Sysop: 1 revizi

2013-05-15T15:38:30Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 15:38

Sysop: 1 revizi

2011-04-21T14:24:20Z

1 revizi

Nová stránka

{{upravit}}
'''Žemaitština''' či '''žmudština''' (žemaitsky ''Žemaitiu ruoda'') je některými považována za pouhý [[dialekt]] [[Litevština|litevštiny]], jinými (hlavně obyvateli [[Žmuď|Žemaitska]]) za samostatný [[Jazyk (lingvistika)|jazyk]]. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel [[Žmuď|Žemaitska]], z nichž značná část se považuje za příslušníky [[Etnikum|etnika]] [[Žemaitis|Žemaitijů]] (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než [[aukštaitské dialekty litevštiny]]. Největší zásluhu na tom má vliv [[Kurština|kurštiny]]; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních [[Kuršis|Kuršů]].

== Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou ==
Úřední litevština → žemaitština
* i → krátké ė, někdy e;
* u → krátké o (v některých případech u);
* ė → ie (např. tėvas → tieus);
* o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors);
* ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.);
* '''uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní)''', viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]);
* ai → ā;
* ei, iai → ē;
* ui → oi;
* oi (oj) → uo;
* an → on (v severní an);
* un → on (v severní un);
* ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní;
* ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní;
* ū → ū a v některých případech un, um;
* ų → v přízvučných koncovkách un, um;
* nepřízvučné ų → o;
* y → ī, někdy in;
* i pochází z původního ī → ī;
* u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní)
* i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní)
* č → t and č (po vlivem litevštiny);
* dž → ''d'' a ''dž'' (po vlivem litevštiny);
* ia → ė (někde ''i'' a ''e'');
* io → ė (někde ''i'' a ''e'');
* nepřízvučné ią → ė (někde ''i'' a ''e'');
== Žemaitské dialekty ==
Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny ''1.'' a ''2.''):
* '''Severní''', neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!),
* '''Jižní''', neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!),
* '''Západní''', neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).
== Žemaitská abeceda ==
[[Soubor:Smg-long_e.jpg|thumb|dlouhé Ė(Ė ėlguojė)]]
{| border=1 cellspacing=0 cellpadding=2
|'''A a ||width=75| [ā]
|'''Ā ā ||width=75| [ėlguojė ā]
|'''B b ||width=75| [bė]
|'''C c ||width=75| [cė]
|'''Č č ||width=75| [čė]
|'''D d ||width=75| [dė]
|'''E e ||width=75| [ē]
|'''Ē ē ||width=75| [ėlguojė ē]
|-
|'''Ė ė ||[ė̅]
|'''Ė̅ ė̅ ||[ėlguojė ė̅]
|'''F f ||[ėf]
|'''G g ||[gė, gie]
|'''H h ||[hā]
|'''I i ||[ī]
|'''Ī ī ||[ėlguojė ī]
