Žamberk - Historie editací

Sysop: ++

2020-09-21T08:58:57Z

Sysop: + Aktualizace

2020-09-21T08:52:19Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 21. 9. 2020, 08:52
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| NUTS3 = CZ053		\| NUTS3 = CZ053
	\| nad.výš = 418		\| nad.výš = 418
-	}}	+	}}[[Soubor:Zamberk-Rathaus-1.jpg\|thumb\|240px\|Radnice v Žamberku (2017)]]
-	'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy\|Čech]] v [[Pardubický kraj\|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice\|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 072 obyvatel<ref>{{Citace elektronické monografie\|korporace=Ministerstvo vnitra ČR\|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky\|titul=Adresy v České republice\|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/e/zambe/index.html\|datum vydání=2010-03-05\|datum přístupu=2010-03-14\|jazyk=}}</ref>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo\|PSČ]] zdejší pošty je 564 01.	+	'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy\|Čech]] v [[Pardubický kraj\|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice\|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 072 obyvatel<ref>{{Citace elektronické monografie\|korporace=Ministerstvo vnitra ČR\|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky\|titul=Adresy v České republice\|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/e/zambe/index.html\|datum vydání=2010-03-05\|datum přístupu=2010-03-14\|jazyk=}}</ref>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).
		+
		+	Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo\|PSČ]] zdejší pošty je 564 01.
		+	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''6 077''' obyvatel.
		+
	== Historie ==		== Historie ==
	Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav\|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun\|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie		Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav\|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun\|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie
Řádka 50:		Řádka 54:
	Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy\|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)\|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)\|Žampach]], [[Litice (hrad)\|Litice]], [[Potštejn (hrad)\|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci\|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované\|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.		Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy\|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)\|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)\|Žampach]], [[Litice (hrad)\|Litice]], [[Potštejn (hrad)\|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci\|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované\|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
	Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.		Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
-	O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí\|litickou]] a [[Žampach\|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka\|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes ~~[[Jiří z Poděbrad\|~~Jiřího z Poděbrad]] (~~1450 - 1471~~) až po ~~[[Mikuláš z Bubna\|~~Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.	+
		+	O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí\|litickou]] a [[Žampach\|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka\|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
		+
	== Pamětihodnosti a významné budovy ==		== Pamětihodnosti a významné budovy ==
	* [[Eduard Albert\|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum		* [[Eduard Albert\|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum
Řádka 73:		Řádka 79:
	Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg\|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl\|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec\|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)\|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.‎]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid.		Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg\|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl\|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec\|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)\|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.‎]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
	=== Současnost ===		=== Současnost ===
