Afghánistán - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“

2022-10-07T09:06:06Z

Nahrazení textu „http://www.zvedavec.org“ textem „http://www.zvedavec.news“

← Starší verze		Verze z 7. 10. 2022, 09:06
Řádka 65:		Řádka 65:
	[[Soubor:Artilleryman of the Afghan National Army.jpg\|thumb\|240px\|[[Dělostřelectvo]] afghánské armády]]		[[Soubor:Artilleryman of the Afghan National Army.jpg\|thumb\|240px\|[[Dělostřelectvo]] afghánské armády]]
	{{viz též\|Operace Trvalá svoboda}}		{{viz též\|Operace Trvalá svoboda}}
-	[[Spojené státy americké\|USA]] a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po [[terorismus\|teroristických]] útocích [[11. září]] [[2001]] [[Tálibán]]. Na konci roku [[2001]] se lídři afghánských opozičních stran sešli v [[Bonn]]u, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci [[2001]] byl jmenován [[Hamíd Karzáí]] předsedou prozatímní vlády, v roce [[2002]] tzv. prozatímním ({{cizojazyčně\|en\|interim}}) prezidentem a [[9. říjen\|9. října]] [[2004]] vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu [[Tálibán]]u se dá říci, že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země, Karzáí pouze oblast hlavního města<ref>[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 Nekonečná válka], Eric Margolis, [[19. duben]] [[2007]]</ref> a vojenští velitelé zbytek země.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism ([http://www.zvedavec.~~org~~/komentare/2008/03/2486-afghanska-mise-speje-k-nezdaru.htm česky])</ref>	+	[[Spojené státy americké\|USA]] a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po [[terorismus\|teroristických]] útocích [[11. září]] [[2001]] [[Tálibán]]. Na konci roku [[2001]] se lídři afghánských opozičních stran sešli v [[Bonn]]u, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci [[2001]] byl jmenován [[Hamíd Karzáí]] předsedou prozatímní vlády, v roce [[2002]] tzv. prozatímním ({{cizojazyčně\|en\|interim}}) prezidentem a [[9. říjen\|9. října]] [[2004]] vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu [[Tálibán]]u se dá říci, že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země, Karzáí pouze oblast hlavního města<ref>[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 Nekonečná válka], Eric Margolis, [[19. duben]] [[2007]]</ref> a vojenští velitelé zbytek země.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism ([http://www.zvedavec.news/komentare/2008/03/2486-afghanska-mise-speje-k-nezdaru.htm česky])</ref>

	== Administrativní rozdělení ==		== Administrativní rozdělení ==

Sysop: + Afghánistán má Gigantické zásoby prvků — Lithium, Zlato, Měď a mnoho dalších (Ropa, Kobalt)...

2019-07-23T08:45:01Z

+ Afghánistán má Gigantické zásoby prvků — Lithium, Zlato, Měď a mnoho dalších (Ropa, Kobalt)...

← Starší verze		Verze z 23. 7. 2019, 08:45
Řádka 6:		Řádka 6:
	\|článek o vlajce=Afghánská vlajka		\|článek o vlajce=Afghánská vlajka
	\|znak= [[Soubor:Coat of arms of Afghanistan.png\|100px]]		\|znak= [[Soubor:Coat of arms of Afghanistan.png\|100px]]
-	\|mapa umístění= [[Soubor:Afghanistan (orthographic projection).png\|290px]]	+	\|mapa umístění= [[Soubor:Afghanistan (orthographic projection).png\|290px]]<br />[[Soubor:Mapa Afghánistánu.PNG\|290px\|Orientační mapka]]
	\|rozloha=647 500		\|rozloha=647 500
	\|rozlmisto=40		\|rozlmisto=40
Řádka 38:		Řádka 38:
	\|předvolba=93		\|předvolba=93
	\|čas=+4:30		\|čas=+4:30
-	}}	+	}}'''Afghánistán''' (Islámský stát Afghánistán; paštunsky: De'Afghánistán islámí daulat {{Cizojazyčně\|ps\|د افغانستان اسلامي دول}}, [[perština\|darijsky]]: Doulate eslámíje Afghánestán {{Cizojazyčně\|fa\|دولت اسلامی افغانستان}}) leží ve středu [[Asie]]. Země nemá přístup k moři. Na severu hraničí s [[Uzbekistán]]em (137 km) a [[Tádžikistán]]em (1206 km), na severovýchodě s [[Čína\|Čínou]] (76 km), na východě s [[Pákistán]]em (tzv. [[Durandova linie]], 2430 km), na západě s [[Írán]]em (936 km) a na severozápadě s [[Turkmenistán]]em (744 km).
-	'''Afghánistán''' (Islámský stát Afghánistán; paštunsky: De'Afghánistán islámí daulat {{Cizojazyčně\|ps\|د افغانستان اسلامي دول}}, [[perština\|darijsky]]: Doulate eslámíje Afghánestán {{Cizojazyčně\|fa\|دولت اسلامی افغانستان}}) leží ve středu [[Asie]]. Země nemá přístup k moři. Na severu hraničí s [[Uzbekistán]]em (137 km) a [[Tádžikistán]]em (1206 km), na severovýchodě s [[Čína\|Čínou]] (76 km), na východě s [[Pákistán]]em (tzv. [[Durandova linie]], 2430 km), na západě s [[Írán]]em (936 km) a na severozápadě s [[Turkmenistán]]em (744 km).	+

