Švýcarské Alpy - Historie editací

Sysop: + Typo

2018-05-19T17:51:42Z

+ Typo

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2018, 17:51
Řádka 89:		Řádka 89:
	Z hlediska objevování a dobývání hor je za zrod [[turistika\|turistiky]] a poznávání Alp uváděno 16. století a území Švýcarska lze považovat za kolébku [[horolezectví]].		Z hlediska objevování a dobývání hor je za zrod [[turistika\|turistiky]] a poznávání Alp uváděno 16. století a území Švýcarska lze považovat za kolébku [[horolezectví]].
	; Rok 1555		; Rok 1555
-	Za jeden z historicky prvních výstupů na alpský vrchol je uváděn výstup na horu [[Pilatus]] (2221 m), který uskutečnil Conrad Gesner.~~<br />~~	+	Za jeden z historicky prvních výstupů na alpský vrchol je uváděn výstup na horu [[Pilatus]] (2221 m), který uskutečnil Conrad Gesner.
	; Rok 1574		; Rok 1574
-	Vyšla první publikace, která seznamovala čtenáře s horami a přírodou Bernských Alp. Obsahovala podrobnější popisy některých hor ([[Wetterhorn]], [[Jungfrau]] aj.). Autorem byl [[Thomas Schöpf]].~~<br />~~	+	Vyšla první publikace, která seznamovala čtenáře s horami a přírodou Bernských Alp. Obsahovala podrobnější popisy některých hor ([[Wetterhorn]], [[Jungfrau]] aj.). Autorem byl [[Thomas Schöpf]].
	; Roky 1703 – 1711		; Roky 1703 – 1711
-	V těchto letech bylo prováděno [[barometr]]ické měření vrcholů. Výzkum prováděl Švýcar J.J.Schuechzer ~~<br />~~	+	V těchto letech bylo prováděno [[barometr]]ické měření vrcholů. Výzkum prováděl Švýcar J.J.Schuechzer
	; Rok 1712		; Rok 1712
-	Tento švýcarský učenec vydává precizní a podrobnou [[mapa\|mapu]] Švýcarska. Ta byla technicky a propracovaností překonána až po 100 letech.~~<br />~~	+	Tento švýcarský učenec vydává precizní a podrobnou [[mapa\|mapu]] Švýcarska. Ta byla technicky a propracovaností překonána až po 100 letech.
	; Roky 1712 – 1778		; Roky 1712 – 1778
-	Jean Jacques Rousseau hlásá myšlenku volnosti a poznávání krás [[příroda\|přírody]]. Tento myslitel a ~~spisovetel~~ byl [[Ženeva\|ženevským]] rodákem.~~<br />~~	+	Jean Jacques Rousseau hlásá myšlenku volnosti a poznávání krás [[příroda\|přírody]]. Tento myslitel a spisovatel byl [[Ženeva\|ženevským]] rodákem.
	; Rok 1741		; Rok 1741
-	[[Soubor:Edward Whymper.jpg\|thumb~~\|right~~\|150px\|Edward Whymper]]	+	[[Soubor:Edward Whymper.jpg\|thumb\|150px\|Edward Whymper]]
-	Je rokem prvního dosažení ledovcového vrcholu v Alpách. Povedlo se to čtyřčlenné skupině horolezců pod vedením [[Ignaz Hess\|Ignaze Hesse]].~~<br />~~	+	Je rokem prvního dosažení ledovcového vrcholu v Alpách. Povedlo se to čtyřčlenné skupině horolezců pod vedením [[Ignaz Hess\|Ignaze Hesse]].
	; Rok 1854		; Rok 1854
-	Začíná tzv. „zlatý věk alpinismu“, kde hlavně aktivita [[Brit\|britských]] lezců nastavuje podnět zájmu o zdolávání vysokých hor. V roce 1854 byl vylezen vrchol [[Dufourspitze]] (4634 m) a o čtyři roky později také [[Eiger]] (3970 m).~~<br />~~	+	Začíná tzv. „zlatý věk alpinismu“, kde hlavně aktivita [[Brit\|britských]] lezců nastavuje podnět zájmu o zdolávání vysokých hor. V roce 1854 byl vylezen vrchol [[Dufourspitze]] (4634 m) a o čtyři roky později také [[Eiger]] (3970 m).
	; Rok 1863		; Rok 1863
	V tomto roce byl založen [[Švýcarský alpský svaz]] (SAC)		V tomto roce byl založen [[Švýcarský alpský svaz]] (SAC)