-	* [[Agro Žamberk]]	+	* Agro Žamberk
-	* ~~[[Intergal Vrchovina]]~~	+	* Bühler CZ
-	* [[Rieter CZ]]	+	* ZEZ SILKO
-	* [[ZEZ SILKO]]	+	* GAF s.r.o.
		+	* Šmídl s.r.o.
		+	* Minipivovar Žamberk, Československé armády 1400
		+	* Minipivovar Jelen, V Dolech 1605
		+	* Dřevomateriál, s.r.o., Orlická kasárna 738
		+
	== Školství ==		== Školství ==
	=== Mateřské školy ===		=== Mateřské školy ===
Řádka 129:		Řádka 140:
	* [[Milan Maryška]] (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf		* [[Milan Maryška]] (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]	+	* {{Flagicon\|Italy}} [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]
-	* [[Miharu]], [[Japonsko]]	+	* {{Flagicon\|Japan}} [[Miharu]], [[Japonsko]]
-	* [[Nowa Sól]], [[Polsko]]	+	* {{Flagicon\|Poland}} [[Nowa Sól]], [[Polsko]]
-	* [[Püttlingen]], [[Německo]]	+	* {{Flagicon\|Germany}} [[Püttlingen]], [[Německo]]
-	* [[Rice Lake]], [[Wisconsin]], [[USA]]	+	* {{Flagicon\|USA}} [[Rice Lake]], [[Wisconsin]], [[USA]]
-	* [[Saint-Michel-sur-Orge]], [[Francie]]	+	* {{Flagicon\|France}} [[Saint-Michel-sur-Orge]], [[Francie]]
-	* [[Senftenberg]], [[Německo]]	+	* {{Flagicon\|Germany}} [[Senftenberg]], [[Německo]]
-	* [[Senftenberg (Rakousko)\|Senftenberg]], [[Rakousko]]	+	* {{Flagicon\|Austria}} [[Senftenberg (Rakousko)\|Senftenberg]], [[Rakousko]]
-	* [[Veszprém]], [[Maďarsko]]	+	* {{Flagicon\|Hungary}} [[Veszprém]], [[Maďarsko]]
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Městská autobusová doprava v Žamberku]]		* [[Městská autobusová doprava v Žamberku]]
	== Fotogalerie ==		== Fotogalerie ==
	<gallery>		<gallery>
-	~~Image~~:Kostel Svatého Václava v Žamberku.jpg\|Kostel Svatého Václava v Žamberku	+	File:Kostel Svatého Václava v Žamberku.jpg\|Kostel Svatého Václava v Žamberku
-	~~Image~~:Mariánský sloup v Žamberku.jpg\|[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice\|Mariánský sloup]] na náměstí v Žamberku	+	File:Mariánský sloup v Žamberku.jpg\|[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice\|Mariánský sloup]] na náměstí v Žamberku
-	~~Image~~:Divisovo divadlo zamberk.jpg\|Divišovo divadlo	+	File:Divisovo divadlo zamberk.jpg\|Divišovo divadlo
-	~~Image~~:Rozhledna Rozalka.jpg\|Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka	+	File:Rozhledna Rozalka.jpg\|Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka
-	~~Soubor~~:Eduard Albert.jpg\|[[Eduard Albert]]	+	File:Eduard Albert.jpg\|Eduard Albert
-	~~Soubor~~:V.F. Kumpošt.jpg\|[[Václav F. Kumpošt]]	+	File:V.F. Kumpošt.jpg\|Václav F. Kumpošt
-	~~Image~~:Edmund Kirsch.jpg\|[[Edmund Kirsch]]	+	File:Edmund Kirsch.jpg\|[[Edmund Kirsch]]
-	~~Image~~:Oldřich Marek 3a.jpg\|[[Oldřich Marek]]	+	File:Oldřich Marek 3a.jpg\|[[Oldřich Marek]]
-	~~Soubor~~:Pomnik I. sv. valka.jpg\|[[Pomník obětem I. světové války Žamberk\|Pomník obětem I. světové války]]	+	File:Pomnik I. sv. valka.jpg\|[[Pomník obětem I. světové války Žamberk\|Pomník obětem I. světové války]]
-	~~Soubor~~:František Rous.jpg\|Pamětní deska na domku [[František Rous\|Františka Rouse]]	+	File:František Rous.jpg\|Pamětní deska na domku [[František Rous\|Františka Rouse]]
	</gallery>		</gallery>
-	~~== Odkazy ==~~	+
-	=== Reference ===	+	== Reference ==
	<references/>		<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	~~{{Commonscat\|Žamberk}}~~
	* E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)		* E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
	* http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města		* http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
	* [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek]		* [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek]
-	{{Okres Ústí nad Orlicí}}	+
		+
		+	{{Flickr\|Žamberk}}{{Commonscat\|Žamberk}}{{Okres Ústí nad Orlicí}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Žamberk\| ]]
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
	[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]		[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]
	[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]		[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
	[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]		[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
-	~~[[Kategorie:Žamberk\| ]]~~
	[[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]]		[[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]]
	[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]		[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Sysop: Nahrazení textu „1365“ textem „1365“

