Švédština - Historie editací

Sysop: ++

2026-07-02T11:23:07Z

← Starší verze		Verze z 2. 7. 2026, 11:23
Řádka 93:		Řádka 93:

	== Slovní zásoba ==		== Slovní zásoba ==
-	[[Soubor:Viktor ~~Rydberg 1876~~.jpg\|thumb\|Viktor Rydberg]]	+	[[Soubor:Swedish author Viktor rydberg with signature.jpg\|thumb\|230px\|Viktor Rydberg]]
	Slovní zásoba švédštiny je převážně [[germánské jazyky\|germánská]], ať už tím, že jde o původem germánský jazyk, nebo přejímáním slov z [[němčina\|němčiny]] a v určitém rozsahu i z [[angličtina\|angličtiny]]. Příkladem germánských slov ve švédštině jsou „mus“ (myš), „kung“ (král) a „gås“ (husa). Mnoho slov z oblasti vědy a náboženství je původu [[latina\|latinského]] nebo [[řečtina\|řeckého]], často přejatých prostřednictvím [[francouzština\|francouzštiny]] a později i angličtiny. Přejímání prostřednictvím jiných germánských jazyků je též běžné, nejprve z [[dolnoněmčina\|dolnoněmčiny]], lingua franca Hanzovní ligy, později z [[hornoněmčina\|hornoněmčiny]]. Některé [[složenina\|složeniny]] jsou doslovnými překlady ([[kalk]]y) původně německých složenin, např. „bomull“ (bavlna) z německého „Baumwolle“. Finská švédština má sadu zvláštních termínů, často doslovných překladů finských protějšků, hlavně pojmů z oblasti práva a státní správy.		Slovní zásoba švédštiny je převážně [[germánské jazyky\|germánská]], ať už tím, že jde o původem germánský jazyk, nebo přejímáním slov z [[němčina\|němčiny]] a v určitém rozsahu i z [[angličtina\|angličtiny]]. Příkladem germánských slov ve švédštině jsou „mus“ (myš), „kung“ (král) a „gås“ (husa). Mnoho slov z oblasti vědy a náboženství je původu [[latina\|latinského]] nebo [[řečtina\|řeckého]], často přejatých prostřednictvím [[francouzština\|francouzštiny]] a později i angličtiny. Přejímání prostřednictvím jiných germánských jazyků je též běžné, nejprve z [[dolnoněmčina\|dolnoněmčiny]], lingua franca Hanzovní ligy, později z [[hornoněmčina\|hornoněmčiny]]. Některé [[složenina\|složeniny]] jsou doslovnými překlady ([[kalk]]y) původně německých složenin, např. „bomull“ (bavlna) z německého „Baumwolle“. Finská švédština má sadu zvláštních termínů, často doslovných překladů finských protějšků, hlavně pojmů z oblasti práva a státní správy.
	Významné množství francouzských slov bylo přejato v 18. století. Tato slova byla přepisována v souladu se švédskými pravopisnými zvyklostmi, tím pádem si zachovala ve výslovnosti srozumitelnost pro francouzské mluvčí, např. „nivå“ (fr. „niveau“, úroveň), „ateljé“ (fr. „atelier“), „paraply“ (fr. „parapluie“, deštník).		Významné množství francouzských slov bylo přejato v 18. století. Tato slova byla přepisována v souladu se švédskými pravopisnými zvyklostmi, tím pádem si zachovala ve výslovnosti srozumitelnost pro francouzské mluvčí, např. „nivå“ (fr. „niveau“, úroveň), „ateljé“ (fr. „atelier“), „paraply“ (fr. „parapluie“, deštník).
Řádka 473:		Řádka 473:

	=== Jmenný rod ===		=== Jmenný rod ===
-
	Mužský a ženský [[jmenný rod\|rod]] splynuly, standardní švédština dnes rozlišuje 2 rody: společný a střední.		Mužský a ženský [[jmenný rod\|rod]] splynuly, standardní švédština dnes rozlišuje 2 rody: společný a střední.

