<?xml version="1.0"?>
<?xml-stylesheet type="text/css" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/skins/common/feed.css?270"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=AT%26T</id>
		<title>AT&amp;T - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=AT%26T"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;action=history"/>
		<updated>2026-05-06T00:45:25Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.16.5</generator>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;diff=1146772&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: + Výrazné vylepšení</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;diff=1146772&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2016-11-20T20:54:30Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;+ Výrazné vylepšení&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
			&lt;col class='diff-marker' /&gt;
			&lt;col class='diff-content' /&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 20. 11. 2016, 20:54&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:At&amp;amp;tPhone.JPG|thumb|[[Telefonní budka]] firmy '''AT&amp;amp;T''']]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''AT&amp;amp;T''' ([[Angličtina|&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;anglicky&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;: &lt;/ins&gt;American Telephone and Telegraph) je [[Spojené státy americké|americká]] telekomunikační společnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''AT&amp;amp;T''' ([[Angličtina|&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;angl.&lt;/del&gt;]] American Telephone and Telegraph&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;) ({{Nyse|T}}&lt;/del&gt;) je [[Spojené státy americké|americká]] telekomunikační společnost.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;AT&amp;amp;T byla zapsána na [[New York Stock Exchange|New Yorské burze]] (NYSE). Po určitou dobu byla největší telefonní společností na světě s největší kabelovou sítí. V jejich laboratořích (Bell Labs) se zrodil mimo jiné operační systém [[UNIX]] a jazyk [[C (programovací jazyk)|C]] a [[C++]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;AT&amp;amp;T byla zapsána na [[New York Stock Exchange|New Yorské burze]] (NYSE). Po určitou dobu byla největší telefonní společností na světě s největší kabelovou sítí. V jejich laboratořích (Bell Labs) se zrodil mimo jiné operační systém [[UNIX]] a jazyk [[C (programovací jazyk)|C]] a [[C++]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koule, která je logem firmy, byla vytvořena Saulem Bassem v roce [[1983]]. Pojmenoval ji Hvězdné smetí. Inspirací pro něj byla série filmů [[Hvězdné války|Hvězdných válek]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Koule, která je logem firmy, byla vytvořena Saulem Bassem v roce [[1983]]. Pojmenoval ji Hvězdné smetí. Inspirací pro něj byla série filmů [[Hvězdné války|Hvězdných válek]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 7:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od roku 1924 trvaly spory, které skončily 8. ledna 1982, po nichž byla AT&amp;amp;T uznána za monopol Ministerstvem spravedlnosti USA. 1. ledna 1984 se sedm regionálních společností oddělilo od původní a staly se neutrální (tzv. „Baby Bells“) a převzaly lokální telefonní linky. Jako důsledek toho spadla hodnota AT&amp;amp;T o 70%.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Od roku 1924 trvaly spory, které skončily 8. ledna 1982, po nichž byla AT&amp;amp;T uznána za monopol Ministerstvem spravedlnosti USA. 1. ledna 1984 se sedm regionálních společností oddělilo od původní a staly se neutrální (tzv. „Baby Bells“) a převzaly lokální telefonní linky. Jako důsledek toho spadla hodnota AT&amp;amp;T o 70%.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1996 se AT&amp;amp;T&amp;nbsp; vyznačovala svojí produkcí a technologii. Bellova Laboratoř založila novou společnosti – Lucent Technologies. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 1996 se AT&amp;amp;T&amp;nbsp; vyznačovala svojí produkcí a technologii. Bellova Laboratoř založila novou společnosti – Lucent Technologies. &amp;nbsp;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;S poklesem mezinárodních telefonních rozhovorů, které nabízela AT&amp;amp;T, došlo k pádu na trhu. 27. ledna 2005 vydaly noviny [[New York Times]] zprávu, že &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;SBC Communications&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]]&lt;/del&gt;, jedna z dceřiných společností, která vznikla v roce 1984, odkoupila AT&amp;amp;T za 16 miliard dolarů. Transakce se uskutečnila 18. listopadu 2005. Jelikož název společnosti AT&amp;amp;T byl v širokém povědomí veřejnosti, přejmenovala se firma SBC Communications na AT&amp;amp;T.