2014-10-12T18:14:39Z

Nahrazení textu „1365“ textem „1365“

← Starší verze		Verze z 12. 10. 2014, 18:14
Řádka 50:		Řádka 50:
	Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy\|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)\|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)\|Žampach]], [[Litice (hrad)\|Litice]], [[Potštejn (hrad)\|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci\|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované\|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.		Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy\|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)\|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)\|Žampach]], [[Litice (hrad)\|Litice]], [[Potštejn (hrad)\|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci\|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované\|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
	Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.		Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
-	O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí\|litickou]] a [[Žampach\|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku [[1365]], o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka\|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]] (1450 - 1471) až po [[Mikuláš z Bubna\|Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.	+	O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí\|litickou]] a [[Žampach\|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka\|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes [[Jiří z Poděbrad\|Jiřího z Poděbrad]] (1450 - 1471) až po [[Mikuláš z Bubna\|Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
	== Pamětihodnosti a významné budovy ==		== Pamětihodnosti a významné budovy ==
	* [[Eduard Albert\|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum		* [[Eduard Albert\|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T16:01:03Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 16:01

Sysop: Nahrazení textu „1513“ textem „1513“

2013-01-17T16:09:18Z

Nahrazení textu „1513“ textem „1513“

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Žamberk
| status = město
| kraj = [[Pardubický kraj|Pardubický]]
| okres = Ústí nad Orlicí
| ob.roz.půs = Žamberk
| pov.ob = Žamberk
| země = [[Čechy]]
| výměra = 16,91
| obyvatelé = 6.072
| obyv.datum = 5. 3. 2010
| zem.šíř = 50°05′09"
| zem.dél = 16°27′52"
| PSČ = 564 01
| početzsj = 9
| početč = 1
| početk = 1
| adresa = Masarykovo náměstí 166<br />56401 Žamberk
| web = www.zamberk-city.cz
| úř.web = www.zamberk.cz
| email = podatelna@muzbk.cz
| starosta = Jiří Dytrt
| foto = Image:Radnice v Žamberku.jpg
| popisek.foto = Radnice v Žamberku
| znak = Image:COA Znak města Žamberk.png
| vlajka = Image:Flag of Zamberk.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=05 |lat_sec=09 |lon_deg=16 |lon_min=27 |lon_sec=52 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0534 581259
| NUTS4 = CZ0534
| NUTS3 = CZ053
| nad.výš = 418
}}
'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy|Čech]] v [[Pardubický kraj|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km² a čítá 6 072 obyvatel<ref>{{Citace elektronické monografie|korporace=Ministerstvo vnitra ČR|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky|titul=Adresy v České republice|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/e/zambe/index.html|datum vydání=2010-03-05|datum přístupu=2010-03-14|jazyk=}}</ref>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště). Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo|PSČ]] zdejší pošty je 564 01.
== Historie ==
Nejstarší doložená zmínka o Žamberku je na listině, kterou v roce 1332 [[Zbraslav|zbraslavský]] opat prodával [[Lanškroun|lanškrounskou]] rychtu jakémusi Tyczkovi (Tyčkovi) ze Žamberka<ref name="albert">{{Citace monografie
| příjmení = Albert
| jméno = Eduard
| příjmení2 = Chotovský
| jméno2 = Karel
| odkaz na autora =
| titul = Paměti žamberské
| vydání = 1
| vydavatel = nákladem vlastním
| místo = Vídeň
| poznámka = [dále jen Albert]
| rok = 1889
| strany = 420
| isbn =
}}</ref>. Lanšperský hrad i celé lanškrounské panství byly tehdy v držení zbraslavského kláštera.