|'''J j ||[jot]
|-
|'''K k ||[kā]
|'''L l ||[ėl]
|'''M m ||[ėm]
|'''N n ||[ėn]
|'''O o ||[ō]
|'''Ō ō ||[ėlguojė ō]
|'''P p ||[pė]
|'''R r ||[ėr]
|-
|'''S s ||[ės]
|'''Š š ||[ėš]
|'''T t ||[tė]
|'''U u ||[ū]
|'''Ū ū ||[ėlguojė ū]
|'''V v ||[vė]
|'''Z z ||[zė, zet]
|'''Ž ž ||[žė, žet].
|}
== Pády v žemaitštině ==
Žemaitština má 7 pádů:
Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:
1.(nominativ) (vardėninks) (pádová otázka kas?), 2. (genitiv) (kėlmėninks) (p.ot. kuo?), 3. dativ (naudėninks) (p.ot. kam?), 4. (akuzativ) (galėninks)(p.ot. kon?), ~7. (instrumentál) (inagėninks)(p.ot. kou?), , ~6. (lokativ) (vėitėninks)(p.ot. kamė?), 5. (vokativ) (šauksmėninks) (pádové volání pro rod mužský: ē!, pro rod ženský: uo!). 
=== Tvary lokativu ===
Rozlišují se ještě tři tvary lokativu: 
6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar) 
6.b) iliativ (směřování dovnitř) 
6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně) 
== Skloňování podstatných jmen ==
(níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)
=== Skloňování prvního typu ===
Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs.
(ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na ''Žemaitėška'').
JEDNOTNÉ ČÍSLO
(noms - dům; vīrs - muž; veln's - ďábel; medis - strom; arklīs - kůň)
{| class="Jednotné číslo" border=1
|-
| '''pád, ot.
| -s
| -s
| -'s
| -is
| -īs'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| nom'''s'''
| vīr'''s'''
| veln''''s'''
| med'''is'''
| arkl'''īs'''
|-----
| K. kuo?(koho)
| nom'''a'''
| vīr'''a'''
| veln'''ė'''
| med'''ė'''
| arkl'''ė'''
|-----
| N. kam?(komu)
| nom'''ou'''
| vīr'''ou'''
| veln'''iou'''
| med'''iou'''
| arkl'''iou'''
|-----
| G. kon?(koho)
| nom'''a'''
| vīr'''a'''
| veln'''i'''
| med'''i'''
| arkl'''i'''
|-----
| In. kou?(kým)
| nom'''o'''
| vīr'''o'''
| veln'''io'''
| med'''io'''
| arkl'''io'''
|-----
| Vt. kamė?(kde)
| nom'''ė'''
| vīr'''ė'''
| veln'''ie'''
| med'''ie'''
| arkl'''ie'''
|-----
| Š. ē!(voláme m.)
| nom'''ė'''
| vīr'''ė'''
| veln'''i'''
| med'''i'''
| arkl'''ī'''
|}
DVOJNÉ ČÍSLO
{| class="dvojné číslo" border=1
|-
| '''pád, ot.
| -o
| -o
| -io
| -io
| -io'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| nom'''o'''
| vīr'''o'''
| veln'''io'''
| med'''io'''
| arkl'''io'''
|-----
| K. kuo?(koho)
| nom'''ū'''
| vīr'''u'''
| veln'''iū'''
| med'''iu'''
| arkl'''iū'''
|-----
| N. kam? (komu)
| nom'''ams'''
| vīr'''ams'''
| veln'''ems'''
| med'''ems'''
| arkl'''ems'''
|-----
| G. kon?
| nom'''o'''
| vīr'''o'''
| veln'''io'''
| med'''io'''
| arkl'''io'''
|-----
| In. kou?
| nom'''ās'''
| vīr'''ās'''
| veln'''ēs'''
| med'''ēs'''
| arkl'''ēs'''
|-----
| Vt. kamė?
| nom'''ūs'''
| vīr'''ūs'''
