Štědrý den - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2016-12-31T11:37:06Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 31. 12. 2016, 11:37
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:~~Juletræet~~.~~jpg~~\|thumb\|Vánoční stromeček]]	+	[[Soubor:Piotrus XMAS Tree 2008 05.JPG\|thumb\|240px\|Vánoční stromeček]]
		+	[[Soubor:Wraxall 2012 MMB 64.jpg\|thumb\|240px\|Vánoční dárky]]
	'''Štědrý den''', který připadá na [[24. prosinec\|24. prosince]], je posledním dnem přípravy na [[vánoce\|vánoční svátky]]. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na [[boží hod vánoční\|slavnost Narození Páně]] [[25. prosinec\|25. prosince]]. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i [[křesťanství\|křesťanských]] zvyků a [[pověra\|pověr]].		'''Štědrý den''', který připadá na [[24. prosinec\|24. prosince]], je posledním dnem přípravy na [[vánoce\|vánoční svátky]]. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na [[boží hod vánoční\|slavnost Narození Páně]] [[25. prosinec\|25. prosince]]. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i [[křesťanství\|křesťanských]] zvyků a [[pověra\|pověr]].
	== Štědrodenní obyčeje ==		== Štědrodenní obyčeje ==
	Štědrý den začínal poslední [[advent]]ní jitřní mší ([[roráty]]), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má stále ještě [[půst\|postní]] charakter (krajově hubník, kuba či muzika).		Štědrý den začínal poslední [[advent]]ní jitřní mší ([[roráty]]), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má stále ještě [[půst\|postní]] charakter (krajově hubník, kuba či muzika).
-	[[Vánoční stromek]] nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku a pečiva.	+	[[Vánoční stromek]] nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku a pečiva.
-	Po večeři bylo zvykem zpívat [[koleda\|koledy]] a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s [[6. prosinec\|6. prosincem]], památkou sv. [[Mikuláš z Bari\|Mikuláše]], avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje [[víra]], že vše dobré, co člověk dostává, má od [[Bůh\|Boha]].	+	Po večeři bylo zvykem zpívat [[koleda\|koledy]] a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s [[6. prosinec\|6. prosincem]], památkou sv. [[Mikuláš z Bari\|Mikuláše]], avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje [[víra]], že vše dobré, co člověk dostává, má od [[Bůh\|Boha]].
	K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, [[barborky]], lití olova apod.		K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, [[barborky]], lití olova apod.
-	V [[katolická církev\|katolické církvi]] večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy [[Narození Páně]], která připadá na [[25. prosinec\|25. prosince]] (tzv. [[vigilie]]). Proto den tradičně končí půlnoční [[mše]], na které se zpívají koledy a začíná samotná [[církev]]ní oslava narození [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je ''[[Česká mše vánoční]]'' [[Jakub Jan Ryba\|Jakuba Jana Ryby]].	+	V [[katolická církev\|katolické církvi]] večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy [[Narození Páně]], která připadá na [[25. prosinec\|25. prosince]] (tzv. [[vigilie]]). Proto den tradičně končí půlnoční [[mše]], na které se zpívají koledy a začíná samotná [[církev]]ní oslava narození [[Ježíš Kristus\|Ježíše Krista]]. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je ''[[Česká mše vánoční]]'' [[Jakub Jan Ryba\|Jakuba Jana Ryby]].
	Hlas půlnočních [[zvon]]ů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. ''Více o tom viz [[Pověsti o zvonech]].''		Hlas půlnočních [[zvon]]ů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. ''Více o tom viz [[Pověsti o zvonech]].''
