Žižkov - Historie editací

Sysop: ++

2020-10-30T13:28:50Z

← Starší verze		Verze z 30. 10. 2020, 13:28
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Různé významy\|tento=~~části Prahy}}	+	: ''Tento článek je o části Prahy. Další významy jsou uvedeny na stránce'': [[Žižkov (rozcestník)]].
	{{Infobox katastrální území Prahy\|název = Žižkov\|		{{Infobox katastrální území Prahy\|název = Žižkov\|
	\|kód katastru = 727415		\|kód katastru = 727415
Řádka 19:		Řádka 19:
	\|znak = Soubor:Historický znak Žižkova.jpg\|Historický znak Žižkova		\|znak = Soubor:Historický znak Žižkova.jpg\|Historický znak Žižkova
	\|vlajka =		\|vlajka =
-	}}	+	}}[[Soubor:Škroupovo náměstí from Žižkov TV Tower, Prague, Czech Republic-Flickr.jpg\|thumb\|240px\|Škroupovo náměstí ze žižkovské věže]]
-	[[Soubor:Žižkov z věže.jpg\|thumb\|~~left~~\|Pohled ze žižkovské věže k Olšanské ulici]]	+	[[Soubor:Žižkov z věže.jpg\|thumb\|240px\|Pohled ze žižkovské věže k Olšanské ulici]]
-	'''Žižkov''' (něm. Žižkaberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a [[katastrální území]] [[Praha\|Prahy]], nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem ''Královské Vinohrady I.'' roku 1875 rozdělením [[Královské Vinohrady\|Královských Vinohrad]], roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce [[1922]] byl začleněn do nově vzniklé [[Velká Praha\|Velké Prahy]]. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu [[Praha 3]], jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3.	+	[[Soubor:Blahníkova.jpg\|thumb\|240px\|Blahníkova ulice]]
		+	'''Žižkov''' (něm. Žižkaberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a [[katastrální území]] [[Praha\|Prahy]], nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem ''Královské Vinohrady I.'' roku 1875 rozdělením [[Královské Vinohrady\|Královských Vinohrad]], roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce [[1922]] byl začleněn do nově vzniklé [[Velká Praha\|Velké Prahy]]. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu [[Praha 3]], jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3.
	Jedna žižkovská parcela (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části [[Praha 10]]. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes staveniště [[Nové spojení\|Nového spojení]]), patří do obvodu i městské části [[Praha 8]].		Jedna žižkovská parcela (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části [[Praha 10]]. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes staveniště [[Nové spojení\|Nového spojení]]), patří do obvodu i městské části [[Praha 8]].
	== Charakter čtvrti ==		== Charakter čtvrti ==
-	~~[[Soubor:Blahníkova.jpg\|thumb\|left\|Blahníkova ulice]]~~
	Žižkov, někdy také nazývaný pražský [[Montmartre]], je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a [[20. století]]. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé.		Žižkov, někdy také nazývaný pražský [[Montmartre]], je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a [[20. století]]. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé.