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;S poklesem mezinárodních telefonních rozhovorů, které nabízela AT&amp;amp;T, došlo k pádu na trhu. 27. ledna 2005 vydaly noviny [[New York Times]] zprávu, že SBC Communications, jedna z dceřiných společností, která vznikla v roce 1984, odkoupila AT&amp;amp;T za 16 miliard dolarů. Transakce se uskutečnila 18. listopadu 2005. Jelikož název společnosti AT&amp;amp;T byl v širokém povědomí veřejnosti, přejmenovala se firma SBC Communications na AT&amp;amp;T.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 2006 společnost odkoupila operátora Cingular a v roce 2007 pozvolna změnila název nově vzniklé společnosti na AT&amp;amp;T.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;V roce 2006 společnost odkoupila operátora Cingular a v roce 2007 pozvolna změnila název nově vzniklé společnosti na AT&amp;amp;T.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;AT&amp;amp;T začala jako první na světě prodávat mobilní telefony iPhone od společnosti Apple. A to od 20. června 2007.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;AT&amp;amp;T začala jako první na světě prodávat mobilní telefony iPhone od společnosti Apple. A to od 20. června 2007.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;V roce 2011 se jednalo o sloučení společností AT&amp;amp;T a T-Mobile USA, čímž by ve Spojených státech vznikl jednoznačně největší provozovatel mobilních sítí. Se spojením společností nesouhlasilo americké ministerstvo spravedlnosti, které fúzi považovalo za omezení konkurence a možné zvýšení cen na trhu. Dalším důvodem bylo také podle federální komise nesplnění standardů pro schválení. Plán společnosti AT&amp;amp;T převzít mobilního operátora T-Mobile USA tak nakonec nevyšel.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace webu | titul = AT&amp;amp;T dává ruce pryč od mobilního operátora T-Mobile USA | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1202547-att-dava-ruce-pryc-od-mobilniho-operatora-t-mobile-usa | datum vydání = 2011-12-20 | datum přístupu = 2016-08-28 | vydavatel = Česká televize}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Dne 18. května 2014 společnost AT&amp;amp;T oznámila dohodu o nákupu DirecTV za 48,5 miliardy dolarů nebo za 67,1 miliardy dolarů zahrnující převzetí dluhu. Dohoda pomohla zvýšit tržní podíl a urychlila růst na latinskoamerickém trhu. Transakce byla uzavřena v červenci 2015.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Dne 7. listopadu 2014 oznámila nákup společnosti Iusacell s cílem vytvořit širší síť v severní Americe. Došlo ke spojení dvou společností a vzniku mobilního operátora AT&amp;amp;T Mexico.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;S neustále se zvyšující potřebou zákazníků po vyšší rychlosti a kapacitě internetu společnost na začátku roku 2016 oznámila, že začne s testováním páté generace bezdrátového připojení 5G, které by mělo nabídnout 10× až 100× větší rychlost než stávající 4G.&amp;lt;ref&amp;gt;{{Citace webu | titul = Společnost AT&amp;amp;T oznámila, že bude letos testovat novou generaci internetového připojení 5G | url = http://www.fio.sk/spravodajstvo/novinky-z-burzy-komentare/174801-spolecnost-at-t-oznamila-ze-bude-letos-testovat-novou-generaci-internetoveho-pripojeni-5g | datum vydání = 2016-02-15 | datum přístupu = 2016-08-28 | vydavatel = Fio banka}}&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Dne 29. března 2016 AT&amp;amp;T oznámila, že v květnu 2016 zvýší datové omezení u svých internetových služeb.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Historické finanční výsledky ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Finanční výsledky společnosti jsou reportovány akcionářům každý rok. Z tabulky vyplývá, že příjem společnosti se každým rokem zvyšuje. Jednotky jsou uvedené v milionech amerických dolarů. &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;{| class=&amp;quot;wikitable&amp;quot;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;! Year !! Revenues !! Expenses !! Net Income !! Tax Paid !! Earnings Per Share !! Total Debt&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 2014&amp;lt;ref name=&amp;quot;AT&amp;amp;T 2014 Annual Report&amp;quot;&amp;gt;[http://www.att.com/Investor/ATT_Annual/2014/downloads/att_ar2014_annualreport.pdf AT&amp;amp;T Annual Report], Retrieved 2015-07-07.