Štítná žláza - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2022-10-30T10:17:51Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2022, 10:17
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Illu08 thyroid~~.~~jpg~~\|thumb\|~~right~~\|Štítná žláza]]	+	[[Soubor:Sobo 1906 444.png\|thumb\|240px\|Štítná žláza (1906)]]
-	'''Štítná žláza''' ({{Vjazyce\|la}}: ''glandula thyroidea'') je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci [[průdušnice]]. Někdy zasahuje až na [[hrtan]]. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů [[trijodthyronin]]u a [[thyroxin]]u. Tyto hormony ovlivňují spotřebu [[kyslík]]u, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.	+	'''Štítná žláza''' ({{Vjazyce\|la}}: ''glandula thyroidea'') je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci [[průdušnice]]. Někdy zasahuje až na [[hrtan]]. Vyskytuje se u většiny [[obratlovci\|obratlovců]].<ref name=rocek>{{citace monografie\| příjmení=Roček\|jméno= Zbyněk\| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém \| Vydání=1\| místo=Praha \|vydavatel= Academia\| rok= 2002\| počet stran= 512\| isbn=80-200-0858-6}}</ref>
-	Vyskytuje se u většiny [[obratlovci\|obratlovců]].<ref name=rocek>{{citace monografie\| příjmení=Roček\|jméno= Zbyněk\| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém \| Vydání=1\| místo=Praha \|vydavatel= Academia\| rok= 2002\| počet stran= 512\| isbn=80-200-0858-6}}</ref>	+
		+	Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů [[trijodthyronin]]u a [[thyroxin]]u. Tyto hormony ovlivňují spotřebu [[kyslík]]u, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.
		+
	== Evoluce ==		== Evoluce ==
-	Evolučním předkem štítné žlázy byl [[endostyl]], orgán, který u [[kopinatci\|kopinatců]], [[pláštěnci\|pláštěnců]] a [[minoha\|larev mihulí]] produkuje [[sliz]] do [[hltan]]u. Již tehdy jeho produkt obsahoval vysoké množství [[Jod\|jódu]]. U obratlovců (mihulemi počínaje) se začíná tento orgán z filtrace potravy přeorientovávat na produkci hormonů a z [[exokrinní žlázy]] se stala u většiny obratlovců žláza [[endokrinní žláza\|endokrinní]]..<ref name=rocek />	+	Evolučním předkem štítné žlázy byl [[endostyl]], orgán, který u [[kopinatci\|kopinatců]], [[pláštěnci\|pláštěnců]] a [[minoha\|larev mihulí]] produkuje [[sliz]] do [[hltan]]u. Již tehdy jeho produkt obsahoval vysoké množství [[Jod\|jódu]]. U obratlovců (mihulemi počínaje) se začíná tento orgán z filtrace potravy přeorientovávat na produkci hormonů a z [[exokrinní žlázy]] se stala u většiny obratlovců žláza [[endokrinní žláza\|endokrinní]]. <ref name=rocek />
	== Stavba štítné žlázy ==		== Stavba štítné žlázy ==
		+	[[Soubor:Thyroid hormone synthesis.png\|thumb\|240px\|Syntéza hormonů štítné žlázy]]
	=== Makroskopická stavba ===		=== Makroskopická stavba ===
	Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem.		Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem.
Řádka 10:		Řádka 13:
	U prasete a u [[člověk]]a navíc může ze žláznatého můstku vyrůstat kraniálním směrem (=k hlavě) nekonstantní (=ne vždy přítomný) pyramidální lalok (lobus pyramidalis), který je pozůstatkem sestupu žlázy během [[ontogenese]].		U prasete a u [[člověk]]a navíc může ze žláznatého můstku vyrůstat kraniálním směrem (=k hlavě) nekonstantní (=ne vždy přítomný) pyramidální lalok (lobus pyramidalis), který je pozůstatkem sestupu žlázy během [[ontogenese]].