	K Žižkovu patří i [[Vítkov (vrch)\|vrch Vítkov]] a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k [[Hrdlořezy (Praha)\|Hrdlořezům]].		K Žižkovu patří i [[Vítkov (vrch)\|vrch Vítkov]] a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k [[Hrdlořezy (Praha)\|Hrdlořezům]].
-	~~<br clear=all>~~	+
	== Historie ==		== Historie ==
	Území dnešního Žižkova bylo součástí obce ''[[Hory Viničné]]'' vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na ''[[Královská Vinohradská obec]]'' (''König. Weinberge''). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.		Území dnešního Žižkova bylo součástí obce ''[[Hory Viničné]]'' vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na ''[[Královská Vinohradská obec]]'' (''König. Weinberge''). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.
Řádka 34:		Řádka 34:
	Kolem roku [[1920]] už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na [[Ohrada (Praha)\|Ohradě]]. Na Žižkov vedla jedna z prvních [[tramvajová trať\|tramvajových tratí]]. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny [[panelový dům\|paneláky]]. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala [[sametová revoluce]] a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řádě Žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť. Další perspektivou je postavení celé nové čtvrti na území Žižkovského nádraží se širokým bulvárem, navazujícím na současnou Olšanskou ulici.		Kolem roku [[1920]] už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na [[Ohrada (Praha)\|Ohradě]]. Na Žižkov vedla jedna z prvních [[tramvajová trať\|tramvajových tratí]]. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny [[panelový dům\|paneláky]]. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala [[sametová revoluce]] a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řádě Žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť. Další perspektivou je postavení celé nové čtvrti na území Žižkovského nádraží se širokým bulvárem, navazujícím na současnou Olšanskou ulici.
	S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů [[Jaroslav Hašek\|Jaroslava Haška]] a [[Franta Sauer\|Franty Sauera]]. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen [[Jaroslav Hašek\|Haškova]] pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem ''Svobodná republika Žižkov'' (''Žižkovská svobodná republika''). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.<ref>''Žižkov do Evropské unie'', [http://www.praha3.cz/rn/01/01_0708.pdf Radniční noviny 7–8/2001], list městské části Praha 3</ref>		S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů [[Jaroslav Hašek\|Jaroslava Haška]] a [[Franta Sauer\|Franty Sauera]]. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen [[Jaroslav Hašek\|Haškova]] pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem ''Svobodná republika Žižkov'' (''Žižkovská svobodná republika''). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.<ref>''Žižkov do Evropské unie'', [http://www.praha3.cz/rn/01/01_0708.pdf Radniční noviny 7–8/2001], list městské části Praha 3</ref>
-	~~<br clear=all>~~	+
	== Významné stavby ==		== Významné stavby ==
	Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný [[Žižkovský vysílač]]. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v [[Mahlerovy sady\|Mahlerových sadech]] v těsném sousedství [[žižkovský židovský hřbitov\|židovského hřbitova]]. Vysílač byl zprovozněn roku [[1992]] a díky vyhlídkovým plošinám pro [[veřejnost]] umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy [[gymnázium Karla Sladkovského\|c. k. reálky na Žižkově]] (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta [[Josef Mocker\|Josefa Mockera]] v letech 1899 až [[1903]] novogotický trojlodní [[Kostel svatého Prokopa (Praha, Žižkov)\|kostel sv. Prokopa]] s jednou věží (vysvěcen roku [[1903]]). Na [[Olšanské náměstí\|Olšanském náměstí]] se nachází [[baroko\|barokní]] [[Kostel svatého Rocha (Praha, Žižkov)\|kostel sv. Rocha]]. Mezi ulicí Italskou a [[Náměstí Winstona Churchilla\|náměstím Winstona Churchilla]] se nachází areál [[Vysoká škola ekonomická\|Vysoké školy ekonomické]] (VŠE). Na témže [[náměstí]] vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova [[Dům odborových svazů\|domu odborových svazů]], nynější sídlo centrály [[ČMKOS\|odborových svazů ČR]].		Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný [[Žižkovský vysílač]]. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v [[Mahlerovy sady\|Mahlerových sadech]] v těsném sousedství [[žižkovský židovský hřbitov\|židovského hřbitova]]. Vysílač byl zprovozněn roku [[1992]] a díky vyhlídkovým plošinám pro [[veřejnost]] umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy [[gymnázium Karla Sladkovského\|c. k. reálky na Žižkově]] (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta [[Josef Mocker\|Josefa Mockera]] v letech 1899 až [[1903]] novogotický trojlodní [[Kostel svatého Prokopa (Praha, Žižkov)\|kostel sv. Prokopa]] s jednou věží (vysvěcen roku [[1903]]). Na [[Olšanské náměstí\|Olšanském náměstí]] se nachází [[baroko\|barokní]] [[Kostel svatého Rocha (Praha, Žižkov)\|kostel sv. Rocha]]. Mezi ulicí Italskou a [[Náměstí Winstona Churchilla\|náměstím Winstona Churchilla]] se nachází areál [[Vysoká škola ekonomická\|Vysoké školy ekonomické]] (VŠE). Na témže [[náměstí]] vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova [[Dům odborových svazů\|domu odborových svazů]], nynější sídlo centrály [[ČMKOS\|odborových svazů ČR]].
		+	== Galerie ==
	<gallery>		<gallery>
-	Soubor:~~Zizkov~~ Television Tower Prague.jpg\|Televizní věž na Žižkově v Mahlerových sadech	+	Soubor:Praha Vitkov.jpg\|[[Vítkov (Pražská plošina)\|Vrch Vítkov]]
		+	Soubor:Žižkov Television Tower (1985-1992) Prague-Flickr.jpg\|Televizní věž na Žižkově v Mahlerových sadech
	Soubor:Kostel svatého Prokopa (Žižkov).jpg\|Kostel svatého Prokopa		Soubor:Kostel svatého Prokopa (Žižkov).jpg\|Kostel svatého Prokopa
	Soubor:Žižka.jpg\|[[Národní památník na Vítkově]], jezdecká [[socha]] [[Jan Žižka z Trocnova\|Jana Žižky]]		Soubor:Žižka.jpg\|[[Národní památník na Vítkově]], jezdecká [[socha]] [[Jan Žižka z Trocnova\|Jana Žižky]]
Řádka 88:		Řádka 90:
	<references/>		<references/>
	2. Aktuální dění na Žižkově a v nejpřilehlejším okolí přináší již několik let žižkovská regionální internetová televize www.zizkov.tv		2. Aktuální dění na Žižkově a v nejpřilehlejším okolí přináší již několik let žižkovská regionální internetová televize www.zizkov.tv
-	{{~~commonscat~~\|Žižkov}}	+
-	{{Město Praha}}	+
		+	{{Flickr\|Žižkov}}{{Commonscat\|Žižkov}}{{Město Praha}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Žižkov\| ]]
	[[Kategorie:Pražské čtvrti]]		[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
	[[Kategorie:Praha 3]]		[[Kategorie:Praha 3]]
	[[Kategorie:Praha 8]]		[[Kategorie:Praha 8]]
	[[Kategorie:Praha 10]]		[[Kategorie:Praha 10]]
-	~~[[Kategorie:Žižkov\| ]]~~
	[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]]		[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]]
	[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]		[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T15:32:54Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 15:32

