Sysop: + NEW

2021-10-25T16:04:12Z

+ NEW

Nová stránka

'''Šumbark''' ({{Vjazyce2|de|''Schumbarg''}}, {{Vjazyce2|pl|''Szumbark''}}) je částí města [[Havířov]]. Poprvé je uváděn roku 1438, v roce 1947 se zde započalo s výstavbou prvního havířovského sídliště. Stavba nového sídliště probíhala v letech 1986–1990.

Stojí zde zámek z přelomu 18. století a 19. století s fragmenty původních fasád a torzem krajinářského parku ze začátku 19. století. Dále empírový kostel sv. Anny z let 1841–1845 (dostavba [[Kněžiště|presbytáře]] v letech 1969–1971).

Na bývalém hřbitově před kostelem náhrobek Friedricha von Arco z roku 1835.

== Název ==
Původ jména je stejný jako v případě [[Šumperk]]u - německé ''Schönberg'' ("krásný vrch""). Odlišné zakončení, než je ve jménu Šumperku, má na svědomí jiný hláskový vývoj místních nářečí.<ref>Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 567.</ref>

== Historie ==
Vznik obce Šumbark se odhaduje pravděpodobně v dobách velké kolonizace [[Těšínsko|Těšínska]], tedy koncem 13. století. Prvotní písemné zmínky o Šumbarku se však objevují až v první polovině 15. století, kdy se zde střídali různí majitelé zvaní ''ze Szumberka''. Byli to např. Zbyněk v roce 1438, Jan a Petr v roce 1476, nebo Pavel v roce 1482. Jejich původním sídlem byla dle archeologického výzkumu středověká [[tvrz]].

Na začátku 17. století, nejspíše za dob Rostků ze Bzí, byl na stejném místě jako původní tvrz postaven [[Renesanční architektura|renesanční]] zámek. Dokladem je, že vznikl z části na středověkých kamenných základech a z části na nových. U zámku stály také i další budovy a hospodářská stavení. V přilehlém parku stál hřbitov s dřevěným kostelem, který byl propojen se zámkem podzemní chodbou. V roce 1686 se stal novým pánem Jan Rymultovský z Kornic. Rymultovští, kteří toto panství měli ve svém držení několik desítek let, ho přestavěli do [[Barokní architektura|barokního]] stylu. Roku 1803 byl pak zámek přestavěn do [[Klasicistní architektura|klasicistního]] stylu novým majitelem Václavem Karlem II.

30. října 1823 vypukl v prádelně požár, při kterém úplně shořel dřevěný kostel, hospodářské budovy i samotný zámek. Zůstaly stát pouze cihlové stěny. Proto se rozhodl nový majitel Jan Michník roku 1827 prodat panství říšskému kancléři hraběti Fridrichu von Arco, který provedl kompletní rekonstrukci a úpravu zničeného zámku do [[empír]]ového stylu. K zámku náležely opravené hospodářské budovy, sladovna, lihovar, obydlí úředníků, dozorce, kováře a řezníka. Mramorový náhrobek s erbem rodu hraběte von Arco stojí doposud nedaleko katolického kostela. Po smrti hraběte von Arca se panství ujal roku 1835 Josef Ludwig Neisser z Nového Jičína na Moravě. Od něj ho odkoupila roku 1845 společnost ''Obchodní dům Wetter & Comp.'' v Lipsku. Od té doby přestal zámek sloužit jako panské sídlo. Před rokem 1875 získal zámek Emerich, svobodný pán z Mattencloitu, který se stal také prvním starostou obce Šumbark. Roku 1905 byl zámek odkoupen bratry Guttmanovými z Vídně, kteří provedli po [[První světová válka|první světové válce]] rozsáhlé opravy, mimo jiné instalace elektrické osvětlení.Podle rakouského sčítání lidu v roce 1910 měl Šumbark 1380 obyvatel, z nichž 1 318 bylo trvale přihlášených, 1 235 (93,7%) bylo polsky, 64 (4,9%) česky a 19 (1,4%) německy mluvících, 661 (47,9%) bylo katoliků, 678 (49,1%) protestantů, 17 (1,2%) kalvinistů, 22 (1,6%) Židů a 2 (0,1%) ostatních <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Patryn
| jméno = Ludwig
| titul = Der Ergebnisse der Volkszählung vom 31. Dezember 1910 in Schlesien
| url = https://www.sbc.org.pl/dlibra/publication/edition/11734?id=11734
| vydavatel = Im Verlage des schlesischen Landesausschusses
}}</ref>. Ve 20. letech 20. století bylo zavedeno ucelené hospodářství díky nově nakoupeným moderním strojům.

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] zámek chátral a uvažovalo se o jeho demolici. Roku 1966 bylo nakonec rozhodnuto o jeho opravě, zrušení parku a demolici hospodářských budov. V letech 1970–1994 byl využíván Technickými službami Havířov. Po rozsáhlé devastaci v roce 1994 rozhodl havířovský magistrát o generální rekonstrukci pro komerční využití, avšak v rámci zachování kulturní památky. 10. ledna 1998 proběhlo slavnostní otevření zámku. Dodnes slouží jako obřadní síň, hotel, restaurace.

== Veřejná doprava ==
Na rozhraní městských částí Šumbark a Město se nachází vlakové [[Havířov (nádraží)|nádraží Havířov]]. Jezdí zde vlaky linek S1 a R61 Český Těšín – Opava a vlaky InterCity Žilina – Třinec – Havířov – Praha společnosti RegioJet.

Na Šumbark je vedena MHD Havířov. Část Zadky, točna Lidická: MHD 402, 404, 412; část 1. etapa, točna Petřvaldská: 403, 409, 413, 415; část 2. etapa: MHD 401, 405, 416, 419; přes náměstí T. G. Masaryka jezdí linky MHD 401, 402, 412, 413, 414, 417. V nočních hodinách je do Šumbarku vypravována noční linka č. 408, která obsluhuje veškeré šumbarské části.

== Osobnosti ==
* František Chlebus (1847–1916), politik, moravský zemský poslanec

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [https://web.archive.org/web/20100305163402/http://havirov-historie.cz/sumbark/historie-sumbarku.html Historie Šumbarku v datech]
* [https://web.archive.org/web/20100305162022/http://havirov-historie.cz/fotogalerie/#IceGallery Dobové pohlednice]
* [http://havirov.wgz.cz/fotogalerie-3 Fotografie Šumbarku z 1. poloviny 20. století]

{{Commonscat|Šumbark}}{{Město Havířov}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Havířov]]

Šumbark - Historie editací

Sysop: + NEW