Šablona:Článek dne HL/2022/06 - Historie editací

Sysop: ++

2024-01-03T17:27:18Z

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2024, 17:27
Řádka 6:		Řádka 6:

	Dne [[8. březen\|8. března]] [[1943]] okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a [[tank]]y se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z [[dýmovnice]]. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli [[Němci]] sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký [[kulomet]]. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS\|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých [[tank]]ů, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota\|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý [[tank]], poté vhodil další protitankový granát dovnitř [[obrněné vozidlo\|obrněného vozidla]], kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.<br />Padl i nadporučík [[Otakar Jaroš]], který dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát.		Dne [[8. březen\|8. března]] [[1943]] okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a [[tank]]y se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z [[dýmovnice]]. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli [[Němci]] sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký [[kulomet]]. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS\|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých [[tank]]ů, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota\|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý [[tank]], poté vhodil další protitankový granát dovnitř [[obrněné vozidlo\|obrněného vozidla]], kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.<br />Padl i nadporučík [[Otakar Jaroš]], který dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: -- optimalizace

2022-03-09T00:59:40Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 9. 3. 2022, 00:59
Řádka 5:		Řádka 5:
	Vojáci [[1. československý armádní sbor\|1. čs. samostatného praporu]] byli přepraveni z výcvikového tábora Buzuluk do železniční stanice Valujka, odkud vyrazili na 350-ti kilometrový pochod do [[Charkov]]a, protože dále již byly železnice zcela zničené. Pochodovalo se v noci, jelikož přes den hrozily nálety letadel [[Luftwaffe]]. Do právě osvobozeného Charkova se prapor dostal 1. března [[1943]]. Zde si vojáci odpočinuli a 2. března po půlnoci vyrazili k dalšímu pochodu do prostoru Sokolova. Tam dostali svůj první bojový úkol - udržet postavení na linii nově budované obrany na řece [[Mža]]. Přístupy k Sokolovu bránil v první linii v osadě [[Taranovka]] sovětský 78. gardový střelecký pluk, který bojoval s obrovskou přesilou [[Němci\|Němců]]. A tak se mohli čs. vojáci dobře připravit na blížící se útok a provádět opevňovací práce. Problémem bylo, že řeka Mža byla zamrzlá a proto nebylo těžké, aby se přes ni dostaly německé tanky. Velitel praporu Ludvík Svoboda tedy rozhodl, že se jedna rota přesune před řeku Mžu, kde zaujme ve vesnici [[Sokolovo]] vysunuté obranné postavení. K tomuto úkolu se přihlásil velitel první roty nadporučík [[Otakar Jaroš]]. Vesnice byla dobře opevněna, k posílení obrany byly Jarošovi přiděleny dva sovětské protitankové [[kanón]]y. Dalšími podpůrnými prostředky bylo těžké [[dělostřelectvo]] a [[BM 13-16 Kaťuša\|raketomety]], umístěné za řekou Mža a deset sovětských tanků [[T-34]], které sloužily jako záloha k protiútoku. Od 6. března čs. průzkumné oddíly několikrát narazili na [[Němci\|Němce]], a při přestřelkách jich několik zastřelili. Byla to předzvěst rozhodujícího útoku.		Vojáci [[1. československý armádní sbor\|1. čs. samostatného praporu]] byli přepraveni z výcvikového tábora Buzuluk do železniční stanice Valujka, odkud vyrazili na 350-ti kilometrový pochod do [[Charkov]]a, protože dále již byly železnice zcela zničené. Pochodovalo se v noci, jelikož přes den hrozily nálety letadel [[Luftwaffe]]. Do právě osvobozeného Charkova se prapor dostal 1. března [[1943]]. Zde si vojáci odpočinuli a 2. března po půlnoci vyrazili k dalšímu pochodu do prostoru Sokolova. Tam dostali svůj první bojový úkol - udržet postavení na linii nově budované obrany na řece [[Mža]]. Přístupy k Sokolovu bránil v první linii v osadě [[Taranovka]] sovětský 78. gardový střelecký pluk, který bojoval s obrovskou přesilou [[Němci\|Němců]]. A tak se mohli čs. vojáci dobře připravit na blížící se útok a provádět opevňovací práce. Problémem bylo, že řeka Mža byla zamrzlá a proto nebylo těžké, aby se přes ni dostaly německé tanky. Velitel praporu Ludvík Svoboda tedy rozhodl, že se jedna rota přesune před řeku Mžu, kde zaujme ve vesnici [[Sokolovo]] vysunuté obranné postavení. K tomuto úkolu se přihlásil velitel první roty nadporučík [[Otakar Jaroš]]. Vesnice byla dobře opevněna, k posílení obrany byly Jarošovi přiděleny dva sovětské protitankové [[kanón]]y. Dalšími podpůrnými prostředky bylo těžké [[dělostřelectvo]] a [[BM 13-16 Kaťuša\|raketomety]], umístěné za řekou Mža a deset sovětských tanků [[T-34]], které sloužily jako záloha k protiútoku. Od 6. března čs. průzkumné oddíly několikrát narazili na [[Němci\|Němce]], a při přestřelkách jich několik zastřelili. Byla to předzvěst rozhodujícího útoku.

