Železný Brod - Historie editací

Sysop: Masivní vylepšení

2016-03-02T13:10:49Z

Masivní vylepšení

← Starší verze		Verze z 2. 3. 2016, 13:10
Řádka 30:		Řádka 30:
	\| NUTS3 = CZ051		\| NUTS3 = CZ051
	\| nad.výš = 305		\| nad.výš = 305
-	}}	+	}}[[Soubor:Fountain with Statue of Maria Virgin Immaculary in Železný Brod and City Hall 01.JPG\|thumb\|240px\|Kašna a radnice na náměstí 3. května]]
-		+	[[Soubor:Železný Brod - view from Šibeník 2.jpg\|thumb\|240px\|Pohled z Šibeníku na Železný Brod]]
		+	[[Soubor:Železný Brod - nádraží 1.jpg\|thumb\|240px\|Nádraží v Železném Brodě]]
	Město '''Železný Brod''' (německy: ''Eisenbrod'') se nachází v [[okres]]e [[Okres Jablonec nad Nisou\|Jablonec nad Nisou]], [[Kraje v Česku\|kraj]] [[Liberecký kraj\|Liberecký]], zhruba 11 km jihovýchodně od [[Jablonec nad Nisou\|Jablonce nad Nisou]].<br />Ke dni 16. 10. 2009 zde žilo 6576 obyvatel. Ve městě je evidováno 1690 adres.		Město '''Železný Brod''' (německy: ''Eisenbrod'') se nachází v [[okres]]e [[Okres Jablonec nad Nisou\|Jablonec nad Nisou]], [[Kraje v Česku\|kraj]] [[Liberecký kraj\|Liberecký]], zhruba 11 km jihovýchodně od [[Jablonec nad Nisou\|Jablonce nad Nisou]].<br />Ke dni 16. 10. 2009 zde žilo 6576 obyvatel. Ve městě je evidováno 1690 adres.

Řádka 39:		Řádka 40:
	Město Železný Brod leží v údolí řeky [[Jizera (řeka)\|Jizery]] na samém jihozápadě [[Krkonošské podhůří\|Krkonošského podhůří]]; je rozcestím pro turistické výpravy do [[Krkonoše\|Krkonoš]], [[Jizerské hory\|Jizerských hor]] a [[Český ráj\|Českého ráje]].		Město Železný Brod leží v údolí řeky [[Jizera (řeka)\|Jizery]] na samém jihozápadě [[Krkonošské podhůří\|Krkonošského podhůří]]; je rozcestím pro turistické výpravy do [[Krkonoše\|Krkonoš]], [[Jizerské hory\|Jizerských hor]] a [[Český ráj\|Českého ráje]].

-	Brod vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z [[Praha\|Prahy]] do [[Německo\|Německa]] a [[Polsko\|Polska]]. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada '''Brod''' nebo také '''Brodek'''. Písemné památky máme až ze 13. století, kdy se dovídáme z [[urbář]]e pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod ~~[[Pánové ze Železnice\|~~pánům ze Železnice]], kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. století od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno [[Lužice\|lužickými]] vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovil městská práva, udělil krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. století se v okolí nalézala a také těžila [[železná ruda]], která se zpracovávala v tzv. [[hamr]]ech. Těžba skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva a železné rudy, jednak se také začaly stavět [[vysoká pec\|vysoké pece]]. Dokladem této těžby jsou různé místní názvy a vykopávky.	+	Brod vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z [[Praha\|Prahy]] do [[Německo\|Německa]] a [[Polsko\|Polska]]. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada '''Brod''' nebo také '''Brodek'''. Písemné památky máme až ze 13. století, kdy se dovídáme z [[urbář]]e pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod pánům ze Železnice, kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. století od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno [[Lužice\|lužickými]] vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovil městská práva, udělil krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. století se v okolí nalézala a také těžila [[železná ruda]], která se zpracovávala v tzv. [[hamr]]ech. Těžba skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva a železné rudy, jednak se také začaly stavět [[vysoká pec\|vysoké pece]]. Dokladem této těžby jsou různé místní názvy a vykopávky.
		+
		+	Panství patřilo Vartenberkům, téměř 150 let Valdštejnům, až v roce 1628 prodal celé panství Albrecht z Valdštejna svému plukovníkovi Mikuláši Desfoursovi. Této šlechtě patřil Železný Brod až do roku 1848, kdy byla města vyjmuta z poddanství.

