http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD Štěstí - Historie editací 2026-08-16T04:57:02Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&diff=130326&oldid=prev Sysop: 1 revizi 2013-05-15T16:15:42Z <p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 15. 5. 2013, 16:15</td> </tr></table> Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0t%C4%9Bst%C3%AD&diff=130325&oldid=prev Sysop: Nahrazení textu 2011-02-07T10:20:16Z <p>Nahrazení textu</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Štěstí''' a '''šťastný''' se používá ve dvou odlišných významech či souvislostech:<br /> # jako ''vnější'' příznivá událost nebo okolnost, často nahodilá a nezasloužená: „mít štěstí“, „udělat štěstí“;<br /> # jako [[blaženost]], ''vnitřní'' pocit [[radost]]ného a více méně trvalého vyplnění: „být šťastný“, „mít šťastnou povahu“.<br /> Opačný význam mají slova '''neštěstí''', '''nešťastný'''. Opakem slova štěstí v prvním z uvedených významů jsou též výrazy '''smůla''' či '''nezdar'''; opakem pro druhý význam slova '''trápení''', '''strast'''. <br /> <br /> == Původ slova ==<br /> Obdobná slova se vyskytují ve všech slovanských jazycích. Podle V. Machka se skládají z indoevropské předpony ''su''-, dobrý, nejlepší, a slovanského ''časť'', díl, úděl.&lt;ref&gt;V. Machek, ''Etymologický slovník jazyka českého''. Praha 1970, heslo „štěstí“.&lt;/ref&gt; Výše naznačené rozlišení dvojího významu štěstí a blaženosti se vyskytuje i v mnoha jiných jazycích: v řečtině ''eutychia'' a ''eudaimonia'', v latině ''fortuna'' a ''beatitudo'', ve francouzštině ''bonne chance'' a ''bonheur'', v angličtině ''lucky'' a ''happy''.<br /> <br /> == Štěstí ve filosofii ==<br /> Sókratés v dialogu &quot;Gorgias&quot; polemizuje s Kalliklem, pro něhož štestí je blahobyt a nezkrocená [[svoboda]].&lt;ref&gt;''Gorgias'' 492c. &lt;/ref&gt; Aristotelés v &quot;Etice Nikomachově&quot; vysvětluje, že člověk nemůže dosáhnout skutečného štěstí (''eudaimonia'') ani sám, ani pouze v rodině, ale jen v obci svobodných. Štěstí není nahodilý pocit, nýbrž výsledek rozumně vedeného dobrého života. Po rozpadu řecké polis však i filosofové hledají individuální štěstí, a to buď jako rozumové ovládání vášní a odolnost proti vnějším dojmům a vlivům ([[kynismus]], [[stoicismus]] - ''ataraxia''), anebo jako vyhledávání a užívání příjemností života ([[epikureismus]]). Štěstí jako soustavné vyhýbání se utrpení a potlačování žízně je jednou z vůdčích myšlenek [[buddhismus|buddhismu]].<br /> V [[křesťanství]] se sice objevuje i stoické dědictví ukázněného života, ale cílem života je spása, takže štěstí zde nehraje velkou roli. V této tradici je nejisté a nespolehlivé štěstí spíše iluzí také pro [[Kant]]a nebo [[Schopenhauer]]a. Naproti tomu angličtí autoři (Jeremy Bentham, John Stuart Mill, [[utilitarismus]]) začínají uvažovat o objektivním a měřitelném „štěstí“ v podobě blahobytu. <br /> {{citát|Nejlepší jednání je to, které obstará největší štěstí pro největší počet.|[[Francis Hutcheson]]&lt;ref&gt;''Inquiry concerning moral good and evil'', 3. 1725 &lt;/ref&gt; }}<br /> V moderních masových společnostech přibývá lidí, kteří po štěstí touží, zároveň však ztratili naději, že by ho mohli dosáhnout. Protože si štěstí zároveň představují jako něco, co by měli dostat zvenčí, propadají často hráčské vášni a snaží se štěstí nějak vynutit.&lt;ref&gt;Srv. F. M. Dostojevskij, ''Hráč''.&lt;/ref&gt; Toho rovněž masově využívají různé sázky, loterie a hazardní hry, které zdánlivě nabízejí „štěstí“ v podobě velké výhry.<br /> Novější myšlení sice uznává nečekanou a nezaslouženou povahu štěstí, varuje však před představou, že by se dalo vynutit: <br /> {{citát|Štěstí je odměna těch, kdo žádnou nehledali.|[[Alain]]&lt;ref&gt;Émile Chartier (Alain), '' Propos sur le bonheur.'' 87. Victoires, 18. 3. 1911.&lt;/ref&gt; }}<br /> {{citát|Skutečné štěstí je vždycky tam, kde je nehledáme. Přichází vždy jako dar a nedá se na životě vybojovat ani vyvzdorovat.|[[Nicolai Hartmann]]&lt;ref&gt;N. Hartmann, ''Ethik'', 1926. S. 87.&lt;/ref&gt; }}<br /> Francouzský spisovatel [[André Gide]] si v &quot;Deníku&quot;&lt;ref&gt;A. Gide, ''Journal,'' 8. 2. 1932.&lt;/ref&gt; poznamenal, že:<br /> {{citát|Štěstí člověka neplyne ze svobody, ale z přijetí úkolu.}}<br /> == Štěstí jako předmět vědeckého zkoumání ==<br /> Vědecký výzkum štěstí se vede zejména ve dvou liniích:<br /> # Srovnávací [[psychologie|psychologické]] výzkumy pocitu štěstí a hledání [[korelace|korelací]] s jinými veličinami. <br /> # [[Neurobiologie|Neurobiologický]] výzkum fyziologických příčin a podmínek štěstí. <br /> Jakkoli výsledky nejsou zatím zdaleka jednoznačné, aspoň některé z nich ukazují vysokou korelaci štěstí s náboženskou vírou (zejména v USA), kdežto podle neurobiologických zkoumání je šance na štěstí z poloviny vrozená, asi z 15 % vysvětlitelná vnějšími okolnostmi (zdraví, blahobyt atd.) a zbytek je silně individuální. <br /> === Související články ===<br /> *[[Talisman]]<br /> ===Literatura===<br /> * R. Spaemann, ''Štěstí a vůle k dobru''. Praha: Oikúmené 1999<br /> <br /> == Reference ==<br /> &lt;references/&gt;<br /> == Externí odkazy ==<br /> * [http://pursuit-of-happiness.org/projects.aspx History of Happiness] – přehled významných teorií štěstí<br /> * [http://worlddatabaseofhappiness.eur.nl/ The World Database of Happiness] – přehled výzkumů o subjektivním pocitu štěstí<br /> * [http://plato.stanford.edu/entries/pleasure/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Pleasure]<br /> * [http://www.coachingtohappiness.com/happiness_-test.html Coaching to happiness, Happiness invantory]<br /> <br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Filosofické pojmy]]<br /> [[Kategorie:Etické pojmy]]<br /> [[Kategorie:Psychologické pojmy]]<br /> [[Kategorie:Štěstí| ]]</div> Sysop