Za vlády králů Přemysla Otakara I., Václava I. a Přemysla Otakara II. byly ve východních [[Čechy|Čechách]] založeny nové hrady a osady. V těch dobách byly založeny hrady [[Lanšperk (hrad)|Lanšperk]], [[Žampach (hrad)|Žampach]], [[Litice (hrad)|Litice]], [[Potštejn (hrad)|Potštejn]] a další. Kolonizátoři založili města a vesnice, které dnes známe jako [[Rychnov nad Kněžnou]], [[Rokytnice v Orlických horách]], [[Vamberk]], [[Slatina nad Zdobnicí]], [[Pěčín]], [[Kunvald]], [[Ústí nad Orlicí]], [[Lanškroun]], nebo [[Letohrad]]. Přesný rok založení těchto hradů a obcí však bohužel není znám, ale předpokládá se, že v těchto dobách byl založen [[Němci|německými]] kolonisty i Žamberk. Je dost možné, že v místech, kde vyrostlo německé město Žamberk, byla již dříve rolnická osada [[Slované|slovanská]]. Nové německé obyvatelstvo přineslo do nově založeného města řemesla a také německé městské uspořádání, v čele města byl [[rychtář]]. V různých listinách se město psalo různě: Senftinberg, Semftenberg, Zenftenberg, Senftenberg nebo Zenftenberg<ref name="albert13">Albert, str. 13</ref>.
Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.
O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí|litickou]] a [[Žampach|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku [[1365]], o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od [[Jan z Lichtenburka|Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]] (1450 - 1471) až po [[Mikuláš z Bubna|Mikuláše z Bubna]] (1575). Majiteli žampašské poloviny byli [[Čeněk Žampach z Potštejna]] 1367, [[Burian Trčka z Lípy]] 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.
== Pamětihodnosti a významné budovy ==
* [[Eduard Albert|Albertova vila]] – Areál léčebny Albertinum
* [[Jednota bratrská|Českobratrská]] barvírna a kovárna
* [[Divišovo divadlo]]
* Kaple [[svatá Anna|svaté Anny]] – ulice U kapličky
* Kaple svaté Rozálie – na [[Rozálka (Podorlická pahorkatina)|Rozálce/ Kapelském vrchu]], dříve zvaném Wachtberg
* [[Karlovice (Podorlická pahorkatina)|Karlovice]] (475 m) - kopec který využil Karel IV. při obléhání hradu [[Žampach (hrad)|Žampach]]
* Kašna se sousoším [[Kentaur]]a a [[Nymfa|Nymfy]] od [[František Rous|Františka Rouse]] – Masarykovo náměstí
* [[Kostel svatého Václava (Žamberk)|Kostel svatého Václava]] – ulice Kostelní
* [[Orlická kasárna]]
* Pomník [[Bedřich Havlena|Bedřicha Havleny]] – Vojáčkovy sady
* [[Pomník obětem I. světové války Žamberk|Pomník]] obětem [[První světová válka|I. světové války]] – Vojáčkovy sady
* Pomník obětem [[Druhá světová válka|II. světové války]] – náměstí [[Josef Knop|Generála Knopa]]
* Radnice se starou hasičskou zbrojnicí – [[T.G.M.|Masarykovo]] náměstí
* Rozhledna [[Rozálka (Podorlická pahorkatina)]] (468 m) na Kapelském vrchu
* Špitál [[svatá Kateřina|svaté Kateřiny]] – ulice Československé armády
* [[Žamberk (zámek)|Zámek Žamberk]]
* [[Židovský hřbitov v Žamberku|Židovský hřbitov]] – ulice Československé armády
== Hospodářství a průmysl ==
=== Historie ===
Prvním průmyslovým podnikem v Žamberku byla továrna na sukna [[Vonwiller a spol.]], kterou postavil a v roce 1834 otevřel [[Mikuláš Vonwiller]], na základě veřejné soutěže vypsané baronem [[John Parish von Senftenberg|Johnem Parishem]]. Továrna byla dlouho jediným [[Textilní průmysl|textiln]]ím podnikem ve městě, nepočítaje menší provozovny a domácí [[tkadlec|tkalce]], kteří dodávali své zboží [[faktor (zprostředkovatel)|faktor]]ům. Druhou textilní továrnu [[Jindřich Žid a spol.‎]], postavil a v roce [[1908]] otevřel [[hronov]]ský obchodník s textilem, Jindřich Žid.
=== Současnost ===
* [[Agro Žamberk]]
* [[Intergal Vrchovina]]
* [[Rieter CZ]]
* [[ZEZ SILKO]]
== Školství ==
=== Mateřské školy ===
* MŠ Sluníčko Žamberk, náměstí [[Josef Knop|Generála Knopa]] 433
* MŠ Čtyřlístek Žamberk, Tylova 1244
=== Základní školy ===
* ZŠ Žamberk, Nádražní 743 [http://www.zs.zamberk.cz/]
* ZŠ Žamberk, 28. října 581 [http://www.zamberk-city.cz/zs28rijna/x2.htm]
* Speciální základní škola Žamberk, Nádražní 468 [http://www.specialnizs.zamberk.cz/]
* Základní umělecká škola [[Petr Eben|Petra Ebena]], Žamberk, Masarykovo nám. 145 [http://www.zus-zamberk.cz]
=== Střední školy ===
* [[Gymnázium Žamberk]] [http://www.gyzamb.cz], Nádražní 48
* Odborné učiliště a Praktická škola Žamberk, Tyršova 214
* [[Střední škola OŘS Žamberk|Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk]], Zámek 1
