Žytomyr - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2015-06-17T00:30:34Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 17. 6. 2015, 00:30
Řádka 26:		Řádka 26:

	== Dějiny ==		== Dějiny ==
-	Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek ~~[[Kyjevská Rus\|~~Kyjevské Rusi]]. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí [[Litva\|Litvy]], roku 1569 pak sjednoceného ~~[[Polsko-litevská unie\|~~Polsko-litevského státu]]. V té době zde vznikla také početná [[Židé na Ukrajině\|židovská komunita]].	+	Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek Kyjevské Rusi. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí [[Litva\|Litvy]], roku 1569 pak sjednoceného Polsko-litevského státu. V té době zde vznikla také početná [[Židé na Ukrajině\|židovská komunita]].

-	Roku 1648 bylo město obléháno ~~[[Bohdan Chmelnický\|~~Bohdanem Chmelnickým]]. Pod [[Ruské impérium\|ruskou]] správu přešlo po [[dělení Polska]] roku 1793 a brzy nato se stalo sídlem [[Volyňská gubernie\|Volyňské gubernie]]. Koncem 19. století tvořili Židé třetinu ze 70 000 obyvatel; fungoval zde rabínský seminář a vyrůstaly zde mnohé osobnosti židovské kultury, mj. [[Chajim Nachman Bialik]]. Židovská komunita byla největší obětí nacistické okupace v letech [[1941]]—[[1944]]. Od roku [[1937]] je Žytomyr sídlem [[Žytomyrské oblasti]] (do roku [[1991]] [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]], nyní nezávislé Ukrajiny).	+	Roku 1648 bylo město obléháno Bohdanem Chmelnickým. Pod [[Ruské impérium\|ruskou]] správu přešlo po dělení Polska roku 1793 a brzy nato se stalo sídlem [[Volyňská gubernie\|Volyňské gubernie]]. Koncem 19. století tvořili Židé třetinu ze 70 000 obyvatel; fungoval zde rabínský seminář a vyrůstaly zde mnohé osobnosti židovské kultury, mj. [[Chajim Nachman Bialik]]. Židovská komunita byla největší obětí nacistické okupace v letech [[1941]]—[[1944]]. Od roku [[1937]] je Žytomyr sídlem [[Žytomyrské oblasti]] (do roku [[1991]] [[Ukrajinská SSR\|Ukrajinské SSR]], nyní nezávislé Ukrajiny).

	== Kultura ==		== Kultura ==
	V Žytomyru funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř [[Viktor Kosenko\|Viktora Kosenka]]. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů. Je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření.		V Žytomyru funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř [[Viktor Kosenko\|Viktora Kosenka]]. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů. Je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření.
-	[[Soubor:Korolev-museum-zhytomyr.jpg\|thumb\|~~left~~\|Koroljovovo museum]]	+	[[Soubor:Korolev-museum-zhytomyr.jpg\|thumb\|220px\|Koroljovovo museum]]

	=== Koroljovovo museum ===		=== Koroljovovo museum ===
-	[[Sergej Koroljov\|Nejslavnějšího ze svých rodáků]] město uctilo založením ''[[~~:uk:Музей космонавтики імені Сергія Павловича Корольова~~\|Musea kosmonautiky imeni Koroljova]]''. Museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název ''Člověk a vesmír''. V museu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul [[Sojuz 27\|Sojuzu 27]] či skafandr československého kosmonauta [[Vladimír Remek\|Vladimíra Remka]]. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo [[Lunochod]]u 2. Je zde dokumentováno také zapojení bývalého prezidenta Ukrajiny [[Leonid Kučma\|Leonida Kučmy]], který byl dlouholetým ředitelem závodu Južnoje, kde se v utajení vyráběly komponenty kosmických raket.<ref> {{Citace periodika	+	[[Sergej Koroljov\|Nejslavnějšího ze svých rodáků]] město uctilo založením ''[[Muzeum kosmonautiky imeni Koroljova\|Musea kosmonautiky imeni Koroljova]]''. Museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název ''Člověk a vesmír''. V museu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul [[Sojuz 27\|Sojuzu 27]] či skafandr československého kosmonauta [[Vladimír Remek\|Vladimíra Remka]]. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo [[Lunochod]]u 2. Je zde dokumentováno také zapojení bývalého prezidenta Ukrajiny [[Leonid Kučma\|Leonida Kučmy]], který byl dlouholetým ředitelem závodu Južnoje, kde se v utajení vyráběly komponenty kosmických raket.<ref> {{Citace periodika
	\| příjmení =		\| příjmení =
	\| jméno =		\| jméno =
Řádka 54:		Řádka 54:

