Šostýn - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2015-10-21T22:46:57Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 21. 10. 2015, 22:46
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Sostyn07a.jpg\|thumb\|230px\|Zrekonstruovaný gotický portál]]
	'''Šostýn''' (německy ''Schauenstein'', může se však vyskytovat v podobách: ''Schawenstein, Schornstein, Scheibstein, Schowenstayn'') je [[zřícenina]] hradu ve městě [[Kopřivnice]] v [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezském kraji]].		'''Šostýn''' (německy ''Schauenstein'', může se však vyskytovat v podobách: ''Schawenstein, Schornstein, Scheibstein, Schowenstayn'') je [[zřícenina]] hradu ve městě [[Kopřivnice]] v [[Moravskoslezský kraj\|Moravskoslezském kraji]].
	== Umístění ==		== Umístění ==
	[[Zřícenina]] je od centra [[Kopřivnice]] vzdálena 1,5 km jižně ve výšce 442 m. n. m. Kopec, na němž [[hrad]] stával je z jihozápadní a západní strany velmi příkrý, ze strany		[[Zřícenina]] je od centra [[Kopřivnice]] vzdálena 1,5 km jižně ve výšce 442 m. n. m. Kopec, na němž [[hrad]] stával je z jihozápadní a západní strany velmi příkrý, ze strany
-	severní a západní je již svah mírnější a přes [[val]] navazuje na plošinu s [[rybník\|rybníkem]].~~<br />~~ Na místě je k vidění odkrytý základ [[bergfrit\|bergfritu]], sklepní prostory [[palác\|paláce]] (částečně zrekonstruované), zbytky vstupních [[stavba\|staveb]] i jiných [[budova\|budov]], roztroušené zdivo a terénní úpravy ve skalách i v zemi. Prostory jsou volně přístupny veřejnosti.	+	severní a západní je již svah mírnější a přes [[val]] navazuje na plošinu s [[rybník\|rybníkem]].
		+
		+	Na místě je k vidění odkrytý základ [[bergfrit\|bergfritu]], sklepní prostory [[palác\|paláce]] (částečně zrekonstruované), zbytky vstupních [[stavba\|staveb]] i jiných [[budova\|budov]], roztroušené zdivo a terénní úpravy ve skalách i v zemi. Prostory jsou volně přístupny veřejnosti.
	== Historie ==		== Historie ==
-	Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let ~~1280-1290~~. V té době patřila tato lokalita rodu z [[Hückeswagen]]u. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5 km od centra města a 500 m od místního koupaliště. [[Hrad]] sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347; od tohoto data je hrad vlastnictvím [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|olomouckého biskupa]] ~~[[Jan Volek\|~~Jana VII. Volka~~]] -~~ nemanželského syna ~~[[Václav II.\|~~Václava II]].	+	Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let 1280–1290. V té době patřila tato lokalita rodu z [[Hückeswagen]]u. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5 km od centra města a 500 m od místního koupaliště. [[Hrad]] sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347; od tohoto data je hrad vlastnictvím [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|olomouckého biskupa]] Jana VII. Volka – nemanželského syna Václava II.
-	Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] daroval jako [[léno]] Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14. 3. 1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro [[fojtství]] v [[Závišice\|Závišicích]]. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa ~~[[Mikuláš z Riesenburka\|~~Mikuláše z Rýzmburka]].	+	Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] daroval jako léno Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14. 3. 1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro [[fojtství]] v [[Závišice\|Závišicích]]. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa Mikuláše z Rýzmburka.