== Kultura ==
=== Muzeum ===
* [[Městské muzeum Žamberk|Městské muzeum]] – Československé armády 472
* [[Rodný dům Prokopa Diviše|Rodný dům]] [[Prokop Diviš|Prokopa Diviše]] – Helvíkovice 326
=== Divadlo ===
* [[Divišovo divadlo]]
* [[Ochotnické divadlo Žamberk]]
=== Knihovna ===
* [[Městská knihovna]]
== Zdravotnictví ==
* Poliklinika
* [[Albertinum Žamberk]]
== Osobnosti ==
* [[Prokop Diviš]] (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér [[bleskosvod]]u
* [[Josef Jan Šarapatka]] (1731-1795) - hudební [[skladatel]]
* [[Jan Ferdinand Mazura]] (1802-1873) - obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města
* [[Theodor Brorsen]] (1819–1895) – [[Dánsko|dánský]] astronom a botanik
* [[Woldemar Richard Mazura]] (1838-1900) - obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
* [[Eduard Albert]] (1841-1900) - univerzitní profesor a chirurg na klinice ve [[Vídeň|Vídni]], spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
* [[Karel Chotovský]] (1842-1897) - děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
* [[Václav F. Kumpošt]] (1843-1874) - zakladatel [[Vesmír (časopis)|časopisu Vesmír]]
* [[August Seydler]] (1849-1891) - fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
* [[František Albert]] (1856-1923) - lékař a spisovatel
* [[Tereza Svatová]] (1858-1940) - spisovatelka
* [[Jan Vilímek]] (1860 - 1938) - malíř, autor [[Seznam portrétů Jana Vilímka|portrétů celebrit]] z poslední čtvrtiny 19. století
* [[Kateřina Thomová]] (1861–1952) - význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
* [[Jan Hejčl]] (1868-1935) - děkan teologické fakulty v [[Olomouc]]i, badatel, spisovatel
* [[František Rous]] (1872-1936) - řezbář
* [[Jaroslav Charfreitág]] (1877-1937) restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.
* [[Bedřich Havlena]] (1888 - 1918) - italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
* [[Josef Knop]] (1909-1966) - generál
* [[Oldřich Marek]] ( 1911-1986 ) – pedagog, [[Československo|československý]] [[entomologie|entomolog]]
* [[Jiří Faltus]] (1911-1993) - umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
* [[Pavel Kohn-Kubín]] (1913-1944) - příslušník 311. československé bombardovací perutě
* [[Jan Černý]] (1914-1939) - český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
* [[Eduard Landa]] (1926-2006) - [[malíř]]
* [[Petr Eben]] (1929-2007) - český [[skladatel]] soudobé [[vážná hudba|vážné hudby]]
* [[Milan Maryška]] (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf
== Partnerská města ==
* [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]
* [[Miharu]], [[Japonsko]]
* [[Nowa Sól]], [[Polsko]]
* [[Püttlingen]], [[Německo]]
* [[Rice Lake]], [[Wisconsin]], [[USA]]
* [[Saint-Michel-sur-Orge]], [[Francie]]
* [[Senftenberg]], [[Německo]]
* [[Senftenberg (Rakousko)|Senftenberg]], [[Rakousko]]
* [[Veszprém]], [[Maďarsko]]
== Související články ==
* [[Městská autobusová doprava v Žamberku]]
== Fotogalerie ==
<gallery>
Image:Kostel Svatého Václava v Žamberku.jpg|Kostel Svatého Václava v Žamberku
Image:Mariánský sloup v Žamberku.jpg|[[Sloupy Panny Marie a Nejsvětější Trojice|Mariánský sloup]] na náměstí v Žamberku
Image:Divisovo divadlo zamberk.jpg|Divišovo divadlo
Image:Rozhledna Rozalka.jpg|Tyršova rozhledna na vrchu Rozálka
Soubor:Eduard Albert.jpg|[[Eduard Albert]]
Soubor:V.F. Kumpošt.jpg|[[Václav F. Kumpošt]]
Image:Edmund Kirsch.jpg|[[Edmund Kirsch]]
Image:Oldřich Marek 3a.jpg|[[Oldřich Marek]]
Soubor:Pomnik I. sv. valka.jpg|[[Pomník obětem I. světové války Žamberk|Pomník obětem I. světové války]]
Soubor:František Rous.jpg|Pamětní deska na domku [[František Rous|Františka Rouse]]
</gallery>
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
== Externí odkazy ==
{{Commonscat|Žamberk}}
* E. Albert, P. K. Chotovský: Paměti Žamberské (1889)
* http://www.zamberk.cz/ – oficiální stránky města
* [http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-okres-usti-nad-orlici/zamberk Pomníky obětem válek]
{{Okres Ústí nad Orlicí}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce v okrese Ústí nad Orlicí]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Žamberk| ]]
[[Kategorie:Sdružení obcí Orlicko]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
{{Článek z Wikipedie}}

