Šablona:Článek dne HL/2022/15 - Historie editací

Sysop: ++

2024-01-03T17:34:34Z

← Starší verze		Verze z 3. 1. 2024, 17:34
Řádka 16:		Řádka 16:
	Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].		Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].
	Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.		Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: -- optimalizace

2022-06-20T21:11:28Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 21:11
Řádka 10:		Řádka 10:
	Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)\|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.		Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)\|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.

-	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu~~, kdy u nich probíhá přepeřování,~~ snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.	+	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.

	Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem.		Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem.

Sysop: -- optimalizace

2022-06-20T21:10:11Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 21:10
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''<big>[[Strakapoud velký]]</big>''' ([[Strakapoud velký\|Dendrocopos major]]) je široce rozšířený šplhavec z [[Čeleď\|čeledi]] datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.		'''<big>[[Strakapoud velký]]</big>''' ([[Strakapoud velký\|Dendrocopos major]]) je široce rozšířený šplhavec z [[Čeleď\|čeledi]] datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.

-	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.	+	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.<br />Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] šplhavců.

-	Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách.	+	Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], občas plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)\|plody]]. Hnízdí v dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.
-	~~V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] šplhavců.~~	+
-		+
-	Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], občas plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)\|plody]]. Hnízdí v dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí ~~většinou vysoko ve ztrouchnivělých stromech~~. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.	+

	Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný\|špaček]], dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.		Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný\|špaček]], dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.

Sysop: -- optimalizace

2022-06-20T21:07:47Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 21:07
Řádka 15:		Řádka 15:
	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.		Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.

-	Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem~~. {{Nowrap\|Jejich zobák je o něco silnější}}~~.	+	Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem.

	Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].		Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].
	Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.		Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.
-
-	Strakapoud velký je široce rozšířený šplhavec. Jeho areál rozšíření pokrývá celou [[Evropa\|Evropu]] s výjimkou [[Island]]u, severu [[Skandinávský poloostrov\|Skandinávského poloostrova]] a [[Irsko\|Irska]]. Početně zasahuje také na [[Asie\|asijský kontinent]], kde obývá široký pruh v rozmezí od její západní části až po [[Čína\|Čínu]] a [[Japonsko]], izolovaně obývá i severozápad Afriky. Velikost jeho globálního areálu rozšíření není vzhledem k jeho značné velikosti vyhodnocena, přesně vyčíslena není ani jeho globální populace, která čítá {{Nowrap\|na 73 500 000 – 216 000 000 jedinců}}. V Evropě, která pokrývá 25–49 % jeho globálního rozsahu, se jedná o vůbec nejhojnějšího strakapouda. Počet hnízdících ptáků je zde odhadován na 12–18 mil. párů. V současné době není nijak viditelně ohrožen
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2022-06-20T21:05:12Z

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 21:05
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014-002~~.jpg\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Greater Spotted Woodpecker (41554059345).jpg\|right\|160px\|Dendrocopos major (Lockerbie, Scotland, 2018)]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' (~~'''IEEE 1394''') je standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]i. ~~Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především [[SCSI]]~~.	+	'''<big>[[Strakapoud velký]]</big>''' ([[Strakapoud velký\|Dendrocopos major]]) je široce rozšířený šplhavec z [[Čeleď\|čeledi]] datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE~~ 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.	+	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (~~na ~~rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu~~ [[~~peer-to-peer~~]]~~, například mezi~~ [[~~Scanner\|skenerem~~]] a [[~~Počítačová tiskárna\|tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo~~ [[~~Procesor\|procesoru~~]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[~~plug-and-play~~]] ~~a hot swapping. Měděný kabel~~, ~~který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru~~ a ~~je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]~~y a 30~~ [[~~volt~~]]~~y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách.
		+	V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] šplhavců.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný~~ v ~~roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní~~ ~~streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a~~ je schopen ~~rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. To také ~~umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu~~ v ~~isochronním přenosu~~.	+	Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], občas plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)\|plody]]. Hnízdí v dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí většinou vysoko ve ztrouchnivělých stromech. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.
		+
		+	Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný\|špaček]], dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.
		+	Stavbou těla je skvěle přizpůsoben životu na stromech. Jeho čtyři prsty, z nichž dva směřují dopředu a dva dozadu, jsou opatřeny zahnutými drápy, které usnadňují šplhání a jeho tuhá ocasní pera při něm slouží jako opora těla. K rozbíjení dřeva má velmi silný, zašpičatělý [[zobák]] s velmi dlouhým a citlivým, štíhlým, plochým [[jazyk (orgán)\|jazykem]], který je na konci opatřený drsnou štětičkou a který mu napomáhá k získání kořisti i ze špatně dostupných míst. Díky jeho velmi silným krčním svalům je schopen do dřeva narážet velkou rychlostí, proto má i velmi silnou lebku, která chrání jeho mozek před zpětnými nárazy.
		+
		+	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.
		+
		+	Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem. {{Nowrap\|Jejich zobák je o něco silnější}}.
		+
		+	Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].
		+	Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.
		+
		+	Strakapoud velký je široce rozšířený šplhavec. Jeho areál rozšíření pokrývá celou [[Evropa\|Evropu]] s výjimkou [[Island]]u, severu [[Skandinávský poloostrov\|Skandinávského poloostrova]] a [[Irsko\|Irska]]. Početně zasahuje také na [[Asie\|asijský kontinent]], kde obývá široký pruh v rozmezí od její západní části až po [[Čína\|Čínu]] a [[Japonsko]], izolovaně obývá i severozápad Afriky. Velikost jeho globálního areálu rozšíření není vzhledem k jeho značné velikosti vyhodnocena, přesně vyčíslena není ani jeho globální populace, která čítá {{Nowrap\|na 73 500 000 – 216 000 000 jedinců}}. V Evropě, která pokrývá 25–49 % jeho globálního rozsahu, se jedná o vůbec nejhojnějšího strakapouda. Počet hnízdících ptáků je zde odhadován na 12–18 mil. párů. V současné době není nijak viditelně ohrožen
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2020/71 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2022/15: 2022