-	Panství patřilo [[Vartenberkové\|Vartenberkům]], téměř 150 let [[Valdštejnové\|Valdštejnům]], až v roce 1628 prodal celé panství [[Albrecht z Valdštejna\|Albrecht z Valdštejna]] svému plukovníkovi [[Mikuláš Desfours\|Mikuláši Desfoursovi]]. Této šlechtě patřil Železný Brod až do roku 1848, kdy byla města vyjmuta z poddanství.
	Ke konci třicetileté války byl Železný Brod znovu vypálen [[Švédové\|Švédy]] a shořela i původní [[radnice]] a v ní také veškeré úřední zápisy a dokumenty. Město se opět vzpamatovalo a roku 1660 obdrželo hrdelní právo, roku 1695 právo [[Výroční trh\|výročních trhů]] čili jarmarků. Tím se městečko vyzdvihlo nad ostatní obce a města panství a stalo se hospodářským střediskem celého podhůří.		Ke konci třicetileté války byl Železný Brod znovu vypálen [[Švédové\|Švédy]] a shořela i původní [[radnice]] a v ní také veškeré úřední zápisy a dokumenty. Město se opět vzpamatovalo a roku 1660 obdrželo hrdelní právo, roku 1695 právo [[Výroční trh\|výročních trhů]] čili jarmarků. Tím se městečko vyzdvihlo nad ostatní obce a města panství a stalo se hospodářským střediskem celého podhůří.
	Šibenice stávala nad městem, na vršku dodnes zvaném Šibeňák, na náměstí stával [[pranýř]] a trestné koše.		Šibenice stávala nad městem, na vršku dodnes zvaném Šibeňák, na náměstí stával [[pranýř]] a trestné koše.
Řádka 91:		Řádka 93:
	* [[Veselí (Železný Brod)]]		* [[Veselí (Železný Brod)]]
	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
-	* [[Olszyna]], [[Polsko]]	+	* {{Flagicon\|POL}} [[Olszyna]], [[Polsko]]

	== Literatura ==		== Literatura ==
Řádka 107:		Řádka 109:


-	{{Město Železný Brod}}	+	{{Flickr\|Železný+Brod}}{{Commonscat\|Železný Brod}}{{Město Železný Brod}}{{Okres Jablonec nad Nisou}}{{Článek z Wikipedie}}
-	{{Okres Jablonec nad Nisou}}	+
-	~~{{commonscat}}~~	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
	[[Kategorie:Železný Brod]]		[[Kategorie:Železný Brod]]
	[[Kategorie:Okres Jablonec nad Nisou]]		[[Kategorie:Okres Jablonec nad Nisou]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T15:41:50Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 15:41

Sysop: Nahrazení textu „třicetileté války“ textem „třicetileté války“

2010-11-20T16:46:14Z

Nahrazení textu „třicetileté války“ textem „třicetileté války“

Nová stránka

{{Infobox české obce a města
| název = Železný Brod
| status = město
| kraj = [[Liberecký kraj|Liberecký]]
| okres = Jablonec nad Nisou
| ob.roz.půs = Železný Brod
| pov.ob = Železný Brod
| země = [[Čechy]]
| výměra = 22,52
| obyvatelé = 6576
| obyv.datum = 16. 10. 2009
| zem.šíř = 50°38′32″
| zem.dél = 15°15′14″
| PSČ = 468 22 až 468 34
| početzsj = 24
| početč = 12
| početk = 7
| adresa = náměstí 3. května 1<br />468 22 Železný Brod
| web = www.zeleznybrod.cz
| úř.web =
| email = podatelna@zelbrod.cz
| starosta = Mgr. Václav Horáček
| foto = Image:Železný Brod – náměstí 3. května 1.jpg
| popisek.foto = Náměstí 3. května
| znak = Image:Zb znak.jpg
| vlajka = Image:Zelezny_Brod_CZ_flag.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Železný Brod |lat_deg=50 |lat_min=38 |lat_sec=32 |lon_deg=15 |lon_min=15 |lon_sec=14 |float=center }}
| NUTS5 = CZ0512 563871
| NUTS4 = CZ0512
| NUTS3 = CZ051
| nad.výš = 305
}}

Město '''Železný Brod''' (německy: ''Eisenbrod'') se nachází v [[okres]]e [[Okres Jablonec nad Nisou|Jablonec nad Nisou]], [[Kraje v Česku|kraj]] [[Liberecký kraj|Liberecký]], zhruba 11 km jihovýchodně od [[Jablonec nad Nisou|Jablonce nad Nisou]].<br />Ke dni 16. 10. 2009 zde žilo 6576 obyvatel. Ve městě je evidováno 1690 adres.