	== Historie ==		== Historie ==
Řádka 64:		Řádka 63:

	=== Operace Trvalá Svoboda ===		=== Operace Trvalá Svoboda ===
-	[[Soubor:Artilleryman of the Afghan National Army.jpg\|thumb\| [[Dělostřelectvo]] afghánské armády]]	+	[[Soubor:Artilleryman of the Afghan National Army.jpg\|thumb\|240px\|[[Dělostřelectvo]] afghánské armády]]
	{{viz též\|Operace Trvalá svoboda}}		{{viz též\|Operace Trvalá svoboda}}
	[[Spojené státy americké\|USA]] a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po [[terorismus\|teroristických]] útocích [[11. září]] [[2001]] [[Tálibán]]. Na konci roku [[2001]] se lídři afghánských opozičních stran sešli v [[Bonn]]u, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci [[2001]] byl jmenován [[Hamíd Karzáí]] předsedou prozatímní vlády, v roce [[2002]] tzv. prozatímním ({{cizojazyčně\|en\|interim}}) prezidentem a [[9. říjen\|9. října]] [[2004]] vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu [[Tálibán]]u se dá říci, že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země, Karzáí pouze oblast hlavního města<ref>[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 Nekonečná válka], Eric Margolis, [[19. duben]] [[2007]]</ref> a vojenští velitelé zbytek země.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism ([http://www.zvedavec.org/komentare/2008/03/2486-afghanska-mise-speje-k-nezdaru.htm česky])</ref>		[[Spojené státy americké\|USA]] a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po [[terorismus\|teroristických]] útocích [[11. září]] [[2001]] [[Tálibán]]. Na konci roku [[2001]] se lídři afghánských opozičních stran sešli v [[Bonn]]u, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci [[2001]] byl jmenován [[Hamíd Karzáí]] předsedou prozatímní vlády, v roce [[2002]] tzv. prozatímním ({{cizojazyčně\|en\|interim}}) prezidentem a [[9. říjen\|9. října]] [[2004]] vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu [[Tálibán]]u se dá říci, že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země, Karzáí pouze oblast hlavního města<ref>[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 Nekonečná válka], Eric Margolis, [[19. duben]] [[2007]]</ref> a vojenští velitelé zbytek země.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism ([http://www.zvedavec.org/komentare/2008/03/2486-afghanska-mise-speje-k-nezdaru.htm česky])</ref>

	== Administrativní rozdělení ==		== Administrativní rozdělení ==
-	[[Soubor:Afghanistan provinces numbered.png\|thumb\|~~250px~~\|Mapa afghánských provincií]]	+	[[Soubor:Afghanistan provinces numbered.png\|thumb\|240px\|Mapa afghánských provincií]]
-	~~[[Soubor:Mapa Afghánistánu.PNG\|thumb\|280px\|Orientační mapka Afghánistánu~~]]	+
	'''34 provincií''' (''velájat''):		'''34 provincií''' (''velájat''):
	{\|		{\|
Řádka 111:		Řádka 109:
	* <small>34</small> [[Zábol]]		* <small>34</small> [[Zábol]]
	\|}		\|}
-	* [http://www.afganistan.plan.pl Afghánistán Internetová mapa]