	== Rodáci Žytomyru ==		== Rodáci Žytomyru ==
-	[[Soubor:Svyato-Preobrajenskiy-Sobor Zhytomyr 2008.jpg\|thumb\|''Preobraženskyj sobor'' v Žytomyru.]]	+	[[Soubor:Svyato-Preobrajenskiy-Sobor Zhytomyr 2008.jpg\|thumb\|220px\|''Preobraženskyj sobor'' v Žytomyru.]]
-	[[Soubor:Zhytomyr5.JPG\|thumb\|Náměstí Vítězství.]]	+	[[Soubor:Zhytomyr5.JPG\|thumb\|220px\|Náměstí Vítězství]]
	* [[Ossip Bernstein]] – francouzský šachový velmistr		* [[Ossip Bernstein]] – francouzský šachový velmistr
	* [[Tadeusz Borowski]] – polský spisovatel a novinář		* [[Tadeusz Borowski]] – polský spisovatel a novinář
Řádka 86:		Řádka 86:
	* [http://www.cosmosmuseum.info/ Koroljovovo museum kosmonautiky (ukrajinsky, rusky, anglicky)]		* [http://www.cosmosmuseum.info/ Koroljovovo museum kosmonautiky (ukrajinsky, rusky, anglicky)]

-	{{Commonscat\|Zhytomyr}}	+
-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Zhytomyr}}{{Commonscat\|Zhytomyr}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Města na Ukrajině]]		[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
	[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]		[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]

Sysop: 1 revizi

2013-05-15T15:28:34Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 15. 5. 2013, 15:28

Student85: Nahrazení textu „884“ textem „884“

2010-07-29T17:03:12Z

Nahrazení textu „884“ textem „884“

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Žytomyr
| orig.jméno = Житомир
| znak = Soubor:Zhytomyr-COA.PNG
| vlajka = Soubor:Flag of Zhytomyr.gif
| stát = Ukrajina
| pojem.nižší.celek = Oblast
| název.nižší.celek = [[Soubor:Flag_of_Zhytomyr_Oblast.png|22px|vlajka]] [[Žytomyrská oblast|Žytomyrská]]
| admin.děl = 2 [[rajón]]y
| rozloha = 65
| obyvatelé = 272 000
| rok = 2009
| hustota = 4192
| etnické.složení = [[Ukrajinci]] (90 %), [[Rusové]], [[Poláci]]
| nábož.složení = [[Pravoslaví|Pravoslavné křesťanství]], [[katolictví]]
| souřadnice = {{coor dms|50|15|0|N|s|28|40|0|E|v|city_region:UA_type:range_scale:1000000}}
| nad.výš = 221
| PSČ = 10000 - 10036
| telefon = +380 412
| starosta = Vira Šeludčenko
| web = www.zt-rada.gov.ua
| mapa =Image:Location_of_Zhytomyr_City_in_Ukraine.png
}}

'''Žytomyr''' nebo též počeštěně '''Žitomír''' ([[ukrajinština|ukrajinsky]] Житомир / ''Žytomyr''; [[ruština|rusky]] Житомир / ''Žitomír''; polsky ''Żytomierz'') je historické město ležící na severozápadě [[Ukrajina|Ukrajiny]] na řece [[Teteriv]], zhruba 130 km západně od [[Kyjev]]a; je střediskem [[Žytomyrská oblast|Žytomyrské oblasti]] a největším městem i kulturním a hospodářským centrem regionu [[Volyň]]. V roce 2006 zde žilo přes 275 000 obyvatel.

== Dějiny ==
Žytomyr patří k nejstarším městům na Ukrajině a býval jedním z důležitých středisek [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]]. První zmínky pocházejí již z roku 884. Roku 1320 se stal součástí [[Litva|Litvy]], roku 1569 pak sjednoceného [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevského státu]]. V té době zde vznikla také početná [[Židé na Ukrajině|židovská komunita]].

Roku 1648 bylo město obléháno [[Bohdan Chmelnický|Bohdanem Chmelnickým]]. Pod [[Ruské impérium|ruskou]] správu přešlo po [[dělení Polska]] roku 1793 a brzy nato se stalo sídlem [[Volyňská gubernie|Volyňské gubernie]]. Koncem 19. století tvořili Židé třetinu ze 70 000 obyvatel; fungoval zde rabínský seminář a vyrůstaly zde mnohé osobnosti židovské kultury, mj. [[Chajim Nachman Bialik]]. Židovská komunita byla největší obětí nacistické okupace v letech [[1941]]—[[1944]]. Od roku [[1937]] je Žytomyr sídlem [[Žytomyrské oblasti]] (do roku [[1991]] [[Ukrajinská SSR|Ukrajinské SSR]], nyní nezávislé Ukrajiny).