	=== Mikroskopická stavba ===		=== Mikroskopická stavba ===
-	Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár.	+	Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár.
-	Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních [[buňka\|buněk]] kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z [[krev\|krve]] vychytávájí [[Jod\|jód]] (díky [[pendrin]]u, buněčné pumpě) a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu.	+	Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních [[buňka\|buněk]] kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z [[krev\|krve]] vychytávájí [[Jod\|jód]] (díky [[pendrin]]u, buněčné pumpě) a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu.
-	Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou [[hormon]]y [[trijodthyronin]] (T<sub>3</sub>	+	Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou [[hormon]]y [[trijodthyronin]] (T<sub>3</sub>) a [[thyroxin]] (T<sub>4</sub>).
-	) a [[thyroxin]] (T<sub>4</sub>	+
-	). V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve.	+	V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve.
	Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se [[parafolikulární buňka\|parafolikulární buňky]] nebo C-buňky. Jejich původ je [[neuroektoderm]]ový. Vylučují do krve hormon [[kalcitonin]].		Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se [[parafolikulární buňka\|parafolikulární buňky]] nebo C-buňky. Jejich původ je [[neuroektoderm]]ový. Vylučují do krve hormon [[kalcitonin]].
	== Cévní zásobení ==		== Cévní zásobení ==
-	* '''[[~~tepna~~\|Tepny]]''' přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků. Horní pól - ''[[arteria thyroidea superior]]'' z ''[[arteria carotis externa]]'', dolní pól - ''[[arteria thyroidea inferior]]'' z ''truncus thyreocervicalis''. Obě tepny anastomozují. Někdy je přítomna i nekonstantní a nepárová ''[[arteria thyreoidea ima]]''.	+	* '''[[Céva\|Tepny]]''' přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků. Horní pól - ''[[arteria thyroidea superior]]'' z ''[[arteria carotis externa]]'', dolní pól - ''[[arteria thyroidea inferior]]'' z ''truncus thyreocervicalis''. Obě tepny anastomozují. Někdy je přítomna i nekonstantní a nepárová ''[[arteria thyreoidea ima]]''.
	* '''[[Žíla (biologie)\|Žíly]]''' sbírají se do pleteně mezi ''capsula externa'' a ''propria'' pouzdra, odtud jde [[krev]] přes ''[[vena thyroideae superiores\|vv. thyroideae superiores]]'' a ''[[vena thyroideae mediae\|vv. thyroideae mediae]]'' do ''[[Vnitřní hrdelní žíla\|v. jugularis interna]]'', přes ''[[vena thyroideae inferiores\|vv. thyroideae inferiores]]'' (z dolního pólu) do ''[[vena brachiocephalica sinistra\|v. brachiocephalica sinistra]]''.		* '''[[Žíla (biologie)\|Žíly]]''' sbírají se do pleteně mezi ''capsula externa'' a ''propria'' pouzdra, odtud jde [[krev]] přes ''[[vena thyroideae superiores\|vv. thyroideae superiores]]'' a ''[[vena thyroideae mediae\|vv. thyroideae mediae]]'' do ''[[Vnitřní hrdelní žíla\|v. jugularis interna]]'', přes ''[[vena thyroideae inferiores\|vv. thyroideae inferiores]]'' (z dolního pólu) do ''[[vena brachiocephalica sinistra\|v. brachiocephalica sinistra]]''.
	* '''Mízní cévy''' jdou do subkapsulání pleteně, odtud do ''nodi lymphatici cervicales profundi''.		* '''Mízní cévy''' jdou do subkapsulání pleteně, odtud do ''nodi lymphatici cervicales profundi''.