Sysop: + Fotografie

2018-05-19T17:41:09Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 19. 5. 2018, 17:41
Řádka 21:		Řádka 21:
	== Vodopis ==		== Vodopis ==
	=== Řeky ===		=== Řeky ===
-	[[Soubor:~~Rhone bei steinhaus~~.~~jpg~~\|thumb\|Rhóna ~~ve Walliských Alpách~~]]	+	[[Soubor:Gletsch Furka Grimsel.JPG\|thumb\|230px\|Rhóna u sedla Furkapass]]
	Největší švýcarskou [[řeka\|řekou]] je [[Rýn]], který zde vzniká soutokem dvou pramenných řek - Předního Rýna a Zadního Rýna. Nejvýznamnějším švýcarským přítokem Rýna je řeka [[Aara]], pramenící pod nejvyšším vrcholem Bernských Alp. Druhou velkou řekou [[stát]]u je [[Rhóna]], pramenící v blízkosti silničního sedla [[Furkapass]]. Jižní oblasti Švýcarských Alp jsou odvodňovány největším přítokem [[Pád (řeka)\|Pádu]] - řekou [[Ticino]]. Na území Švýcarských Alp pramení jedna z nejvýznamnějších alpských řek [[Inn]]. [[Pramen]]í v blízkosti sedla [[Malojapass\|Maloja]] v [[Graubünden\|kantonu Grubünden]] a odvádí toky z nejvýchodnější části státu. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny švýcarské řeky mají tzv. alpínský režim (největší průtok v létě, nejnižší v zimě), jsou využívány především [[energetika\|energeticky]]. Díky napájení z tajících [[ledovec\|ledovců]] mají značnou [[vodnost]] a spád.		Největší švýcarskou [[řeka\|řekou]] je [[Rýn]], který zde vzniká soutokem dvou pramenných řek - Předního Rýna a Zadního Rýna. Nejvýznamnějším švýcarským přítokem Rýna je řeka [[Aara]], pramenící pod nejvyšším vrcholem Bernských Alp. Druhou velkou řekou [[stát]]u je [[Rhóna]], pramenící v blízkosti silničního sedla [[Furkapass]]. Jižní oblasti Švýcarských Alp jsou odvodňovány největším přítokem [[Pád (řeka)\|Pádu]] - řekou [[Ticino]]. Na území Švýcarských Alp pramení jedna z nejvýznamnějších alpských řek [[Inn]]. [[Pramen]]í v blízkosti sedla [[Malojapass\|Maloja]] v [[Graubünden\|kantonu Grubünden]] a odvádí toky z nejvýchodnější části státu. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny švýcarské řeky mají tzv. alpínský režim (největší průtok v létě, nejnižší v zimě), jsou využívány především [[energetika\|energeticky]]. Díky napájení z tajících [[ledovec\|ledovců]] mají značnou [[vodnost]] a spád.
	=== Vodní plochy ===		=== Vodní plochy ===
-	[[Soubor:~~Zürichsee~~.~~jpg~~\|thumb\|jezero Zürichsee]]	+	[[Soubor:Ufenau - Feldbach - Etzel 2015-05-28 12-47-39.JPG\|thumb\|230px\|jezero Zürichsee (2015)]]
	I poměrně vysoko v horách narazíme na grandiózní stavitelská díla, jakými jsou především přehrady [[Grande Dixence]] (400 mil. [[m³]]), [[Mauvoisin]] (180 mil. [[m³]]) ve Walliských Alpách nebo [[přehradní jezero]] [[Emosson]] v blízkosti [[Mont Blanc]]u v masivu Chablais. [[Švýcarsko]] je zemí neobyčejně bohatou na přírodní [[jezero\|jezera]]. Oficiální údaje hovoří o více jak 2 000 jezerních plochách, které dohromady zabírají celkem 5% rozlohy státu. Většina jezer je ledovcového původu, mnohé jsou položeny vysoko v horách a mají jen malou rozlohu. Největším jezerem Alp je [[Ženevské jezero]] s rozlohou 581 [[Kilometr čtvereční\|km²]] a s maximální hloubkou 310 [[Metr\|m]]. Následuje [[Bodamské jezero]], [[Neuchâtelské jezero\|Lac de Neuchâtel]], [[Lago Maggiore]], [[Vierwaldstätter See]], [[Curyšské jezero\|Zürichsee]], [[Thunské jezero]] a další. Nepřehlédnutelným krajinným prvkem Švýcarských Alp jsou četné a mohutné [[vodopád]]y. Největší koncentraci padajících vod najdeme na území Bernských Alp. Největším vodopádem je kaskádový [[Riechenbach]] spadající z výšky 540 m celkem v sedmi stupních.		I poměrně vysoko v horách narazíme na grandiózní stavitelská díla, jakými jsou především přehrady [[Grande Dixence]] (400 mil. [[m³]]), [[Mauvoisin]] (180 mil. [[m³]]) ve Walliských Alpách nebo [[přehradní jezero]] [[Emosson]] v blízkosti [[Mont Blanc]]u v masivu Chablais. [[Švýcarsko]] je zemí neobyčejně bohatou na přírodní [[jezero\|jezera]]. Oficiální údaje hovoří o více jak 2 000 jezerních plochách, které dohromady zabírají celkem 5% rozlohy státu. Většina jezer je ledovcového původu, mnohé jsou položeny vysoko v horách a mají jen malou rozlohu. Největším jezerem Alp je [[Ženevské jezero]] s rozlohou 581 [[Kilometr čtvereční\|km²]] a s maximální hloubkou 310 [[Metr\|m]]. Následuje [[Bodamské jezero]], [[Neuchâtelské jezero\|Lac de Neuchâtel]], [[Lago Maggiore]], [[Vierwaldstätter See]], [[Curyšské jezero\|Zürichsee]], [[Thunské jezero]] a další. Nepřehlédnutelným krajinným prvkem Švýcarských Alp jsou četné a mohutné [[vodopád]]y. Největší koncentraci padajících vod najdeme na území Bernských Alp. Největším vodopádem je kaskádový [[Riechenbach]] spadající z výšky 540 m celkem v sedmi stupních.
	== Podnebí ==		== Podnebí ==