	== Přírodní podmínky ==		== Přírodní podmínky ==
Řádka 128:		Řádka 125:
	Afghánistán je velmi chudá země, vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka. Ekonomika velmi utrpěla politickým a vojenským neklidem a mezi lety [[1998]] a [[2001]] se k nim přidala i sucha. Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, oblečení, bydlení, lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou. Inflace zůstává vážným problémem. Po válce proti [[Tálibán]]u mnoho farmářů začalo pěstovat na [[export]] místo na výživu domácího obyvatelstva, např. se vrátilo k pěstování máku na výrobu [[opium\|opia]]. Afghánistán je zdaleka největším výrobcem [[heroin]]u na světě – mezi lety [[2004]] a [[2007]] se podíl ze světové produkci v této zemi zvýšil z 87 na 93 procent.<ref>http://xman.idnes.cz/afghanistan-cesta-k-heroinu-zacina-chudobou-a-valkami-p04-/xman-novinky.asp?c=A071109_132612_xman-novinky_mao</ref>		Afghánistán je velmi chudá země, vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka. Ekonomika velmi utrpěla politickým a vojenským neklidem a mezi lety [[1998]] a [[2001]] se k nim přidala i sucha. Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, oblečení, bydlení, lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou. Inflace zůstává vážným problémem. Po válce proti [[Tálibán]]u mnoho farmářů začalo pěstovat na [[export]] místo na výživu domácího obyvatelstva, např. se vrátilo k pěstování máku na výrobu [[opium\|opia]]. Afghánistán je zdaleka největším výrobcem [[heroin]]u na světě – mezi lety [[2004]] a [[2007]] se podíl ze světové produkci v této zemi zvýšil z 87 na 93 procent.<ref>http://xman.idnes.cz/afghanistan-cesta-k-heroinu-zacina-chudobou-a-valkami-p04-/xman-novinky.asp?c=A071109_132612_xman-novinky_mao</ref>

		+	Velkým paradoxem je fakt, že na území Afghanistánu jsou extrémně velké zásoby nerostných surovin, včetně kriticky důležitých prvků:
		+	* '''[[Lithium]]''', '''[[Zlato]]''', '''[[Měď]]''', '''[[Ropa]]''' a mnoho dalších, včetně [[Vzácné zeminy\|vzácných zemin]].
		+
		+	Díky tomu má Afghanistán gigantický ekonomický potenciál a v budoucnosti může patřit k velmi bohatým zemím světa.
	== Obyvatelstvo ==		== Obyvatelstvo ==
	Obyvatelstvo Afghánistánu se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou [[Paštunové]], další nejpočetnější jsou [[Tádžikové]], [[Uzbekové]] a [[Hazárové]]. Mezi další skupiny patří například [[Ajmakové]] a [[Turkmeni]]. Mezi nejdůležitější jazyky patří [[paštština\|paštu, či paštština]] a [[perština]] (darijština, či darí). Další jsou [[uzbečtina]] a [[turkmenština]]. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou [[islám\|muslimové]].		Obyvatelstvo Afghánistánu se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou [[Paštunové]], další nejpočetnější jsou [[Tádžikové]], [[Uzbekové]] a [[Hazárové]]. Mezi další skupiny patří například [[Ajmakové]] a [[Turkmeni]]. Mezi nejdůležitější jazyky patří [[paštština\|paštu, či paštština]] a [[perština]] (darijština, či darí). Další jsou [[uzbečtina]] a [[turkmenština]]. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou [[islám\|muslimové]].
-	[[Soubor:Kabul_TV_Hill_view.jpg\|thumb\|[[Kábul]]]]	+	[[Soubor:Kabul_TV_Hill_view.jpg\|thumb\|240px\|[[Kábul]]]]
-	[[Soubor:Herat_view_mosques.jpg\|thumb\|Herát]]	+	[[Soubor:Herat_view_mosques.jpg\|thumb\|240px\|Herát]]
	Velkým problémem pro obyvatele Afghánistánu z minulých a současných konfliktů jsou [[nášlapné miny]] a nevybuchlá munice. Každý jediný den 10 až 20 lidí ztratí končetinu nebo život,		Velkým problémem pro obyvatele Afghánistánu z minulých a současných konfliktů jsou [[nášlapné miny]] a nevybuchlá munice. Každý jediný den 10 až 20 lidí ztratí končetinu nebo život,
	nejvíce děti a zemědělci. V hlavním městě [[Mezinárodní červený půlměsíc]] spolupracuje s výrobnou umělých končetin a prostatických implantátů.		nejvíce děti a zemědělci. V hlavním městě [[Mezinárodní červený půlměsíc]] spolupracuje s výrobnou umělých končetin a prostatických implantátů.
Řádka 155:		Řádka 156:
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Seznam státních představitelů Afghánistánu]]		* [[Seznam státních představitelů Afghánistánu]]
-	* [[~~NATO#International Security Assistance Force (ISAF)~~\|ISAF]]	+	* [[Severoatlantická aliance\|ISAF]]
	* [[Provinční rekonstrukční tým]]		* [[Provinční rekonstrukční tým]]
	* [[Transafghánský plynovod]]		* [[Transafghánský plynovod]]
Řádka 161:		Řádka 162:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
		+	== Externí odkazy ==
		+	* [https://en.wikipedia.org/wiki/Mining_in_Afghanistan Wikipedia – Afghánistán má gigantické zásoby důležitých surovin (anglicky)]


