Šablona:Článek dne HL/2024/05 - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Kategorie:Článek DNE“ textem „Kategorie:Archiv Článků DNE“

2026-01-15T09:00:36Z

Nahrazení textu „<noinclude>Kategorie:Článek DNE</noinclude>“ textem „<noinclude>Kategorie:Archiv Článků DNE</noinclude>“

← Starší verze		Verze z 15. 1. 2026, 09:00
Řádka 15:		Řádka 15:

	V [[červenec\|červenci]] [[1997]] postihly také Žulovou [[Povodeň\|povodně]]. O rok později byla ukončena výuka v kamenickém učilišti, čímž nastal konec 112-leté tradice...		V [[červenec\|červenci]] [[1997]] postihly také Žulovou [[Povodeň\|povodně]]. O rok později byla ukončena výuka v kamenickém učilišti, čímž nastal konec 112-leté tradice...
-	<noinclude>[[Kategorie:~~Článek~~ DNE]]</noinclude>	+	<noinclude>[[Kategorie:Archiv Článků DNE]]</noinclude>

Sysop: ++

2024-02-23T00:05:42Z

← Starší verze		Verze z 23. 2. 2024, 00:05
Řádka 10:		Řádka 10:
	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.<br />V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.		Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.<br />V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.

-	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].	+	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].

	Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.		Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.

Sysop: -- optimalizace

2024-02-22T23:59:49Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2024, 23:59
Řádka 5:		Řádka 5:
	Město Žulová leží 15 [[kilometr\|km]] severozápadně od [[Jeseník]]u, 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[Česká republika\|Česko]]-[[Polsko\|polského]] [[hraniční přechod\|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)\|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)\|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 12 km a od krajského města [[Olomouc]] 80,5 km.		Město Žulová leží 15 [[kilometr\|km]] severozápadně od [[Jeseník]]u, 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[Česká republika\|Česko]]-[[Polsko\|polského]] [[hraniční přechod\|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)\|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)\|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 12 km a od krajského města [[Olomouc]] 80,5 km.
	Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie\|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří\|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast\|jesenické (východosudetské)]], která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (575 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.).		Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie\|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří\|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast\|jesenické (východosudetské)]], která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (575 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.).
-	Území Žulové patří do povodí [[Odra\|Odry]], resp. [[Kladská Nisa\|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku)~~. Jižním cípem katastru protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda\|Černé Vody]]~~. Je zde rovněž řada zatopených lomů.	+	Území Žulové patří do povodí [[Odra\|Odry]], resp. [[Kladská Nisa\|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Je zde rovněž řada zatopených lomů.

	Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.		Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.
-	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.	+	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.<br />V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.
-		+
-	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.	+

	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].		Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].

Sysop: -- optimalizace

2024-02-22T23:58:31Z

-- optimalizace

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2024, 23:58
Řádka 8:		Řádka 8:

	Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.		Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.
-	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.	+	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.

-	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela. Boží hora byla oblíbeným poutním místem často navštěvovaným vratislavskými biskupy i prominentními hosty (básník [[Josef von Eichendorff]], saská královna Karola). Roku 1905 byla pro poutníky u kostela postavena chata "Jiřího dům" (dnes zaniklá), pojmenovaná podle kardinála Georga Koppa.	+	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.

-	V meziválečném období bylo obyvatelstvo Žulové, jehož významnou součást tvořili dělníci, zprvu nakloněno především [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR\|sociální demokracii]], od [[Velká hospodářská krize\|Velké hospodářské krize]] se však nacionálně radikalizovalo. Celé Javornicko a Vidnavsko bylo obsazeno [[Freikorps]]em již [[22. září]] [[1938]], ještě před podepsáním [[Mnichovská dohoda\|Mnichovské dohody]], a i v Žulové tehdy došlo ke srážkám se [[Stráž obrany státu\|Stráží obrany státu]]. Samotná Žulová však zůstala pod kontrolou československého vojska až do obsazení německou armádou [[6. říjen\|6. října]]. Většina českých obyvatel z města odešla a byla zrušena i česká menšinová škola, založená roku [[1926]].<br />Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od ~~červan~~ [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].	+	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].

	Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.		Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.

Sysop: + Aktualizace

2024-02-21T17:58:27Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 21. 2. 2024, 17:58
Řádka 1:		Řádka 1:
	<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->		<!-- Zde bude umístěn článek platný pro daný rok a den. Každému dni náleží jiný článek. -->
-	[[Soubor:~~SUN-Ultra40-2014~~-~~002~~.~~jpg~~\|right\|160px\|~~Dvojice konektorů IEEE 1394a na předním panelu serveru SUN Ultra 40 M2.~~]]	+	[[Soubor:Žulová (Friedberg) - centrum.JPG\|right\|160px\|Žulová (Friedberg), Czech Silesia, 2012]]
-	'''[[~~FireWire~~]]''' ~~('''IEEE 1394''')~~ je ~~standardní sériová~~ [[~~sběrnice~~]] ~~pro připojení periférií k~~ [[~~počítač~~]]~~i. Díky své technické jednoduchosti a pořizovací ceně nahrazuje dříve používané způsoby připojení~~, ~~především~~ [[~~SCSI~~]].	+	'''<big>[[Žulová]]</big>''' je [[město]] na [[západ]]ě [[České Slezsko\|Českého Slezska]], v severozápadní části [[Okres Jeseník\|okresu Jeseník]].

-	~~V současné době jsou k dispozici dvě verze FireWire: původní s šestipinovým kabelem označovaná dnes jako FireWire 400 neboli IEEE 1394a s rychlostí 400 Mbit~~/s a ~~FireWire 800 neboli IEEE~~ ~~1394b~~ s ~~rychlostí až 800 Mbit/~~s a ~~devítipinovým kabelem~~. ~~Nyní se schvaluje nový~~ ~~standard IEEE 1394c s rychlostí až 3 200 Mbit/s~~. ~~FireWire na rozdíl od USB není ale prozatím tak rozšířen a patrně už nikdy nebude~~. ~~Dnes se používání tohoto rozhraní pro běžné uživatele zúžilo zejména k připojení digitálních videokamer~~, ~~v profesionální sféře~~ se ~~používá k rychlému připojení externích disků a optických mechanik~~.	+	Město Žulová leží 15 [[kilometr\|km]] severozápadně od [[Jeseník]]u, 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[Česká republika\|Česko]]-[[Polsko\|polského]] [[hraniční přechod\|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)\|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)\|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 12 km a od krajského města [[Olomouc]] 80,5 km.
		+	Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie\|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří\|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast\|jesenické (východosudetské)]], která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (575 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.).
		+	Území Žulové patří do povodí [[Odra\|Odry]], resp. [[Kladská Nisa\|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Jižním cípem katastru protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda\|Černé Vody]]. Je zde rovněž řada zatopených lomů.

-	~~FireWire může spojit až 63 zařízení ve stromové nebo daisy chain topologii (na rozdíl od sběrnicové topologie paralelního SCSI)~~. ~~To umožňuje komunikaci zařízení na principu [[peer-to-peer]]~~, ~~například mezi [[Scanner\|skenerem]]~~ a [[~~Počítačová tiskárna~~\|~~tiskárnou~~]]~~, bez potřeby využití systémové paměti nebo [[Procesor\|procesoru]] počítače~~. ~~FireWire také podporuje více hostitelských zařízení~~ na ~~jedné sběrnici~~. ~~USB potřebuje na stejnou funkci speciální čipset~~, ~~což~~ v ~~praxi znamená~~, ~~že potřebuje speciální drahý kabel~~, ~~přičemž FireWire postačuje běžný kabel se správným počtem pinů (standardně šest)~~. ~~FireWire podporuje technologie~~ [[~~plug-and-play~~]] a ~~hot swapping~~. ~~Měděný kabel, který je použit nejčastěji~~, ~~může mít délku až 4,5 metru a je flexibilnější než většina kabelů pro paralelní SCSI~~. ~~Kabel se šesti nebo devíti piny dokáže napájet port až 45~~ [[~~watt~~]]y a ~~30 [[volt]]y, což umožňuje energeticky středně náročným zařízením pracovat bez samostatného napájecího zdroje~~.	+	Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.
		+	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.