Sysop: Výrazné vylepšení......v rámci testování nového serveru SunFire X2200

2016-03-22T11:56:34Z

Výrazné vylepšení......v rámci testování nového serveru SunFire X2200

← Starší verze		Verze z 22. 3. 2016, 11:56
Řádka 13:		Řádka 13:
	\| světadíl = [[Evropa]]		\| světadíl = [[Evropa]]
	\| stát = [[Švýcarsko]]		\| stát = [[Švýcarsko]]
-	\| povodí = [[Rýn]], [[Aara]], [[Rhóna]], [[Ticino]], [[Inn]]}}	+	\| povodí = [[Rýn]], [[Aara]], [[Rhóna]], [[Ticino]], [[Inn]]}}'''Švýcarské Alpy''' jsou pomyslným horským systémem skládajícím se z jednotlivých [[pohoří]] ležících ve [[Švýcarsko\|Švýcarsku]], která jsou součástí [[Alpy\|Alp]]. Na tomto území leží nejvíce vrcholů vyšších 4 000 [[metr]]ů. V nejvyšších partiích Švýcarských Alp se nachází nejvyšší koncentrace [[ledovec\|ledovců]] v kontinentální Evropě.
-	'''Švýcarské Alpy''' jsou pomyslným horským systémem skládajícím se z jednotlivých [[pohoří]] ležících ve [[Švýcarsko\|Švýcarsku]], která jsou součástí [[Alpy\|Alp]]. Na tomto území leží nejvíce vrcholů vyšších ~~4000~~ [[metr]]ů. V nejvyšších partiích Švýcarských Alp se nachází nejvyšší koncentrace [[ledovec\|ledovců]] v kontinentální Evropě.	+
	== Charakteristika ==		== Charakteristika ==
	'''Švýcarské Alpy''' se podílejí na celkově hornatém povrchu [[Švýcarsko\|Švýcarska]] 60 [[Procento\|%]] plochy. Zbytek připadá [[Švýcarská plošina\|Švýcarské plošině]] (Schweizer Mittelland) a pohoří [[Jura (pohoří)\|Jura]] při severní hranici s [[francie\|Francií]]. Vzhledem k malé rozloze Švýcarska (41 293 [[Kilometr čtvereční\|km²]], tedy asi jako [[Slovensko]]) patří zemi jen 13 % z celkové rozlohy [[Alpy\|Alp]]. Na území Švýcarska tak najdeme především [[pohoří]] spadající pod [[Západní Alpy]] (celkem asi 40 % rozlohy Alp). Pouze malá část na východě a jihu území patří Východním Alpám.		'''Švýcarské Alpy''' se podílejí na celkově hornatém povrchu [[Švýcarsko\|Švýcarska]] 60 [[Procento\|%]] plochy. Zbytek připadá [[Švýcarská plošina\|Švýcarské plošině]] (Schweizer Mittelland) a pohoří [[Jura (pohoří)\|Jura]] při severní hranici s [[francie\|Francií]]. Vzhledem k malé rozloze Švýcarska (41 293 [[Kilometr čtvereční\|km²]], tedy asi jako [[Slovensko]]) patří zemi jen 13 % z celkové rozlohy [[Alpy\|Alp]]. Na území Švýcarska tak najdeme především [[pohoří]] spadající pod [[Západní Alpy]] (celkem asi 40 % rozlohy Alp). Pouze malá část na východě a jihu území patří Východním Alpám.
Řádka 29:		Řádka 29:
	Tak jako sousední alpská země [[Rakousko]] patří i Švýcarsko ke středoevropským státům s přechodným [[Podnebí\|klimatem]] mezi oceánským a kontinentálním prouděním. Alpy jsou hlavním určujícím podnebným faktorem a mají na svědomí obrovskou různorodost lokálních a regionálních [[mikroklima]]t. Hlavní hřeben Alp tvoří přirozenou hradbu převažujícímu severozápadnímu proudění. Jižní část Alp je ve stínu tohoto proudění a je více ve vlivu teplého středomořského [[podnebí]]. Teplotu vzduchu určuje na prvním místě [[nadmořská výška]]. Rozdíly mezi údolími a vrcholy hor mohou přitom dosáhnout až extrémních hodnot jako je tomu např. mezi hladinou [[Lago Maggiore]] a jen 50 [[kilometr\|km]] vzdálené ho masivu [[Monte Rosa]]. Zde činí rozdíl 4 400 m.<br />Dalším podmiňujícím faktem jsou typy a směry [[vítr\|větrů]]. Především v chladných měsících určuje vývoj počasí na území Alp teplý a suchý [[fén]]. V tomto případě mohou rozdílné hodnoty [[teplota\|teplot]] v dolinách a na vrcholcích hor dosáhnout až 20[[Stupeň Celsia\|°C]].<br />Švýcarské Alpy jsou velmi bohaté na [[srážky]]. Množství spadlých srážek je opět závislé na nadmořské výšce. Čím větší výška, tím více srážek. Průměrná hodnota je zhruba 1 000 [[mm]] ročně. Nejméně srážek spadne ve Švýcarsku - v [[Locarno\|Locarnu]] (520 mm a pouhých 11 dní se sněhovou nadílkou), naopak nejvíce na vrcholu [[Mönch]] v Bernských Alpách - 4 140 mm.<br />[[Sněžná čára]] je rozdílná podle orientace pohoří směrem ke světovým stranám. Zatímco na jižní straně Švýcarských Alp začíná až od výše 2 900 m, na severních svazích je to již od výše 2 500 m.		Tak jako sousední alpská země [[Rakousko]] patří i Švýcarsko ke středoevropským státům s přechodným [[Podnebí\|klimatem]] mezi oceánským a kontinentálním prouděním. Alpy jsou hlavním určujícím podnebným faktorem a mají na svědomí obrovskou různorodost lokálních a regionálních [[mikroklima]]t. Hlavní hřeben Alp tvoří přirozenou hradbu převažujícímu severozápadnímu proudění. Jižní část Alp je ve stínu tohoto proudění a je více ve vlivu teplého středomořského [[podnebí]]. Teplotu vzduchu určuje na prvním místě [[nadmořská výška]]. Rozdíly mezi údolími a vrcholy hor mohou přitom dosáhnout až extrémních hodnot jako je tomu např. mezi hladinou [[Lago Maggiore]] a jen 50 [[kilometr\|km]] vzdálené ho masivu [[Monte Rosa]]. Zde činí rozdíl 4 400 m.<br />Dalším podmiňujícím faktem jsou typy a směry [[vítr\|větrů]]. Především v chladných měsících určuje vývoj počasí na území Alp teplý a suchý [[fén]]. V tomto případě mohou rozdílné hodnoty [[teplota\|teplot]] v dolinách a na vrcholcích hor dosáhnout až 20[[Stupeň Celsia\|°C]].<br />Švýcarské Alpy jsou velmi bohaté na [[srážky]]. Množství spadlých srážek je opět závislé na nadmořské výšce. Čím větší výška, tím více srážek. Průměrná hodnota je zhruba 1 000 [[mm]] ročně. Nejméně srážek spadne ve Švýcarsku - v [[Locarno\|Locarnu]] (520 mm a pouhých 11 dní se sněhovou nadílkou), naopak nejvíce na vrcholu [[Mönch]] v Bernských Alpách - 4 140 mm.<br />[[Sněžná čára]] je rozdílná podle orientace pohoří směrem ke světovým stranám. Zatímco na jižní straně Švýcarských Alp začíná až od výše 2 900 m, na severních svazích je to již od výše 2 500 m.
	== Fauna a flora ==		== Fauna a flora ==
-	[[Soubor:~~Lammergeier~~.jpg\|thumb\|~~120px~~\|Orlosup bradatý]]	+	[[Soubor:Bartgeier Gypaetus barbatus front Richard Bartz.jpg\|thumb\|220px\|Orlosup bradatý]]