	== Štědrovečerní hostina ==		== Štědrovečerní hostina ==
-	[[Soubor:Julaftonen av Carl Larsson 1904.jpg\|thumb\|~~250px~~\|~~1904-1905~~]]	+	[[Soubor:Wigilia potrawy 554.jpg\|thumb\|240px\|Začátek tradiční štědrovečerní hostiny v Polsku]]
		+	[[Soubor:Julaftonen av Carl Larsson 1904.jpg\|thumb\|240px\|Hostina v letech 1904–1905]]
		+	[[Soubor:Candle lighting a plate of oranges and smarties 1.JPG\|thumb\|240px\|Sváteční svíčky a [[ovoce]]]]
	Večeře v Čechách tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle [[kapr]]. I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku. V posledním desetiletí však společnost dává stále častěji namísto obalovaného kapra při štědrovečerním stolu přednost [[vepř]]ovým [[řízek\|řízkům]].		Večeře v Čechách tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle [[kapr]]. I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku. V posledním desetiletí však společnost dává stále častěji namísto obalovaného kapra při štědrovečerním stolu přednost [[vepř]]ovým [[řízek\|řízkům]].
	Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl [[půst\|postní]]; za maso se ovšem nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dát přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale např. i [[lín]], [[sumec]] a jiné [[sladkovodní ryby]]; obvykle se jedly připravené nasladko.		Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl [[půst\|postní]]; za maso se ovšem nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dát přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale např. i [[lín]], [[sumec]] a jiné [[sladkovodní ryby]]; obvykle se jedly připravené nasladko.
Řádka 15:		Řádka 18:
	Ke kapru se jako [[příloha]] podává [[bramborový salát]], který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří [[brambor]]y, [[petržel]], [[celer]], [[mrkev]], [[hrášek]], [[cibule kuchyňská\|cibule]], kyselé [[okurka\|okurky]] spojené [[majonéza\|majonézou]], avšak mohou se do něj přidávat též např. [[vejce]], [[salám]], [[šunka]] či [[sýr]]. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během [[Druhá světová válka\|2. světové války]] a že jeho původ tkví zřejmě v [[Rusko\|ruské]] kuchyni.		Ke kapru se jako [[příloha]] podává [[bramborový salát]], který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří [[brambor]]y, [[petržel]], [[celer]], [[mrkev]], [[hrášek]], [[cibule kuchyňská\|cibule]], kyselé [[okurka\|okurky]] spojené [[majonéza\|majonézou]], avšak mohou se do něj přidávat též např. [[vejce]], [[salám]], [[šunka]] či [[sýr]]. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během [[Druhá světová válka\|2. světové války]] a že jeho původ tkví zřejmě v [[Rusko\|ruské]] kuchyni.
	== Televizní program ==		== Televizní program ==
-	V Česku je [[televize\|televizní]] program každý rok podobný. Vysílají se především pohádky~~, ale i~~ staré české i zahraniční komedie a muzikály.	+	V Česku je [[televize\|televizní]] program každý rok podobný. Vysílají se především pohádky (stále stejné) a hodně staré české i zahraniční komedie nebo muzikály (stále stejné).
	== Vánoce u jiných národů ==		== Vánoce u jiných národů ==
	Podle [[Německo\|německé]] tradice nosí dárky podobně jako v [[Čechy\|Čechách]] Ježíšek (''Christkind''), podobná zvyklost panuje i v [[Horní Slezsko\|Horním Slezsku]], kulturně původně německém, kde dárky přináší ''Dětátko'' (''Dzieciątko'').		Podle [[Německo\|německé]] tradice nosí dárky podobně jako v [[Čechy\|Čechách]] Ježíšek (''Christkind''), podobná zvyklost panuje i v [[Horní Slezsko\|Horním Slezsku]], kulturně původně německém, kde dárky přináší ''Dětátko'' (''Dzieciątko'').
