Šablona:Článek dne HL/2019/24 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2022-01-06T16:24:54Z

Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

← Starší verze		Verze z 6. 1. 2022, 16:24
Řádka 10:		Řádka 10:

	Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.		Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2019-08-09T10:24:01Z

← Starší verze		Verze z 9. 8. 2019, 10:24
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.		'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.

-	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například {{Nowrap\|[[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo}} [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.	+	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například {{Nowrap\|[[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo}} [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.

-	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.	+	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.

	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.		Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.

Sysop: ++

2019-08-09T10:21:55Z

← Starší verze		Verze z 9. 8. 2019, 10:21
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Halebopp031197.jpg\|right\|160px\|Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (1997)]]		[[Soubor:Halebopp031197.jpg\|right\|160px\|Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (1997)]]
-	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.	+	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.

-	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například [[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.	+	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například {{Nowrap\|[[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo}} [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.

	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.		Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.

-	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky 150 milionů km ~~i více~~.	+	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.

	Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.		Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2019-08-09T10:18:57Z

← Starší verze		Verze z 9. 8. 2019, 10:18
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Halebopp031197.jpg\|right\|160px\|Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (1997)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ('''~~IEEE 1394~~''') je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky~~ své ~~technické jednoduchosti~~ a ~~pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.

-	V ~~současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/~~s a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s~~ a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí~~ až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například [[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení~~ ve ~~stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi~~ [[~~Scanner~~\|~~skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping~~. ~~Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel~~ se ~~šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30 ~~[[~~volt~~]]y, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný v roce 2000~~, ~~upřesnil a vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a~~ je ~~schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém~~ mohou být ~~přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky 150 milionů km i více.
		+
		+	Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/24“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2019-01-07T15:01:26Z

Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2019/24“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 15:01

Sysop: + Servisní článek

2019-01-07T15:01:17Z

+ Servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 9. 8. 2019, 10:24
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.		'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.

-	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například {{Nowrap\|[[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo}} [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.	+	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například {{Nowrap\|[[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo}} [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.

-	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.	+	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.

	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.		Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.

← Starší verze		Verze z 9. 8. 2019, 10:21
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
	[[Soubor:Halebopp031197.jpg\|right\|160px\|Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (1997)]]		[[Soubor:Halebopp031197.jpg\|right\|160px\|Kometa Hale-Bopp s bílým prachovým a modrým plynovým ohonem (1997)]]
-	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.	+	'''[[Kometa]]''', zastarale '''[[Kometa\|vlasatice]]''', je malý [[astronomie\|astronomický]] objekt podobný [[planetka\|planetce]] složený především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice [[excentricita dráhy\|výstředné (excentrické)]] [[elipsa\|eliptické]] [[trajektorie\|trajektorii]] kolem [[Slunce]]. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Většina komet se po většinu času zdržuje za oběžnou dráhou [[Pluto (plutoid)\|Pluta]], odkud občas nějaká přilétne do vnitřních částí [[Sluneční soustava\|sluneční soustavy]]. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule“ a z velké části je tvoří zmrzlý [[oxid uhličitý]], [[Methan\|metan]] a [[voda]] smíchaná s [[prach]]em a různými [[Minerál\|nerostnými]] látkami.

-	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například [[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.	+	V závislosti na [[gravitace\|gravitační]] interakci komety s [[planeta]]mi se dráha komet může změnit na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například [[Jupiter (planeta)\|Jupiter]] je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například {{Nowrap\|[[1P/Halley\|Halleyova]], [[Hale-Bopp]] nebo}} [[Kohoutkova kometa]]. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.

	Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.		Předpokládá se, že kometární jádra vznikají ve vzdáleném oblaku známém jako [[Oortův oblak]] ve vzdálenosti kolem 50 000 [[astronomická jednotka\|astronomických jednotek]] od [[Slunce]]. V této vzdálenosti je [[gravitace\|gravitační působení]] Slunce již velmi slabé a proto na komety významně působí i jiná vesmírná tělesa – především okolní [[hvězda\|hvězdy]]. Pokud se některá z nich přiblíží ke Slunci, pak vymrští množství komet z jejich vzdálených oběžných drah. Některé z nich se potom dostane na extrémně [[excentricita dráhy\|protáhlou]] [[elipsa\|eliptickou]] oběžnou dráhu, která má [[Perihelium\|perihel]] (nejbližší bod oběžné dráhy) dostatečně blízko u Slunce.

-	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky 150 milionů km ~~i více~~.	+	Když se kometa přiblíží k vnitřní části sluneční soustavy, zahřívání jejího jádra Sluncem způsobí, že se jeho vnější ledové vrstvy začnou vypařovat. Takto uvolněné proudy prachu a plynu vytvoří extrémně řídkou atmosféru okolo komety, nazývanou ''[[koma (kometární)\|koma]]'', a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, způsobí vytvoření ohromného ''ohonu'' mířícího směrem od Slunce. Prach a plyn vytvářejí samostatné ohony, které míří do mírně odlišných směrů, přičemž prach zůstává vzadu za oběžnou dráhou komety (často takto vzniká zakřivený ohon) a ohon z ionizovaného plynu vždy míří přímo od Slunce, protože plyn je silněji ovlivňován slunečním větrem než prach a sleduje čáry magnetického pole a ne trajektorii oběžné dráhy. Ačkoli pevné těleso komety, takzvané ''jádro'', má průměr menší než 50 km, koma může být větší než [[Slunce]] a ohony mohou dosáhnout délky přes 150 milionů km.

	Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.		Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze [[Země]], když kometa prolétá vnitřní částí sluneční soustavy, prach odráží sluneční světlo přímo a plyny září v důsledku [[ionizace]]. Většina komet je bez pomoci [[dalekohled]]u příliš slabě viditelná, ale několik jich je dostatečně jasných na to, aby byly viditelné pouhým [[oko\|okem]]. Před vynálezem [[dalekohled]]u se komety zdánlivě z ničeho nic zjevovaly na obloze a postupně mizely z dohledu. Byly považovány za zlé znamení smrti králů a šlechticů, případně blížících se katastrof. Ze starověkých pramenů, například [[Čína\|čínských]] kostí pro předpovídání budoucnosti, je známé, že jejich výskyty byly pozorované lidmi po celá tisíciletí.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>