-	{{Commonscat\|Afghanistan}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Afghanistan}}{{Commonscat\|Afghanistan}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Státy Asie]]		[[Kategorie:Státy Asie]]
	[[Kategorie:Afghánistán\| ]]		[[Kategorie:Afghánistán\| ]]
	[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]		[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]
	[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]		[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T23:12:06Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 23:12

Sysop: + Nová skrytá kategorie

2011-10-27T15:19:39Z

+ Nová skrytá kategorie

Nová stránka

{{Infobox stát|
|genitiv=Afghánistánu
|úřední název=د افغانستان اسلامي دولت (De'Afghánistán islámí daulat) دولت اسلامی افغانستان (Doulate eslámíje Afghánestán)
|úřední název česky=Islámský stát Afghánistán
|vlajka= [[Soubor:Flag of Afghanistan.png|120px]]
|článek o vlajce=Afghánská vlajka
|znak= [[Soubor:Coat of arms of Afghanistan.png|100px]]
|mapa umístění= [[Soubor:Afghanistan (orthographic projection).png|290px]]
|rozloha=647 500
|rozlmisto=40
|procent vody=zanedbatelné
|obyvatel=29 863 000
|obyvmisto=38
|obyvrok=odhad [[2005]]
|hustota=43
|hustmisto=125
|jazyk=[[paštó]], afghánská [[perština]] (darí)
|náboženství=[[islám]] 99 %, ostatní 1 %
|nejvyšší hora=[[Nošak]]
|výška nejvyšší hory=7485
|státní zřízení=islámská republika
|hlavní město=[[Kábul]]
|funkce1=prezident
|vládce1=[[Hamíd Karzáí]]
|funkce2=viceprezidenti
|vládce2=[[Ahmad Zia Masúd]] a [[Karim Chalílí]]
|článek o hymně=Afghánská hymna – Sououd-e-Melli
|hymna= <mp3player width='290'>File:Afghanistan.mp3</mp3player>
|datum vzniku=[[19. srpen|19. srpna]] [[1919]]
|způsob vzniku=nezávislost na [[Spojené království|Velké Británii]]
|měna=[[afghání]]
|kód měny=AFN
|ison=004
|iso3=AFG
|iso2=AF
|mpz=AFG
|doména=af
|předvolba=93
|čas=+4:30
}}
'''Afghánistán''' (Islámský stát Afghánistán; paštunsky: De'Afghánistán islámí daulat {{Cizojazyčně|ps|د افغانستان اسلامي دول}}, [[perština|darijsky]]: Doulate eslámíje Afghánestán {{Cizojazyčně|fa|دولت اسلامی افغانستان}}) leží ve středu [[Asie]]. Země nemá přístup k moři. Na severu hraničí s [[Uzbekistán]]em (137 km) a [[Tádžikistán]]em (1206 km), na severovýchodě s [[Čína|Čínou]] (76 km), na východě s [[Pákistán]]em (tzv. [[Durandova linie]], 2430 km), na západě s [[Írán]]em (936 km) a na severozápadě s [[Turkmenistán]]em (744 km).