		+
	Přibližně k roku 1396 se správy panství ujmul Jošta z Volfsberka, ovšem ne nadlouho. Kolem roku 1400 spadá pod Zikmunda Lucemburského jako zástava. Ten později toto panství zastavil [[Orava\|oravskému]] kastelánu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu svěřil hejtmanu Jakubovi Štěněti z Bělin. Co se dělo s hradem dále není úplně jasné. Okolo roku 1402 se po porážce markraběte [[Prokop Lucemburský\|Prokopa]] na hradě usazuje loupežnická skupina. Polský kronikář [[Jan Długosz]] uvádí ve svém spise, že polští šlechtici Grot ze Slupcy a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pronásledování a proto uprchli na Moravu na hrad Šostýn, který již dříve znali jako sídlo bojové družiny Bernarda z Vikštejna. V roce 1404 vyslal [[Seznam polských panovníků\|polský král]] Vladislav Jagellonský k Šostýnu své vojáky, kteří hrad vypálili a oba šlechtice z hradu vyhnali. Zmínky o této akci najdeme například v knihách účtů města [[Krakov]]a.		Přibližně k roku 1396 se správy panství ujmul Jošta z Volfsberka, ovšem ne nadlouho. Kolem roku 1400 spadá pod Zikmunda Lucemburského jako zástava. Ten později toto panství zastavil [[Orava\|oravskému]] kastelánu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu svěřil hejtmanu Jakubovi Štěněti z Bělin. Co se dělo s hradem dále není úplně jasné. Okolo roku 1402 se po porážce markraběte [[Prokop Lucemburský\|Prokopa]] na hradě usazuje loupežnická skupina. Polský kronikář [[Jan Długosz]] uvádí ve svém spise, že polští šlechtici Grot ze Slupcy a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pronásledování a proto uprchli na Moravu na hrad Šostýn, který již dříve znali jako sídlo bojové družiny Bernarda z Vikštejna. V roce 1404 vyslal [[Seznam polských panovníků\|polský král]] Vladislav Jagellonský k Šostýnu své vojáky, kteří hrad vypálili a oba šlechtice z hradu vyhnali. Zmínky o této akci najdeme například v knihách účtů města [[Krakov]]a.
-	V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup [[Konrád z Vechty]]. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš podal žalobu k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému. ~~<!-- Byl to Boleslav IV. nebo V. ?? -->~~ Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k [[Hukvaldy (hrad)\|Hukvaldům]] (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi [[Jan Talafús z Ostrova\|Janu Talafůsovi z Ostrova]]. V roce 1465 bylo území majetkem Jiřího z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu [[Tas z Boskovic\|Tasovi z Boskovic]]. Ten roku 1467 konstatoval, že hrad je zpustlý a nestojí za opravu.	+
		+	V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup Konrád z Vechty. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš podal žalobu k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému. Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k [[Hukvaldy (hrad)\|Hukvaldům]] (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi [[Jan Talafús z Ostrova\|Janu Talafůsovi z Ostrova]]. V roce 1465 bylo území majetkem Jiřího z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu [[Tas z Boskovic\|Tasovi z Boskovic]]. Ten roku 1467 konstatoval, že hrad je zpustlý a nestojí za opravu.
	Od roku 1814 používal kopřivnický podnikatel I. Raška materiál z hradu na stavbu svého hrnčířského provozu.		Od roku 1814 používal kopřivnický podnikatel I. Raška materiál z hradu na stavbu svého hrnčířského provozu.