== Historie ==
První písemná zmínka o Brodu pochází z roku 1352, o jeho součásti [[Bzí (Železný Brod)|Bzí]] již z roku 1346.<ref>[http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/p/4128-04 Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005], 1. díl, str. 434 a 436, ISBN 80-250-1277-8; dostupné on-line, formát PDF</ref>

Město Železný Brod leží v údolí řeky [[Jizera (řeka)|Jizery]] na samém jihozápadě [[Krkonošské podhůří|Krkonošského podhůří]]; je rozcestím pro turistické výpravy do [[Krkonoše|Krkonoš]], [[Jizerské hory|Jizerských hor]] a [[Český ráj|Českého ráje]].

Brod vznikl pravděpodobně v 11. nebo ve 12. století při zemské obchodní stezce, která vedla z [[Praha|Prahy]] do [[Německo|Německa]] a [[Polsko|Polska]]. Tu se brodili obchodníci přes Jizeru a vznikla zde osada '''Brod''' nebo také '''Brodek'''. Písemné památky máme až ze 13. století, kdy se dovídáme z [[urbář]]e pražské diecéze, že zde byl kostel a fara. Již ve 14. století patřil Brod [[Pánové ze Železnice|pánům ze Železnice]], kteří tu i sídlili. První městská práva získalo město již ve 13. století od Přemysla Otakara II. Roku 1468 bylo však vypáleno [[Lužice|lužickými]] vojsky, ale již roku 1501 král Vladislav II. Jagellonský obnovil městská práva, udělil krásný a honosný městský znak a pravděpodobně od této doby je Brod nazýván Brodem Železným. Již od 14. století se v okolí nalézala a také těžila [[železná ruda]], která se zpracovávala v tzv. [[hamr]]ech. Těžba skončila koncem třicetileté války, jednak pro nedostatek dřeva a železné rudy, jednak se také začaly stavět [[vysoká pec|vysoké pece]]. Dokladem této těžby jsou různé místní názvy a vykopávky.

Panství patřilo [[Vartenberkové|Vartenberkům]], téměř 150 let [[Valdštejnové|Valdštejnům]], až v roce 1628 prodal celé panství [[Albrecht z Valdštejna|Albrecht z Valdštejna]] svému plukovníkovi [[Mikuláš Desfours|Mikuláši Desfoursovi]]. Této šlechtě patřil Železný Brod až do roku 1848, kdy byla města vyjmuta z poddanství.
Ke konci třicetileté války byl Železný Brod znovu vypálen [[Švédové|Švédy]] a shořela i původní [[radnice]] a v ní také veškeré úřední zápisy a dokumenty. Město se opět vzpamatovalo a roku 1660 obdrželo hrdelní právo, roku 1695 právo [[Výroční trh|výročních trhů]] čili jarmarků. Tím se městečko vyzdvihlo nad ostatní obce a města panství a stalo se hospodářským střediskem celého podhůří.
Šibenice stávala nad městem, na vršku dodnes zvaném Šibeňák, na náměstí stával [[pranýř]] a trestné koše.
Roku 1670 postavila vrchnost novou dřevěnou radnici, která byla krásnou roubenou stavbou s podloubím a je známá ze starých obrázků a fotografií. Sloužila až do roku 1890, kdy byla zbourána a nahrazena dnešní, kamennou, v [[Novorenesance|novorenesančním slohu]].