-	Dne [[8. březen\|8. března]] [[1943]] okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a [[tank]]y se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z [[dýmovnice]]. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli [[Němci]] sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký [[kulomet]]. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS\|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých [[tank]]ů, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota\|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý [[tank]], poté vhodil další protitankový granát dovnitř [[obrněné vozidlo\|obrněného vozidla]], kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.	+	Dne [[8. březen\|8. března]] [[1943]] okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a [[tank]]y se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z [[dýmovnice]]. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli [[Němci]] sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký [[kulomet]]. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS\|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých [[tank]]ů, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota\|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý [[tank]], poté vhodil další protitankový granát dovnitř [[obrněné vozidlo\|obrněného vozidla]], kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.<br />Padl i nadporučík [[Otakar Jaroš]], který dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát.
-		+
-	Padl i nadporučík [[Otakar Jaroš]], který dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát.<br />Po setmění prudké boje ustaly, ústup čs. vojáků ze [[Sokolovo\|Sokolova]] probíhal celou noc. Čechoslováci tak splnili svůj bojový úkol, který zněl: nepustit Němce přes řeku Mžu.	+
-		+
-	Boje ještě pokračovaly [[9. březen\|9. března]], kdy dvě čs. roty podnikly protiútok na Sokolovo, při němž Němci utrpěli další ztráty. Dne [[11. březen\|11. března]] zachytili čs. radisté německou zprávu, díky které byl odhalen německý protiútok. Sovětské [[dělostřelectvo]] zahájilo do místa soustředění Němců palbu a útočící jednotky rozprášilo. Po opětném dobytí [[Charkov]]a německými vojsky dne 15. března [[1943]] hrozilo 1. čs. samostatnému praporu obklíčení a tak se vydal na taktický ústup. Tragicky skončil osud čs. zraněných a zajatých vojáků. Čs. vojáci totiž věděli, že jako občané [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu]] mohou být za údajnou „vlastizradu“ popraveni, a tak se do zajetí dostávali v drtivé většině jen z důvodu silného zranění. Těžce ranění Čechoslováci, kteří byli v nemocnici v [[Charkov]]ě, byli po obsazení města [[Němci]] bezmilostně postříleni.	+
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-03-09T00:57:18Z

← Starší verze		Verze z 9. 3. 2022, 00:57
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2~~.]]	+	[[Soubor:The Soviet Union 1969 CPA 3746 stamp (World War II First Foreign Hero Otakar Jaroš).jpg\|right\|160px\|Otakar Jaroš was a Czech officer in the Czechoslovak forces in the Soviet Union.]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''<big>[[Bitva u Sokolova]]</big>''' se odehrála [[8. březen\|8.]] a [[9. březen\|9. března]] [[1943]] u města Sokolovo (Соколове, Sokolove) nedaleko [[Charkov]]a na [[Ukrajina\|Ukrajině]], když byl probíhající útok Wehrmachtu zdržen společnými sovětskými a československými silami. Bylo to poprvé, kdy zahraniční vojenská jednotka, První československý samostatný polní prapor, bojovala společně s Rudou armádou. Pod velením Ludvíka Svobody, pozdějšího československého prezidenta, zdrželi českoslovenští vojáci postup Němců k řece Mži.