Sysop: 1 revizi

2013-05-17T06:44:40Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 17. 5. 2013, 06:44

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T12:38:23Z

Nahrazení textu

Nová stránka

'''Šostýn''' (německy ''Schauenstein'', může se však vyskytovat v podobách: ''Schawenstein, Schornstein, Scheibstein, Schowenstayn'') je [[zřícenina]] hradu ve městě [[Kopřivnice]] v [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezském kraji]].
== Umístění ==
[[Zřícenina]] je od centra [[Kopřivnice]] vzdálena 1,5 km jižně ve výšce 442 m. n. m. Kopec, na němž [[hrad]] stával je z jihozápadní a západní strany velmi příkrý, ze strany
severní a západní je již svah mírnější a přes [[val]] navazuje na plošinu s [[rybník|rybníkem]].<br /> Na místě je k vidění odkrytý základ [[bergfrit|bergfritu]], sklepní prostory [[palác|paláce]] (částečně zrekonstruované), zbytky vstupních [[stavba|staveb]] i jiných [[budova|budov]], roztroušené zdivo a terénní úpravy ve skalách i v zemi. Prostory jsou volně přístupny veřejnosti.
== Historie ==
Přesné datum vzniku hradu je nejisté, udává se rozmezí let 1280-1290. V té době patřila tato lokalita rodu z [[Hückeswagen]]u. Torzo hradu můžeme najít přibližně 1,5 km od centra města a 500 m od místního koupaliště. [[Hrad]] sloužil svým účelům poměrně krátce - od konce 13. století do první poloviny 15. století. Nejstarší písemná zmínka se datuje k roku 1347; od tohoto data je hrad vlastnictvím [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů|olomouckého biskupa]] [[Jan Volek|Jana VII. Volka]] - nemanželského syna [[Václav II.|Václava II]].
Hrad vznikl na žádost příborského hraběte Jindřicha z Hückeswagenu. Krátce před rokem 1354 jej olomoucký biskup [[Jan Očko z Vlašimi]] daroval jako [[léno]] Alšíkovi z Fulštejna. O patnáct let později je majitelem již Vítek z Vikštejna (k roku 1382 i jeho bratři Václav a Bernard). Listinou z 14. 3. 1382 obnovuje Václav z Vikštejna výsady pro [[fojtství]] v [[Závišice|Závišicích]]. Po Bernardovi dostal hrad jeho mladší bratr Záviš, ale ten z důvodu nezletilosti nemohl panství ujmout a proto přešlo do vlastnictví olomouckého biskupa [[Mikuláš z Riesenburka|Mikuláše z Rýzmburka]].
Přibližně k roku 1396 se správy panství ujmul Jošta z Volfsberka, ovšem ne nadlouho. Kolem roku 1400 spadá pod Zikmunda Lucemburského jako zástava. Ten později toto panství zastavil [[Orava|oravskému]] kastelánu Jurkovi z Messenpeka a jeho ochranu svěřil hejtmanu Jakubovi Štěněti z Bělin. Co se dělo s hradem dále není úplně jasné. Okolo roku 1402 se po porážce markraběte [[Prokop Lucemburský|Prokopa]] na hradě usazuje loupežnická skupina. Polský kronikář [[Jan Długosz]] uvádí ve svém spise, že polští šlechtici Grot ze Slupcy a Jan Rogala byli roku 1403 v Polsku pronásledování a proto uprchli na Moravu na hrad Šostýn, který již dříve znali jako sídlo bojové družiny Bernarda z Vikštejna. V roce 1404 vyslal [[Seznam polských panovníků|polský král]] Vladislav Jagellonský k Šostýnu své vojáky, kteří hrad vypálili a oba šlechtice z hradu vyhnali. Zmínky o této akci najdeme například v knihách účtů města [[Krakov]]a.
V roce 1405 Záviš z Vikštejna obnovil proces o navrácení Šostýna. Až o tři léta později mu jej vrátil biskup [[Konrád z Vechty]]. V té době bere Záviš na spolek svého zboží strýce Vaňka z Lamberka, který si však majetek přivlastnil. Záviš podal žalobu k manskému soudu a v letech 1418 a 1420 si opakovaně stěžuje, že je mu majetek držen násilím. Před rokem 1426 zastavil Zikmund Lucemburský knížeti Bolkovi Opolskému.  Po roce 1437 byl Šostýn přidružen k [[Hukvaldy (hrad)|Hukvaldům]] (Ty byly v roce 1427 dobyty a vlastníkem se stal [[Jan Tovačovský z Cimburka]], který celé panství prodal v roce 1434 Mikuláši Sokolovi z Lamberka). Po Mikuláši se stal vlastníkem Jan Čapek ze Sán (slavný husitský hejtman), po jeho smrti přidlo území jeho zeťi [[Jan Talafús z Ostrova|Janu Talafůsovi z Ostrova]]. V roce 1465 bylo území majetkem Jiřího z Poděbrad, ten je o rok později přenechal olomouckému biskupu [[Tas z Boskovic|Tasovi z Boskovic]]. Ten roku 1467 konstatoval, že hrad je zpustlý a nestojí za opravu.
Od roku 1814 používal kopřivnický podnikatel I. Raška materiál z hradu na stavbu svého hrnčířského provozu.

== Externí odkazy ==
* [http://www.hrady.cz/index.php?OID=299 Šostýn na stránkách Hrady.cz]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Hrady v Moravskoslezském kraji]]
[[Kategorie:Zříceniny v Moravskoslezském kraji]]
[[Kategorie:Okres Nový Jičín]]