Sysop: Nahrazení textu „1849“ textem „1849“

2011-04-20T11:59:32Z

Nahrazení textu „1849“ textem „1849“

Nová stránka

{{Různé významy|tento=části Prahy}}
{{Infobox katastrální území Prahy|název = Žižkov|
|kód katastru = 727415
|městské části = [[Praha 3]], malé části [[Praha 8]] a [[Praha 10]]
|městské obvody = [[Praha 3]], malé části [[Praha 8]] a [[Praha 10]]
|správní obvody = [[Praha 3]], malé části [[Praha 8]] a [[Praha 10]]
|výměra = 5,44
|obyvatelé = 57 225
| obyv.datum = 16. 10. 2006
|hustota = 10519
|úz.tech.jed = 3
|zsj = 22
|datum = [[1922]]
|foto = Soubor:Praha, Žižkov, třída a hrad.jpg
|zem.šíř =
|zem.dél =
|PSČ = 130 00, jeden dům 100 00
|mapa =
|znak = Soubor:Historický znak Žižkova.jpg|Historický znak Žižkova
|vlajka =
}}
[[Soubor:Žižkov z věže.jpg|thumb|left|Pohled ze žižkovské věže k Olšanské ulici]]
'''Žižkov''' (něm. Žižkaberg, lidově dříve Žižkaperk) je městská čtvrť a [[katastrální území]] [[Praha|Prahy]], nachází se na východ od jejího centra. Jako samostatný celek vznikl pod názvem ''Královské Vinohrady I.'' roku 1875 rozdělením [[Královské Vinohrady|Královských Vinohrad]], roku 1877 byly Královské Vinohrady I. přejmenovány na Žižkov, roku 1881 byl Žižkov povýšen na město. V roce [[1922]] byl začleněn do nově vzniklé [[Velká Praha|Velké Prahy]]. Od roku 1960 je téměř celý hlavní součástí městského obvodu [[Praha 3]], jehož území je od roku 1990 i územím městské části Praha 3.
Jedna žižkovská parcela (poblíž stanice metra Želivského, východně od ul. Pod židovskými hřbitovy) patří do obvodu i městské části [[Praha 10]]. Neobydlená část prostoru mezi kolínskou a turnovskou železniční tratí, pod Krejcárkem (dříve zahrádkářská osada a průmyslové objekty, dnes staveniště [[Nové spojení|Nového spojení]]), patří do obvodu i městské části [[Praha 8]].
== Charakter čtvrti ==
[[Soubor:Blahníkova.jpg|thumb|left|Blahníkova ulice]]
Žižkov, někdy také nazývaný pražský [[Montmartre]], je čtvrtí činžovních domů z přelomu 19. a [[20. století]]. Žižkov, bohémská čtvrť plná nočního života, kaváren, barů a umělců se rozkládá na vyvýšenině, proto jsou místní ulice úzké a strmé.