&amp;lt;/ref&amp;gt;|| 132,447 || 120,701 || 6,518 || 3,442 || 1.19 || 76,011 &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 2013 || 128,752 || 98,273 || 18,553 || 9,224 || 3.39 || 69,290 &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 2012 || 127,434 || 114,437 || 7,539 || 2,900 || 1.25 || 66,358 &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 2011 || 126,726 || 117,505 || 4,184 || 2,532 || 0.66 || 61,300 &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|-&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;| 2010 || 124,280 || 104,707 || 19,864 || (1,162) || 3.36 || 58,971 &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;|}&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zásluhy AT&amp;amp;T ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Zásluhy AT&amp;amp;T ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== UNIX ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== UNIX ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z historického hlediska mají Bellovy laboratoře AT&amp;amp;T největší zásluhu na zrodu jednoho z nejrozšířenějších a nejdokonalejších počítačových operačních systémů, [[UNIX]]u. V 60. letech pracovaly AT&amp;amp;T společně s [[Massachusetts Institute of Technology]] a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[&lt;/del&gt;General Electric&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;]] &lt;/del&gt;na vývoji operačního systému [[Multics]]. Protože tento operační systém měl mnoho nevýhod a byl těžkopádný, přišli dva pracovníci AT&amp;amp;T, [[Ken Thompson]] a [[Dennis Ritchie]] v roce [[1969]] s elegantnějším řešením, které nazvali Unics (později byl název změněn na [[Unix]]). Tento operační systém byl natolik podařený, že v jeho vývoji AT&amp;amp;T pokračovaly až do devadesátých let dvacátého století, do fáze [[SYSTEM V]] Release 4. Poté prodaly práva k UNIXu společnosti [[Novell]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z historického hlediska mají Bellovy laboratoře AT&amp;amp;T největší zásluhu na zrodu jednoho z nejrozšířenějších a nejdokonalejších počítačových operačních systémů, [[UNIX]]u. V 60. letech pracovaly AT&amp;amp;T společně s [[Massachusetts Institute of Technology]] a General Electric na vývoji operačního systému [[Multics]]. Protože tento operační systém měl mnoho nevýhod a byl těžkopádný, přišli dva pracovníci AT&amp;amp;T, [[Ken Thompson]] a [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dennis M. Ritchie|&lt;/ins&gt;Dennis Ritchie]] v roce [[1969]] s elegantnějším řešením, které nazvali Unics (později byl název změněn na [[Unix]]). Tento operační systém byl natolik podařený, že v jeho vývoji AT&amp;amp;T pokračovaly až do devadesátých let dvacátého století, do fáze [[SYSTEM V]] Release 4. Poté prodaly práva k UNIXu společnosti [[Novell]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jazyk C ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Jazyk C ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Unix, který byl původně napsán v [[Assembler|assembleru]], později přepsal [[Dennis Ritchie]] do vyššího [[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jazyk &lt;/del&gt;C|jazyka C]], který k tomuto účelu vymyslel.&amp;nbsp; Jazyk C vzniknul z předcházejícího [[Jazyk B|jazyka B]], jehož autorem byl [[Ken Thompson]]. [[Jazyk C]], který koncem 60-tých let dvacátého století na půdě AT&amp;amp;T vznikl, je dodneška nejrozšířenějším nástrojem na programování operačních systémů a dalších aplikací.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;Unix, který byl původně napsán v [[Assembler|assembleru]], později přepsal [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Dennis M. Ritchie|&lt;/ins&gt;Dennis Ritchie]] do vyššího [[C &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(programovací jazyk)&lt;/ins&gt;|jazyka C]], který k tomuto účelu vymyslel.&amp;nbsp; Jazyk C vzniknul z předcházejícího [[Jazyk B|jazyka B]], jehož autorem byl [[Ken Thompson]]. [[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;C (programovací jazyk)|&lt;/ins&gt;Jazyk C]], který koncem 60-tých let dvacátého století na půdě AT&amp;amp;T vznikl, je dodneška nejrozšířenějším nástrojem na programování operačních systémů a dalších aplikací.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Zdroje &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Reference &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*&amp;nbsp; (úvodní odstavec a &amp;quot;Historie&amp;quot;)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;-&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #ffa; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Kategorie:Americké telekomunikační firmy]]&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;#160;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #eee; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt;&amp;nbsp;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background: #cfc; color:black; font-size: smaller;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;color: red; font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kategorie:Americké firmy]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;diff=463355&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: 1 revizi</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;diff=463355&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2013-12-13T10:09:58Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;1 revizi&lt;/p&gt;
