http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=2._skupina2. skupina - Historie editací2026-04-29T12:10:37ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&diff=116039&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-05-01T11:45:58Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 1. 5. 2013, 11:45</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=2._skupina&diff=116038&oldid=prevSysop: 1 revizi2010-04-07T15:13:17Z<p>1 revizi</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Infobox Skupiny prvků PSP<br />
|barva=yellow<br />
|skupina před=Alkalický kov|Alkalické kovy<br />
|skupina=2. skupina<br />
|skupina za=3. skupina<br />
|české označení=II. A<br />
|mezinárodní označení=2<br />
|elektronová konfigurace=ns<sup>2</sup><br />
|valenční elektrony=2<br />
|prvky=<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Beryllium|Be}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Hořčík|Mg}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Vápník|Ca}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Stroncium|Sr}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Baryum|Ba}}<br />
{{Infobox Skupiny prvků PSP prvek|Radium|Ra}}<br />
}}<br />
<br />
Jako '''kovy alkalických zemin''' se označují pouze [[vápník]] (Ca) [[stroncium]] (Sr), [[baryum]] (Ba) a [[radium]] (Ra). Nesprávně se do této skupiny zařazují také kovy [[beryllium]] (Be) a [[hořčík]] (Mg). Prvky 2. skupiny [[periodická tabulka prvků|periodické tabulky prvků]] se souhrně smí označovat starším názvem '''II.A skupina''' nebo novým mezinárodním označením '''2. skupina'''.<br />
<br />
== Vlastnosti ==<br />
<br />
[[Image:Erdalkali.jpg|right|thumb|350px|Prvky 2. skupiny]]<br />
<br />
[[Beryllium]] a [[hořčík]] se velmi liší svými vlastnostmi od kovů alkalických zemin. Berylium je tvrdé (rýpe do skla), ale křehké (za normální teploty) a poměrně těžce tavitelné. Za červeného žáru je tažné. Špatně vede [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Hořčík je svými vlastnosti jakýsi předochd mezi beryliem a kovy alkalických zemin. Je středně tvrdý, lehký, tažný kov, těžší než [[voda]], vede hůře [[elektrický proud]] a [[teplo]]. Hořčík lze díky jeho dobré tažnosti snadno válcovat na plechy a dráty. Ostatní kovy alkalických zemin mají podobné vlastnosti, s rostoucím protonovým číslem se samosebou liší výrazně svou hmotností. Jsou tedy poměrně měkké, reaktivní kovy, který se svými vlastnostmi více podobá vlastnostem [[alkalické kovy|alkalických kovů]]. V kapalném amoniaku se rozpouští za vzniku tmavěmodrých až černých roztoků. Patří k lepším vodičům elektrického proudu a tepla. Nejsou sice tolik reaktivní jako [[alkalické kovy]], ale je lepší je uchovávat pod [[petrolej]]em. Soli kovů alkalických zemin barví plamen.<br />
<br />
== Reaktivita ==<br />
Reaktivita se ve 2. skupině [[periodická soustava prvků|periodické soustavy prvků]] velmi výrazně mění. Nejméně reaktivní je [[beryllium]] a nejvíce reaktivní je [[radium]]. Beryllium je na suchém [[vzduch]]u stabilní. S [[voda|vodou]] reaguje pouze na povrchu a pokrývá se tenkou vrstvou [[oxid beryllnatý|oxidu beryllnatého]], oxidace dále za normální teploty neprobíhá. Hořčík reaguje za normální teploty pomalu s [[kyslík]]em i s [[voda|vodou]]. Na suchém vzduchu se postupně [[pasivace|pasivuje]] a lze jej takto uchovávat i poměrně dlouhou dobu. S vodou reaguje hořčík za normální teploty velmi pomalu za vzniku [[hydroxid hořečnatý|hydroxidu hořečnatého]]. Při vyšší teplotě se hořčík slučuje velmi ochotně téměř se všemi prvky a i s některými sloučeninami. Kovy alkalických zemin jsou velmi reaktivní, reagují za pokojové teploty s [[kyslík]]em i [[Voda|vodou]] a při zahřátí se snadno slučují i s jinými prvky.<br />
<br />
== Výskyt v přírodě ==<br />
Všechny prvky 2. skupiny se v přírodě vyskytují v podobě svých sloučenin. Jelikož tyto sloučeniny nejsou iontového charakteru, tak se na rozdíl od [[alkalický kov|alkalických kovů]] vyskytují především jako minerály, které vytváří povrch naší planety. To platí především pro [[hořčík]] a [[vápník]], které patří mezi deset nejzastoupenějších prvků na naší planetě a vytváří dokonce celá pohoří - např. [[Dolomity]]. Prvky 2. skupiny se až na [[beryllium]] také v malém množství vyskytují v mořské vodě, odkud se dají získávat. Jejich hlavní zdroje jsou však v přírodě jejich minerály.<br />
<br />
== Získávání a výroba ==<br />
Jak již bylo řečeno, tak se prvky 2. skupiny získávají především z hornin nebo jejich minerálů. [[Vápník]] a [[hořčík]] lze díky jejich větší koncentraci v mořské vodě získávat také odtud. Získávání kovů z mořské vody je popsáno na stránce o [[alkalický kov|alkalických kovech]]. Z hornin se kovy získávají především pražným způsobem, při kterém se nerost rozloží na oxid kovu a odtud se [[redukce|vyredukuje]]. [[Oxid]]y kovů alkalických zemin se redukují [[hliník]]em. nebo [[křemík]]em. [[Hořčík]] se získává především [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[chlorid hořečnatý|chloridu hořečnatého]] nebo redukcí [[oxid hořečnatý|oxidu hořečnatého]] [[křemík]]em. [[Beryllium]] se získává redukcí [[fluorid beryllnatý|fluoridu beryllnatého]] hořčíkem.<br />
<br />
== Využití ==<br />
Z elementárních kovů má největší využití [[beryllium]], které se používá jako součást moderátorových tyčí v [[jaderná energetika|jaderné energetice]], ve slitinách s [[měď|mědí]] v [[elektrotechnika|elektrotechnice]] a v podobě dalších velmi pevných a lehkých slitin ke konstrukci [[letadlo|letadel]] a [[raketa|vesmírných raket]]. Jako elementární kov se také využívá hořčík a to zejména v podobě svých slitin s [[hliník]]em, [[měď|mědí]] a dalšími [[kov]]y, dále se využívá jako dobré [[redukční činidlo]] k [[redukce|redukci]] jiných kovů z jejich sloučenin a v ohňostrojích k zesílení světelného efektu, protože při jeho hoření vzniká velmi intenzivní bílé světlo. Kovy alkalických zemin nemají ve své nesloučené podobě prakticky žádné významné využití. V podobě svých [[sloučenina|sloučenin]] však patří k velmi využívaným [[chemický prvek|prvkům]].<br />
<br />
== Mnemotechnická pomůcka ==<br />
'''Bě'''žela '''M'''a'''g'''da '''Ca'''ňonem, '''Sr'''azila '''Ba'''lvan '''Ra'''menem.<br />
<br />
== Související články ==<br />
*[[Beryllium]]<br />
*[[Hořčík]]<br />
*[[Vápník]]<br />
*[[Stroncium]]<br />
*[[Baryum]]<br />
*[[Radium]]<br />
<br />
== Literatura ==<br />
* Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. ISBN 80-7080-504-8 ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze])<br />
*Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961<br />
*N. N. Greenwood - A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9<br />
<br />
{{Tabulka prvků}}<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Chemické prvky]]</div>Sysop