-	~~Dodatek IEEE 1394a~~, ~~vydaný~~ v ~~roce 2000~~, ~~upřesnil~~ a ~~vylepšil původní specifikaci~~. ~~Přidal podporu pro asynchronní streaming~~, ~~rychlejší rekonfiguraci sběrnice~~, ~~spojování paketů~~ a ~~úsporný režim spánku~~. ~~IEEE 1394a nabízí několik výhod oproti IEEE 1394~~. ~~1394a je schopen rozhodčích zrychlení~~, ~~což sběrnici umožňuje urychlit rozhodčí řízení cyklů~~, ~~což vede ke zlepšení efektivity~~. To také ~~umožňuje řídit krátký restart sběrnice~~, ~~při kterém mohou být přidány nebo odebrány uzly~~, ~~aniž by došlo k~~ ~~velkému poklesu~~ v ~~isochronním přenosu~~.	+	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela. Boží hora byla oblíbeným poutním místem často navštěvovaným vratislavskými biskupy i prominentními hosty (básník [[Josef von Eichendorff]], saská královna Karola). Roku 1905 byla pro poutníky u kostela postavena chata "Jiřího dům" (dnes zaniklá), pojmenovaná podle kardinála Georga Koppa.
		+
		+	V meziválečném období bylo obyvatelstvo Žulové, jehož významnou součást tvořili dělníci, zprvu nakloněno především [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR\|sociální demokracii]], od [[Velká hospodářská krize\|Velké hospodářské krize]] se však nacionálně radikalizovalo. Celé Javornicko a Vidnavsko bylo obsazeno [[Freikorps]]em již [[22. září]] [[1938]], ještě před podepsáním [[Mnichovská dohoda\|Mnichovské dohody]], a i v Žulové tehdy došlo ke srážkám se [[Stráž obrany státu\|Stráží obrany státu]]. Samotná Žulová však zůstala pod kontrolou československého vojska až do obsazení německou armádou [[6. říjen\|6. října]]. Většina českých obyvatel z města odešla a byla zrušena i česká menšinová škola, založená roku [[1926]].<br />Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od červan [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].
		+
		+	Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.
		+
		+	V [[červenec\|červenci]] [[1997]] postihly také Žulovou [[Povodeň\|povodně]]. O rok později byla ukončena výuka v kamenickém učilišti, čímž nastal konec 112-leté tradice...
	<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>		<noinclude>[[Kategorie:Článek DNE]]</noinclude>

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2023/27 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2024/05: 2024

2024-01-05T17:53:36Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2023/27 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2024/05: 2024

← Starší verze

Verze z 5. 1. 2024, 17:53

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2022/54 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2023/27: 2023

2023-01-19T07:28:43Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2022/54 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2023/27: 2023

← Starší verze

Verze z 19. 1. 2023, 07:28

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2020/110 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2022/54: 2022

2022-01-10T12:16:00Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2020/110 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2022/54: 2022

← Starší verze

Verze z 10. 1. 2022, 12:16

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/144 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/110

2020-01-06T20:53:09Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2019/144 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2020/110

← Starší verze

Verze z 6. 1. 2020, 20:53

Sysop: Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/144 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/144: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“

2019-01-07T12:28:08Z

Stránka Šablona:Článek dne HL/2018/144 přemístěna na stránku Šablona:Článek dne HL/2019/144: Nahrazení textu „Článek dne HL/2018/“ textem „Článek dne HL/2019/“

← Starší verze

Verze z 7. 1. 2019, 12:28

← Starší verze		Verze z 23. 2. 2024, 00:05
Řádka 10:		Řádka 10:
	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.<br />V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.		Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.<br />V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.