	=== Člen ===		=== Člen ===
-
	[[Podstatné jméno\|Podstatná jména]] jsou obvykle determinována [[člen (mluvnice)\|členem]], který je dvojí:		[[Podstatné jméno\|Podstatná jména]] jsou obvykle determinována [[člen (mluvnice)\|členem]], který je dvojí:
	* '''neurčitý''': ''en'' (společný rod), ''ett'' (střední rod); používá se pouze v jednotném [[číslo (mluvnice)\|čísle]];		* '''neurčitý''': ''en'' (společný rod), ''ett'' (střední rod); používá se pouze v jednotném [[číslo (mluvnice)\|čísle]];
Řádka 483:		Řádka 481:

	=== Podstatná jména ===		=== Podstatná jména ===
-
	* Podle způsobu tvoření množného čísla se dělí do 5 typů [[skloňování]], nejčastější zakončení je ''-er, -ar'' nebo ''-or'', méně často -en nebo je bez [[koncovka (mluvnice)\|koncovky]].		* Podle způsobu tvoření množného čísla se dělí do 5 typů [[skloňování]], nejčastější zakončení je ''-er, -ar'' nebo ''-or'', méně často -en nebo je bez [[koncovka (mluvnice)\|koncovky]].
	* Z původního systému 4 [[mluvnický pád\|pádů]] se zachoval [[nominativ]] a [[genitiv]] (zakončení ''-s''), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu.		* Z původního systému 4 [[mluvnický pád\|pádů]] se zachoval [[nominativ]] a [[genitiv]] (zakončení ''-s''), který má funkci výlučně přivlastňovací. V ostatních případech je podstatné jméno ve tvaru nominativu.
Řádka 494:		Řádka 491:

	=== Přídavná jména ===		=== Přídavná jména ===
-
	Mají dvojí typ skloňování:		Mají dvojí typ skloňování:
	* '''silné''' (obvykle se členem určitým) – jednotné zakončení ''-a'';		* '''silné''' (obvykle se členem určitým) – jednotné zakončení ''-a'';
Řádka 507:		Řádka 503:

	=== Slovosled ===		=== Slovosled ===
-
	Švédština má pevný [[slovosled]] typu ''SVO'' ([[podmět]] – [[přísudek]] – [[předmět]]). Otázka se obvykle tvoří přehozením přísudku s podmětem.		Švédština má pevný [[slovosled]] typu ''SVO'' ([[podmět]] – [[přísudek]] – [[předmět]]). Otázka se obvykle tvoří přehozením přísudku s podmětem.

	== Oficiální status ==		== Oficiální status ==
-
	Ačkoliv se švédština ve Švédsku používá v úředním styku, není ve skutečnosti vyžadována zákonem, označuje se jako hlavní jazyk. Dílčí zákony řešící používání jazyka při jednání úřadů a soudů však existují.<ref name="off" /> Pokusy uzákonit švédštinu jako [[úřední jazyk]] nikdy nezískaly ve švédském [[parlament]]u potřebnou většinu.<ref>{{Citace elektronické monografie		Ačkoliv se švédština ve Švédsku používá v úředním styku, není ve skutečnosti vyžadována zákonem, označuje se jako hlavní jazyk. Dílčí zákony řešící používání jazyka při jednání úřadů a soudů však existují.<ref name="off" /> Pokusy uzákonit švédštinu jako [[úřední jazyk]] nikdy nezískaly ve švédském [[parlament]]u potřebnou většinu.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
Řádka 534:		Řádka 528:

