http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=%C5%A0utyrova_stud%C3%A1nka 2026-05-05T11:45:36Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0utyrova_stud%C3%A1nka&diff=130480&oldid=prev 2013-05-15T16:17:26Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 15. 5. 2013, 16:17</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=%C5%A0utyrova_stud%C3%A1nka&diff=130479&oldid=prev 2011-12-03T10:44:09Z

<p>+ Vylepšení</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Šutyrova studánka''' je [[archeologická lokalita]] na [[katastr]]u [[Kopřivnice]] z pozdní doby bronzové (8. století př. n. l.) a z pozdní doby laténské (2.-1. století př. n. l.).<br /> == Poloha ==<br /> [[Sídliště (archeologie)|Sídliště]] se nachází na [[parcela|parcelách]] 2527 a 2523 v západní části severního svahu Červeného kamene, u vodního pramene; z východu a jihu je ohraničeno bezejmenným [[potok]]em.<br /> == Charakter a význam sídliště==<br /> Místo bylo osídleno od 2. poloviny 2. století př. n. l. do 2. poloviny 1. století př. n. l., tedy v pozdní době laténské, kdy na většině našeho území sídlili Keltové. Význam sídliště spočívá především v tom, že jde o jedno z keltských sídlišť na okraji této Kelty osídlené oblasti, v kontaktní zóně se sousedním územím púchovské kultury (nekeltské, ale silně latenizované). Nedaleko odtud se nacházejí jak lokality keltské (patrně oppidum na [[Kotouč u Štramberka|Kotouči u Štramberka]]), tak púchovské (hradiště &quot;[[Požaha]]&quot; u [[Jičina|Jičiny]], sídliště v poloze &quot;Vaňův kámen&quot; na katastru Kopřivnice, sídliště Zámecký vrch aj.)<br /> == Historie výzkumu ==<br /> Na sídlišti, známém již na počátku [[20. století]], sbírali v 50. letech keltskou [[Keramika|keramiku]] Lumír Jisl a Věra Šikulová, v roce [[1961]] zde malý zjišťovací výzkum uskutečnil Jiří Pavelčík z [[Opava|opavské]] [[expozitura|expozitury]] Archeologického ústavu [[ČSAV]] [[Brno]], v 80. a 90. letech zde prováděl drobné výzkumné akce pracovník kopřivnického muzea Jiří Tichánek. Materiál je uložen v muzeích v Kopřivnici a [[Opava|Opavě]].&lt;ref&gt;[http://ces.mkcr.cz/en/psb.php?idpsb=2444 Lašská sbírka] (centrální registr)&lt;/ref&gt;<br /> Názor, že jde o keltskou osadu, publikoval již J. Pavelčík; třebaže oproti tomu existuje názor, že jak sídliště Šutyrova studánka, tak hradiště Kotouč u Štramberka spadá do soustavy sídlišť obývaných púchovským lidem (púchovské kultury), podrobný rozbor materiálu z těchto lokalit publikovaný [[Miloš Čižmář|M. Čižmářem]] potvrdil jejich příslušnost ke keltské [[ekumena|oikumeně]].<br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> == Literatura ==<br /> *[[Jiří Pavelčík]] 1972: Mladobronzové a laténské sídliště u Kopřivnice, Časopis Slezského muzea 21, série B. <br /> *[[Lumír Jisl]] 1968: Púchovská kultura a otázky dalšího osídlení Moravské brány, Časopis Slezského muzea 17, série B, 1-23.<br /> *[[Miloš Čižmář]] 1990: Zur Stellung von Kotouč in der späten Latènezeit, Acta Archaeologica Carpathica XXIX, 151-165.<br /> *Miloš Čižmář 1993: Nálezy púchovské keramiky z Kopřivnice (okr. Nový Jičín), Přehled výzkumů 1990, 82.<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Okres Nový Jičín]]<br /> [[Kategorie:Archeologické lokality v Česku]]</div>

Sysop