== Kultura ==
V Žytomyru funguje vedle literárního muzea a dalších institucí také Konzervatoř [[Viktor Kosenko|Viktora Kosenka]]. Z města pochází mnoho hudebníků a skladatelů. Je zde 10 vysokých škol převážně technického zaměření.
[[Soubor:Korolev-museum-zhytomyr.jpg|thumb|left|Koroljovovo museum]]

=== Koroljovovo museum ===
[[Sergej Koroljov|Nejslavnějšího ze svých rodáků]] město uctilo založením ''[[:uk:Музей космонавтики імені Сергія Павловича Корольова|Musea kosmonautiky imeni Koroljova]]''. Museum má dvě části, první je věnována Ukrajině, druhá expozice má název ''Člověk a vesmír''. V museu je mnoho originálních exponátů z historie kosmonautiky, např. návratový modul [[Sojuz 27|Sojuzu 27]] či skafandr československého kosmonauta [[Vladimír Remek|Vladimíra Remka]]. Je zde i mnoho různých maket, např. lodi Sojuz nebo [[Lunochod]]u 2. Je zde dokumentováno také zapojení bývalého prezidenta Ukrajiny [[Leonid Kučma|Leonida Kučmy]], který byl dlouholetým ředitelem závodu Južnoje, kde se v utajení vyráběly komponenty kosmických raket.<ref> {{Citace periodika
| příjmení =
| jméno =
| autor = Pavol Hajla
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = Žitomirské múzeum Imeni Koroľova
| periodikum = Letectví a kosmonautika
| odkaz na periodikum =
| rok = 2006
| měsíc =
| ročník = 82
| číslo = 9
| strany = 86-87
| url =
| issn = 0024-1156
}}</ref>

== Rodáci Žytomyru ==
[[Soubor:Svyato-Preobrajenskiy-Sobor Zhytomyr 2008.jpg|thumb|''Preobraženskyj sobor'' v Žytomyru.]]
[[Soubor:Zhytomyr5.JPG|thumb|Náměstí Vítězství.]]
* [[Ossip Bernstein]] – francouzský šachový velmistr
* [[Tadeusz Borowski]] – polský spisovatel a novinář
* [[Jarosław Dąbrowski]] – polský revolucionář a generál
* [[Vladimír Galaktionovič Korolenko|Vladimir Korolenko]] – ruský spisovatel
* [[Sergej Koroljov]] – sovětský konstruktér
* [[Borys Ljatošynskyj]] – ukrajinský skladatel a dirigent
* [[Oleh Olžyč]] – ukrajinský básník, člen [[Organizace ukrajinských nacionalistů|OUN]]
* [[Myroslav Popovyč]] – současný ukrajinský filosof a spisovatel
* [[Svjatoslav Richter]] – ruský pianista
* [[Valerij Ševčuk]] – ukrajinský spisovatel

== Hospodářství ==
Ve městě je zastoupen především sklářský, strojírenský, chemický a obuvnický průmysl, vyrábějí se tkaniny, autodíly a [[obráběcí stroj]]e.
== Doprava ==
Žytomyr je poměrně významným dopravním uzlem. Leží na křižovatce hlavní silnice spojující Kyjev se západní Ukrajinou (součást [[evropská silnice|evropského tahu]] [[E40]]) a trasy vedoucí z [[Bělorusko|Běloruska]] na [[Vinnycja|Vinnycji]] a do [[Moldavsko|Moldavska]]. Funguje zde mezinárodní letiště.
V Žytomyru se sbíhá pět železničních tratí, které jsou však vesměs jednokolejné a nepatří mezi hlavní tahy. Město má denně spojení s [[Kyjev]]em, [[Moskva|Moskvou]], [[Charkov]]em, [[Petrohrad]]em, [[Kišiněv]]em a [[Oděsa|Oděsou]], cílem regionálních spojů je pak [[Korosteň]], [[Korostyšiv]], [[Fastiv]], [[Berdyčiv]] a [[Novohrad-Volynskyj]].
Jako v jednom z prvních ukrajinských měst zde byla roku 1899 [[tramvajová doprava]]. Po doplnění [[trolejbus]]y roku [[1962]] prošla útlumem; jedna z hlavních linek však přežila i hospodářskou krizi konce 20. století a funguje dodnes. Trolejbusových linek je v provozu 18.

=== Související články ===
* [[Volyňští Češi]]
* [[Žytomyrsko-berdyčevská operace]]

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://zt-rada.gov.ua/ Oficiální stránky městské rady (ukrajinsky)]
* [http://www.city.zt.ua/ Žytomyr: dějiny a kultura (ukrajinsky)]
* [http://zhzh.info/ Журнал Житомира (rusky)]
* [http://www.cosmosmuseum.info/ Koroljovovo museum kosmonautiky (ukrajinsky, rusky, anglicky)]

{{Commonscat|Zhytomyr}}
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města na Ukrajině]]
[[Kategorie:Žytomyrská oblast]]