	== Jazykové instituce ==		== Jazykové instituce ==
-	[[Soubor:Svenska-Akademien.jpg\|thumb\|Švédská akademie ve [[Stockholm]]u]]	+	[[Soubor:Svenska-Akademien.jpg\|thumb\|230px\|Švédská akademie ve [[Stockholm]]u]]
	Ve Švédsku neexistují žádné oficiální regulační instituce pro švédský jazyk. [[Jazyková rada (Švédsko)\|Jazyková rada]] (''Språkrådet'', dříve ''Svenska språknämnden'')<ref>{{Citace elektronické monografie		Ve Švédsku neexistují žádné oficiální regulační instituce pro švédský jazyk. [[Jazyková rada (Švédsko)\|Jazyková rada]] (''Språkrådet'', dříve ''Svenska språknämnden'')<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =

Sysop: Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

2025-10-06T10:04:15Z

Nahrazení textu „{{legenda|“ textem „{{Barva|“

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:04
Řádka 46:		Řádka 46:
	{{Viz též\|Historický vývoj švédštiny}}		{{Viz též\|Historický vývoj švédštiny}}
	[[Soubor:Old norse, ca 900.PNG\|right\|thumb\|upright=1.5\|Stav začátkem 10. století		[[Soubor:Old norse, ca 900.PNG\|right\|thumb\|upright=1.5\|Stav začátkem 10. století
-	{{~~legenda~~\|#f00\|nářečí západní staré severštiny }}	+	{{Barva\|#f00\|nářečí západní staré severštiny }}
-	{{~~legenda~~\|#f84\|nářečí východní staré severštiny}}	+	{{Barva\|#f84\|nářečí východní staré severštiny}}
-	{{~~legenda~~\|#f0f\|stará gotlandština}}	+	{{Barva\|#f0f\|stará gotlandština}}
-	{{~~legenda~~\|#ff0\|stará angličtina}}	+	{{Barva\|#ff0\|stará angličtina}}
-	{{~~legenda~~\|#00f\|krymská gótština}}	+	{{Barva\|#00f\|krymská gótština}}
-	{{~~legenda~~\|#0f0\|ostatní germánské jazyky}}]]	+	{{Barva\|#0f0\|ostatní germánské jazyky}}]]
	Švédština se vyvinula ze [[stará severština\|staré severštiny]] (''fornnordiska''), kterou se hovořilo přibližně v letech 200–800. V 9. století se začala rozlišovat na západní ([[Norsko]], [[Island]]) a východní ([[Švédsko]], [[Dánsko]]). Ve 12. století se začala odlišovat dánská a švédská nářečí. Od 13. století se hovoří o staré dánštině a staré švédštině. Během středověku byly tyto řeči silně ovlivněny [[dolnoněmčina\|dolnoněmčinou]].		Švédština se vyvinula ze [[stará severština\|staré severštiny]] (''fornnordiska''), kterou se hovořilo přibližně v letech 200–800. V 9. století se začala rozlišovat na západní ([[Norsko]], [[Island]]) a východní ([[Švédsko]], [[Dánsko]]). Ve 12. století se začala odlišovat dánská a švédská nářečí. Od 13. století se hovoří o staré dánštině a staré švédštině. Během středověku byly tyto řeči silně ovlivněny [[dolnoněmčina\|dolnoněmčinou]].

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:48:46Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:48
Řádka 592:		Řádka 592:
	== Možnosti studia švédštiny ==		== Možnosti studia švédštiny ==
	=== V ČR ===		=== V ČR ===
-	Švédštinu je v [[~~Česko~~\|Česku]] možné studovat na některých [[vysoká škola\|vysokých školách]] ([[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]] (Praha), [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity]] (Brno), [[Univerzita Palackého]] v Olomouci, [[Univerzita Pardubice]], [[Vysoká škola ekonomická v Praze]], [[Západočeská univerzita v Plzni]]). Obory nejsou otvírány pravidelně každý rok. Některé školy pořádají kurzy i pro veřejnost.<ref>{{Citace elektronické monografie	+	Švédštinu je v [[Česká republika\|Česku]] možné studovat na některých [[vysoká škola\|vysokých školách]] ([[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy]] (Praha), [[Filozofická fakulta Masarykovy univerzity]] (Brno), [[Univerzita Palackého]] v Olomouci, [[Univerzita Pardubice]], [[Vysoká škola ekonomická v Praze]], [[Západočeská univerzita v Plzni]]). Obory nejsou otvírány pravidelně každý rok. Některé školy pořádají kurzy i pro veřejnost.<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =

Sysop: Nahrazení textu „1100“ textem „1100“

2015-06-10T23:07:57Z

Nahrazení textu „1100“ textem „1100“

← Starší verze		Verze z 10. 6. 2015, 23:07
Řádka 63:		Řádka 63:
	** pozdní 1732–souč.		** pozdní 1732–souč.

-	Východní stará severština se od západní odlišila rozdílným vývojem [[dvojhláska\|dvojhlásek]] a [[samohláska\|samohlásek]]. Stará severština se v tomto období zapisovala [[runy\|runovým]] písmem. Hovoří se proto o runové švédštině (v Dánsku o runové dánštině, v tomto období se však jedná o stejné nářečí). Dánská a švédská nářečí se začala lišit po roce [[1100]].	+	Východní stará severština se od západní odlišila rozdílným vývojem [[dvojhláska\|dvojhlásek]] a [[samohláska\|samohlásek]]. Stará severština se v tomto období zapisovala [[runy\|runovým]] písmem. Hovoří se proto o runové švédštině (v Dánsku o runové dánštině, v tomto období se však jedná o stejné nářečí). Dánská a švédská nářečí se začala lišit po roce 1100.

	Od 13. století se hovoří o staré švédštině (''fornsvenska''). Nejstarší památkou psanou [[latinka\|latinkou]] je zákoník [[Västgötalagen]], z něhož byly nalezeny [[fragment]]y datované do roku 1250. Hlavní vliv na rozvoj písemnictví měla [[katolická církev]] a [[klášter]]ní řády. První tištěná kniha ve švédštině pochází z roku 1495. Skloňování v rané staré švédštině se vyznačovalo systémem 4 pádů a 3 rodů, časování sloves bylo rovněž složitější. Později došlo ke zjednodušení (viz [[#Gramatika\|Gramatiku]]).		Od 13. století se hovoří o staré švédštině (''fornsvenska''). Nejstarší památkou psanou [[latinka\|latinkou]] je zákoník [[Västgötalagen]], z něhož byly nalezeny [[fragment]]y datované do roku 1250. Hlavní vliv na rozvoj písemnictví měla [[katolická církev]] a [[klášter]]ní řády. První tištěná kniha ve švédštině pochází z roku 1495. Skloňování v rané staré švédštině se vyznačovalo systémem 4 pádů a 3 rodů, časování sloves bylo rovněž složitější. Později došlo ke zjednodušení (viz [[#Gramatika\|Gramatiku]]).

Sysop: Nahrazení textu „1900“ textem „1900“

2013-10-23T20:28:26Z

Nahrazení textu „1900“ textem „1900“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 20:28
Řádka 145:		Řádka 145:
	}}</ref>		}}</ref>

-	K mírnému úbytku švédských mluvčích dochází z různých důvodů i v současnosti. Zhruba 5,5 % finské populace (asi 290 tisíc obyvatel) hovoří švédsky. V roce [[1900]] švédsky mluvilo necelých 13 % populace (asi 340 tisíc obyvatel).<ref>{{Citace elektronické monografie	+	K mírnému úbytku švédských mluvčích dochází z různých důvodů i v současnosti. Zhruba 5,5 % finské populace (asi 290 tisíc obyvatel) hovoří švédsky. V roce 1900 švédsky mluvilo necelých 13 % populace (asi 340 tisíc obyvatel).<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =

Sysop: Nahrazení textu „1874“ textem „1874“

2013-10-23T20:02:20Z

Nahrazení textu „1874“ textem „1874“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 20:02
Řádka 70:		Řádka 70:
	Nová švédština (''nysvenska'') začíná s vynálezem [[knihtisk]]u a s evropskou [[reformace\|reformací]]. Po nástupu na trůn nový král [[Gustav Vasa]] objednal švédský překlad [[Bible]]. [[Bible Gustava Vasy]] byla dlouho považována za standard spisovné švédštiny. Poprvé v ní byla použita písmena „å“, „ä“, „ö“ a psaní „ck“ namísto „kk“, čímž se jasně odlišila od dánské Bible.		Nová švédština (''nysvenska'') začíná s vynálezem [[knihtisk]]u a s evropskou [[reformace\|reformací]]. Po nástupu na trůn nový král [[Gustav Vasa]] objednal švédský překlad [[Bible]]. [[Bible Gustava Vasy]] byla dlouho považována za standard spisovné švédštiny. Poprvé v ní byla použita písmena „å“, „ä“, „ö“ a psaní „ck“ namísto „kk“, čímž se jasně odlišila od dánské Bible.

-	Období, které zahrnuje švédštinu v podobě, jakou se hovoří dnes, se v lingvistické terminologii nazývá ''nusvenska''. S rozvojem švédského průmyslu a měst v posledních desetiletích 19. století zanechala svou stopu ve švédské literatuře nová generace autorů. Mnoho spisovatelů, vědců, politiků a dalších osobností zformovalo nový národní jazyk, největší vliv měl [[August Strindberg]] (1849–[[1912]]). První vydání Pravidel švédského pravopisu (Ordlista öfver svenska språket) vyšlo roku [[1874]]. Radikální reformu [[pravopis]]u prosadil v roce [[1906]] ministr školství [[Fridtjuv Berg]]. Až na výjimky se v této podobě používá dodnes.	+	Období, které zahrnuje švédštinu v podobě, jakou se hovoří dnes, se v lingvistické terminologii nazývá ''nusvenska''. S rozvojem švédského průmyslu a měst v posledních desetiletích 19. století zanechala svou stopu ve švédské literatuře nová generace autorů. Mnoho spisovatelů, vědců, politiků a dalších osobností zformovalo nový národní jazyk, největší vliv měl [[August Strindberg]] (1849–[[1912]]). První vydání Pravidel švédského pravopisu (Ordlista öfver svenska språket) vyšlo roku 1874. Radikální reformu [[pravopis]]u prosadil v roce [[1906]] ministr školství [[Fridtjuv Berg]]. Až na výjimky se v této podobě používá dodnes.