	Výskyt vegetačních stupňů je závislý především na nadmořské výšce a profilu terénu. S narůstající výškou se zkracuje [[vegetační období]] v průměru o 12 [[den\|dní]] na 100 m. V praxi to znamená, že zatímco ve výšce 1 000 m trvá vegetační období cca. 8 [[Kalendářní měsíc\|měsíců]], ve výšce 1 600 m to jsou již jen 2 měsíce a nad hranicí 2 500 m se toto období zkracuje na pouhých 6 [[týden\|týdnů]]. Důležitým vegetačním faktorem je také orientace v terénu vzhledem k [[sluneční záření\|slunečnímu záření]]. Tyto hodnoty mohou dosáhnout až extrémních teplotních rozdílů. Např. v okolí průsmyku [[Bernina]] byly naměřeny rozdíly mezi svahy vystavenými slunečnímu záření a místy v jeho stínu až 54 °C.		Výskyt vegetačních stupňů je závislý především na nadmořské výšce a profilu terénu. S narůstající výškou se zkracuje [[vegetační období]] v průměru o 12 [[den\|dní]] na 100 m. V praxi to znamená, že zatímco ve výšce 1 000 m trvá vegetační období cca. 8 [[Kalendářní měsíc\|měsíců]], ve výšce 1 600 m to jsou již jen 2 měsíce a nad hranicí 2 500 m se toto období zkracuje na pouhých 6 [[týden\|týdnů]]. Důležitým vegetačním faktorem je také orientace v terénu vzhledem k [[sluneční záření\|slunečnímu záření]]. Tyto hodnoty mohou dosáhnout až extrémních teplotních rozdílů. Např. v okolí průsmyku [[Bernina]] byly naměřeny rozdíly mezi svahy vystavenými slunečnímu záření a místy v jeho stínu až 54 °C.
	=== Flora ===		=== Flora ===
Řádka 36:		Řádka 36:
	Horská [[fauna]] Švýcarských Alp je vzhledem ke kulturnosti krajiny s drsným velehorským podmínkám ve vysokých polohách více jak malá. Vyhubením velkých [[šelmy\|šelem]] ([[medvěd]]a, [[vlk]]a, [[Rys (zoologie)\|rysa]]) došlo k výraznému narušení přirozené rovnováhy, což v důsledku znamenalo přemnožení [[srnec\|srnčí]] a [[jelen]]í zvěře, ale i [[kamzík]]ů. Typickým představitelem hor je všudypřítomný [[svišť]] horský. Hojně rozšířen je zde [[kozorožec]], kterých je zde na 12 000 kusů. Ze zástupců ptačí říše se v několika lokalitách můžeme setkat s [[orel skalní\|orlem skalním]].		Horská [[fauna]] Švýcarských Alp je vzhledem ke kulturnosti krajiny s drsným velehorským podmínkám ve vysokých polohách více jak malá. Vyhubením velkých [[šelmy\|šelem]] ([[medvěd]]a, [[vlk]]a, [[Rys (zoologie)\|rysa]]) došlo k výraznému narušení přirozené rovnováhy, což v důsledku znamenalo přemnožení [[srnec\|srnčí]] a [[jelen]]í zvěře, ale i [[kamzík]]ů. Typickým představitelem hor je všudypřítomný [[svišť]] horský. Hojně rozšířen je zde [[kozorožec]], kterých je zde na 12 000 kusů. Ze zástupců ptačí říše se v několika lokalitách můžeme setkat s [[orel skalní\|orlem skalním]].
	== Ochrana přírody ==		== Ochrana přírody ==
-	[[Soubor:~~Swiss National Park, 2~~.jpg\|thumb\|Švýcarský národní park]]	+	[[Soubor:Margunet.jpg\|thumb\|220px\|Švýcarský národní park]]
-	[[Soubor:Lauterbrunnen Wasserfall fl.jpg\|thumb\|vodopád v údolí Lauterbrunner Tal]]	+	[[Soubor:Lauterbrunnen Wasserfall fl.jpg\|thumb\|220px\|vodopád v údolí Lauterbrunner Tal]]
-	[[Soubor:Grosser Aletschgletscher 2342.jpg\|thumb\|Velký Aletschský ledovec]]	+	[[Soubor:Grosser Aletschgletscher 2342.jpg\|thumb\|220px\|Velký Aletschský ledovec]]
-	[[Soubor:Gletschertöpfe_in_Maloja.jpg\|thumb\|Skalní hrnce - Maloja]]	+	[[Soubor:Gletschertöpfe_in_Maloja.jpg\|thumb\|220px\|Skalní hrnce - Maloja]]
	Na území Švýcarska najdeme sice jen jediné území se statutem [[národní park\|národního parku]], zato více jak 500 poměrně plošně málo rozlehlých oblastí chráněných jako [[přírodní rezervace]] (celkem 2% z celkové rozlohy státu). Na této skutečnosti se podepsala především vysoké hustota osídlení - 153 [[obyvatelstvo\|obyvatel]] na km². V období hlavních turistických sezón, tedy v zimě a v létě, dosahuje hodnoty až 2 000 lidí na km².		Na území Švýcarska najdeme sice jen jediné území se statutem [[národní park\|národního parku]], zato více jak 500 poměrně plošně málo rozlehlých oblastí chráněných jako [[přírodní rezervace]] (celkem 2% z celkové rozlohy státu). Na této skutečnosti se podepsala především vysoké hustota osídlení - 153 [[obyvatelstvo\|obyvatel]] na km². V období hlavních turistických sezón, tedy v zimě a v létě, dosahuje hodnoty až 2 000 lidí na km².
	* '''Švýcarský národní park''' ([[Schweizer Nationalpark]])		* '''Švýcarský národní park''' ([[Schweizer Nationalpark]])
-	Se nachází ve východním Švýcarsku na území kantonu Graubünden nad údolím Dolního Innu. Vznikl v r. [[1914]] a je tak nejstarším NP v [[Evropa\|Evropě]]. Má rozlohu 169 km². Typické pro park jsou modřínové lesy a na Švýcarsko nezvyklé množství zvěře (rys, svišť a kamzík) a pečlivě udržovaných 80 km značených stezek. V létech [[1920]] - [[1924]] byl v parku vysazen kozorožec. O dvacet let později také vzácný [[orlosup bradatý]]. [[Švýcarský národní park]] navazuje na hranicích s Itálií na velké chráněné území [[Národní park Stelvio\|Národního parku Stelvio]]. Správu národního parku nalezneme v městečku [[Zernez]] (zároveň vstupní brána do oblasti) a její činnost je omezena stejně jako vstup do parku od června do konce října.	+	Se nachází ve východním Švýcarsku na území kantonu Graubünden nad údolím Dolního Innu. Vznikl v roce [[1914]] a je tak nejstarším NP v [[Evropa\|Evropě]]. Má rozlohu 169 km². Typické pro park jsou modřínové lesy a na Švýcarsko nezvyklé množství zvěře (rys, svišť a kamzík) a pečlivě udržovaných 80 km značených stezek. V létech [[1920]] - [[1924]] byl v parku vysazen kozorožec. O dvacet let později také vzácný [[orlosup bradatý]]. [[Švýcarský národní park]] navazuje na hranicích s Itálií na velké chráněné území [[Národní park Stelvio\|Národního parku Stelvio]]. Správu národního parku nalezneme v městečku [[Zernez]] (zároveň vstupní brána do oblasti) a její činnost je omezena stejně jako vstup do parku od června do konce října.
	* '''Aletschský prales''' ([[Aletschwald]])		* '''Aletschský prales''' ([[Aletschwald]])