2022-01-08T14:42:58Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2020/71 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2022/15: 2022

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2022, 14:42

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/105 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/71

2020-01-06T20:02:29Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/105 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/71

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 20:02

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/105 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/105: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“

2019-01-07T12:27:56Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/105 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/105: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 12:27

Sysop: Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2018/105“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

2018-01-08T09:41:20Z

Zamyká „Šablona:Článek dne HL/2018/105“: Prevence...svůj požadavek můžete vložit na diskusní stránku ([edit=sysop] (do odvolání) [move=sysop] (do odvolání))

← Starší verze

Verze z 8. 1. 2018, 09:41

Sysop: + Nový servisní článek

2018-01-08T09:41:07Z

+ Nový servisní článek

Nová stránka

[[Soubor:SUN-Ultra40-2014-002.jpg|right|160px|Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.]]
'''[[FireWire]]''' ('''IEEE 1394''') je standardní sériová [[sběrnice]] pro připojení periférií k [[počítač]]i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení, především [[SCSI]].

V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit/s a FireWire 800 neboli IEEE 1394b s rychlostí až 800 Mbit/s a devítipinovým kabelem. Nyní se schvaluje nový standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s. FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude. Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer, v profesionální sféře se používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik.

FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI). To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]], například mezi [[Scanner|skenerem]] a [[Počítačová tiskárna|tiskárnou]], bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor|procesoru]] počítače. FireWire také podporuje více hostitelských zařízení na jedné sběrnici. USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset, což v praxi znamená, že potřebuje speciální drahý kabel, přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest). FireWire podporuje technologie [[plug-and-play]] a hot swapping. Měděný kabel, který je použit nejčastěji, může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI. Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45 [[watt]]y a 30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje.

Dodatek IEEE 1394a, vydaný v roce 2000, upřesnil a vylepšil původní specifikaci. Přidal podporu pro asynchronní streaming, rychlejší rekonfiguraci sběrnice, spojování paketů a úsporný režim spánku. IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394. 1394a je schopen rozhodčích zrychlení, což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů, což vede ke zlepšení efektivity. To také umožňuje řídit krátký restart sběrnice, při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly, aniž by došlo k velkému poklesu v isochronním přenosu.
<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 21:10
Řádka 3:		Řádka 3:
	'''<big>[[Strakapoud velký]]</big>''' ([[Strakapoud velký\|Dendrocopos major]]) je široce rozšířený šplhavec z [[Čeleď\|čeledi]] datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.		'''<big>[[Strakapoud velký]]</big>''' ([[Strakapoud velký\|Dendrocopos major]]) je široce rozšířený šplhavec z [[Čeleď\|čeledi]] datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními.

-	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.	+	U pohlaví je přitom vyvinut nápadný [[pohlavní dimorfismus]], samci mají na rozdíl od samic totiž i červený týl.<br />Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách. V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] šplhavců.