&lt;table style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;
		&lt;tr valign='top'&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
		&lt;td colspan='1' style=&quot;background-color: white; color:black;&quot;&gt;Verze z 13. 12. 2013, 10:09&lt;/td&gt;
		&lt;/tr&gt;&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;diff=463354&amp;oldid=prev</id>
		<title>Sysop: Nahrazení textu</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=AT%26T&amp;diff=463354&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2011-04-16T20:11:44Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Nahrazení textu&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:At&amp;amp;tPhone.JPG|thumb|[[Telefonní budka]] firmy '''AT&amp;amp;T''']]&lt;br /&gt;
'''AT&amp;amp;T''' ([[Angličtina|angl.]] American Telephone and Telegraph) ({{Nyse|T}}) je [[Spojené státy americké|americká]] telekomunikační společnost.&lt;br /&gt;
AT&amp;amp;T byla zapsána na [[New York Stock Exchange|New Yorské burze]] (NYSE). Po určitou dobu byla největší telefonní společností na světě s největší kabelovou sítí. V jejich laboratořích (Bell Labs) se zrodil mimo jiné operační systém [[UNIX]] a jazyk [[C (programovací jazyk)|C]] a [[C++]].&lt;br /&gt;
Koule, která je logem firmy, byla vytvořena Saulem Bassem v roce [[1983]]. Pojmenoval ji Hvězdné smetí. Inspirací pro něj byla série filmů [[Hvězdné války|Hvězdných válek]].&lt;br /&gt;
== Historie ==&lt;br /&gt;
Společnost AT&amp;amp;T byla založena 3. března 1885, měla sloužit jako celostátní telefonická síť. Činnost začala AT&amp;amp;T v [[New York]]u. Sedm let poté se síť rozšířila do Chicaga a v roce [[1915]] do San Franciska. V roce [[1927]] bylo vytvořeno transatlantické spojení a používalo při tom rádio. Teprve v roce [[1957]] bylo vytvořeno kabelové spojení.&lt;br /&gt;
Od roku 1924 trvaly spory, které skončily 8. ledna 1982, po nichž byla AT&amp;amp;T uznána za monopol Ministerstvem spravedlnosti USA. 1. ledna 1984 se sedm regionálních společností oddělilo od původní a staly se neutrální (tzv. „Baby Bells“) a převzaly lokální telefonní linky. Jako důsledek toho spadla hodnota AT&amp;amp;T o 70%.&lt;br /&gt;
V roce 1996 se AT&amp;amp;T  vyznačovala svojí produkcí a technologii. Bellova Laboratoř založila novou společnosti – Lucent Technologies. &lt;br /&gt;
S poklesem mezinárodních telefonních rozhovorů, které nabízela AT&amp;amp;T, došlo k pádu na trhu. 27. ledna 2005 vydaly noviny [[New York Times]] zprávu, že [[SBC Communications]], jedna z dceřiných společností, která vznikla v roce 1984, odkoupila AT&amp;amp;T za 16 miliard dolarů. Transakce se uskutečnila 18. listopadu 2005. Jelikož název společnosti AT&amp;amp;T byl v širokém povědomí veřejnosti, přejmenovala se firma SBC Communications na AT&amp;amp;T.&lt;br /&gt;
V roce 2006 společnost odkoupila operátora Cingular a v roce 2007 pozvolna změnila název nově vzniklé společnosti na AT&amp;amp;T.&lt;br /&gt;
AT&amp;amp;T začala jako první na světě prodávat mobilní telefony iPhone od společnosti Apple. A to od 20. června 2007.&lt;br /&gt;
== Zásluhy AT&amp;amp;T ==&lt;br /&gt;
=== UNIX ===&lt;br /&gt;
Z historického hlediska mají Bellovy laboratoře AT&amp;amp;T největší zásluhu na zrodu jednoho z nejrozšířenějších a nejdokonalejších počítačových operačních systémů, [[UNIX]]u. V 60. letech pracovaly AT&amp;amp;T společně s [[Massachusetts Institute of Technology]] a [[General Electric]] na vývoji operačního systému [[Multics]]. Protože tento operační systém měl mnoho nevýhod a byl těžkopádný, přišli dva pracovníci AT&amp;amp;T, [[Ken Thompson]] a [[Dennis Ritchie]] v roce [[1969]] s elegantnějším řešením, které nazvali Unics (později byl název změněn na [[Unix]]). Tento operační systém byl natolik podařený, že v jeho vývoji AT&amp;amp;T pokračovaly až do devadesátých let dvacátého století, do fáze [[SYSTEM V]] Release 4. Poté prodaly práva k UNIXu společnosti [[Novell]].&lt;br /&gt;
=== Jazyk C ===&lt;br /&gt;
Unix, který byl původně napsán v [[Assembler|assembleru]], později přepsal [[Dennis Ritchie]] do vyššího [[Jazyk C|jazyka C]], který k tomuto účelu vymyslel.  Jazyk C vzniknul z předcházejícího [[Jazyk B|jazyka B]], jehož autorem byl [[Ken Thompson]]. [[Jazyk C]], který koncem 60-tých let dvacátého století na půdě AT&amp;amp;T vznikl, je dodneška nejrozšířenějším nástrojem na programování operačních systémů a dalších aplikací.&lt;br /&gt;
== Zdroje ==&lt;br /&gt;
*  (úvodní odstavec a &amp;quot;Historie&amp;quot;)&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Americké telekomunikační firmy]]&lt;br /&gt;
{{Článek z Wikipedie}}&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Sysop</name></author>	</entry>

	</feed>