== Historie ==
: ''Související informace lze nalézt také v článku'': [[Dějiny Afghánistánu]]
=== Historie do roku 1978 ===
Ve 3. století se zde rozkládala říše |Kušánů, v 6. století říše Hefthalitů. Od 7. století bylo území postupně připojováno k arabské říši. Koncem 14. století se stalo součástí říše Velkých Mughalů.

Moderní afghánský stát vznikl v roce 1746, poté získali kontrolu nad Afghánistánem Britové a podrželi si ji až do roku [[1919]]. Po krátké britsko-afghánské válce získala země za emíra [[Amanulláh]]a plnou suverenitu.

Historičtí vládci Afghánistánu patřili ke kmenu Abdalí, jejichž jméno bylo změněno na Durrání po nástupu [[Ahmad Šáh Durrání|Ahmada Šáha]].

Od roku 1900 bylo sesazeno jedenáct vládců nedemokratickým způsobem. Poslední období stability v Afghánistánu bylo mezi lety [[1933]] a [[1973]], kdy v zemi vládl král [[Záhir Šáh]]. V roce [[1973]] ale Záhirův švagr [[Muhammad Dáúd Chán]] zahájil nekrvavý puč. Dáúd a celá jeho rodina byli zavražděni v roce [[1978]], kdy afghánská [[komunismus|komunistická]] strana uspořádala převrat a převzala vládu v zemi.

=== Vláda komunistů a sovětská okupace ===
: ''Související informace lze nalézt také v článku'': [[Sovětská válka v Afghánistánu]]
V srpnu [[1979]] zahájila [[spojené státy americké|americká]] vláda financování protivládních [[mudžáhid]]ů s cílem donutit [[sovětský svaz|sovětskou]] vládu k intervenci. [[24. prosinec|24. prosince]] [[1979]] [[Sovětský svaz|SSSR]] [[Sovětská invaze do Afghánistánu|intervenoval]]. O dva dny později byl za pomoci sovětských zvláštních jednotek zavražděn prezident [[Hafizulláh Amín]] a místo něj dosazen [[Babrak Karmal]], bývalý velvyslanec v [[Československo|Československu]]. Tím začala [[Sovětská válka v Afghánistánu]], tvající 10 let (1979-1989).

[[Sovětská armáda|Sovětské armádě]] se nikdy nepodařilo dobýt celý Afghánistán. Sověti v zemi postupovali s neuvěřitelnou brutalitou: mnoho vesnic bylo vyvražděno pro pouhé podezření ze spolupráce mudžáhidy. Během bojů bylo zabito asi 1,4 miliónů lidí, převážně civilistů, a cca 4 milióny uprchly, převážně do [[Pákistán]]u. Nejkrvavější období války bylo prvních 18 měsíců po nástupu [[Gorbačov]]a, který tuto válku nechtěl a nařídil proto generalitě, že válku ''musí'' do roka vyhrát. Kvůli vzrůstajícímu mezinárodnímu tlaku a ztrátě asi 15 000 vojáků, zabitých [[mudžáhid]]y, trénovanými [[Spojené státy americké|USA]], [[Pákistán]]em a dalšími zahraničními vládami, se v roce [[1989]] [[Sovětský svaz|SSSR]] stáhl.

=== Islámský emirát Afghánistán ===
{{podrobně|Islámský emirát Afghánistán}}
{{podrobně|Tálibán#Historie hnutí}}
Boje mezi skupinami [[mudžáhid]]ů pokračovaly. Nejvážnější boje se odehrály v roce [[1994]], kdy bylo zabito 10 000 lidí při boji mezi dvěma frakcemi v [[Kábul]]u. Podporován [[Pákistán]]em vybudoval [[Tálibán]] nábožensko-politickou sílu a v roce [[1996]] převzal moc v zemi. [[Tálibán]] byl schopen ovládat 90 % země, nekontroloval jen území [[Severní aliance]] na severovýchodě. [[Tálibán]] se snažil o přísnou interpretaci [[islám]]ského práva [[šaría|šarí’a]]. Aliance [[Pákistán]]u s [[Tálibán]]em poskytovala útočiště [[islám]]ským [[terorismus|teroristům]].