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T16:29:00Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 16:29

Sysop: + Vylepšení

2011-05-11T10:53:50Z

+ Vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:Illu08 thyroid.jpg|thumb|right|Štítná žláza]]
'''Štítná žláza''' ({{Vjazyce|la}}: ''glandula thyroidea'') je endokrinní žláza laločnaté stavby, umístěná na kraniálním konci [[průdušnice]]. Někdy zasahuje až na [[hrtan]]. Funkčně se podílí na regulaci metabolismu produkcí thyrodních hormonů [[trijodthyronin]]u a [[thyroxin]]u. Tyto hormony ovlivňují spotřebu [[kyslík]]u, rychlost látkové výměny, růst a vývoj.
Vyskytuje se u většiny [[obratlovci|obratlovců]].<ref name=rocek>{{citace monografie| příjmení=Roček|jméno= Zbyněk| titul=Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém | Vydání=1| místo=Praha |vydavatel= Academia| rok= 2002| počet stran= 512| isbn=80-200-0858-6}}</ref>
== Evoluce ==
Evolučním předkem štítné žlázy byl [[endostyl]], orgán, který u [[kopinatci|kopinatců]], [[pláštěnci|pláštěnců]] a [[minoha|larev mihulí]] produkuje [[sliz]] do [[hltan]]u. Již tehdy jeho produkt obsahoval vysoké množství [[Jod|jódu]]. U obratlovců (mihulemi počínaje) se začíná tento orgán z filtrace potravy přeorientovávat na produkci hormonů a z [[exokrinní žlázy]] se stala u většiny obratlovců žláza [[endokrinní žláza|endokrinní]]..<ref name=rocek />
== Stavba štítné žlázy ==
=== Makroskopická stavba ===
Žláza má tmavočervenou barvu, hladký povrch je krytý vazivovým pouzdrem.
Pravý a levý lalok obdávající průdušnici mají oválný až trojúhelníkovitý tvar. U skotu a někdy u [[kočkovití|kočky]] a [[pes|psa]] jsou navíc spojené žláznatým můstkem – isthmus glandularis, který obtáčí průdušnici z ventrální (=břišní) strany. U [[prase]]te tvoří istmus většinu objemu štítné žlázy.
U prasete a u [[člověk]]a navíc může ze žláznatého můstku vyrůstat kraniálním směrem (=k hlavě) nekonstantní (=ne vždy přítomný) pyramidální lalok (lobus pyramidalis), který je pozůstatkem sestupu žlázy během [[ontogenese]].
=== Mikroskopická stavba ===
Štítná žláza je žláza folikulárního typu. Vazivové pouzdro na povrchu žlázy prominuje dovnitř, rozděluje parenchym žlázy na laloky a následně na lalůčky. Lalůčky jsou složeny z uzavřených váčků - folikulů, které jsou vyplněné koloidem. Ve vazivových septech probíhají arterie, folikuly jsou opředeny sítí krevních kapilár.
Folikuly jsou 50 až 200 μm velké útvary, jejich stěna je tvořena jednou vrstvou folikulárních [[buňka|buněk]] kubického tvaru, které nasedají na bazální membránu. Z [[krev|krve]] vychytávájí [[Jod|jód]] (díky [[pendrin]]u, buněčné pumpě) a uskladňují ho v dutině folikulu. Kromě toho tvoří thyreoglobulin, který rovněž uskladňují ve folikulu.
Uvnitř folikulu se na tyrosinové zbytky thyreoglobulinu naváže uskladněný jód, čímž vzniknou [[hormon]]y [[trijodthyronin]] (T<sub>3</sub>
) a [[thyroxin]] (T<sub>4</sub>
). V případě potřeby folikulární buňky absorbují thyreoglobulin s navázaným jódem, odštěpí hormony a ty vyloučí do krve.
Kromě folikulárních buněk se ve štítné žláze nacházejí i buňky, které nejsou součástí folikulů. Nazývají se [[parafolikulární buňka|parafolikulární buňky]] nebo C-buňky. Jejich původ je [[neuroektoderm]]ový. Vylučují do krve hormon [[kalcitonin]].
== Cévní zásobení ==
* '''[[tepna|Tepny]]''' přicházejí k hornímu a dolnímu pólu laloků. Horní pól - ''[[arteria thyroidea superior]]'' z ''[[arteria carotis externa]]'', dolní pól - ''[[arteria thyroidea inferior]]'' z ''truncus thyreocervicalis''. Obě tepny anastomozují. Někdy je přítomna i nekonstantní a nepárová ''[[arteria thyreoidea ima]]''.
* '''[[Žíla (biologie)|Žíly]]''' sbírají se do pleteně mezi ''capsula externa'' a ''propria'' pouzdra, odtud jde [[krev]] přes ''[[vena thyroideae superiores|vv. thyroideae superiores]]'' a ''[[vena thyroideae mediae|vv. thyroideae mediae]]'' do ''[[Vnitřní hrdelní žíla|v. jugularis interna]]'', přes ''[[vena thyroideae inferiores|vv. thyroideae inferiores]]'' (z dolního pólu) do ''[[vena brachiocephalica sinistra|v. brachiocephalica sinistra]]''.
* '''Mízní cévy''' jdou do subkapsulání pleteně, odtud do ''nodi lymphatici cervicales profundi''.

=== Související články ===
* [[Soustava žláz s vnitřní sekrecí]]
* [[Hormony štítné žlázy]]
* [[Nádory štítné žlázy]]
** [[Adenom štítné žlázy]]

=== Literatura ===
* ROČEK, Zbyněk. Historie obratlovců : evoluce, fylogeneze, systém. Praha : Academia, 2002. 512 s. ISBN 80-200-0858-6.
* Koldův atlas veterinární anatomie (kolektiv autorů, Grada, 1999)
* Histologie - mikroskopická anatomie (FLV 2004)

== Reference ==
<references />

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Endokrinní žlázy]]
[[Kategorie:Hlava a krk]]