V 17. století se objevila nová [[řemeslo|řemesla]] a řemeslníci se začali sdružovat v [[cech]]y. Nejstarším cechem je cech ševcovský (1701). 19. století znamená začátek průmyslové výroby. V druhé polovině století založil německý baron Liebig textilní továrnu (textilní průmysl se dále rozvíjel). Otevřel rovněž [[břidlice|břidličné]] lomy v okolí. 19. století znamenal také rozvoj města. V doposud dřevěném městečku se začínaly stavět zděné budovy v [[empír]]ovém slohu – Knopovsko, Grosovsko. Byly zde postaveny tři kašny, byl postaven dřevěný most přes Jizeru a později dokonce železný, který sloužil až do r. [[1940]]. Byla zřízena pošta, postaveny silnice do [[Jablonec nad Nisou|Jablonce]], [[Turnov]]a a k [[Semily|Semilům]], zprovozněna trať [[Pardubice]]–[[Liberec]] a odbočka na [[Tanvald]] a Liebig stavěl i vápenku. Toto období bylo také zrodem celé řady spolků, které zasahovaly do veřejného a kulturního života města.

V roce 1860 byl založen ochotnický spolek Tyl, 1862 [[Sokol (spolek)|Sokol]] a 1884 hasičský sbor. Tyto spolky trvají dodnes. Další, ve své době významné, později zanikly. Prvním peněžním ústavem byla od roku 1883 Hospodářská záložna a od roku 1898 Spořitelna města Železného Brodu.

Koncem 19. a začátkem [[20. století|20. století]] se zde začala objevovat sklářská výroba. Byly to především brusírny, mnoho lidí pracovalo jako domácí dělníci pro německé exportní domy v Jablonci. V roce [[1920]] byla otevřena první česká odborná škola sklářsko-obchodní, která sídlí od r. [[1926]] ve své krásné moderní budově (dnes funguje jako [[Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská Železný Brod|Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská]]). Tím se Železný Brod stalo nejen městem starých památek, ale také městem skla a skleněné [[bižuterie]], což ho proslavilo po celém světě.
Dnes můžeme navštívit nejen sklářskou školu, kde studují také zahraniční studenti a kde je stálá výstava skla, ale rovněž sklářské muzeum na náměstí s unikátní galerií skleněných plastik prof. [[Stanislav Libenský|Libenského]] a akad. soch. [[Jaroslava Brychtová|Jaroslavy Brychtové]].

Koho více zajímá příroda, přijde si tu na své. Z geologického hlediska je Železnobrodská vrchovina vedle okolních Krkonoš, Jizerských hor a Ještědského hřbetu součástí tzv. Krkonošsko-jizerského krystalinika. Spočívá na obměnách břidlic, jež se pro svou vrstevnatost používají na střešní krytiny a obkladový materiál typických místních staveb – lomenic. Tento vděčný materiál najdete mj. na [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|chrámu sv. Víta]] v Praze a na jiných významných památkách. Romantickou podobu zdejšímu kraji dala nejen řeka Jizera se svými přítoky, deroucími se soutěskami a hlubokými kaňony v okolí. V oblasti Dupandy i jinde narazíme na hluboká jezírka, jinde zas na nádherné skalní útvary (Pantheon, Suché skály) či pozůstatky vrásnění zemské kůry, jež vyzdvihlo jednu z dominant sousedního regionu – vrch [[Kozákov]]. Za zhlédnutí stojí rovněž doklady o středověkém osídlení na [[Frýdštejn]]ě, ale zejména mnoho dosud funkčních objektů lidové architektury – místní přírodní rezervace Trávníky (v okolí Železného Brodu je to např. [[Dlaskův statek]] v [[Dolánky u Turnova|Dolánkách]] či Boučkův statek v tradičním letovisku – [[Malá Skála|Malé Skále]]).

Železný Brod leží v podůří Krkonoš a Jizerských hor, z druhé strany těsně sousedí s Českým rájem. I v minulosti býval hospodářským a kulturním střediskem okolí. Býval zde železnobrodský okres a ve městě sídlil i okresní soud. Dnes má spolu s připojenými obcemi přes 6500 obyvatel a od [[1. leden|1. ledna]] [[2002]] je také obcí III. stupně, kam se přestěhovaly téměř všechny úřady bývalého jabloneckého okresu.