| veln'''iūs'''
| med'''iūs'''
| arkl'''iūs'''
|-----
| Š. ē!(voláme m.)
| nom'''o'''
| vīr'''o'''
| veln'''io'''
| med'''io'''
| arkl'''io'''
|}
MNOŽNÉ ČÍSLO
{| class="množné číslo" border=1
|-
! '''pád, ot.
! -ā
| -ā
! -ē
! -ē
! -ē'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| nom'''ā'''
| vīr'''ā'''
| veln'''ē'''
| med'''ē'''
| arkl'''ē'''
|-----
| K. kuo?(koho)
| nom'''ū'''
| vīr'''u'''
| veln'''iū'''
| med'''iu'''
| arkl'''iū'''
|-----
| N. kam?(komu)
| nom'''ams'''
| vīr'''ams'''
| veln'''ems'''
| med'''ems'''
| arkl'''ems'''
|-----
| G. kon?(koho)
| nom'''us'''
| vīr'''us'''
| veln'''ius'''
| med'''ius'''
| arkl'''ius'''
|-----
| In. kou?(kým)
| nom'''ās'''
| vīr'''ās'''
| veln'''ēs'''
| med'''ēs'''
| arkl'''ēs'''
|-----
| Vt. kamė?(kde)
| nom'''ūs'''
| vīr'''ūs'''
| veln'''iūs'''
| med'''iūs'''
| arkl'''iūs'''
|-----
| Š. ē!(voláme m.)
| nom'''ā'''
| vīr'''ā'''
| veln'''ē'''
| med'''ē'''
| arkl'''ē'''
|}
=== Skloňování druhého typu ===
Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a. 
vėišnė - višeň; varlie - žába; pīlė - kachna; diedė - strýček; rasa - rosa; muorka - mrkev. 
JEDNOTNÉ ČÍSLO
{| class="JEDNOTNÉ ČÍSLO" border="1"
|-
! '''pád, ot.
! -ė
! -ie
! -ė
! -ė
! -a
! -a'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| vėišn'''ė'''
| varl'''ie'''
| pīl'''ė'''
| died'''ė'''
| ras'''a'''
| muork'''a'''
|-----
| K. kuo?(koho)
| vėišn'''ės'''
| varl'''ies'''
| pīl'''ės'''
| died'''ės'''
| ras'''uos'''
| muork'''as'''
|-----
| N. kam?
| vėišn'''ē'''
| varl'''ē'''
| pīl'''ē'''
| died'''ē'''
| ras'''ā'''
| muork'''ā'''
|-----
| G. kon?
| vėišn'''ė'''
| varl'''ė'''
| pīl'''ė'''
| died'''ė'''
| ras'''a'''
| muork'''a'''
|-----
| In. kou?
| vėišn'''i'''
| varl'''i'''
| pīl'''i'''
| died'''i'''
| ras'''o'''
| muork'''o'''
|-----
| Vt. kamė?
| vėišn'''iuo'''
| varl'''ie'''
| pīl'''ie'''
| died'''ie'''
| ras'''uo'''
| muork'''uo'''
|-----
| Š. uo!(voláme ž.)
| vėišn'''ė'''
| varl'''ė'''
| pīl'''ė'''
| died'''ė'''
| ras'''a'''
| muork'''a'''
|}
DVOJNÉ ČÍSLO
{| class="DVOJNÉ ČÍSLO" border="1"
|-
| '''pád, ot.
! -ė
! -ė
! -ė
! -ė
! -ė
! -ė'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| vėišn'''ė'''
| varl'''ė'''
| pīl'''ė'''
| died'''ė'''
| ras'''ė'''
| muork'''ė'''
|-----
| K. kuo?(koho)
| vėišn'''iu'''
| varl'''iū'''
| pīl'''iu'''
| died'''iu'''
| ras'''ū'''
| muork'''u'''
|-----
| N. kam?
| vėišn'''iuom'''
| varl'''iem'''
| pīl'''iem'''
| died'''iem'''
| ras'''uom'''
| muork'''uom'''
|-----
| G. kon?
| vėišn'''ė'''
| varl'''ė'''
| pīl'''ė'''
| died'''ė'''
| ras'''ė'''
| muork'''ė'''
|-----
| In. kou?
| vėišn'''iuom'''
| varl'''iem'''
| pīl'''iem'''
| died'''iem'''
| ras'''uom'''
| muork'''uom'''
|-----
| Vt. kamė?
