http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=AltruismusAltruismus - Historie editací2026-06-19T22:59:41ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.16.5http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Altruismus&diff=449931&oldid=prevSysop: 1 revizi2013-12-09T08:15:06Z<p>1 revizi</p>
<table style="background-color: white; color:black;">
<tr valign='top'>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td>
<td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 9. 12. 2013, 08:15</td>
</tr></table>Sysophttp://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Altruismus&diff=449930&oldid=prevSysop: Nahrazení textu2011-02-07T00:48:48Z<p>Nahrazení textu</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div>'''Altruismus''' (z lat. ''alter'', druhý, 3. pád ''altrui'', druhému) je moderní označení pro postoje a jednání, které sledují prospěch druhého člověka ('''altruistické jednání''', dobročinnost). Protikladem altruismu je [[egoismus]].<br />
==Lidská vzájemnost a altruismus==<br />
Ohled na prospěch druhého patří ke společenské povaze člověka a lidská socialita, schopnost spolupráce a solidarity je základem jeho evolučního úspěchu.<ref>Viz např. Ch. Darwin, ''O původu člověka''. Praha: Academia 2006.</ref> Aristotelés vymezuje [[spravedlnost]] jako „dobro toho druhého“. V 18. století vzniká v Anglii nová etika, která chce založit lidskou vzájemnost na ryze individuálních citech ([[Hutcheson]], [[Shaftesbury]]).<ref>Ritter – Gründer I.:199. </ref> Pojem altruismus vytvořil francouzský myslitel [[Auguste Comte]] ve snaze vyjádřit tuto skutečnost exaktním, vědeckým způsobem.<br />
==Čistý altruismus==<br />
Britský myslitel [[Herbert Spencer]] začal uvažovat o "čistém altruismu”, to jest postojích nebo jednáních, která by sledovala výlučně prospěch někoho jiného, případně ještě spojený s vlastní ztrátou. Vzhledem k již zmíněné společenské povaze lidského života se taková jednání mohou vyskytovat jen zcela výjimečně: za běžných okolností je prospěch příbuzného, přítele, spolupracovníka, spoluhráče atd. vždycky do jisté míry i prospěchem vlastním. Ale i mezní případy, kdy někdo za cizího člověka položí život, lze vždycky vysvětlit tak, že je to ve prospěch nějakého většího celku, národa, lidstva – anebo že vlastní prospěch spočívá v tom, že se na takového člověka nezapomene, že si získal pověst nebo slávu. Představou čistého altruismu tedy dovedl Spencer altruismus ''ad absurdum'', takže pak snadno ukázal, že nic takového neexistuje. Z toho pak neoprávněným zobecněním vyvodil, že ''každý'' altruismus je jen skrytý a neupřímný [[egoismus]]. Potud je tedy diskuse o čistém altruismu a egoismu spíše problematická, neboť oba pojmy nelze od sebe odlišit a žádný z nich nelze vykázat.<br />
== Altruismus v biologii ==<br />
V biologii se altruismus definuje jako chování, které snižuje vlastní [[exkluzuvní fitness|exkluzivní]] [[fitness|biologickou zdatnost]] a zvyšuje cizí biologickou zdatnost. Čistý altruismus tedy není výhodný pro samotný organismus, ale v případě, že podporuje členy vlastní rodiny, podporuje vlastní geny, čímž zvyšuje vlastní [[inkluzivní fitness|inkluzivní zdatnost]]. Tím může zvýšit šanci přežití altruistické skupiny oproti skupině, která altruistická není. Viz [[skupinová selekce]].<br />
Reciproký altruismus je chování, při kterém se očekává, že při dalším setkání bude poskytnuta pomoc jedinci, který se dříve zachoval altruisticky: Přesně takto se chovají například [[Upír obecný|upíři]], když po návratu do hnízda svým neúspěšným druhům vyvrhnou z žaludku něco z ukořistěné krve obětí.<br />
== Altruismus v sociobiologii==<br />
Úvahy okolo altruismu, altruistického jednání a egoismu nově oživila [[evoluční biologie]] (např. [[Richard Dawkins]]), která pokládá starost o přežití a vlastní reprodukci, jejímž nositelem je [[sobecký gen]], za jediný motor [[evoluce]]. Geny, které v této soutěži prohrály, postupně vymizely, neboť jejich nosiči vyhynuli. Existující altruistické chování lze vysvětlit buďto tím, že je altruistické jen zdánlivě, anebo příbuzností jedinců, kteří tak podporují reprodukci společných genů.<br />
==Altruismus a egoismus v teorii her==<br />
Také modelování života ve společnosti ukazuje, že ani čistě altruistické, ani čistě egoistické chování není evolučně stabilní: mezi čistými altruisty (“holubicemi”) se dříve či později vyskytne i “jestřáb” a rychle se prosadí, jenže ani společnost samých jestřábů nemůže trvale obstát. Jediná stabilní strategie musí obojí přístup střídat a řídit se zásadou “půjčky za oplátku” (anglicky ''tit for tat'').<br />
===Literatura===<br />
* R. Dawkins, ''Sobecký gen''. Praha 2003<br />
* Ritter – Gründer (vyd.), ''Historisches Wörterbuch der Philosophie'' I. Basel 1981, heslo Altruismus.<br />
* J. Sokol, ''Zajatcovo dilema a problém černých pasažérů''. In: Vesmír 8/2003, str. 467-8 {{ISSN|0042-4544}}<br />
* R. Wright, ''Morální zvíře; proč jsme to, co jsme''. Praha 1995<br />
* Batson, D., & Ahmad, N. (2008) [http://www.in-mind.org/issue-6/altruism-myth-or-reality.html Altruism: Myth or Reality?] In-Mind Magazine, 6.<br />
=== Související články ===<br />
* [[Egoismus]]<br />
* [[Biocentrismus]]<br />
* [[Etika]]<br />
* [[Teorie her]]<br />
* [[Vězňovo dilema]]<br />
{{Článek z Wikipedie}}<br />
[[Kategorie:Filosofické pojmy]]<br />
[[Kategorie:Evoluční biologie]]<br />
[[Kategorie:Etické pojmy]]</div>Sysop