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s~~ a ~~FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní~~ se ~~schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire~~ na ~~rozdíl od USB není ale prozatím~~ tak ~~rozšířen~~ a ~~patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes~~ se ~~používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře~~ se ~~používá~~ k ~~rychlému připojení externích disků~~ a ~~optických mechanik~~.	+	Vojáci [[1. československý armádní sbor\|1. čs. samostatného praporu]] byli přepraveni z výcvikového tábora Buzuluk do železniční stanice Valujka, odkud vyrazili na 350-ti kilometrový pochod do [[Charkov]]a, protože dále již byly železnice zcela zničené. Pochodovalo se v noci, jelikož přes den hrozily nálety letadel [[Luftwaffe]]. Do právě osvobozeného Charkova se prapor dostal 1. března [[1943]]. Zde si vojáci odpočinuli a 2. března po půlnoci vyrazili k dalšímu pochodu do prostoru Sokolova. Tam dostali svůj první bojový úkol - udržet postavení na linii nově budované obrany na řece [[Mža]]. Přístupy k Sokolovu bránil v první linii v osadě [[Taranovka]] sovětský 78. gardový střelecký pluk, který bojoval s obrovskou přesilou [[Němci\|Němců]]. A tak se mohli čs. vojáci dobře připravit na blížící se útok a provádět opevňovací práce. Problémem bylo, že řeka Mža byla zamrzlá a proto nebylo těžké, aby se přes ni dostaly německé tanky. Velitel praporu Ludvík Svoboda tedy rozhodl, že se jedna rota přesune před řeku Mžu, kde zaujme ve vesnici [[Sokolovo]] vysunuté obranné postavení. K tomuto úkolu se přihlásil velitel první roty nadporučík [[Otakar Jaroš]]. Vesnice byla dobře opevněna, k posílení obrany byly Jarošovi přiděleny dva sovětské protitankové [[kanón]]y. Dalšími podpůrnými prostředky bylo těžké [[dělostřelectvo]] a [[BM 13-16 Kaťuša\|raketomety]], umístěné za řekou Mža a deset sovětských tanků [[T-34]], které sloužily jako záloha k protiútoku. Od 6. března čs. průzkumné oddíly několikrát narazili na [[Němci\|Němce]], a při přestřelkách jich několik zastřelili. Byla to předzvěst rozhodujícího útoku.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (~~na ~~rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení~~ na ~~principu~~ [[~~peer-to-peer~~]], ~~například mezi~~ [[~~Scanner\|skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]], ~~bez potřeby využití systémové paměti~~ nebo [[~~Procesor~~\|~~procesoru~~]] ~~počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici~~. ~~USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což~~ v ~~praxi znamená~~, že ~~potřebuje speciální drahý kabel~~, ~~přičemž FireWire postačuje běžný kabel~~ se ~~správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping~~. ~~Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30 ~~[[~~volt~~]]y, ~~což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Dne [[8. březen\|8. března]] [[1943]] okolo půl druhé hodiny odpoledne zaútočilo čtrnáct německých tanků na Sokolovo. Palbou sovětských děl a raketometů byl však postup zastaven a [[tank]]y se obrátily na ústup. Před vesnicí zůstaly stát tři hořící tanky, což se však ukázalo jako lest, protože minimálně jeden z nich byl nepoškozený a vycházel z něj pouze dým z [[dýmovnice]]. Německá posádka zjistila postavení československých a sovětských zbraní, a při druhém útoku, který začal o dvě hodiny později, již měli [[Němci]] sokolovskou obranu rozkrytou. Podařilo se jim zneškodnit jedno ze dvou protitankových děl a těžký [[kulomet]]. Rozhořel se krutý boj, při kterém se však čs. vojáci nezalekli postupujících tanků a snažili se je ničit protitankovými puškami a protitankovými granáty. Jelikož [[protitanková puška PTRS\|protitankové pušky]] neměly účinnost probít čelní pancíře německých [[tank]]ů, stříleli do pásů nebo z boku či zezadu pod věž a do prostoru motoru. Čs. vojáci odrazili několik útoků [[pěchota\|pěchoty]], ale německá přesila byla veliká. Kolem páté hodiny odpolední vojáci zaujali kruhovou obranu kolem sokolovského kostela. Ludvík Svoboda se rozhodl, že vyšle do protiútoku sovětské tanky. Pod prvním z nich se při přejezdu přes řeku probořil led, takže v podpoře první roty nebylo