-	V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě ''Dětátka'' (Slezsko) je to, ''Gwiazdka'' (''Hvězdička'', zřejmě první hvězda na obloze), [[sv. Mikuláš]] (''św. Mikołaj'', [[Mazovsko]]), ''Andílek'' (''Aniołek'', [[Malopolsko]]), ''Gwiazdor'' (stařec s holí, [[Velkopolsko]]).	+	V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě ''Dětátka'' (Slezsko) je to, ''Gwiazdka'' (''Hvězdička'', zřejmě první hvězda na obloze), [[sv. Mikuláš]] (''św. Mikołaj'', [[Mazovsko]]), ''Andílek'' (''Aniołek'', [[Malopolsko]]), ''Gwiazdor'' (stařec s holí, [[Velkopolsko]]).
-	Ve [[Spojené státy americké\|Spojených státech amerických]] vozí dárky [[Santa Claus]]. Létá vzduchem na saních, které jsou tažené kouzelnými [[~~sob~~]]y.	+	* Ve [[Spojené státy americké\|Spojených státech amerických]] vozí dárky [[Santa Claus]]. Létá vzduchem na saních, které jsou tažené kouzelnými [[Sob polární\|soby]].
-	Ve [[Francie\|Francii]] nosí dárky [[Papa Noël]].	+	* Ve [[Francie\|Francii]] nosí dárky [[Papa Noël]].
-	Ve [[Španělsko\|Španělsku]] nosí dárky [[Tři králové]] (''Los Reyes Magos'').	+	* Ve [[Španělsko\|Španělsku]] nosí dárky [[Tři králové]] (''Los Reyes Magos'').
-	V [[Rusko\|Rusku]] se nenaděluje na Štědrý den, ale na [[Nový rok]] přináší dárky [[Děda Mráz]], který přijíždí za doprovodu [[Sněhurka\|Sněhurky]] na saních.	+	* V [[Rusko\|Rusku]] se nenaděluje na Štědrý den, ale na [[Nový rok]] přináší dárky [[Děda Mráz]], který přijíždí za doprovodu [[Sněhurka\|Sněhurky]] na saních.
-	~~[[Soubor:Julbock (Uppland).png\|thumb\|Finský Joulupukki]]~~	+	* Ve [[Finsko\|Finsku]] navštěvuje děti [[Joulupukki]], což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v [[Laponsko\|Laponsku]]. Finsko je jediná země, kde na Štědrý večer děti vidí postavu, která naděluje. Tato tradice připomíná českého [[Svatý Mikuláš\|Mikuláše]].
-	Ve [[Finsko\|Finsku]] navštěvuje děti [[Joulupukki]], což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v [[Laponsko\|Laponsku]]. Finsko je jediná země, kde na Štědrý večer děti vidí postavu, která naděluje. Tato tradice připomíná českého [[Svatý Mikuláš\|Mikuláše]].	+
-	Zvláštností je tradice na [[Apeninský poloostrov\|Apeninském poloostrově]] - zde naděluje dárky žena, hodná čarodejnice [[Befana]]. Ta ale dárky rozdává až 6.1., a proto se i zde stále víc projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.	+	Zvláštností je tradice na [[Apeninský poloostrov\|Apeninském poloostrově]] – zde naděluje dárky žena, hodná čarodejnice [[Befana]]. Ta ale dárky rozdává až 6.1., a proto se i zde stále víc projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.

	== Literatura ==		== Literatura ==
Řádka 31:		Řádka 34:
	\| jméno = Zikmund		\| jméno = Zikmund
	\| příjmení = Winter		\| příjmení = Winter
-	~~\| odkaz na autora = Zikmund Winter~~
	\| titul = Ze starodávných radnic		\| titul = Ze starodávných radnic
	\| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452		\| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452
Řádka 46:		Řádka 48:
	\| jméno = Čeněk		\| jméno = Čeněk
	\| příjmení = Zíbrt		\| příjmení = Zíbrt
-	~~\| odkaz na autora = Čeněk Zíbrt~~
	\| titul = Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku		\| titul = Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku
	\| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303		\| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303
Řádka 60:		Řádka 61:
	* [http://bydleni.tvujdum.cz/jidlo-a-napoje/menu-pro-stedry.aspx Menu pro Štědrý den]		* [http://bydleni.tvujdum.cz/jidlo-a-napoje/menu-pro-stedry.aspx Menu pro Štědrý den]

-	{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{Flickr\|Christmas+gifts}}{{Commonscat\|Christmas gifts}}{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Vánoce]]		[[Kategorie:Vánoce]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T16:30:15Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 16:30

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-19T13:18:29Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Juletræet.jpg|thumb|Vánoční stromeček]]
'''Štědrý den''', který připadá na [[24. prosinec|24. prosince]], je posledním dnem přípravy na [[vánoce|vánoční svátky]]. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na [[boží hod vánoční|slavnost Narození Páně]] [[25. prosinec|25. prosince]]. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i [[křesťanství|křesťanských]] zvyků a [[pověra|pověr]].
