<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=2._skupina</id>
		<title>2. skupina - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=2._skupina"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-29T12:10:37Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&amp;diff=116039&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&amp;diff=116039&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-05-01T11:45:58Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 1. 5. 2013, 11:45&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&amp;diff=116038&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&amp;diff=116038&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2010-04-07T15:13:17Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;{{Infobox Skupiny prvků PSP&lt;br /&gt;
|barva=yellow&lt;br /&gt;
|skupina před=Alkalický kov|Alkalické kovy&lt;br /&gt;
|skupina=2. skupina&lt;br /&gt;
|skupina za=3. skupina&lt;br /&gt;
|české označení=II. A&lt;br /&gt;
|mezinárodní označení=2&lt;br /&gt;
|elektronová konfigurace=ns&amp;lt;sup&amp;gt;2&amp;lt;/sup&amp;gt;&lt;br /&gt;
|valenční elektrony=2&lt;br /&gt;
|prvky=&lt;br /&gt;
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Beryllium|Be}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Hořčík|Mg}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Vápník|Ca}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Stroncium|Sr}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Baryum|Ba}}&lt;br /&gt;
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Radium|Ra}}&lt;br /&gt;
}}&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jako '''kovy alkalických zemin''' se označují pouze [[vápník]] (Ca) [[stroncium]] (Sr), [[baryum]] (Ba) a [[radium]] (Ra). Nesprávně se do této skupiny zařazují také kovy [[beryllium]] (Be) a [[hořčík]] (Mg). Prvky 2. skupiny [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky prvků]] se souhrně smí označovat starším názvem '''II.A skupina''' nebo novým mezinárodním označením '''2. skupina'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vlastnosti ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Image:Erdalkali.jpg|right|thumb|350px|Prvky 2. skupiny]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Beryllium]] a [[hořčík]] se velmi liší svými vlastnostmi od kovů alkalických zemin. Berylium je tvrdé (rýpe do skla), ale křehké (za normální teploty) a poměrně těžce tavitelné. Za červeného žáru je tažné. Špatně vede [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Hořčík je svými vlastnosti jakýsi předochd mezi beryliem a kovy alkalických zemin. Je středně tvrdý, lehký, tažný kov, těžší než [[voda]], vede hůře [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Hořčík lze díky jeho dobré tažnosti snadno válcovat na plechy a dráty. Ostatní kovy alkalických zemin mají podobné vlastnosti, s rostoucím protonovým číslem se samosebou liší výrazně svou hmotností. Jsou tedy poměrně měkké, reaktivní kovy, který se svými vlastnostmi více podobá vlastnostem [[alkalické kovy|alkalických kovů]]. V kapalném amoniaku se rozpouští za vzniku tmavěmodrých až černých roztoků. Patří k lepším vodičům elektrického proudu a tepla. Nejsou sice tolik reaktivní jako [[alkalické kovy]], ale je lepší je uchovávat pod [[petrolej]]em. Soli kovů alkalických zemin barví plamen.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Reaktivita ==&lt;br /&gt;
Reaktivita se ve 2. skupině [[periodická soustava prvků|periodické soustavy prvků]] velmi výrazně mění. Nejméně reaktivní je [[beryllium]] a nejvíce reaktivní je [[radium]]. Beryllium je na suchém [[vzduch]]u stabilní. S [[voda|vodou]] reaguje pouze na povrchu a pokrývá se tenkou vrstvou [[oxid beryllnatý|oxidu beryllnatého]], oxidace dále za normální teploty neprobíhá. Hořčík reaguje za normální teploty pomalu s [[kyslík]]em i s [[voda|vodou]]. Na suchém vzduchu se postupně [[pasivace|pasivuje]] a lze jej takto uchovávat i poměrně dlouhou dobu. S vodou reaguje hořčík za normální teploty velmi pomalu za vzniku [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. Při vyšší teplotě se hořčík slučuje velmi ochotně téměř se všemi prvky a i s některými sloučeninami. Kovy alkalických zemin jsou velmi reaktivní, reagují za pokojové teploty s [[kyslík]]em i [[Voda|vodou]] a při zahřátí se snadno slučují i s jinými prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Výskyt v přírodě ==&lt;br /&gt;
Všechny prvky 2. skupiny se v přírodě vyskytují v podobě svých sloučenin. Jelikož tyto sloučeniny nejsou iontového charakteru, tak se na rozdíl od [[alkalický kov|alkalických kovů]] vyskytují především jako minerály, které vytváří povrch naší planety. To platí především pro [[hořčík]] a [[vápník]], které patří mezi deset nejzastoupenějších prvků na naší planetě a vytváří dokonce celá pohoří - např. [[Dolomity]]. Prvky 2. skupiny se až na [[beryllium]] také v malém množství vyskytují v mořské vodě, odkud se dají získávat. Jejich hlavní zdroje jsou však v přírodě jejich minerály.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Získávání a výroba ==&lt;br /&gt;
Jak již bylo řečeno, tak se prvky 2. skupiny získávají především z hornin nebo jejich minerálů. [[Vápník]] a [[hořčík]] lze díky jejich větší koncentraci v mořské vodě získávat také odtud. Získávání kovů z mořské vody je popsáno na stránce o [[alkalický kov|alkalických kovech]]. Z hornin se kovy získávají především pražným způsobem, při kterém se nerost rozloží na oxid kovu a odtud se [[redukce|vyredukuje]]. [[Oxid]]y kovů alkalických zemin se redukují [[hliník]]em. nebo [[křemík]]em. [[Hořčík]] se získává především [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] nebo redukcí [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[křemík]]em. [[Beryllium]] se získává redukcí [[fluorid beryllnatý|fluoridu beryllnatého]] hořčíkem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Využití ==&lt;br /&gt;
Z elementárních kovů má největší využití [[beryllium]], které se používá jako součást moderátorových tyčí v [[jaderná energetika|jaderné energetice]], ve slitinách s [[měď|mědí]] v [[elektrotechnika|elektrotechnice]] a v podobě dalších velmi pevných a lehkých slitin ke konstrukci [[letadlo|letadel]] a [[raketa|vesmírných raket]]. Jako elementární kov se také využívá hořčík a to zejména v podobě svých slitin s [[hliník]]em, [[měď|mědí]] a dalšími [[kov]]y, dále se využívá jako dobré [[redukční činidlo]] k [[redukce|redukci]] jiných kovů z jejich sloučenin a v ohňostrojích k zesílení světelného efektu, protože při jeho hoření vzniká velmi intenzivní bílé světlo. Kovy alkalických zemin nemají ve své nesloučené podobě prakticky žádné významné využití. V podobě svých [[sloučenina|sloučenin]] však patří k velmi využívaným [[chemický prvek|prvkům]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Mnemotechnická pomůcka ==&lt;br /&gt;
'''Bě'''žela '''M'''a'''g'''da '''Ca'''ňonem, '''Sr'''azila '''Ba'''lvan '''Ra'''menem.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Související články ==&lt;br /&gt;
*[[Beryllium]]&lt;br /&gt;
*[[Hořčík]]&lt;br /&gt;
*[[Vápník]]&lt;br /&gt;
*[[Stroncium]]&lt;br /&gt;
*[[Baryum]]&lt;br /&gt;
*[[Radium]]&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Literatura ==&lt;br /&gt;
* Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8 ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze])&lt;br /&gt;
*Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961&lt;br /&gt;
*N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
{{Tabulka prvků}}&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Chemické prvky]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>