=== Operace Trvalá Svoboda ===
[[Soubor:Artilleryman of the Afghan National Army.jpg|thumb| [[Dělostřelectvo]] afghánské armády]]
{{viz též|Operace Trvalá svoboda}}
[[Spojené státy americké|USA]] a spojenci ve spolupráci s afghánskou opozicí svrhli po [[terorismus|teroristických]] útocích [[11. září]] [[2001]] [[Tálibán]]. Na konci roku [[2001]] se lídři afghánských opozičních stran sešli v [[Bonn]]u, aby se dohodli na novém vládním zřízení v Afghánistánu. V prosinci [[2001]] byl jmenován [[Hamíd Karzáí]] předsedou prozatímní vlády, v roce [[2002]] tzv. prozatímním ({{cizojazyčně|en|interim}}) prezidentem a [[9. říjen|9. října]] [[2004]] vyhrál v řádných prezidentských volbách. Jeho moc v zemi je však diskutabilní – s postupným opětovným získáváním vlivu [[Tálibán]]u se dá říci, že Tálibán má v současnosti pod kontrolou menší část země, Karzáí pouze oblast hlavního města<ref>[http://publica.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=242&Itemid=35 Nekonečná válka], Eric Margolis, [[19. duben]] [[2007]]</ref> a vojenští velitelé zbytek země.<ref>http://www.guardian.co.uk/world/2008/feb/29/afghanistan.terrorism ([http://www.zvedavec.org/komentare/2008/03/2486-afghanska-mise-speje-k-nezdaru.htm česky])</ref>

== Administrativní rozdělení ==
[[Soubor:Afghanistan provinces numbered.png|thumb|250px|Mapa afghánských provincií]]
[[Soubor:Mapa Afghánistánu.PNG|thumb|280px|Orientační mapka Afghánistánu]]
'''34 provincií''' (''velájat''):
{|
|
* 1 [[Badachšán]]
* 2 [[Bádghís]]
* 3 [[Baghlán]]
* 4 [[Balch (provincie)|Balch]]
* 5 [[Bamján (provincie)]]
* 6 [[Daikondi]]
* 7 [[Faráh]]
* 8 [[Fárjáb]]
* 9 [[Ghazní]]
* 10 [[Ghór]]
* 11 [[Hilmand (provincie)|Hilmand]]
|
* 12 [[Herát]]
* 13 [[Džuzdžán]]
* 14 [[Kábul (provincie)|Kábul]]
* 15 [[Kandahár (provincie)|Kandahár]]
* 16 [[Kápísá]]
* 17 [[Chóst (provincie)]]
* 18 [[Kunar]]
* 19 [[Kundúz]]
* 20 [[Laghmán]]
* 21 [[Lógar]]
* 22 [[Nangarhár]]
|
* 23 [[Nímróz]]
* 24 [[Núristán]]
* 25 [[Oruzgán]]
* 26 [[Paktíja]]
* 27 [[Paktíka]]
* 28 [[Pandžšír]]
* 29 [[Parván]]
* 30 [[Samangán]]
* 31 [[Sare Pol]]
* 32 [[Tachár]]
* 33 [[Vardak]]
* 34 [[Zábol]]
|}
* [http://www.afganistan.plan.pl Afghánistán Internetová mapa]

