Sysop: 1 revizi

2013-05-15T15:33:18Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 15:33

Sysop: Nahrazení textu „{{dv:.*]]“ textem „“

2011-04-14T19:27:00Z

Nahrazení textu „{{dv:.*]]“ textem „“

Nová stránka

{{Infobox Choroba
| Název = Žloutenka
| Obrázek = Jaundice_eye.jpg
| Popis = Žloutenka jako příznak hepatitidy A

| MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/R10-R19.html#R17 R17.]
| DSM-IV =
| MeshID = D007565
| MeshYear = 2009
| MeshName =
}}
'''Žloutenka''' ({{Vjazyce|la}}: ''icterus'') je patologický stav, který se klinicky projevuje zežloutnutím [[kůže]], [[oční bělmo|očního bělma]], [[sliznice|sliznic]] i ostatních [[tkáně|tkání]]. To je způsobeno zvýšenou koncentrací žlutého žlučového barviva [[bilirubin]]u v [[krevní plazma|krevní plazmě]].
Nesprávně se termín žloutenka používá jako označení pro virové záněty jater, [[hepatitida|hepatitidy]], u nichž je hlavním symptomem. Vyskytuje se však i u dalších nemocí, například u významného podílu případů [[žlutá zimnice|žluté zimnice]], kteréžto nemoci dal jméno.
== Bilirubin a jeho role v organismu ==
Bilirubin je žluté barvivo, které vzniká jako odpadní produkt degradace [[hemoglobin]]u. [[červená krvinka|Červené krvinky]] mají omezenou životnost (asi 120 dní), po té jsou vychytávány ve [[slezina|slezině]] a [[játra|jaterních sinusech]] a zničeny. Z hemoglobinu je pak odstraněno [[železo]], které se použije k syntéze nového krevního barviva, a bílkovinná složka (globin), která se také recykluje. Zbytek [[hem]]u, [[porfyrin|porfyrinová]] kostra, je postupně přeměněn na bilirubin.
V těle zdravého dospělého člověka denně vznikne 250-350 mg bilirubinu.
Bilirubin je málo rozpustný ve vodě, tedy i v krevní plasmě. Navázaný na krevní bílkovinu [[albumin]] se dostává do jater, kde je vychytáván [[hepatocyt]]y.
Uvnitř hepatocytu je konjugován na rozpustné ''bilirubinglukosiduronáty''. Ty jsou vylučovány do [[žluč]]e a následně do [[tenké střevo|střeva]].
V [[tlusté střevo|tlustém střevě]] jsou bilirubinglukosiduronáty rozloženy bakteriálními enzymy na bezbarvé ''urobilinogeny'', z nichž část je zpětně resorbována do krve, většina je ale dále střevní mikroflórou oxidována na barevné ''urobiliny'', které jsou zodpovědné za zbarvení [[stolice (vyprazdňování)|stolice]].
== Příčiny žloutenky ==
Za normálních okolností je většina bilirubinu v krevní plasmě navázána na albumin. Když ale jeho koncentrace v krvi přesáhne 20-25 mg/l, veškerá vazebná místa na albuminu jsou již obsazena a přebytečný bilirubin difunduje do tkání. Protože bilirubin je žluté barvivo, tkáně tím zežloutnou.
K tomu může dojít ze tří příčin a podle toho se také žloutenky dělí do tří skupin:
* '''prehepatální''' (hemolytický) ikterus
* '''hepatální''' (hepatocelulární)
* '''posthepatální''' (obstrukční)
=== Prehepatální žloutenka ===
Prehepatální, neboli hemolytická žloutenka je způsobena zvýšeným rozpadem červených krvinek ([[hemolýza|hemolýzu]]), tedy i zvýšenou produkcí bilirubinu. Játra tedy nestačí zpracovat všechen bilirubin a jeho koncentrace v plasmě tak stoupne.
Hemolytická žloutenka může být příznakem infekčních onemocnění, jako je [[malárie]], při níž dochází k rozpadu erytrocytů působením parazitického [[Prvoci|prvoka]].