-	Vyskytuje se na všech [[kontinent]]ech východní polokoule s výjimkou [[Austrálie]], na svém rozsáhlém areálu rozšíření přitom tvoří 14 [[poddruh]]ů. Jeho přirozeným [[biotop]]em jsou [[les]]y všech typů, běžně se však vyskytuje i v parcích a zahradách.	+	Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], občas plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)\|plody]]. Hnízdí v dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.
-	~~V [[Česká republika\|České republice]] je pak zdaleka nejběžnějším zástupcem [[řád (biologie)\|řádu]] šplhavců.~~	+
-		+
-	Zjara je nápadný svým charakteristickým „bubnováním“ do kůry stromů nebo na plechové části staveb. Přes léto v jeho potravě převažují malí [[Bezobratlí\|bezobratlí živočichové]], občas plení i [[hnízdo\|hnízda]] jiných ptáků; přes zimu, kdy je živočišné stravy nedostatek, požírá zejména různé [[plod (botanika)\|plody]]. Hnízdí v dutinách [[strom]]ů, které si sám hloubí ~~většinou vysoko ve ztrouchnivělých stromech~~. V jedné snůšce pak bývá 4–7 smetanově bílých vajec.	+

	Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný\|špaček]], dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.		Strakapoud velký dosahuje přibližně stejné velikosti jako [[špaček obecný\|špaček]], dorůstá 22–23 cm, v rozpětí křídel měří 34–39 cm a jeho hmotnost se pohybuje mezi 70–90 g.

← Starší verze		Verze z 20. 6. 2022, 21:07
Řádka 15:		Řádka 15:
	Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.		Svrchu je strakapoud velký převážně černý s výraznými bílými znaky na křídlech v podobě velké skvrny na jejich vrchní části a tenkých světlých pruhů na letkách. Spodinu těla má lehce nažloutlou, opeření na spodních krovkách ocasních oranžovo-červené. Na boční straně jinak světlé hlavy má dva výrazné, ve středu spojené tmavé pruhy. U pohlaví je vyvinut patrný [[Pohlavní dimorfismus\|sexuální dimorfismus]] – [[Pohlavnost\|samci]] mají výraznou červenou skvrnu na týle, zatímco [[Pohlavnost\|samice]] tento znak zcela postrádají a týl mají černý. Mladí ptáci jsou od dospělců až do listopadu, kdy u nich probíhá přepeřování, snadno odlišitelní díky červenému zbarvení na temeni a růžovému opeření na spodních krovkách ocasních.

-	Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem~~. {{Nowrap\|Jejich zobák je o něco silnější}}~~.	+	Podobně jako ostatní strakapoudi létá ve vlnovkách s krátkými, důraznými údery křídel. Na území České republiky se vyskytují dva [[poddruh]]y. Kromě převažujícího strakapouda velkého středoevropského (''D. major pinetorum'') zde na zimu zalétá také malý počet strakapoudů velkých severoevropských (''D. major major''), lišících se především čistě bílým peřím na spodině těla a na lících, na rozdíl od svých středoevropských příbuzných jen zřídkakdy s hnědavým nádechem.

	Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].		Na rozdíl od ostatních [[Druh (biologie)\|druh]]ů strakapoudů žijících v [[Česká republika\|ČR]] má [[Pohlavnost\|samec]] na [[hlava (anatomie)\|hlavě]] pouze červený proužek, ne „čepičku“. Tu mají [[strakapoud prostřední]], [[strakapoud malý]] a [[strakapoud bělohřbetý]].
	Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.		Od [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] ho lze odlišit podle zbarvení hlavy. Mezi bílou skvrnou na tváři a bílou skvrnou na krku probíhá černý pásek, zatímco u [[strakapoud jižní\|strakapouda jižního]] jsou tyto skvrny propojeny. Podle těchto skvrn lze rozlišit i [[Pohlavnost\|samice]] těchto dvou [[Druh (biologie)\|druh]]ů, kterým červený proužek na hlavě chybí.
-
-	Strakapoud velký je široce rozšířený šplhavec. Jeho areál rozšíření pokrývá celou [[Evropa\|Evropu]] s výjimkou [[Island]]u, severu [[Skandinávský poloostrov\|Skandinávského poloostrova]] a [[Irsko\|Irska]]. Početně zasahuje také na [[Asie\|asijský kontinent]], kde obývá široký pruh v rozmezí od její západní části až po [[Čína\|Čínu]] a [[Japonsko]], izolovaně obývá i severozápad Afriky. Velikost jeho globálního areálu rozšíření není vzhledem k jeho značné velikosti vyhodnocena, přesně vyčíslena není ani jeho globální populace, která čítá {{Nowrap\|na 73 500 000 – 216 000 000 jedinců}}. V Evropě, která pokrývá 25–49 % jeho globálního rozsahu, se jedná o vůbec nejhojnějšího strakapouda. Počet hnízdících ptáků je zde odhadován na 12–18 mil. párů. V současné době není nijak viditelně ohrožen
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>