← Starší verze		Verze z 21. 9. 2020, 08:58
Řádka 31:		Řádka 31:
	\| nad.výš = 418		\| nad.výš = 418
	}}[[Soubor:Zamberk-Rathaus-1.jpg\|thumb\|240px\|Radnice v Žamberku (2017)]]		}}[[Soubor:Zamberk-Rathaus-1.jpg\|thumb\|240px\|Radnice v Žamberku (2017)]]
-	'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy\|Čech]] v [[Pardubický kraj\|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice\|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 ~~km² a čítá 6 072 obyvatel~~<~~ref~~>{{Citace elektronické monografie\|korporace=Ministerstvo vnitra ČR\|odkaz na korporaci=Ministerstvo vnitra České republiky\|titul=Adresy v České republice\|url=http://aplikace.mvcr.cz/adresa/e/zambe/index.html\|datum vydání=2010-03-05\|datum přístupu=2010-03-14\|jazyk=}}</~~ref~~>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).	+	'''Žamberk''' (německy ''Senftenberg'') je město na východě [[Čechy\|Čech]] v [[Pardubický kraj\|Pardubickém kraji]], v podhůří Orlických hor. Město je rozprostřeno jak v údolí řeky [[Divoká Orlice\|Divoké Orlice]], tak i na okolních kopcích. Žamberk má rozlohu 16,91 km<sup>2</sup>. V nejbližší aglomeraci, kterou město vytváří společně s přilehlými obcemi (Dlouhoňovice, Helvíkovice, Lukavice a Líšnice) však žije více než 9 100 obyvatel. Město je jak administrativním, tak i přirozeným spádovým centrem žamberského mikroregionu, který čítá téměř 29 000 obyvatel. Nadprůměrné množství zeleně, četné provozovny obchodů a služeb i sportovně rekreační areál s venkovním aquaparkem, Pod Černým lesem, z něj dělá příjemné město nejen pro návštěvníky, ale i pro jeho obyvatele. Pro svou výhodnou polohu je také důležitým turistickým východiskem do jižní části Orlických hor i jejich podhůří - bývá nazýváno také jako "brána Orlických hor". Západně od města se nachází veřejné vnitrostátní letiště (sportovní letiště).

	Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo\|PSČ]] zdejší pošty je 564 01.		Historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. [[Poštovní směrovací číslo\|PSČ]] zdejší pošty je 564 01.
Řádka 55:		Řádka 55:
	Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.		Na konci 14. století se město vlivem okolního slovanského obyvatelstva počeštilo, protože v těch dobách se v listinách objevuje počeštěné jméno Žamberk.

-	O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí\|litickou]] a [[Žampach\|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od ~~[[Jan z Lichtenburka\|~~Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.	+	O rozdělení města Žamberk na [[Litice nad Orlicí\|litickou]] a [[Žampach\|žampašskou]] polovinu se zmiňuje již listina z roku 1365, o které psal profesor [[August Sedláček]], že je uložena ve vídeňském c.k. dvorním archivu. Na litické straně se vystřídalo několik majitelů od Jana z Lichtenburka]] v roce 1356 přes Jiřího z Poděbrad (1450–1471) až po Mikuláše z Bubna (1575). Majiteli žampašské poloviny byli Čeněk Žampach z Potštejna 1367, Burian Trčka z Lípy 1513 a Mikuláš z Bubna, který roku 1575 obě poloviny Žamberka spojil.

	== Pamětihodnosti a významné budovy ==		== Pamětihodnosti a významné budovy ==
Řádka 114:		Řádka 114:
	* [[Albertinum Žamberk]]		* [[Albertinum Žamberk]]
	== Osobnosti ==		== Osobnosti ==
-	* [[Prokop Diviš]] (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér [[bleskosvod]]u	+	* Prokop Diviš (1698–1765) – český přírodovědec a konstruktér [[bleskosvod]]u
-	* [[Josef Jan Šarapatka]] (~~1731-1795~~) - hudební [[skladatel]]	+	* Josef Jan Šarapatka (1731–1795) – hudební [[skladatel]]
-	* [[Jan Ferdinand Mazura]] (~~1802-1873~~) - obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města	+	* Jan Ferdinand Mazura (1802–1873) – obchodník, hudebník 1843-1850 zastával úřad představeného města
-	* [[Theodor Brorsen]] (1819–1895) – [[Dánsko\|dánský]] astronom a botanik	+	* Theodor Brorsen (1819–1895) – [[Dánsko\|dánský]] astronom a botanik
-	* [[Woldemar Richard Mazura]] (~~1838-1900~~) - obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf	+	* Woldemar Richard Mazura (1838–1900) – obchodník, okresní starosta, amatérský fotograf
-	* [[Eduard Albert]] (~~1841-1900~~) - univerzitní profesor a chirurg na klinice ve [[Vídeň\|Vídni]], spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“	+	* Eduard Albert (1841–1900) – univerzitní profesor a chirurg na klinice ve [[Vídeň\|Vídni]], spisovatel, historik, autor „Pamětí žamberských“
-	* [[Karel Chotovský]] (~~1842-1897~~) - děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“	+	* Karel Chotovský (1842–1897) – děkan, spoluautor „Pamětí žamberských“
-	* [[Václav F. Kumpošt]] (~~1843-1874~~) - zakladatel [[Vesmír (časopis)\|časopisu Vesmír]]	+	* Václav F. Kumpošt (1843–1874) – zakladatel [[Vesmír (časopis)\|časopisu Vesmír]]