U novorozenců vzniká lehká žloutenka (lat. ''icterus neonatorum'') kvůli ještě nedostatečné funkci jaterních enzymů a zvýšené [[hemolýza|hemolýze]]. [[Novorozenecká žloutenka]] se léčí [[fototerapie|fototerapií]], viditelné světlo (zejm. modré) totiž zvyšuje mění [[konformace|konformaci]] bilirubinu a ten se stává rozpustnější ve vodě a může být vyloučen močí. Těžká žloutenka (lat. ''icterus neonatorum gravis'' nebo ''morbus haemolyticus neonatorum'') může vzniknout při [[hemolýza|hemolýze]] v důsledku cirkulujících [[protilátka|protilátek]] proti [[erytrocyt]]ům, nejčastěji v důsledku [[Rh inkompatibilita|Rh inkompatibility]] matky a plodu. Při těžké žloutence hrozí poškození mozku. Těžkou žloutenku lze léčit jen obtížně, např. výměnnou transfúzí.
Nekompatibilní [[krevní transfúze|transfúze krve]] vedou k hemolýze krve příjemce, což se také může projevit jako hemolytická žloutenka.
Hemolytická žloutenka může být také příznakem geneticky podmíněných nemocí, jako je [[srpkovitá anémie]] a [[hemolytická anemie]]. Obě nemoci způsobují rozpad červených krvinek, při srpkovité anemii se tvoří abnormální hemoglobin, který deformuje krvinky, hemolytická anemie je způsobena nedostatečnou nebo žádnou aktivitou ''glukosa-6-fosfátdehydrogenasy'', jednoho z [[enzym]]ů [[pentózový cyklus|pentózového cyklu]], na kterém z velké části závisí metabolismus erytrocytu.
=== Hepatální žloutenka ===
Hepatální, někdy také hepatocelulární žloutenka je způsobena přímo neschopností jater bilirubin z krve přijmout, konjugovat nebo vyloučit do žluči.
Koncentrace bilirubinu v plasmě proto stoupne, zároveň se bilirubin objeví v [[moč]]i, moč je proto tmavá, a protože játra vylučují do žluče málo bilirubinu, ve střevě se tvoří méně urobilinů a stolice je světlejší (hypocholická stolice)
Hepatální žloutenka bývá důsledkem poškození jater (toxická hyperbilirubinemie) látkami jako je [[chloroform]], [[arsfenamin]]y, [[tetrachlormethan]], [[acetaminofen]], [[ethanol|alkohol]] atd. toxiny hub rodu ''Amanita'' ([[Alfa-amanitin]] aj.), je to jeden z příznaků [[cirhóza jater|ciŕhózy jater]] a virové [[hepatitis|hepatitidy]], tedy infekční žloutenky.
Některé vrozené dědičné choroby se projeví jako hepatální žloutenka, například [[Criglerův-Najjarův syndrom]] nebo [[Dubinův-Johnsonův syndrom]].
=== Posthepatální žloutenka ===
Posthepatální žloutenka je způsobena ucpáním žlučových cest, proto se nazývá také obstrukční ikterus. Játra nemohou vylučovat konjugovaný bilirubin, ten proto přechází zpět do krve.
Při posthepatální žloutence je zvýšená hladina bilirubinu v krvi, bilirubin je i v moči, ta je proto tmavá. Naopak do střeva se vinou uzávěru žádný bilirubin nedostane, stolice je proto světlá (acholická stolice)
Nejčastější příčinou obstrukce žlučových cest jsou [[žlučové kameny]] a [[nádor]] hlavy [[slinivka břišní|pankreatu]], který zvenčí utlačuje žlučovody. Méně často je příčinou nádor přímo žlučových cest.
Posthepatální žloutenka může být také příznakem infekčních onemocnění ([[schizostomiáza]]), zánětu žlučníku nebo slinivky břišní.
Neléčená obstrukce žlučových cest může vést až k jaternímu selhání.
== Odkazy ==
=== Související články ===
* [[Bilirubin]]
* [[Játra]]
* [[Novorozenecká žloutenka]]
* [[Hepatitis]] (infekční žloutenka)
=== Literatura ===
* MURRAY, Robert K., et al. ''Harperova biochemie''. Z angl. 23. vyd. přel. Lenka Fialová et. al. 3. vyd. v ČR. Praha: H & H, 2001. ix, 872 s. ISBN 80-7319-003-6.
=== Externí odkazy ===
* [http://www.pmfhk.cz/VZL/VZL3_2004/2Slovacek.pdf Obstrukční ikterus - jeden z časných příznaků karcinomu hlavy pankreatu]
* [http://virova-hepatitida.cz Stránky věnované infekčním žloutenkám]
{{Symptomy a příznaky trávicí soustavy a břicha}}

[[Kategorie:Patologická fyziologie]]
[[Kategorie:Symptomy]]
[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]
[[Kategorie:Gastroenterologie]]

{{Článek z Wikipedie}}

Žloutenka - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu „{{dv:.*]]“ textem „“