K Žižkovu patří i [[Vítkov (vrch)|vrch Vítkov]] a pás novější výstavby (z 20. století) směrem k [[Hrdlořezy (Praha)|Hrdlořezům]].
<br clear=all>
== Historie ==
Území dnešního Žižkova bylo součástí obce ''[[Hory Viničné]]'' vzniklé roku 1788 (resp. od zřízení samospráv roku 1849), která byla roku 1867 přejmenována na ''[[Královská Vinohradská obec]]'' (''König. Weinberge''). Po polovině 19. století nastal mohutný rozvoj tohoto území a rozsáhlá výstavba, i proto byla v roce 1875 Královská Vinohradská obec rozdělena na dvě obce s názvy Vinohrady I. (od roku 1877 Žižkov) a Vinohrady II. (od roku 1877 Královské Vinohrady). Obě samostatné obce za hradbami Prahy byly posléze povýšeny na města, Královské Vinohrady v roce 1879, Žižkov v roce 1881.
Výstavba, která začala po roce 1865 v prostoru mezi Vrchem Vítkov - Vítkova hora a Vrchem sv.Kříže pokračovala téměř "americkým" tempem. Několik čísel: Při sčítání lidu v roce 1843 měla část nynějšího Žižkova 83 usedlíků. O sedm let později v roce 1850 více než dvojnásobek, 197 osob. Za dalších sedm let přibylo 71 osob a v roce 1869 už bylo zapsáno 292 obyvatel. V té době se ale ještě moc nestavělo a obyvatel přibývalo pomalu. Zatímco v letech šedesátých a sedmdesátých docházelo k osídlování vyšších poloh za hradbami, v osmdesátých letech se už staví po celém území a Žižkov už je velkým městem s 21.212 obyvateli! Další sčítání obyvatel v roce 1890 už má ve výkazech 42.000 osob ve více než 750 domech!
Kolem roku [[1920]] už byla celá čtvrť zastavěná a ve výstavbě se pokračovalo vlastně už jen na [[Ohrada (Praha)|Ohradě]]. Na Žižkov vedla jedna z prvních [[tramvajová trať|tramvajových tratí]]. V sedmdesátých letech (70. léta 20. stol.) začalo vedení Prahy uvažovat o radikální přestavbě celého Žižkova. Úzké ulice měly být nahrazeny širokými, staré činžovní domy měly být strženy a nahrazeny [[panelový dům|paneláky]]. Realizace byla započata v okolí Olšanského náměstí, ale mezitím začala [[sametová revoluce]] a většina historického Žižkova byla zachráněna. O kráse uvažované přestavby - "asanace Žižkova", je možné se přesvědčit na řádě Žižkovských paneláků. Po sametové revoluci, často v souvislosti s restitucemi domů, se započalo s opravami a rekonstrukcemi a jejich obnova probíhá dosud. Ze Žižkova se díky nové výstavbě a rekonstrukci historických domů stává velice zajímavá rezidenční čtvrť. Další perspektivou je postavení celé nové čtvrti na území Žižkovského nádraží se širokým bulvárem, navazujícím na současnou Olšanskou ulici.
S Žižkovem je spojena činnost bohémů a spisovatelů [[Jaroslav Hašek|Jaroslava Haška]] a [[Franta Sauer|Franty Sauera]]. V 80. letech 20. století byl u Olšanského náměstí slavnostně položen základní kámen [[Jaroslav Hašek|Haškova]] pomníku, který byl ale nakonec postaven na Prokopově náměstí. Z doby koncem 1. světové války pochází z okruhu těchto osob i recesistický pojem ''Svobodná republika Žižkov'' (''Žižkovská svobodná republika''). Tento pojem připomněl starosta Prahy 3 Milan Český, když 25. července 2001 městskou část oficiálně navštívil velvyslanec Evropské unie v České republice Ramiro Cibriáni. V recesistickém duchu přitom jednali o vstupu Žižkova do EU.<ref>''Žižkov do Evropské unie'', [http://www.praha3.cz/rn/01/01_0708.pdf Radniční noviny 7–8/2001], list městské části Praha 3</ref>
<br clear=all>
== Významné stavby ==