	[[Aletschský prales]] leží v Bernských Alpách v blízkosti největšího alpského ledovce [[Velký Aletschský ledovec\|Grosse Aletschgletscher]]. Na tomto nikterak velkém území (306 [[ha]]) najdeme výjimečné [[exemplář]]e modřínů a [[limba\|limb]], z nichž někteří jedinci jsou až 1 000 let staří. Pro zcela jedinečnou hodnotu bylo území zařazeno na listinu kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]].		[[Aletschský prales]] leží v Bernských Alpách v blízkosti největšího alpského ledovce [[Velký Aletschský ledovec\|Grosse Aletschgletscher]]. Na tomto nikterak velkém území (306 [[ha]]) najdeme výjimečné [[exemplář]]e modřínů a [[limba\|limb]], z nichž někteří jedinci jsou až 1 000 let staří. Pro zcela jedinečnou hodnotu bylo území zařazeno na listinu kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]].
Řádka 62:		Řádka 62:
	Oblast hory [[Matterhorn]] ve Walliských Alpách jedním z posledních vyhlášených přírodních celků.		Oblast hory [[Matterhorn]] ve Walliských Alpách jedním z posledních vyhlášených přírodních celků.
	== Rozdělení Švýcarských Alp ==		== Rozdělení Švýcarských Alp ==
-	~~[[Soubor:Piz Palü,Belavista,Piz Bernina a Piz Roseg.jpg\|thumb\|masiv Bernina]]~~	+	[[Soubor:Panorama Berner Alpen.jpg\|thumb\|220px\|Bernské Alpy]]
-	~~[[Soubor:Walliské Alpy.jpg\|thumb\|Walliské Alpy - Monte Rosa]]~~	+
-	[[Soubor:Panorama Berner Alpen.jpg\|thumb\|Bernské Alpy]]	+
	# '''[[Rätikon]]''' - [[Schesaplana]] (2 965 m)		# '''[[Rätikon]]''' - [[Schesaplana]] (2 965 m)
	# '''[[Silvretta]]''' - [[Piz Linard]] (3 411 m)		# '''[[Silvretta]]''' - [[Piz Linard]] (3 411 m)
Řádka 90:		Řádka 88:
	== Historie turistiky ==		== Historie turistiky ==
	Z hlediska objevování a dobývání hor je za zrod [[turistika\|turistiky]] a poznávání Alp uváděno 16. století a území Švýcarska lze považovat za kolébku [[horolezectví]].		Z hlediska objevování a dobývání hor je za zrod [[turistika\|turistiky]] a poznávání Alp uváděno 16. století a území Švýcarska lze považovat za kolébku [[horolezectví]].
-	Rok 1555~~<br />~~	+	; Rok 1555
-	Za jeden z historicky prvních výstupů na alpský vrchol je uváděn výstup na horu [[Pilatus]] (2221 m), který uskutečnil [[Conrad Gesner]].<br />	+	Za jeden z historicky prvních výstupů na alpský vrchol je uváděn výstup na horu [[Pilatus]] (2221 m), který uskutečnil Conrad Gesner.<br />
-	Rok [[1574~~]]<br />~~	+	; Rok 1574
	Vyšla první publikace, která seznamovala čtenáře s horami a přírodou Bernských Alp. Obsahovala podrobnější popisy některých hor ([[Wetterhorn]], [[Jungfrau]] aj.). Autorem byl [[Thomas Schöpf]].<br />		Vyšla první publikace, která seznamovala čtenáře s horami a přírodou Bernských Alp. Obsahovala podrobnější popisy některých hor ([[Wetterhorn]], [[Jungfrau]] aj.). Autorem byl [[Thomas Schöpf]].<br />
-	Roky 1703 - 1711~~<br />~~	+	; Roky 1703 – 1711
	V těchto letech bylo prováděno [[barometr]]ické měření vrcholů. Výzkum prováděl Švýcar J.J.Schuechzer <br />		V těchto letech bylo prováděno [[barometr]]ické měření vrcholů. Výzkum prováděl Švýcar J.J.Schuechzer <br />
-	Rok 1712~~<br />~~	+	; Rok 1712
	Tento švýcarský učenec vydává precizní a podrobnou [[mapa\|mapu]] Švýcarska. Ta byla technicky a propracovaností překonána až po 100 letech.<br />		Tento švýcarský učenec vydává precizní a podrobnou [[mapa\|mapu]] Švýcarska. Ta byla technicky a propracovaností překonána až po 100 letech.<br />
-	~~Rok~~ 1712 - 1778~~<br />both:clear all<br />~~	+	; Roky 1712 – 1778
-	[[Jean Jacques Rousseau]] hlásá myšlenku volnosti a poznávání krás [[příroda\|přírody]]. Tento myslitel a spisovetel byl [[Ženeva\|ženevským]] rodákem.<br />	+	Jean Jacques Rousseau hlásá myšlenku volnosti a poznávání krás [[příroda\|přírody]]. Tento myslitel a spisovetel byl [[Ženeva\|ženevským]] rodákem.<br />
-	Rok 1741~~<br />~~	+	; Rok 1741
	[[Soubor:Edward Whymper.jpg\|thumb\|right\|150px\|Edward Whymper]]		[[Soubor:Edward Whymper.jpg\|thumb\|right\|150px\|Edward Whymper]]
	Je rokem prvního dosažení ledovcového vrcholu v Alpách. Povedlo se to čtyřčlenné skupině horolezců pod vedením [[Ignaz Hess\|Ignaze Hesse]].<br />		Je rokem prvního dosažení ledovcového vrcholu v Alpách. Povedlo se to čtyřčlenné skupině horolezců pod vedením [[Ignaz Hess\|Ignaze Hesse]].<br />
-	Rok 1854~~<br />~~	+	; Rok 1854
	Začíná tzv. „zlatý věk alpinismu“, kde hlavně aktivita [[Brit\|britských]] lezců nastavuje podnět zájmu o zdolávání vysokých hor. V roce 1854 byl vylezen vrchol [[Dufourspitze]] (4634 m) a o čtyři roky později také [[Eiger]] (3970 m).<br />		Začíná tzv. „zlatý věk alpinismu“, kde hlavně aktivita [[Brit\|britských]] lezců nastavuje podnět zájmu o zdolávání vysokých hor. V roce 1854 byl vylezen vrchol [[Dufourspitze]] (4634 m) a o čtyři roky později také [[Eiger]] (3970 m).<br />
-	Rok 1863~~<br />~~	+	; Rok 1863
	V tomto roce byl založen [[Švýcarský alpský svaz]] (SAC)		V tomto roce byl založen [[Švýcarský alpský svaz]] (SAC)
-	Rok 1864~~<br />~~	+	; Rok 1864
	Postavení první horské chaty ([[Grünhornhütt]]e) ve vlastnictví SAC na úpatí hory [[Tödi]] (3614 m) v [[Glarnské Alpy\|Glarnských Alpách]].		Postavení první horské chaty ([[Grünhornhütt]]e) ve vlastnictví SAC na úpatí hory [[Tödi]] (3614 m) v [[Glarnské Alpy\|Glarnských Alpách]].
	Za konec a zároveň vyvrcholení zlatého věku [[alpinismus\|alpinismu]] je považováno dosažení [[Matterhorn]]u (4478 m) [[Edward Whymper\|Edwardem Whymperem]] a jeho přáteli. Významným mužem této doby byl J.L. Agassiz, který zkoumal pohyb [[ledovec\|ledovců]]. Na objevy a zpřístupnění Alp se ve velké míře přispěli také obyčejní [[turista\|turisté]] a různé soukromé spolky.		Za konec a zároveň vyvrcholení zlatého věku [[alpinismus\|alpinismu]] je považováno dosažení [[Matterhorn]]u (4478 m) [[Edward Whymper\|Edwardem Whymperem]] a jeho přáteli. Významným mužem této doby byl J.L. Agassiz, který zkoumal pohyb [[ledovec\|ledovců]]. Na objevy a zpřístupnění Alp se ve velké míře přispěli také obyčejní [[turista\|turisté]] a různé soukromé spolky.