== Přírodní podmínky ==
Afghánistán je hornatá země s rovinami na severu a severozápadě. Velká území země jsou suchá s omezenými zdroji pitné vody. Afghánistán má kontinentální klima s horkými léty a chladnými zimami. V zemi jsou častá zemětřesení.
Velmi podstatnou roli hraje v otázce Afghánistánu nejen jeho poloha, ale také jeho povrch. Afghánistán je totiž vyloženě horskou zemí s velmi členitým povrchem. Přesto se dají v Afghánistánu (podobně jako např. v pouštích oázy) najít i ve vysokých horách skrytá zelená údolí, která pak hostí nefalšované afghánské vesničky, do kterých se rozhodně návyky západních civilizací jen tak nedostanou. Celých 33 % plochy státu leží mezi 1 800 - 3000 m n.m. a 10 % země je výše než 3000 m n.m. Od severovýchodu k jihozápadu se táhne horská soustava Hindúkuše, nejvyššího pohoří v Afghánistánu, jehož vrcholy přesahují 7 000 m n.m. (nejvyšším je na pákistánských hranicích Nošak - 7 492 m n.m.) Pohoří Hindúkuš tak tvoří ohromnou přírodní bariéru, díky které je Afghánistán izolován nejen "diplomaticky", ale zčásti i geograficky. Nemalou důležitost má proto pro stát Chajbarský průsmyk, kterým vede cesta do Pákistánu a je odtud přístup také do bývalých sovětských republik - Tádžikistánu, Uzbekistánu či Kazachstánu (Pravdou ovšem je, že v dnešní době mají z této skutečnosti tyto státy spíše obavu, a to díky rozšiřování Islámu do těchto zemí právě z Afghánistánu).
Už z charakteristiky povrchu je patrné, že země rozhodně nenabizí ty nejlepší podmínky pro nějaké výraznější aktivity. Jednak jde o naprostou nedostupnust některých oblastí, dále o to, že většina státu leží na velmi suchém a neúrodném území (na jihu a jihovýchodě jsou převážně pouště - např. Registan a Margo). Nejúrodnější místo země je tak jednoznačně na severu podél řeky Amudar´ji (pramení na ledovcích Pamíru), která zde tvoří hranici s Uzbekistánem a Tádžikistánem. Zajímavé na afghánských řekách je to, že jen jejich mizivá část patří k nějakému světovému rozvodí. Do moří či oceánů se tak dostává jen několik málo řek na východě země. Z nich je nejdůležitější Kabul, která vtéká do Indu a díky němu dále do Indického oceánu. Drtivá většina řek tak končí svou pouť ve vnitrozemských jezerech, nebo vysychají v písečných pouštích či v solných oblastech Goude zíre. Přesto jsou řeky v mnoha místech velmi významným dárcem života. K těm významějším mohu zařadit např. ještě Helmand, Hari či Farrahrud.
Navíc existuje několik jakýchsi regionálních variací podnebí. Velké rozdíly panují hlavně mezi severem a jihem. Klima severovýchodu je subartické (hlavně díky velké nadmořské výšce), což přináším obyvatelům velmi tvrdé, studené a suché zimy. Pohoří na hranici s Pákistánem je zase silně ovlivněno Indickými monzuny, které přicházejí pravidelně v období června až září. Ty přinášejí do oblasti velkou vlhkost a také tolik chybějící déšť.
Vždyť průměrné srážky na většině území se pohybují mezi 40 - 400 mm za rok (většina srážek zde navíc spadne mezi březnem a květnem). Maximálních hodnot
dosahují právě v horských oblastech hraničících s Pákistánem (až 800 mm srážek na metr čtverečný za rok).
Velké rozdíly jsou ovšem také v teplotách. V místech, kam ještě zasahuje vliv monzunu se průměrná letní teplota pohybuje od 25 do 32 stupňů a v zimě od 0 do - 8 stupňů celsia. Horské oblasti pak nabízejí nesrovnatelně drsnější podmínky, kde v létě nepřekročí teplota často ani 10 stupňů a v zimě se zde mohou dočkat až 35 stupňových mrazů.
Jih země je pak ovlivněn hlavně svou "poušťnatou charakteristikou". Tedy opět stačí krátce shrnout - teplo, sucho. Navíc jsou v této oblasti časté velmi prudké větry, které pak vyvolávají písečné bouře.

Díky své izolovanosti a díky drsnému podnebí však zůstává pravdou, že některé části Afgánistánu si opravdu zachovávají svou tvář tak, jak je příroda stvořila. Je zde mnoho oblastí, kam lidská noha nikdy nevkročila, což dalo vzniknout mnoha národním parkům a přírodním rezervacím. Mohu zmínit malou zajímavost – v Afghánistánu se prý nachází nejvýše položené hnízdiště plameňáka růžového (3 000 m n.m.)

== Ekonomika ==
Afghánistán je velmi chudá země, vysoce závislá na zemědělství a chovu dobytka. Ekonomika velmi utrpěla politickým a vojenským neklidem a mezi lety [[1998]] a [[2001]] se k nim přidala i sucha. Většina obyvatelstva trpí nedostatkem potravy, oblečení, bydlení, lékařské péče a jinými problémy způsobenými vojenskými operacemi a politickou nejistotou. Inflace zůstává vážným problémem. Po válce proti [[Tálibán]]u mnoho farmářů začalo pěstovat na [[export]] místo na výživu domácího obyvatelstva, např. se vrátilo k pěstování máku na výrobu [[opium|opia]]. Afghánistán je zdaleka největším výrobcem [[heroin]]u na světě – mezi lety [[2004]] a [[2007]] se podíl ze světové produkci v této zemi zvýšil z 87 na 93 procent.<ref>http://xman.idnes.cz/afghanistan-cesta-k-heroinu-zacina-chudobou-a-valkami-p04-/xman-novinky.asp?c=A071109_132612_xman-novinky_mao</ref>