-	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].	+	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].

	Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.		Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2024, 23:59
Řádka 5:		Řádka 5:
	Město Žulová leží 15 [[kilometr\|km]] severozápadně od [[Jeseník]]u, 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[Česká republika\|Česko]]-[[Polsko\|polského]] [[hraniční přechod\|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)\|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)\|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 12 km a od krajského města [[Olomouc]] 80,5 km.		Město Žulová leží 15 [[kilometr\|km]] severozápadně od [[Jeseník]]u, 56 km [[sever]]ně od [[Šumperk]]a a asi 16 km jihovýchodně od [[Česká republika\|Česko]]-[[Polsko\|polského]] [[hraniční přechod\|hraničního přechodu]] [[Javorník (okres Jeseník)\|Bílý Potok/Paczków]]. Sousedí na severu s obcí [[Kobylá nad Vidnavkou]], na západě s obcemi [[Vlčice (okres Jeseník)\|Vlčice]] a [[Skorošice]], na jihu s obcí [[Vápenná]] a na východě s obcí [[Černá Voda]]. Od okresního města [[Jeseník]] je vzdáleno 12 km a od krajského města [[Olomouc]] 80,5 km.
	Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie\|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří\|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast\|jesenické (východosudetské)]], která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (575 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.).		Geomorfologicky patří Žulová k provincii [[Česká vysočina]], subprovincii [[Krkonošsko-jesenická subprovincie\|krkonošsko-jesenické (sudetské)]]: na rozhraní oblasti [[Krkonošsko-jesenické podhůří\|Krkonošsko-jesenické (Sudetské) podhůří]] (geomorfologické celky [[Vidnavská nížina]] a [[Žulovská pahorkatina]]), ke které patří střed, sever a východ města, a oblasti [[Jesenická oblast\|jesenické (východosudetské)]], která zaujímá jihovýchodní okraj území města. Povrch města je velmi členitý, nejníže položená je část okolo náměstí (asi jen 290 m), nejvyšším bodem je ''Boží hora'' (575 m n. m.), dále např. ''Hadí vrch'' (475 m n. m.), ''Borový vrch'' (488 m n. m.), ''Kaní hora'' (476 m n. m.).
-	Území Žulové patří do povodí [[Odra\|Odry]], resp. [[Kladská Nisa\|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku)~~. Jižním cípem katastru protéká rovněž ''Černý potok'' pokračující do [[Černá Voda\|Černé Vody]]~~. Je zde rovněž řada zatopených lomů.	+	Území Žulové patří do povodí [[Odra\|Odry]], resp. [[Kladská Nisa\|Kladské Nisy]]. Městem protéká severním směrem říčka [[Vidnavka]], do které se pod bývalým hradem Frýdberkem zleva vlévá ''Stříbrný potok'' (dříve též ''Šlepná''). V části [[Tomíkovice]] Vidnavku souběžně sleduje o něco severnější ''Skorošický potok''. U Dolního dvora na východě katastru pramení ''Plavný potok'', který napájí ''Velký rybník'' (11 ha, největší rybník na Jesenicku). Je zde rovněž řada zatopených lomů.

	Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.		Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.
-	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.	+	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.<br />V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.
-		+
-	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.	+

	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].		Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].

← Starší verze		Verze z 22. 2. 2024, 23:58
Řádka 8:		Řádka 8:

	Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.		Rozvoj městečka byl zastaven třicetiletou válkou. Hrad byl dobyt a pobořen švédským a polským vojskem roku 1639, městečko poničeno zejména v dalším tažení Švédů roku 1642. Žulová se vzpamatovala po ničivém požáru v roce 1657, podhradí se postupně rozšiřovalo o řemeslnické dílny i dvory a městečko začalo usilovat o přiznání městských výsad. S biskupskou podporou nakonec obci císař František II. obnovil městská práva listinou ze dne [[12. leden\|12. ledna]] 1793.
-	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.	+	Povýšení na město přimělo nově vzniklou samosprávu pracovat jeho vnějším vzhedu: roku 1804 bylo upraveno náměstí a odstraněny z něj dvory a chlévy. Bylo ale také třeba zřídit další dvě instituce, které Žulové dosud chyběly: školu a farnost. Škola vznikla z biskupského nařízení roku 1801. Místo pro stavbu kostela se hledalo delší dobu, až roku 1805 věnoval biskup městu bývalý hrad a budovy pivovaru byly v letech 1809-1810 přestavěny na kostel sv. Josefa. U něho byla roku 1813 založena místní duchovní správa, zprvu jen lokální kuracie, která byla roku 1870 povýšena na faru. Do té doby patřila Žulová k faře ve [[Skorošice\|Skorošicích]] a ve městě žádný kostel nebyl, pouze mariánská poutní kaple na Boží hoře postavená v letech 1712-1713. Ta sice za Josefa II. (1784) unikla zrušení, ale uctívaný obraz Panny Marie musel být předán farnímu kostelu ve Skorošicích. Ani město neuniklo pohromám: povodni roku 1829, epidemii [[Cholera\|cholery]] roku 1832 a požáru roku 1843.

-	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela. Boží hora byla oblíbeným poutním místem často navštěvovaným vratislavskými biskupy i prominentními hosty (básník [[Josef von Eichendorff]], saská královna Karola). Roku 1905 byla pro poutníky u kostela postavena chata "Jiřího dům" (dnes zaniklá), pojmenovaná podle kardinála Georga Koppa.	+	V letech 1878–1880 byla dosavadní dřevěná poutní kaple na Boží hoře nahrazena novostavbou gotického kostela.

-	V meziválečném období bylo obyvatelstvo Žulové, jehož významnou součást tvořili dělníci, zprvu nakloněno především [[Německá sociálně demokratická strana dělnická v ČSR\|sociální demokracii]], od [[Velká hospodářská krize\|Velké hospodářské krize]] se však nacionálně radikalizovalo. Celé Javornicko a Vidnavsko bylo obsazeno [[Freikorps]]em již [[22. září]] [[1938]], ještě před podepsáním [[Mnichovská dohoda\|Mnichovské dohody]], a i v Žulové tehdy došlo ke srážkám se [[Stráž obrany státu\|Stráží obrany státu]]. Samotná Žulová však zůstala pod kontrolou československého vojska až do obsazení německou armádou [[6. říjen\|6. října]]. Většina českých obyvatel z města odešla a byla zrušena i česká menšinová škola, založená roku [[1926]].<br />Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od ~~červan~~ [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].	+	Za [[Druhá světová válka\|II. světové války]] pracovali v žulovských závodech a lomech váleční zajatci. Od začátku roku [[1945]] zažila Žulová vedle [[pochod smrti\|pochodů smrti]] též příliv uprchlíků z území obsazovaných sovětskými vojsky. Orgány [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] naléhaly na nejdříve na odpor za každou cenu a poté na evakuaci a ničení infrastruktury, čemuž však místní samospráva zabránila. Obsazení Žulové tedy proběhlo vcelku klidně. Od června [[1945]] do konce roku [[1946]] bylo německé obyvatelstvo na základě [[Postupimská dohoda\|Postupimské dohody]] postupně [[Vysídlení Němců z Československa\|odsunuto]].

	Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.		Po relativně úpěšném dosídlení města novými obyvateli došlo také ke změně názvu z dosavadního "Frýdberk" na uměle vytvořené české "Žulová", odkazujícímu na tradiční hlavní odvětví místního průmyslu. V roce [[1949]] byl ze zabavených majetků vratislavského arcibiskupství vytvořen Státní statek Žulová, který byl o dva roky později sloučen se Státním statkem [[Javorník (okres Jeseník)\|Javorník]], v roce [[1961]] však opět osamostatněn. Roku [[1949]] byla rovněž obnovena zdejší kamenická škola, od roku [[1951]] učiliště. V letech [[1960]]–[[1989]] docházelo v Žulové k výstavbě panelových bytovek.