-	* [[August Seydler]] (~~1849-1891~~) - fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor	+	* August Seydler (1849–1891) – fyzik, filozof, matematik a univerzitní profesor
-	* [[František Albert]] (~~1856-1923~~) - lékař a spisovatel	+	* František Albert (1856–1923) – lékař a spisovatel
-	* [[Tereza Svatová]] (~~1858-1940~~) - spisovatelka	+	* Tereza Svatová (1858–1940) – spisovatelka
-	* [[Jan Vilímek]] (~~1860 - 1938~~) - malíř, autor [[Seznam portrétů Jana Vilímka\|portrétů celebrit]] z poslední čtvrtiny 19. století	+	* Jan Vilímek (1860–1938) – malíř, autor [[Seznam portrétů Jana Vilímka\|portrétů celebrit]] z poslední čtvrtiny 19. století
-	* [[Kateřina Thomová]] (1861–1952) - význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea	+	* Kateřina Thomová (1861–1952) – význačná představitelka žambereckého ochotnického divadla a zakladatelka žambereckého muzea
-	* [[Jan Hejčl]] (~~1868-1935~~) - děkan teologické fakulty v [[Olomouc]]i, badatel, spisovatel	+	* Jan Hejčl (1868–1935) – děkan teologické fakulty v [[Olomouc]]i, badatel, spisovatel
-	* [[František Rous]] (~~1872-1936~~) - řezbář	+	* František Rous (1872–1936) – řezbář
-	* [[Jaroslav Charfreitág]] (~~1877-1937~~) restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.	+	* Jaroslav Charfreitág (1877–1937) – restauratér, fotograf, vynálezce a cestovatel.
-	* [[Bedřich Havlena]] (~~1888 - 1918~~) - italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí	+	* [[Bedřich Havlena]] (1888–1918) – italský legionář popravený za 1. světové války v rakouském zajetí
-	* [[Josef Knop]] (1909-1966) - generál	+	* [[Josef Knop]] (1909-1966) – generál
-	* [[Oldřich Marek]] ( ~~1911-1986~~ ) – pedagog, [[Československo\|československý]] [[entomologie\|entomolog]]	+	* [[Oldřich Marek]] (1911–1986) – pedagog, [[Československo\|československý]] [[entomologie\|entomolog]]
-	* [[Jiří Faltus]] (~~1911-1993~~) - umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“	+	* [[Jiří Faltus]] (1911–1993) – umělecký knihař, čestný občan města „in memoriam“
-	* [[Pavel Kohn-Kubín]] (1913-1944) - příslušník 311. československé bombardovací perutě	+	* [[Pavel Kohn-Kubín]] (1913-1944) – příslušník 311. československé bombardovací perutě
-	* [[Jan Černý]] (1914-1939) - český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939	+	* [[Jan Černý]] (1914-1939) – český student a studentský funkcionář popravený nacisty 17. listopadu 1939
-	* [[Eduard Landa]] (1926-2006) - [[malíř]]	+	* [[Eduard Landa]] (1926-2006) – [[malíř]]
-	* [[Petr Eben]] (1929-2007) - český [[skladatel]] soudobé [[vážná hudba\|vážné hudby]]	+	* [[Petr Eben]] (1929-2007) – český [[skladatel]] soudobé [[vážná hudba\|vážné hudby]]
-	* [[Milan Maryška]] (1943–2002) - filmový dokumentarista, režisér a fotograf	+	* [[Milan Maryška]] (1943–2002) – filmový dokumentarista, režisér a fotograf
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
	* {{Flagicon\|Italy}} [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]		* {{Flagicon\|Italy}} [[Fresagrandinaria]], [[Itálie]]