	=== Změna v oslovování ===		=== Změna v oslovování ===

Sysop: Nahrazení textu „1830“ textem „1830“

2013-10-23T19:26:08Z

Nahrazení textu „1830“ textem „1830“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 19:26
Řádka 105:		Řádka 105:
	== Literatura ==		== Literatura ==
	{{Viz též\|Seznam švédských spisovatelů}}<ref>BULISOVÁ, Jiřina, et al. ''Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích M–Ž''. 2. sv. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. S. 489. ISBN 80-7181-947-6.</ref>		{{Viz též\|Seznam švédských spisovatelů}}<ref>BULISOVÁ, Jiřina, et al. ''Ottova všeobecná encyklopedie ve dvou svazcích M–Ž''. 2. sv. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2003. S. 489. ISBN 80-7181-947-6.</ref>
-	Nejstarší švédské písemné památky jsou runové nápisy pocházející z 10. století. Svébytným druhem umění ve středověku byly taneční balady, které se zachovaly v lidovém podání. V souvislosti s velmocenským rozmachem Švédska došlo k velkému kulturnímu rozkvětu během 17. století. Začátkem 19. století se projevuje silné národní hnutí, jehož představiteli jsou [[romantismus\|romantičtí]] básníci sdružení v Gótském spolku. Kolem roku [[1830]] se objevuje [[realismus]] ([[Carl Jonas Love Almqvist\|C. J. L. Almqvist]]), později kritický realismus, jehož představitelem byl spisovatel [[August Strindberg\|A. Strindberg]]. V 90. letech přichází [[novoromantismus]] ([[Selma Lagerlöfová\|S. Lagerlöfová]], Nobelova cena [[1909]], [[Carl Gustaf Verner von Heidenstam\|C. G. Verner von Heidenstam]], Nobelova cena [[1916]], [[Erik Axel Karlfeldt\|E. A. Karlfeldt]], Nobelova cena [[1931]]).	+	Nejstarší švédské písemné památky jsou runové nápisy pocházející z 10. století. Svébytným druhem umění ve středověku byly taneční balady, které se zachovaly v lidovém podání. V souvislosti s velmocenským rozmachem Švédska došlo k velkému kulturnímu rozkvětu během 17. století. Začátkem 19. století se projevuje silné národní hnutí, jehož představiteli jsou [[romantismus\|romantičtí]] básníci sdružení v Gótském spolku. Kolem roku 1830 se objevuje [[realismus]] ([[Carl Jonas Love Almqvist\|C. J. L. Almqvist]]), později kritický realismus, jehož představitelem byl spisovatel [[August Strindberg\|A. Strindberg]]. V 90. letech přichází [[novoromantismus]] ([[Selma Lagerlöfová\|S. Lagerlöfová]], Nobelova cena [[1909]], [[Carl Gustaf Verner von Heidenstam\|C. G. Verner von Heidenstam]], Nobelova cena [[1916]], [[Erik Axel Karlfeldt\|E. A. Karlfeldt]], Nobelova cena [[1931]]).

	Po [[První světová válka\|1. světové válce]] dominuje modernistická [[lyrika]] ([[Pär Lagerkvist\|P. Lagerkvist]], Nobelova cena [[1951]], [[Karin Boyeová\|K. Boyeová]]). Ve 30. letech [[20. století]] se prosazují [[proletář]]ští spisovatelé ([[Harry Martinson\|H. Martinson]], Nobelova cena [[1974]], [[Artur Lundkvist\|A. Lundkvist]]).		Po [[První světová válka\|1. světové válce]] dominuje modernistická [[lyrika]] ([[Pär Lagerkvist\|P. Lagerkvist]], Nobelova cena [[1951]], [[Karin Boyeová\|K. Boyeová]]). Ve 30. letech [[20. století]] se prosazují [[proletář]]ští spisovatelé ([[Harry Martinson\|H. Martinson]], Nobelova cena [[1974]], [[Artur Lundkvist\|A. Lundkvist]]).

GVC Sobek: Nahrazení textu „1786“ textem „1786“

2013-10-23T08:58:37Z

Nahrazení textu „1786“ textem „1786“

← Starší verze		Verze z 23. 10. 2013, 08:58
Řádka 547:		Řádka 547:
	\| místo = Stockholm		\| místo = Stockholm
	\| jazyk = švédsky		\| jazyk = švédsky
-	}}</ref> má polooficiální status. Je zřízena švédskou vládou, ale nemá rozhodovací pravomoci. Mezi mnoha organizacemi, které tvoří Jazykovou radu, má největší vliv [[Švédská akademie]] (založena [[1786]]), která vytváří slovníky ''[[Svenska Akademiens Ordlista]]'' (Rejstřík Švédské akademie; aktualizace vychází každých 5 let) a ''[[Svenska Akademiens Ordbok]]'' (Slovník Švédské akademie – velký slovník, který vychází postupně od roku 1898. V roce [[2007]] obsahuje asi 450 tisíc hesel od A po TRIVSEL. Kompletní má být v roce [[2017]].<ref>{{Citace elektronické monografie	+	}}</ref> má polooficiální status. Je zřízena švédskou vládou, ale nemá rozhodovací pravomoci. Mezi mnoha organizacemi, které tvoří Jazykovou radu, má největší vliv [[Švédská akademie]] (založena 1786), která vytváří slovníky ''[[Svenska Akademiens Ordlista]]'' (Rejstřík Švédské akademie; aktualizace vychází každých 5 let) a ''[[Svenska Akademiens Ordbok]]'' (Slovník Švédské akademie – velký slovník, který vychází postupně od roku 1898. V roce [[2007]] obsahuje asi 450 tisíc hesel od A po TRIVSEL. Kompletní má být v roce [[2017]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Svenska Akademiens ordbok		\| titul = Svenska Akademiens ordbok
	\| url = http://www.saob.se/		\| url = http://www.saob.se/