-	== ~~Odkazy~~ ==	+	== Literatura ==
	* publikace Průvodce po evropských horách (Švýcarské Alpy, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-86617-05-X		* publikace Průvodce po evropských horách (Švýcarské Alpy, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-86617-05-X

-	~~{{Švýcarské Alpy}}~~{{commonscat\|Alps of Switzerland\|Švýcarské Alpy}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{commonscat\|Alps of Switzerland\|Švýcarské Alpy}}{{Švýcarské Alpy}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]]		[[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]]
	[[Kategorie:Alpy]]		[[Kategorie:Alpy]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T16:10:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 16:10

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-11T15:31:30Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Švýcarské Alpy
| obrázek = Pohled na Matterhorn a Dent Blanche.jpg
| popis1 = Švýcarské Alpy
| popisek2 = Pohled na Matterhorn a Dent Blanche
| maxnázev = [[Dufourspitze]]
| maxvýška = 4 634
| rozloha =
| délka =
| nadřaz = [[Západní Alpy]], [[Východní Alpy]], [[Alpy]]
| podřaz =
| soused = [[Italské Alpy]], [[Rakouské Alpy]], [[Francouzské Alpy]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Švýcarsko]]
| povodí = [[Rýn]], [[Aara]], [[Rhóna]], [[Ticino]], [[Inn]]}}
'''Švýcarské Alpy''' jsou pomyslným horským systémem skládajícím se z jednotlivých [[pohoří]] ležících ve [[Švýcarsko|Švýcarsku]], která jsou součástí [[Alpy|Alp]]. Na tomto území leží nejvíce vrcholů vyšších 4000 [[metr]]ů. V nejvyšších partiích Švýcarských Alp se nachází nejvyšší koncentrace [[ledovec|ledovců]] v kontinentální Evropě.
== Charakteristika ==
'''Švýcarské Alpy''' se podílejí na celkově hornatém povrchu [[Švýcarsko|Švýcarska]] 60 [[Procento|%]] plochy. Zbytek připadá [[Švýcarská plošina|Švýcarské plošině]] (Schweizer Mittelland) a pohoří [[Jura (pohoří)|Jura]] při severní hranici s [[francie|Francií]]. Vzhledem k malé rozloze Švýcarska (41 293 [[Kilometr čtvereční|km²]], tedy asi jako [[Slovensko]]) patří zemi jen 13 % z celkové rozlohy [[Alpy|Alp]]. Na území Švýcarska tak najdeme především [[pohoří]] spadající pod [[Západní Alpy]] (celkem asi 40 % rozlohy Alp). Pouze malá část na východě a jihu území patří Východním Alpám.
== Geologické složení ==
Podle [[geologie|geologického složení]] dělíme Západní Alpy (ty tvoří většinu masivů na území Švýcarska) do tří skupin. Mezi [[Vnitřní krystalické Alpy]] patří především mohutné Walliské Alpy, dále Lepontinské Alpy (Tessinské Alpy), skupina Adula Alpen a další. Jak je již patrné z názvu jsou tvořeny především krystalickými [[břidlice]]mi, [[žula|žulou]], [[Rula (hornina)|rulou]], ale také vápenci a [[slepenec|slepenci]]. Druhou významnou skupinou Alp jsou [[Vnější krystalické Alpy]]. Ty jsou zde zastoupeny především Bernskými Alpami, Freiburskými Alpami, Urnenskými Alpami a Glarnskými Alpami. Poslední skupinou vyskytující se na švýcarském území jsou [[Vnější vápencové Alpy]]. Zastoupení zde mají Appenzelské Alpy a pohoří Jura na severu země. Zde je pak dominantním prvkem [[vápenec]].
== Vodopis ==
=== Řeky ===
[[Soubor:Rhone bei steinhaus.jpg|thumb|Rhóna ve Walliských Alpách]]
Největší švýcarskou [[řeka|řekou]] je [[Rýn]], který zde vzniká soutokem dvou pramenných řek - Předního Rýna a Zadního Rýna. Nejvýznamnějším švýcarským přítokem Rýna je řeka [[Aara]], pramenící pod nejvyšším vrcholem Bernských Alp. Druhou velkou řekou [[stát]]u je [[Rhóna]], pramenící v blízkosti silničního sedla [[Furkapass]]. Jižní oblasti Švýcarských Alp jsou odvodňovány největším přítokem [[Pád (řeka)|Pádu]] - řekou [[Ticino]]. Na území Švýcarských Alp pramení jedna z nejvýznamnějších alpských řek [[Inn]]. [[Pramen]]í v blízkosti sedla [[Malojapass|Maloja]] v [[Graubünden|kantonu Grubünden]] a odvádí toky z nejvýchodnější části státu. Vzhledem ke skutečnosti, že všechny švýcarské řeky mají tzv. alpínský režim (největší průtok v létě, nejnižší v zimě), jsou využívány především [[energetika|energeticky]]. Díky napájení z tajících [[ledovec|ledovců]] mají značnou [[vodnost]] a spád.
=== Vodní plochy ===
[[Soubor:Zürichsee.jpg|thumb|jezero Zürichsee]]
I poměrně vysoko v horách narazíme na grandiózní stavitelská díla, jakými jsou především přehrady [[Grande Dixence]] (400 mil. [[m³]]), [[Mauvoisin]] (180 mil. [[m³]]) ve Walliských Alpách nebo [[přehradní jezero]] [[Emosson]] v blízkosti [[Mont Blanc]]u v masivu Chablais. [[Švýcarsko]] je zemí neobyčejně bohatou na přírodní [[jezero|jezera]]. Oficiální údaje hovoří o více jak 2 000 jezerních plochách, které dohromady zabírají celkem 5% rozlohy státu. Většina jezer je ledovcového původu, mnohé jsou položeny vysoko v horách a mají jen malou rozlohu. Největším jezerem Alp je [[Ženevské jezero]] s rozlohou 581 [[Kilometr čtvereční|km²]] a s maximální hloubkou 310 [[Metr|m]]. Následuje [[Bodamské jezero]], [[Neuchâtelské jezero|Lac de Neuchâtel]], [[Lago Maggiore]], [[Vierwaldstätter See]], [[Curyšské jezero|Zürichsee]], [[Thunské jezero]] a další. Nepřehlédnutelným krajinným prvkem Švýcarských Alp jsou četné a mohutné [[vodopád]]y. Největší koncentraci padajících vod najdeme na území Bernských Alp. Největším vodopádem je kaskádový [[Riechenbach]] spadající z výšky 540 m celkem v sedmi stupních.
== Podnebí ==