Nejznámější stavbou, která se zde nachází, je zcela jistě nepřehlédnutelný [[Žižkovský vysílač]]. Nachází se na hranici Žižkova s Vinohrady v [[Mahlerovy sady|Mahlerových sadech]] v těsném sousedství [[žižkovský židovský hřbitov|židovského hřbitova]]. Vysílač byl zprovozněn roku [[1992]] a díky vyhlídkovým plošinám pro [[veřejnost]] umožňuje návštěvníkům i obyvatelům Prahy zajímavý pohled na město z ptačí perspektivy. Na Sladkovského náměstí u budovy [[gymnázium Karla Sladkovského|c. k. reálky na Žižkově]] (postavena v letech 1898 až 1899) byl vybudován podle projektu architekta [[Josef Mocker|Josefa Mockera]] v letech 1899 až [[1903]] novogotický trojlodní [[Kostel svatého Prokopa (Praha, Žižkov)|kostel sv. Prokopa]] s jednou věží (vysvěcen roku [[1903]]). Na [[Olšanské náměstí|Olšanském náměstí]] se nachází [[baroko|barokní]] [[Kostel svatého Rocha (Praha, Žižkov)|kostel sv. Rocha]]. Mezi ulicí Italskou a [[Náměstí Winstona Churchilla|náměstím Winstona Churchilla]] se nachází areál [[Vysoká škola ekonomická|Vysoké školy ekonomické]] (VŠE). Na témže [[náměstí]] vyrostla v 30. letech 20. století funkcionalistická budova [[Dům odborových svazů|domu odborových svazů]], nynější sídlo centrály [[ČMKOS|odborových svazů ČR]].
<gallery>
Soubor:Zizkov Television Tower Prague.jpg|Televizní věž na Žižkově v Mahlerových sadech
Soubor:Kostel svatého Prokopa (Žižkov).jpg|Kostel svatého Prokopa
Soubor:Žižka.jpg|[[Národní památník na Vítkově]], jezdecká [[socha]] [[Jan Žižka z Trocnova|Jana Žižky]]
</gallery>
== Doprava ==
=== veřejná ===
Veřejnou dopravu zajišťuje na Žižkově tramvajová trať od Hlavního nádraží na Ohradu na křižovatku Spojovací. Autobusové spoje jsou vedeny ulicí Husitskou a Italskou. V budoucnu se uvažuje o zavedení metra [[D (linka metra v Praze)|linky D]] (modrá) ve své II. etapě z Hlavního nádraží na Žižkov.
=== automobilová ===
Díky svojí příhodné poloze k centru má Žižkov vhodné spojení hlavně na magistrálu a potom krkolomným způsobem přes Florenc k Vltavě.
=== pěší ===
[[Žižkovský tunel pro pěší|Pěší tunel Karlín–Žižkov]] byl otevřen v roce 1953.
== Sport ==
* Tato čtvrť je domovem fotbalového týmu [[FK Viktoria Žižkov]].
* Sokol- Žižkov
== Literatura ==
* ''Jak žil Žižkov před sto lety'' / Zdeněk Šesták. - Praha: Academia, 2005. - ISBN 80-200-1305-9
* ''Ciao Vaschek'' / Friedrich Kröhnke. - Curych (Zürich): Ammann, 2003. - ISBN 3-250-60062-8
* {{Citace monografie
| příjmení = Srb
| jméno = Adolf
| příjmení2 = Houba
| jméno2 = Josef
| rok = 1910
| titul = Město Žižkov
| vydavatel = vl.n.
| místo = Žižkov
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/29013
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Korbelář
| jméno = Karel
| příjmení2 = Zahradnický
| jméno2 = Josef
| rok = 1892
| titul = Schematismus města Žižkova
| vydavatel = České ústřední knihkupectví
| místo = Praha
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/136635
}}
* {{Citace monografie
| rok = 1914
| titul = Zahradní kolonie rodinných domků Jarov nad Vítkovem
| vydavatel = Družstva pro stavbu dělnických bytů a rodinných domků sídlem v Žižkově
| místo = Praha
| url = http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/125085
| poznámka = Ustavení a činnost žižkovského stavebního bytového družstva. Plány, půdorysy, řezy a foto hotových či projektovaných domů
}}
== Reference ==
<references/>
2. Aktuální dění na Žižkově a v nejpřilehlejším okolí přináší již několik let žižkovská regionální internetová televize www.zizkov.tv
{{commonscat|Žižkov}}
{{Město Praha}}
[[Kategorie:Pražské čtvrti]]
[[Kategorie:Praha 3]]
[[Kategorie:Praha 8]]
[[Kategorie:Praha 10]]
[[Kategorie:Žižkov| ]]
[[Kategorie:Města začleněná do Prahy]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
{{Článek z Wikipedie}}