Sysop: Nahrazení textu „1849“ textem „1849“

2013-10-01T15:49:02Z

Nahrazení textu „1849“ textem „1849“

← Starší verze		Verze z 1. 10. 2013, 15:49
Řádka 70:		Řádka 70:
	Nová švédština (''nysvenska'') začíná s vynálezem [[knihtisk]]u a s evropskou [[reformace\|reformací]]. Po nástupu na trůn nový král [[Gustav Vasa]] objednal švédský překlad [[Bible]]. [[Bible Gustava Vasy]] byla dlouho považována za standard spisovné švédštiny. Poprvé v ní byla použita písmena „å“, „ä“, „ö“ a psaní „ck“ namísto „kk“, čímž se jasně odlišila od dánské Bible.		Nová švédština (''nysvenska'') začíná s vynálezem [[knihtisk]]u a s evropskou [[reformace\|reformací]]. Po nástupu na trůn nový král [[Gustav Vasa]] objednal švédský překlad [[Bible]]. [[Bible Gustava Vasy]] byla dlouho považována za standard spisovné švédštiny. Poprvé v ní byla použita písmena „å“, „ä“, „ö“ a psaní „ck“ namísto „kk“, čímž se jasně odlišila od dánské Bible.

-	Období, které zahrnuje švédštinu v podobě, jakou se hovoří dnes, se v lingvistické terminologii nazývá ''nusvenska''. S rozvojem švédského průmyslu a měst v posledních desetiletích 19. století zanechala svou stopu ve švédské literatuře nová generace autorů. Mnoho spisovatelů, vědců, politiků a dalších osobností zformovalo nový národní jazyk, největší vliv měl [[August Strindberg]] (~~[[1849]]–~~[[1912]]). První vydání Pravidel švédského pravopisu (Ordlista öfver svenska språket) vyšlo roku [[1874]]. Radikální reformu [[pravopis]]u prosadil v roce [[1906]] ministr školství [[Fridtjuv Berg]]. Až na výjimky se v této podobě používá dodnes.	+	Období, které zahrnuje švédštinu v podobě, jakou se hovoří dnes, se v lingvistické terminologii nazývá ''nusvenska''. S rozvojem švédského průmyslu a měst v posledních desetiletích 19. století zanechala svou stopu ve švédské literatuře nová generace autorů. Mnoho spisovatelů, vědců, politiků a dalších osobností zformovalo nový národní jazyk, největší vliv měl [[August Strindberg]] (1849–[[1912]]). První vydání Pravidel švédského pravopisu (Ordlista öfver svenska språket) vyšlo roku [[1874]]. Radikální reformu [[pravopis]]u prosadil v roce [[1906]] ministr školství [[Fridtjuv Berg]]. Až na výjimky se v této podobě používá dodnes.