| vėišn'''iuos'''
| varl'''ies'''
| pīl'''ies'''
| died'''ies'''
| ras'''uos'''
| muork'''uos'''
|-----
| Š. uo!
| vėišn'''ė'''
| varl'''ė'''
| pīl'''ė'''
| died'''ė'''
| ras'''ė'''
| muork'''ė'''
|}
MNOŽNÉ ČÍSLO
{| class="MNOŽNÉ ČÍSLO" border="1"
|-
| '''pád, ot.
| -ės
| -ės
| -ės
| -ės
| -as
| -as'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| vėišn'''ės'''
| varl'''ės'''
| pīl'''ės'''
| died'''ės'''
| ras'''as'''
| muork'''as'''
|-----
| K. kuo?(koho)
| vėišn'''iu'''
| varl'''iū'''
| pīl'''iu'''
| died'''iu'''
| ras'''ū'''
| muork'''u'''
|-----
| N. kam?
| vėišn'''iuoms'''
| varl'''iems'''
| pīl'''iems'''
| died'''iems'''
| ras'''uoms'''
| muork'''uoms'''
|-----
| G. kon?
| vėišn'''ės'''
| varl'''ės'''
| pīl'''ės'''
| died'''ės'''
| ras'''as'''
| muork'''as'''
|-----
| In. kou?
| vėišn'''iuoms'''
| varl'''iems'''
| pīl'''iems'''
| died'''iems'''
| ras'''uoms'''
| muork'''uoms'''
|-----
| Vt. kamė?
| vėišn'''iuos'''
| varl'''ies'''
| pīl'''ies'''
| died'''ies'''
| ras'''uos'''
| muork'''uos'''
|-----
| Š. uo!
| vėišn'''ės'''
| varl'''ės'''
| pīl'''ės'''
| died'''ės'''
| ras'''as'''
| muork'''as'''
|}
=== Skloňování třetího typu ===
Zakončení na -ės. 
pėlės - hrad; dontės - zub 
JEDNOTNÉ ČÍSLO
DVOJNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
=== Skloňování čtvrtého typu ===
Zakončení na -os 
sūnos - syn
JEDNOTNÉ ČÍSLO
DVOJNÉ ČÍSLO
MNOŽNÉ ČÍSLO
=== Skloňování pátého typu ===
Je typem zaniklého starobylého skloňování; zakončení na -ou, -ie i jinak. (šou - pes, doktie - dcera)
JEDNOTNÉ ČÍSLO
{| class="JEDNOTNÉ ČÍSLO"
|-
| '''pád, ot.
! -ou
! -ie'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| šou
| doktie
|-----
| K. kuo?(koho)
| '''šonėis'''
| '''dokterėis'''
|-----
| N. kamou?
| šoniou ('''-ėi''')
| dokterē
|-----
| G. kon?
| šoni
| dokteri
|-----
| In. kom?
| '''šonėm'''
| '''dokterėm'''
|-----
| Vt. kamė?
| šonie
| dokterie
|-----
| Š. uo!
| '''šonėi'''
| '''dokterėi'''
|}
MNOŽNÉ ČÍSLO
{| class="MNOŽNÉ ČÍSLO"
|-
| '''pád, ot.
! -is
! -is'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| šonis
| dokteris
|-----
| K. kuo?(koho)
| '''šonūm'''
| '''dokterūm'''
|-----
| N. kamou?
| šonėms
| dokterėms
|-----
| G. kon?
| '''šonis'''
| '''dokteris'''
|-----
| In. kom?
| šonėms
| dokterėms
|-----
| Vt. kamė?
| šonīs
| dokterīs
|-----
| Š. uo!
| šonis
| dokteris
|}
DVOJNÉ ČÍSLO
== Zájmena. Skloňování zájmen ==
Rozlišujeme zájmena osobní(aš, to, ons, ana)(já, ty, on, ona), zvratná (savė(m)s), ukazovací (I) (tas, ta, tuoks, tuokė), ukazovací (II) (pažīmamė̅jė) (kėts, kėta, pats, patė)(jiný/další, sám), tázací (katros, kelints).
=== Skloňování zájmen osobních ===
'''
DVOJNÉ ČÍSLO'''
(I - zde; II - tam/vedle; III - onde/jinde)(vedo ~ vy dva; ved(v)ė ~ vy dvě)