možné pokračovat. Tato událost však byla dobrou zprávou pro bránící se československá a sovětská vojska - bylo jasné, že německá tanková vojska již nemohou z chodu překročit řeku, protože led důsledku tání rychle rozmrzá. Ludvík Svoboda tedy kolem sedmé hodiny nařídil, aby se vojáci bojující v Sokolovu stáhli za řeku. V důsledku minometného odstřelování bylo přerušeno telelefonní vedení, byla zničena i radiostanice. Rozkaz k ústupu se tak do Sokolova nedostal. Stejně tak se tam nepodařilo proniknout spojkám, které byly německými vojáky zlikvidovány. A tak u sokolovského kostela pokračoval hrdinný boj, ve kterém čs. vojáci dokazovali své kvality i svoji statečnost. Například vojín Černý nejprve zlikvidoval granátem jeden německý [[tank]], poté vhodil další protitankový granát dovnitř [[obrněné vozidlo\|obrněného vozidla]], kde zlikvidoval dvacet německých vojáků.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný~~ v ~~roce 2000~~, ~~upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů a úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity~~. ~~To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, při ~~kterém~~ mohou být ~~přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu v isochronním přenosu~~.	+	Padl i nadporučík [[Otakar Jaroš]], který dostal zásah v okamžiku, kdy se chystal hodit na německý tank protitankový granát.<br />Po setmění prudké boje ustaly, ústup čs. vojáků ze [[Sokolovo\|Sokolova]] probíhal celou noc. Čechoslováci tak splnili svůj bojový úkol, který zněl: nepustit Němce přes řeku Mžu.
		+
		+	Boje ještě pokračovaly [[9. březen\|9. března]], kdy dvě čs. roty podnikly protiútok na Sokolovo, při němž Němci utrpěli další ztráty. Dne [[11. březen\|11. března]] zachytili čs. radisté německou zprávu, díky které byl odhalen německý protiútok. Sovětské [[dělostřelectvo]] zahájilo do místa soustředění Němců palbu a útočící jednotky rozprášilo. Po opětném dobytí [[Charkov]]a německými vojsky dne 15. března [[1943]] hrozilo 1. čs. samostatnému praporu obklíčení a tak se vydal na taktický ústup. Tragicky skončil osud čs. zraněných a zajatých vojáků. Čs. vojáci totiž věděli, že jako občané [[Protektorát Čechy a Morava\|Protektorátu]] mohou být za údajnou „vlastizradu“ popraveni, a tak se do zajetí dostávali v drtivé většině jen z důvodu silného zranění. Těžce ranění Čechoslováci, kteří byli v nemocnici v [[Charkov]]ě, byli po obsazení města [[Němci]] bezmilostně postříleni.
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2021/37 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2022/06: 2022

2022-01-08T13:53:20Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2021/37 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2022/06: 2022

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2022, 13:53

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2020/62 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2021/37: 2021

2021-01-15T14:38:15Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2020/62 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2021/37: 2021

← Starší verze

Verze z 15. 1. 2021, 14:38

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/96 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/62

2020-01-06T19:22:58Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/96 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/62

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 19:22

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/96 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/96: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“

2019-01-07T12:28:27Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/96 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/96: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 12:28

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2018/96“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2018-01-07T23:52:58Z

Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2018/96“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2018, 23:52

Sysop: + Nový servisní článek

2018-01-07T23:52:48Z

+ Nový servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>