	=== Změna v oslovování ===		=== Změna v oslovování ===

Sysop: Nahrazení textu „1898“ textem „1898“

2013-08-31T18:46:53Z

Nahrazení textu „1898“ textem „1898“

← Starší verze		Verze z 31. 8. 2013, 18:46
Řádka 547:		Řádka 547:
	\| místo = Stockholm		\| místo = Stockholm
	\| jazyk = švédsky		\| jazyk = švédsky
-	}}</ref> má polooficiální status. Je zřízena švédskou vládou, ale nemá rozhodovací pravomoci. Mezi mnoha organizacemi, které tvoří Jazykovou radu, má největší vliv [[Švédská akademie]] (založena [[1786]]), která vytváří slovníky ''[[Svenska Akademiens Ordlista]]'' (Rejstřík Švédské akademie; aktualizace vychází každých 5 let) a ''[[Svenska Akademiens Ordbok]]'' (Slovník Švédské akademie – velký slovník, který vychází postupně od roku [[1898]]. V roce [[2007]] obsahuje asi 450 tisíc hesel od A po TRIVSEL. Kompletní má být v roce [[2017]].<ref>{{Citace elektronické monografie	+	}}</ref> má polooficiální status. Je zřízena švédskou vládou, ale nemá rozhodovací pravomoci. Mezi mnoha organizacemi, které tvoří Jazykovou radu, má největší vliv [[Švédská akademie]] (založena [[1786]]), která vytváří slovníky ''[[Svenska Akademiens Ordlista]]'' (Rejstřík Švédské akademie; aktualizace vychází každých 5 let) a ''[[Svenska Akademiens Ordbok]]'' (Slovník Švédské akademie – velký slovník, který vychází postupně od roku 1898. V roce [[2007]] obsahuje asi 450 tisíc hesel od A po TRIVSEL. Kompletní má být v roce [[2017]].<ref>{{Citace elektronické monografie
	\| titul = Svenska Akademiens ordbok		\| titul = Svenska Akademiens ordbok
	\| url = http://www.saob.se/		\| url = http://www.saob.se/

← Starší verze		Verze z 6. 10. 2025, 10:04
Řádka 46:		Řádka 46:
	{{Viz též\|Historický vývoj švédštiny}}		{{Viz též\|Historický vývoj švédštiny}}
	[[Soubor:Old norse, ca 900.PNG\|right\|thumb\|upright=1.5\|Stav začátkem 10. století		[[Soubor:Old norse, ca 900.PNG\|right\|thumb\|upright=1.5\|Stav začátkem 10. století
-	{{~~legenda~~\|#f00\|nářečí západní staré severštiny }}	+	{{Barva\|#f00\|nářečí západní staré severštiny }}
-	{{~~legenda~~\|#f84\|nářečí východní staré severštiny}}	+	{{Barva\|#f84\|nářečí východní staré severštiny}}
-	{{~~legenda~~\|#f0f\|stará gotlandština}}	+	{{Barva\|#f0f\|stará gotlandština}}
-	{{~~legenda~~\|#ff0\|stará angličtina}}	+	{{Barva\|#ff0\|stará angličtina}}
-	{{~~legenda~~\|#00f\|krymská gótština}}	+	{{Barva\|#00f\|krymská gótština}}
-	{{~~legenda~~\|#0f0\|ostatní germánské jazyky}}]]	+	{{Barva\|#0f0\|ostatní germánské jazyky}}]]
	Švédština se vyvinula ze [[stará severština\|staré severštiny]] (''fornnordiska''), kterou se hovořilo přibližně v letech 200–800. V 9. století se začala rozlišovat na západní ([[Norsko]], [[Island]]) a východní ([[Švédsko]], [[Dánsko]]). Ve 12. století se začala odlišovat dánská a švédská nářečí. Od 13. století se hovoří o staré dánštině a staré švédštině. Během středověku byly tyto řeči silně ovlivněny [[dolnoněmčina\|dolnoněmčinou]].		Švédština se vyvinula ze [[stará severština\|staré severštiny]] (''fornnordiska''), kterou se hovořilo přibližně v letech 200–800. V 9. století se začala rozlišovat na západní ([[Norsko]], [[Island]]) a východní ([[Švédsko]], [[Dánsko]]). Ve 12. století se začala odlišovat dánská a švédská nářečí. Od 13. století se hovoří o staré dánštině a staré švédštině. Během středověku byly tyto řeči silně ovlivněny [[dolnoněmčina\|dolnoněmčinou]].