Od [[14. červen|14. června]] [[2000]] město užívá také vlajku.<ref>[http://www.psp.cz/cgi-bin/win/rekos/default.aspx?Id=b1b0b1ff-c69d-47ed-8562-a26403f473a4 Železný Brod – udělené symboly]</ref>

== Pamětihodnosti ==
* Kostel svatého Jakuba Většího. Kostel byl vystavěn v r. 1649, dnešní podoba je z 2. poloviny 18. století, kdy byla vystavěna také nová dřevěná [[zvonice]] u kostela. Ke kostelu patří [[kostnice]] z r. 1765, [[fara]] z r. 1723 a kamenné schodiště, směřující z Malého náměstí ke kostelu, které bylo zcela přestavěno roku [[1940]]. Je lemováno barokními pískovcovými sochami sv. Anny, P. Marie Karlovské a sv. Jana Nepomuckého. Za kostelem nedaleko sakristie je umístěn tesaný pískovcový smírčí kříž.
* Kostel svatého Jana Nepomuckého
* Podstavec bývalé šibenice, popraviště
* Boží muka
* Socha svatého Jana Křtitele
* Sochy svatého Floriána a svatého Jana Nepomuckého
* Kašna se sochou Panny Marie Immaculaty na náměstí
* Českobratrská kaple
* Masné krámy
* Běliště
* Stavidla na řece Jizeře
* Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí

== Pověsti ==
* Rozvodněná Jizera kdysi podemlela kostelní zvonici a ta se zřítila do jejích vod. Zvonici poté obec vystavěla novou, ale na nový [[zvon]] neměla peníze a původní zvon se nepodařilo najít. Jednoho dne na poli na břehu Jizery oral sedlák Kolostůj, a ten oradlem narazil na zvon, který zvolal: „Bim bam, patřím k vám!“ Tak občané našli svůj ztracený zvon. Pouze jeho srdce chybělo, a tak železnobrodský kovář musel vyrobit nové. Pole, kde byl zvon nalezen, se pak dlouhá léta nazývalo U Zvonu.
* Kostel Nejsvětější Trojice v Bzí chtěli původně postavit na cestě k [[Pěnčín (okres Jablonec nad Nisou|Alšovicím]], ale zvon z věžičky každou noc odlétl ke břehu Jizery. Když se to opakovalo potřetí, raději kostel rozebrali a postavili na místě, které jim zvon označil.

== Části města ==
* '''Železný Brod'''
* [[Bzí (Železný Brod)|Bzí]]
* [[Horská Kamenice]]
* [[Hrubá Horka]]
* [[Chlístov (Železný Brod)|Chlístov]]
* [[Jirkov (Železný Brod)|Jirkov]]
* [[Malá Horka]]
* [[Pelechov (Železný Brod)|Pelechov]]
* [[Splzov]]
* [[Střevelná]]
* [[Těpeře]]
* [[Veselí (Železný Brod)]]
== Partnerská města ==
* [[Olszyna]], [[Polsko]]

== Literatura ==
* KUČA, Karel. ''České, moravské a slezské zvonice.'' 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
* MIKOLÁŠEK, Vladimír. ''Ďáblův doktor – Pověsti z korálkového kraje Železnobrodska a Jablonecka.'' Trutnov: 1996.
* STEJSKAL, Martin; MARENČIN, Albert. ''Labyrintem tajemna.'' Praha: Paseka, 1991.

== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* [http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?&pro_4382338=563871&cislotab=MOS+ZV01 Vybrané statistické údaje za obec] na webu [[Český statistický úřad|ČSÚ]]
* {{KM|796221|Železného Brodu}}
* [http://archivnimapy.cuzk.cz/cgi-bin/mapserv.exe?mode=nquery&map=c:/wwwdata/main/cio_main_02.map&imgext=-680254.2633861789+-993309.8492024228+-669446.1600154135+-985207.1534338514&imgxy=302+318&imgbox=302+318+302+318&imgsize=800+600&layers=katastry_st Císařské otisky stabilního katastru – historická mapa Železného Brodu v roce 1843]
* [http://smircikrize.euweb.cz/Ceska_Republika/Jablonec_nad_Nisou/Zelezny_Brod.html Smírčí kříž]

{{Město Železný Brod}}
{{Okres Jablonec nad Nisou}}
{{commonscat}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Železný Brod]]
[[Kategorie:Okres Jablonec nad Nisou]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Vesnické památkové rezervace v Česku]]
[[Kategorie:Vesnické památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Jablonec nad Nisou]]