== Štědrodenní obyčeje ==
Štědrý den začínal poslední [[advent]]ní jitřní mší ([[roráty]]), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Oběd má stále ještě [[půst|postní]] charakter (krajově hubník, kuba či muzika).
[[Vánoční stromek]] nemá v Česku dlouhé tradice, protože se v měšťanských rodinách začal prosazovat až ve 40. letech 19. století. Stromeček se zdobil cukrovím a výrobky ze dřeva, perníku a pečiva.
Po večeři bylo zvykem zpívat [[koleda|koledy]] a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s [[6. prosinec|6. prosincem]], památkou sv. [[Mikuláš z Bari|Mikuláše]], avšak postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje [[víra]], že vše dobré, co člověk dostává, má od [[Bůh|Boha]].
K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů, pomocí nichž se naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, [[barborky]], lití olova apod.
V [[katolická církev|katolické církvi]] večer Štědrého dne představuje již začátek oslavy [[Narození Páně]], která připadá na [[25. prosinec|25. prosince]] (tzv. [[vigilie]]). Proto den tradičně končí půlnoční [[mše]], na které se zpívají koledy a začíná samotná [[církev]]ní oslava narození [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]]. Nejznámějším hudebním ztvárněním tzv. „půlnoční“ je ''[[Česká mše vánoční]]'' [[Jakub Jan Ryba|Jakuba Jana Ryby]].
Hlas půlnočních [[zvon]]ů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví. ''Více o tom viz [[Pověsti o zvonech]].''
== Štědrovečerní hostina ==
[[Soubor:Julaftonen av Carl Larsson 1904.jpg|thumb|250px|1904-1905]]
Večeře v Čechách tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle [[kapr]]. I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají, neboť dnes je tato večeře nejvýznamnějším rodinným společným jídlem celého roku. V posledním desetiletí však společnost dává stále častěji namísto obalovaného kapra při štědrovečerním stolu přednost [[vepř]]ovým [[řízek|řízkům]].
Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl [[půst|postní]]; za maso se ovšem nepokládalo maso rybí. To však bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dát přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale např. i [[lín]], [[sumec]] a jiné [[sladkovodní ryby]]; obvykle se jedly připravené nasladko.
Kapr se stává běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť se díky cenové regulaci stal dostupnějším. Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je pak kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v [[omáčka|omáčce]] z [[Mandle (plod)|mandlí]], [[rozinka|rozinek]], [[perník]]u, [[povidla|povidel]], [[Oříšek (plod)|ořech]]ů a sladkého [[pivo|piva]]; podával se se [[šiška (jídlo)|šiškami]], později s [[knedlík]]em. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z [[Rakousko|rakouské]] kuchyně přichází kapr smažený, na něhož nacházíme recept v ''Domácí kuchařce'' od [[Magdalena Dobromila Rettigová|Magdalény Dobromily Rettigové]] z roku 1895.