{| class="DVOJNÉ ČÍSLO"
|-
| '''pád, ot.
| I. os. m.;
| I. os. ž.;
| II. os. m.;
| II. os. ž.;
| III. os. m.;
| III. os. ž.;'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| vedo
| ved(v)ė
| jodo
| jod(v)ė
| anodo
| anėd(v)ė
|-----
| K. kuo?(koho)
| vedoms
| ved(v)ėms
| jodoms
| jod(v)ėms
| anodoms
| anėd(v)ėms
|-----
| N. kamou?
| vedom
| ved(v)ėm
| jodom
| jod(v)ėm
| anodom
| anėd(v)ėm
|-----
| G. kon?
| vedo
| ved(v)ė
| jodo
| jod(v)ė
| anodo
| anėd(v)ė
|-----
| In. kou?
| vedom
| ved(v)ėm
| jodom
| jod(v)ėm
| anodom
| anėd(v)ėm
|-----
| Š. uo!
| vedo
| ved(v)ė
| jodo
| jod(v)ė
| anodo
| anėd(v)ė
|}
JEDNOTNÉ ČÍSLO
{| class="JEDNOTNÉ ČÍSLO"
|-
| '''pád, ot.
| 1. os.
| 2. os.
| 3. os. m.
| 3. os. ž.'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| aš
| to
| ons
| ana
|-----
| K. kuo?(koho)
| monės
| tavės
| anuo
| anuos
|-----
| N. kam?
| '''monėi'''
| '''tavėi'''
| anam
| anā
|-----
| G. kon?
| '''monė(m)'''
| '''tavė(m)'''
| '''anou'''
| '''anou'''
|-----
| In. kou?
| monėm
| tavėm
| anou
| '''anou'''
|-----
| Vt. kamė?
| monie
| tavie
| anamė
| anuo
|}
MNOŽNÉ ČÍSLO
{| class="MNOŽNÉ ČÍSLO"
|-
| '''pád, ot.
| 1. os.
| 2. os.
| 3. os. m.
| 3. os. ž.'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| mes
| jūs
| anėi
| anuos
|-----
| K. kuo?(koho)
| mūsu, '''mūsa'''
| jūsu
| '''anūm'''
| '''anūm'''
|-----
| N. kam?
| moms
| joms
| '''anėms'''
| anuoms
|-----
| G. kon?
| '''momis'''
| '''jomis'''
| anous
| anas
|-----
| In. kou?
| '''momis'''
| '''jomis'''
| anās
| '''anuom(i)s'''
|-----
| Vt. kamė?
| '''momis(o)'''
| '''jomis(o)'''
| anous
| anuos
|}
=== Skloňování zvratných zájmen ===
 (se/sebe) 
{| class="Skloňování zvratných zájmen"
|-
| '''pád, ot.
| zájmeno'''
|-----
| V. kas?(kdo)
| -
|-----
| K. kuo?(koho)
| '''savė(m)s'''
|-----
| N. kamou?
| '''savėi'''
|-----
| G. kon?
| '''savėm'''
|-----
| In. kou?
| savėm
|-----
| Vt. kamė?
| savie
|-----
| Vt.ēn.paš. lėnk kuo?
| '''savėmsp'''
|-----
|}
== Pangrama ==
* Cha, mona bluogė̅jė vākalē bazaunīdamė sogalvuojė tik kūlīnūs grōžto falšīvē pamačītė ciuocē.
== Odkazy ==
* [http://samogitia.mch.mii.lt/KALBA/raspamatai.lt.htm O žemaitských nářečích, lexice, základech pravopisu(v litevštině)] Obsahuje animovanou mapku podnářečí
* [http://postilla.mch.mii.lt/Kalba/poezija.htm Ukázky literatuty]
* [http://pempe.front.ru/ Další ukázky v žemaitštině]
* [http://samogitia.mch.mii.lt/TAUTOSAKA/zodine.lt.htm Přísloví, hádanky a pod. folklór]

{{Baltské jazyky}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Baltské jazyky]]
[[Kategorie:Živé jazyky]]
[[Kategorie:Litva]]

Žemaitština - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: 1 revizi