníženina zvaná ''Turgajská brána'' od rozlehlé [[Kazašská plošina\|Kazašské plošiny]], zaujímající střední část Kazachstánu. Z Kazašské plošiny vystupuje několik hornatin – ''Ulytau'' na západě, ''Kokčetau'' na severu a ''Karakaly'' s nejvyšším bodem ''Aksoran'' (1 565 m) na jihovýchodě. Severně od Kazašské plošiny se až za hranice Kazachstánu táhnou úrodné nížiny ''Išimské'' a ''Kulundské stepi'', náležející k [[Západosibiřská rovina\|Západosibiřské rovině]]. Tyto oblasti směrem k severu odvodňují řeky [[Išim (řeka)\|Išim]] a [[Irtyš]]. Od Kazašské plošiny směrem k jihu se táhne pustina [[Betpak Dala]] ''(„Hladová step“)''.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný v roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů a úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a~~ je ~~schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány~~ nebo ~~odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu~~ v ~~isochronním přenosu~~.	+	Její západní část zaujímá velké protáhlé jezero [[Balchaš]], celosvětový unikát, neboť je z poloviny plné [[Sladká voda\|sladké]] a z druhé poloviny [[Slaná voda\|slané vody]]; na východě se nacházejí dvě menší jezera [[Sasykköl\|Sasykkol]] a [[Alaköl\|Alakol]]. Tato oblast závlahového zemědělství na jihovýchodě Kazachstánu je tradičně zvána [[Sedmiříčí]] ''(Džesysu)''. Východní a jihovýchodní hranice země představují skutečné velehory. Na samém severovýchodě dělí Kazachstán od [[Sibiř]]e zalesněný [[Altaj]] (nejvyšší hora ''Belucha'' 4 506 m). Jižně od Altaje vytváří řeka [[Irtyš]] v kotlině jezero [[Zajsan]], zvětšené ještě ''Buchtarminskou přehradní nádrží''. Dále k jihu se zvedá pás pohoří [[Tarbagataj]] s nejvyšší horou ''Tastau'' (2 992 m). I následující horstva se táhnou přibližně stejným směrem jako Tarbagataj, tedy od západu k východu. Nejprve je to [[Džungarský Alatau]] s nejvyšší horou ''Besbakan'' (4 463 m), poté následuje široké údolí, jímž z [[Čína\|Číny]] přitéká řeka [[Ili]], a na jihovýchodě ohraničuje Kazachstán pohoří [[Ťan-šan]]. Nejvyšší hora Kazachstánu [[Chan Tengri]] ''(„Vládce duchů“)'' dosahuje výše 7 010 m.
		+
		+	V Kazachstánu je přibližně 48 000 [[jezero\|jezer]] o celkové ploše 45 000 [[Kilometr čtvereční\|km<sup>2</sup>]]. 94 % má rozlohu menší než 1 km². Jsou to většinou záplavová a deltová jezera.
		+	Je zde více než 4 000 [[rybník]]ů, [[Přehrada\|přehrad]] a [[vodní nádrž\|vodních nádrží]]. Většina jezer je [[bezodtoká oblast\|bezodtokých]]. Úroveň jejich hladiny prudce kolísá podle sezóny i v průběhu let a obrysy i rozměry se periodicky mění. V suchých letech mnohá z nich vysychají nebo se proměňují na [[slanisko\|slaniska]]. Nejvíce jezer je v severní části ''Kazachstánu'', kde je mnoho uzavřených sníženin. Ve [[step]]ní zóně,
		+	v [[Pohoří\|horách]] a v údolích velkých [[řeka\|řek]] převládají [[sladkovodní jezero\|sladkovodní jezera]]. V mnohých jezerech se dobývají různé [[chlorid sodný\|soli]].
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/20“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2019-01-07T14:57:24Z

Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/20“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 14:57

Sysop: + Servisní článek

2019-01-07T14:57:16Z

+ Servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>