Alfa-helix - Historie editací

Sysop: ++

2022-11-18T15:15:33Z

← Starší verze		Verze z 18. 11. 2022, 15:15
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[File:Hélice Alpha.png\|thumb\|~~upright=1.5~~\|Schéma alfa-helixu (francouzsky)]]	+	[[File:Hélice Alpha.png\|thumb\|240px\|Schéma alfa-helixu (francouzsky)]]
	'''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[bílkoviny\|bílkovin]] (konkrétně jejich tzv. [[sekundární struktura\|sekundární struktury]]).<ref name=dictionary>{{citace monografie\| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition \| autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN \| vydavatel = Oxford University Press\| rok=2006}}</ref> Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[aminokyseliny\|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).<ref name=dictionary /> Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[kyselina glutamová]], [[leucin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.<ref name=harper />		'''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[bílkoviny\|bílkovin]] (konkrétně jejich tzv. [[sekundární struktura\|sekundární struktury]]).<ref name=dictionary>{{citace monografie\| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition \| autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN \| vydavatel = Oxford University Press\| rok=2006}}</ref> Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[aminokyseliny\|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).<ref name=dictionary /> Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[kyselina glutamová]], [[leucin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.<ref name=harper />
-	Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým [[elektrický dipól\|elektrickým dipólem]].~~{{doplnit zdroj}}~~ Těchto interakcí využívá ke skládání struktur vyššího řádu (terciární struktury proteinů).	+	Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým [[elektrický dipól\|elektrickým dipólem]]. Těchto interakcí využívá ke skládání struktur vyššího řádu (terciární struktury proteinů).
	== Parametry ==		== Parametry ==
	Pro alfa-helix platí tyto parametry:<ref name=harper>Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)</ref>		Pro alfa-helix platí tyto parametry:<ref name=harper>Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)</ref>
	* počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6		* počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6
-	* výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[~~nanometr~~]]u.	+	* výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[Metr#Nanometr\|nanometru]].
	* vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru.		* vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru.
	== Reference ==		== Reference ==
	<references />		<references />
-	{{Článek z Wikipedie}}	+
		+
		+	{{Commonscat\|Alpha helix}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Bílkoviny]]		[[Kategorie:Bílkoviny]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-09T09:03:38Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 9. 12. 2013, 09:03

Student85: Nahrazení textu

2011-08-10T17:46:11Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[File:Hélice Alpha.png|thumb|upright=1.5|Schéma alfa-helixu (francouzsky)]]
'''Alfa-helix''' („alfa-šroubovice“) je jeden ze dvou základních typů prostorového uspořádání [[bílkoviny|bílkovin]] (konkrétně jejich tzv. [[sekundární struktura|sekundární struktury]]).<ref name=dictionary>{{citace monografie| titul = A Dictionary of Genetics, Seventh Edition | autor = ROBERT C. KING; WILLIAM D. STANSFIELD; PAMELA K. MULLIGAN | vydavatel = Oxford University Press| rok=2006}}</ref> Druhým je [[beta-skládaný list]]. Alfa-helix má tvar pravotočivé [[šroubovice]], při pohledu shora tvoří šroubovici bílkovinná kostra, zatímco [[aminokyseliny|aminokyselinové]] zbytky směřují ven. Mezi jednotlivými patry šroubovice vznikají vodíkové můstky (a to konkrétně mezi C=O skupinou a N–H skupinou o čtyři aminokyseliny dál).<ref name=dictionary /> Typickými aminokyselinami vyskytujícími se v alfa-helixu je zejména [[alanin]], [[kyselina glutamová]], [[leucin]] a [[methionin]]. Pokud se někde vyskytne [[prolin]], zpravidla způsobí ohyb celé šroubovice.<ref name=harper />
Všechny donory vodíkových můstků jsou orientovány jedním směrem a akceptory směrem opačným, helix je tedy vlastně slabým [[elektrický dipól|elektrickým dipólem]].{{doplnit zdroj}} Těchto interakcí využívá ke skládání struktur vyššího řádu (terciární struktury proteinů).
== Parametry ==
Pro alfa-helix platí tyto parametry:<ref name=harper>Murray RK. et al., Harperova biochemie (2002); dvacáté třetí vydání (čtvrté české vydání)</ref>
* počet aminokyselin na jeden závit (otáčku) alfa-helixu: 3,6
* výška jednoho závitu (měřeno podél osy šroubovice): 0,54 [[nanometr]]u.
* vzdálenost ekvivalentních (odpovídajících si) atomů v kostře šroubovice: 0,15 nanometru.
== Reference ==
<references />
{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bílkoviny]]