Tak jako sousední alpská země [[Rakousko]] patří i Švýcarsko ke středoevropským státům s přechodným [[Podnebí|klimatem]] mezi oceánským a kontinentálním prouděním. Alpy jsou hlavním určujícím podnebným faktorem a mají na svědomí obrovskou různorodost lokálních a regionálních [[mikroklima]]t. Hlavní hřeben Alp tvoří přirozenou hradbu převažujícímu severozápadnímu proudění. Jižní část Alp je ve stínu tohoto proudění a je více ve vlivu teplého středomořského [[podnebí]]. Teplotu vzduchu určuje na prvním místě [[nadmořská výška]]. Rozdíly mezi údolími a vrcholy hor mohou přitom dosáhnout až extrémních hodnot jako je tomu např. mezi hladinou [[Lago Maggiore]] a jen 50 [[kilometr|km]] vzdálené ho masivu [[Monte Rosa]]. Zde činí rozdíl 4 400 m. Dalším podmiňujícím faktem jsou typy a směry [[vítr|větrů]]. Především v chladných měsících určuje vývoj počasí na území Alp teplý a suchý [[fén]]. V tomto případě mohou rozdílné hodnoty [[teplota|teplot]] v dolinách a na vrcholcích hor dosáhnout až 20[[Stupeň Celsia|°C]]. Švýcarské Alpy jsou velmi bohaté na [[srážky]]. Množství spadlých srážek je opět závislé na nadmořské výšce. Čím větší výška, tím více srážek. Průměrná hodnota je zhruba 1 000 [[mm]] ročně. Nejméně srážek spadne ve Švýcarsku - v [[Locarno|Locarnu]] (520 mm a pouhých 11 dní se sněhovou nadílkou), naopak nejvíce na vrcholu [[Mönch]] v Bernských Alpách - 4 140 mm. [[Sněžná čára]] je rozdílná podle orientace pohoří směrem ke světovým stranám. Zatímco na jižní straně Švýcarských Alp začíná až od výše 2 900 m, na severních svazích je to již od výše 2 500 m.
== Fauna a flora ==
[[Soubor:Lammergeier.jpg|thumb|120px|Orlosup bradatý]]
Výskyt vegetačních stupňů je závislý především na nadmořské výšce a profilu terénu. S narůstající výškou se zkracuje [[vegetační období]] v průměru o 12 [[den|dní]] na 100 m. V praxi to znamená, že zatímco ve výšce 1 000 m trvá vegetační období cca. 8 [[Kalendářní měsíc|měsíců]], ve výšce 1 600 m to jsou již jen 2 měsíce a nad hranicí 2 500 m se toto období zkracuje na pouhých 6 [[týden|týdnů]]. Důležitým vegetačním faktorem je také orientace v terénu vzhledem k [[sluneční záření|slunečnímu záření]]. Tyto hodnoty mohou dosáhnout až extrémních teplotních rozdílů. Např. v okolí průsmyku [[Bernina]] byly naměřeny rozdíly mezi svahy vystavenými slunečnímu záření a místy v jeho stínu až 54 °C.
=== Flora ===
Při dělení [[vegetační stupeň|vegetačních stupňů]] ve Švýcarských Alpách začneme na spodní hranici, která zasahuje především údolí a střední pahorkovitou část krajiny do výše 1 300 m (kulturní stupeň). Vyznačuje se především listnatými a smíšenými lesy, charakter terénu je silně poznamenán lidskou činností, především [[zemědělství]]m a [[hospodářství]]m. O stupni ve výškách 1 600 m - 2 000 m hovoříme jako o subalpínském. Ten charakterizují především [[smrk]]ové, [[borovice|borovicové]] či [[modřín]]ové [[les]]y, které s přibývající výškou vystupují v zakrslejší formě. Na hranici 2 000 m - 2 500 m leží stupeň alpínský prezentován [[kleč]]í, rododendrony, mechy a lišejníky. Ve výškách 2 500 m - 2 900 m ovládá prostředí pásmo horských holí. Nad hranicí sněžné čáry (zpravidla kolem 3 000 m) se nachází pásmo nivální neboli sněžné. [[Vegetace]] zde bývá skromně zastoupena na nezaledněných a skalnatých svazích [[mech]]y, [[lišejník]]y a [[bylina]]mi s krátkou dobou vegetačního výskytu.
=== Fauna ===
Horská [[fauna]] Švýcarských Alp je vzhledem ke kulturnosti krajiny s drsným velehorským podmínkám ve vysokých polohách více jak malá. Vyhubením velkých [[šelmy|šelem]] ([[medvěd]]a, [[vlk]]a, [[Rys (zoologie)|rysa]]) došlo k výraznému narušení přirozené rovnováhy, což v důsledku znamenalo přemnožení [[srnec|srnčí]] a [[jelen]]í zvěře, ale i [[kamzík]]ů. Typickým představitelem hor je všudypřítomný [[svišť]] horský. Hojně rozšířen je zde [[kozorožec]], kterých je zde na 12 000 kusů. Ze zástupců ptačí říše se v několika lokalitách můžeme setkat s [[orel skalní|orlem skalním]].
== Ochrana přírody ==
[[Soubor:Swiss National Park, 2.jpg|thumb|Švýcarský národní park]]
[[Soubor:Lauterbrunnen Wasserfall fl.jpg|thumb|vodopád v údolí Lauterbrunner Tal]]
[[Soubor:Grosser Aletschgletscher 2342.jpg|thumb|Velký Aletschský ledovec]]
[[Soubor:Gletschertöpfe_in_Maloja.jpg|thumb|Skalní hrnce - Maloja]]
Na území Švýcarska najdeme sice jen jediné území se statutem [[národní park|národního parku]], zato více jak 500 poměrně plošně málo rozlehlých oblastí chráněných jako [[přírodní rezervace]] (celkem 2% z celkové rozlohy státu). Na této skutečnosti se podepsala především vysoké hustota osídlení - 153 [[obyvatelstvo|obyvatel]] na km². V období hlavních turistických sezón, tedy v zimě a v létě, dosahuje hodnoty až 2 000 lidí na km².
* '''Švýcarský národní park''' ([[Schweizer Nationalpark]])
Se nachází ve východním Švýcarsku na území kantonu Graubünden nad údolím Dolního Innu. Vznikl v r. [[1914]] a je tak nejstarším NP v [[Evropa|Evropě]]. Má rozlohu 169 km². Typické pro park jsou modřínové lesy a na Švýcarsko nezvyklé množství zvěře (rys, svišť a kamzík) a pečlivě udržovaných 80 km značených stezek. V létech [[1920]] - [[1924]] byl v parku vysazen kozorožec. O dvacet let později také vzácný [[orlosup bradatý]]. [[Švýcarský národní park]] navazuje na hranicích s Itálií na velké chráněné území [[Národní park Stelvio|Národního parku Stelvio]]. Správu národního parku nalezneme v městečku [[Zernez]] (zároveň vstupní brána do oblasti) a její činnost je omezena stejně jako vstup do parku od června do konce října.
* '''Aletschský prales''' ([[Aletschwald]])
[[Aletschský prales]] leží v Bernských Alpách v blízkosti největšího alpského ledovce [[Velký Aletschský ledovec|Grosse Aletschgletscher]]. Na tomto nikterak velkém území (306 [[ha]]) najdeme výjimečné [[exemplář]]e modřínů a [[limba|limb]], z nichž někteří jedinci jsou až 1 000 let staří. Pro zcela jedinečnou hodnotu bylo území zařazeno na listinu kulturního a přírodního dědictví [[UNESCO]].
* '''Lauterbrunnerské údolí''' ([[Lauterbrunner Tal]])
Se nachází v [[Bernské Alpy|Bernských Alpách]] a zasahuje do pohoří ze severu. Toto 18 km dlouhé ledovcové údolí, sevřené vápencovými stěnami s výškou až 500 metrů z nichž spadají stuhy obrovských [[vodopád]]ů, patří nepochybně mezi jedno z nejhezčích v celých Alpách.