== Obyvatelstvo ==
Obyvatelstvo Afghánistánu se rozděluje do mnoha etnických skupin. Největší skupinou jsou [[Paštunové]], další nejpočetnější jsou [[Tádžikové]], [[Uzbekové]] a [[Hazárové]]. Mezi další skupiny patří například [[Ajmakové]] a [[Turkmeni]]. Mezi nejdůležitější jazyky patří [[paštština|paštu, či paštština]] a [[perština]] (darijština, či darí). Další jsou [[uzbečtina]] a [[turkmenština]]. V zemi se mluví ještě asi dalšími 30 jazyky. Většina Afghánců jsou [[islám|muslimové]].
[[Soubor:Kabul_TV_Hill_view.jpg|thumb|[[Kábul]]]]
[[Soubor:Herat_view_mosques.jpg|thumb|Herát]]
Velkým problémem pro obyvatele Afghánistánu z minulých a současných konfliktů jsou [[nášlapné miny]] a nevybuchlá munice. Každý jediný den 10 až 20 lidí ztratí končetinu nebo život,
nejvíce děti a zemědělci. V hlavním městě [[Mezinárodní červený půlměsíc]] spolupracuje s výrobnou umělých končetin a prostatických implantátů.

Co se týče postavení žen ve společnosti, v posledních několika letech v zemi působí místní organizace, které si kladou za cíl je vylepšit. Mezi ně patří například organizace RAWA (revoluční asociace afghánských žen), která bojuje za práva žen, vede vzdělávací lekce pro ženy a provozuje sirotčince. Lepší výsledky podle pozorovatelů vykazuje ale jenom oblast hlavního města země.

V roce [[2004]] mělo přístup k pitné vodě 24-25 % Afghánců, k sanitaci (sprcha/koupel) pak 12-13 %.

Velká města: [[Kábul]] (4 000 000), [[Kandahár]] (225 000), [[Herát]] (170 000), [[Mazáre Šaríf]] (118 000)

== Kultura ==
Mnoho historických památek bylo ve válkách v poslední době zničeno. Slavné [[Buddhové z Bamjánu|sochy dvou Buddhů]] v [[Bamjánské údolí|Bamjánském údolí]] byly zničeny [[Tálibán]]em, protože byly označeny za symbol jiného náboženství.

Afghánci jsou známí jezdci na koních. Než se k moci dostal [[Tálibán]], byl Afghánistán sídlem mnoha hudebníků tradiční i moderní afghánské hudby. Kábul poloviny [[20. století]] byl přirovnáván k [[Vídeň|Vídni]] 18. a 19. století.

== Vzdělání ==
V létě [[2003]] bylo 30 % ze 7 000 afghánských škol vážně poničeno následkem bojů v předchozích letech. Jenom polovina škol měla čistou vodu. Za vlády [[Tálibán]]u nebylo vzdělání chlapců dostatečné a dívky se nesměly vzdělávat vůbec.

Až čtyři miliony afghánských dětí se v roce [[2003]] přihlásilo do školy, což je asi nejvíc v historii země. Vzdělání je teoreticky dostupné pro obě pohlaví, v praxi zejména ve venkovských oblastech může být vzdělání žen a dívek značně podmíněno tamním dodržováním orthodoxního [[islám]]ského náboženství.

Gramotnost je 28,1 %, z toho muži 43,1% a ženy 12,6% (údaj k roku 2000).<ref>https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/AF.html</ref>

== Související články ==
* [[Seznam státních představitelů Afghánistánu]]
* [[NATO#International Security Assistance Force (ISAF)|ISAF]]
* [[Provinční rekonstrukční tým]]
* [[Transafghánský plynovod]]

== Reference ==
<references/>

{{Commonscat|Afghanistan}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Státy Asie]]
[[Kategorie:Afghánistán| ]]
[[Kategorie:Vnitrozemské státy]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]