Ke kapru se jako [[příloha]] podává [[bramborový salát]], který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhé tradice. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité; základ tvoří [[brambor]]y, [[petržel]], [[celer]], [[mrkev]], [[hrášek]], [[cibule kuchyňská|cibule]], kyselé [[okurka|okurky]] spojené [[majonéza|majonézou]], avšak mohou se do něj přidávat též např. [[vejce]], [[salám]], [[šunka]] či [[sýr]]. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během [[Druhá světová válka|2. světové války]] a že jeho původ tkví zřejmě v [[Rusko|ruské]] kuchyni.
== Televizní program ==
V Česku je [[televize|televizní]] program každý rok podobný. Vysílají se především pohádky, ale i staré české i zahraniční komedie a muzikály.
== Vánoce u jiných národů ==
Podle [[Německo|německé]] tradice nosí dárky podobně jako v [[Čechy|Čechách]] Ježíšek (''Christkind''), podobná zvyklost panuje i v [[Horní Slezsko|Horním Slezsku]], kulturně původně německém, kde dárky přináší ''Dětátko'' (''Dzieciątko'').
V různých polských regionech dárky přináší vždy někdo jiný. Kromě ''Dětátka'' (Slezsko) je to, ''Gwiazdka'' (''Hvězdička'', zřejmě první hvězda na obloze), [[sv. Mikuláš]] (''św. Mikołaj'', [[Mazovsko]]), ''Andílek'' (''Aniołek'', [[Malopolsko]]), ''Gwiazdor'' (stařec s holí, [[Velkopolsko]]).
Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] vozí dárky [[Santa Claus]]. Létá vzduchem na saních, které jsou tažené kouzelnými [[sob]]y.
Ve [[Francie|Francii]] nosí dárky [[Papa Noël]].
Ve [[Španělsko|Španělsku]] nosí dárky [[Tři králové]] (''Los Reyes Magos'').
V [[Rusko|Rusku]] se nenaděluje na Štědrý den, ale na [[Nový rok]] přináší dárky [[Děda Mráz]], který přijíždí za doprovodu [[Sněhurka|Sněhurky]] na saních.
[[Soubor:Julbock (Uppland).png|thumb|Finský Joulupukki]]
Ve [[Finsko|Finsku]] navštěvuje děti [[Joulupukki]], což je postava oděná do kozlí kůže bydlící v [[Laponsko|Laponsku]]. Finsko je jediná země, kde na Štědrý večer děti vidí postavu, která naděluje. Tato tradice připomíná českého [[Svatý Mikuláš|Mikuláše]].
Zvláštností je tradice na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] - zde naděluje dárky žena, hodná čarodejnice [[Befana]]. Ta ale dárky rozdává až 6.1., a proto se i zde stále víc projevuje vliv Santy Clause, stejně jako v ostatních evropských zemích.

== Literatura ==
* {{Citace monografie
| jméno = Zikmund
| příjmení = Winter
| odkaz na autora = Zikmund Winter
| titul = Ze starodávných radnic
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/178452
| edice = Sebrané spisy Zikmunda Wintra
| svazek = 11
| vydavatel = Otto
| místo = Praha
| rok = [asi 1917]
| kapitola = Štědrý den v radnici staroměstské
| typ kapitoly = - kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowMCP.do?id=5973&author=Winter_Zikmund
}}
* {{Citace monografie
| jméno = Čeněk
| příjmení = Zíbrt
| odkaz na autora = Čeněk Zíbrt
| titul = Hoj, ty štědrý večere : Od vánoc koledou do Nového roku
| url= http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/420303
| vydavatel = Šimáček
| místo = Praha
| rok = 1910
| kapitola = Štědrý večer
| typ kapitoly = - kapitola
| url kapitoly = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/MShowPageDoc.do?id=587567&mcp=15154&idpi=1153492&author=
| stránky = 1-8
}}
== Externí odkazy ==
* [http://bydleni.tvujdum.cz/jidlo-a-napoje/menu-pro-stedry.aspx Menu pro Štědrý den]

{{Vánoce}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Vánoce]]