* '''Grimsel'''
Tato přírodní rezervace leží v blízkosti toku řeky Aary a zahrnuje na plošně poměrně rozlehlém území (10 000 ha) reprezentativní vzorek alpské vysokohorské [[příroda|přírody]]. Množství ledovcových jezer, firnová pole a vysoké štíty.
* '''Derborence'''
Je posledním chráněným celkem Bernských Alp. Jedná se o nejvýše položenou [[kras]]ovou oblast Alp v blízkosti masivu [[Diablerets]].
* '''Höloch-Strudellöcher'''
Toto chráněné území leží v Glarnských a částečně i v Schwyzerských Alpách a může se pochlubit nejrozsáhlejším [[jeskyně|jeskynním]] systémem v Evropě. Jeho rozloha je 9 240 ha. Chráněna je zde i vzácná jeskynní fauna.
* '''Maloja-Strudellöcher'''
Nalezneme v kantonu [[Graubünden]] a zahrnuje v sobě soustavu obřích skalních hrnců (hlubokých až 11 metrů s průměrem 22 metrů) vymletých vířivou [[voda|vodou]] z ledovců.
* '''Vallé de Joux et haut Jura Vaudouisis'''
Se rozkládá v pohoří Jura na severozápadě země. Je to největší chráněné území (22 000 ha) a chrání okolí řeky [[Joux]]. Najdeme zde bohaté ukázky klasické krasové krajiny v blízkosti nejvyššího vrcholu pohoří [[Mont Tendre]]. Je zde hojně zastoupena především vápenomilná [[Květena|flora]] a mnoho vzácných zvířat.
* '''Monte San Giorgio'''
Zahrnuje ochranu svahů této hory nalézající se v blízkosti [[Luganské jezero|Luganského jezera]]. Je zde bohatý výskyt [[středomoří|středomořského]] rostlinstva.
* '''Matterhorn'''
Oblast hory [[Matterhorn]] ve Walliských Alpách jedním z posledních vyhlášených přírodních celků.
== Rozdělení Švýcarských Alp ==
[[Soubor:Piz Palü,Belavista,Piz Bernina a Piz Roseg.jpg|thumb|masiv Bernina]]
[[Soubor:Walliské Alpy.jpg|thumb|Walliské Alpy - Monte Rosa]]
[[Soubor:Panorama Berner Alpen.jpg|thumb|Bernské Alpy]]
# '''[[Rätikon]]''' - [[Schesaplana]] (2 965 m)
# '''[[Silvretta]]''' - [[Piz Linard]] (3 411 m)
# '''[[Samnaun]]''' - [[Muttler]] (3 294 m)
# '''[[Sesvenna]]''' - [[Piz Sesvenna]] (3 205 m)
# '''[[Livigno|Livigno Alpen]]''' - [[Piz Languard]] (3 262 m)
# '''[[Bernina]]''' - [[Piz Bernina]] (4 049 m)
# '''[[Albula]]''' - [[Piz Kesch]] (3 418 m)
# '''[[Plessurské Alpy]]''' - [[Aroser Rothorn]] (2 980 m)
# '''[[Platta]]''' - [[Piz Platta]] (3 392 m)
# '''[[Appenzellské Alpy]]''' - [[Säntis]] (2 501 m)
# '''[[Glarnské Alpy]]''' - [[Tödi]] (3 614 m)
# '''[[Schwyzské Alpy]]''' - [[Bächistock]] (2 914 m)
# '''[[Urnské Alpy]]''' - [[Dammastock]] (3 630 m)
# '''[[Bernské Alpy]]''' - [[Finsteraarhorn]] (4 274 m)
# '''[[Freiburské Alpy]]''' - [[Le Tarent]] (2 548 m)
# '''[[Chablais-Faucigny]]''' - [[Dents du Midi]] (3 257 m)
# '''[[Masiv Mont Blanc|Mont Blanc]]''' - [[Argentiére]] (3 902 m) - ''pouze švýcerská část''
# '''[[Walliské Alpy]]''' - [[Dufourspitze]] (4 634)
# '''[[Tessinské Alpy]]''' - [[Basodino]] (3 274 m)
# '''[[Gotthard (pohoří)|Gotthard]]''' - [[Rotondo]] (3 192 m)
# '''[[Adulské Alpy]]''' - [[Rheinwaldhorn]] (3 402 m)
# '''[[Tambo (pohoří)|Tambo]]''' - [[Tambohorn]] (3 279 m)
# '''[[Jura (pohoří)|Jura]]''' - [[Mont Tendre]] (1 679 m)
== Historie turistiky ==
Z hlediska objevování a dobývání hor je za zrod [[turistika|turistiky]] a poznávání Alp uváděno 16. století a území Švýcarska lze považovat za kolébku [[horolezectví]].
Rok 1555 
Za jeden z historicky prvních výstupů na alpský vrchol je uváděn výstup na horu [[Pilatus]] (2221 m), který uskutečnil [[Conrad Gesner]]. 
Rok [[1574]] 
Vyšla první publikace, která seznamovala čtenáře s horami a přírodou Bernských Alp. Obsahovala podrobnější popisy některých hor ([[Wetterhorn]], [[Jungfrau]] aj.). Autorem byl [[Thomas Schöpf]]. 
Roky 1703 - 1711 
V těchto letech bylo prováděno [[barometr]]ické měření vrcholů. Výzkum prováděl Švýcar J.J.Schuechzer 
Rok 1712 
Tento švýcarský učenec vydává precizní a podrobnou [[mapa|mapu]] Švýcarska. Ta byla technicky a propracovaností překonána až po 100 letech. 
Rok 1712 - 1778 both:clear all 
[[Jean Jacques Rousseau]] hlásá myšlenku volnosti a poznávání krás [[příroda|přírody]]. Tento myslitel a spisovetel byl [[Ženeva|ženevským]] rodákem. 
Rok 1741 
[[Soubor:Edward Whymper.jpg|thumb|right|150px|Edward Whymper]]
Je rokem prvního dosažení ledovcového vrcholu v Alpách. Povedlo se to čtyřčlenné skupině horolezců pod vedením [[Ignaz Hess|Ignaze Hesse]]. 
Rok 1854 
Začíná tzv. „zlatý věk alpinismu“, kde hlavně aktivita [[Brit|britských]] lezců nastavuje podnět zájmu o zdolávání vysokých hor. V roce 1854 byl vylezen vrchol [[Dufourspitze]] (4634 m) a o čtyři roky později také [[Eiger]] (3970 m). 
Rok 1863 
V tomto roce byl založen [[Švýcarský alpský svaz]] (SAC)
Rok 1864 
Postavení první horské chaty ([[Grünhornhütt]]e) ve vlastnictví SAC na úpatí hory [[Tödi]] (3614 m) v [[Glarnské Alpy|Glarnských Alpách]].
Za konec a zároveň vyvrcholení zlatého věku [[alpinismus|alpinismu]] je považováno dosažení [[Matterhorn]]u (4478 m) [[Edward Whymper|Edwardem Whymperem]] a jeho přáteli. Významným mužem této doby byl J.L. Agassiz, který zkoumal pohyb [[ledovec|ledovců]]. Na objevy a zpřístupnění Alp se ve velké míře přispěli také obyčejní [[turista|turisté]] a různé soukromé spolky.

== Odkazy ==
* publikace Průvodce po evropských horách (Švýcarské Alpy, vydavatelství Mirago) - ISBN 80-86617-05-X

{{Švýcarské Alpy}}{{commonscat|Alps of Switzerland|Švýcarské Alpy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří ve Švýcarsku]]
[[Kategorie:Alpy]]
[[Kategorie:Hory a kopce ve Švýcarsku]]
[[Kategorie:Fribourg (kanton)]]
[[Kategorie:Glarus (kanton)]]
[[Kategorie:Graubünden]]
[[Kategorie:Jura (kanton)]]
[[Kategorie:Lucern (kanton)]]
[[Kategorie:Schwyz (kanton)]]
[[Kategorie:Ticino (kanton)]]
[[Kategorie:Uri]]
[[Kategorie:Valais]]