Amoniak - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:38Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 97:		Řádka 97:
	[[Soubor:Gas cylinder ammonia.jpg\|thumb\|220px\|Tlaková láhev s amoniakem]]		[[Soubor:Gas cylinder ammonia.jpg\|thumb\|220px\|Tlaková láhev s amoniakem]]
	Americký úřad [[Occupational Safety and Health Administration\|OSHA]] stanovil patnáctiminutový expoziční limit pro plynný amoniak na 35 ppm (objemově) a osmihodinový limit na 25 ppm.<ref name=ToxFaqSheet>{{Citace periodika\| url=http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts126.pdf \| titul=Toxic FAQ Sheet for Ammonia\| vydavatel=[[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] (ATSDR)\| datum= September 2004}}</ref> Agentura National Institute for Occupational Safety and Health snížila na základě nedávné konzervativnější interpretace původního výzkumu z roku 1943 koncentraci IDLH (bezprostředně nebezpečnou pro život a zdraví) za 500 na 300 ppm. Jedná se o koncentraci, kterou může být zdravý pracovník vystaven po 30 minut, aniž by utrpěl nevratné škody na zdraví.		Americký úřad [[Occupational Safety and Health Administration\|OSHA]] stanovil patnáctiminutový expoziční limit pro plynný amoniak na 35 ppm (objemově) a osmihodinový limit na 25 ppm.<ref name=ToxFaqSheet>{{Citace periodika\| url=http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts126.pdf \| titul=Toxic FAQ Sheet for Ammonia\| vydavatel=[[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] (ATSDR)\| datum= September 2004}}</ref> Agentura National Institute for Occupational Safety and Health snížila na základě nedávné konzervativnější interpretace původního výzkumu z roku 1943 koncentraci IDLH (bezprostředně nebezpečnou pro život a zdraví) za 500 na 300 ppm. Jedná se o koncentraci, kterou může být zdravý pracovník vystaven po 30 minut, aniž by utrpěl nevratné škody na zdraví.
-	Jiné organizace či státy mají různé limity expozic. V [[~~Česko~~\|Česku]] platí limity [[Přípustné expoziční limity\|PEL]] 14 mg.m<sup>-3</sup> a [[Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší\|NPK–P]] 36 mg.m<sup>-3</sup>, při emisích do ovzduší nad 10 000 kg ročně platí povinnost hlášení do [[Integrovaný registr znečišťování\|Integrovaného registru znečišťování]].<ref name=irz>[http://www.irz.cz/latky/amoniak Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - Amoniak]</ref>	+	Jiné organizace či státy mají různé limity expozic. V [[Česká republika\|Česku]] platí limity [[Přípustné expoziční limity\|PEL]] 14 mg.m<sup>-3</sup> a [[Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší\|NPK–P]] 36 mg.m<sup>-3</sup>, při emisích do ovzduší nad 10 000 kg ročně platí povinnost hlášení do [[Integrovaný registr znečišťování\|Integrovaného registru znečišťování]].<ref name=irz>[http://www.irz.cz/latky/amoniak Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - Amoniak]</ref>
	Amoniak má ostrý, dráždivý, štiplavý zápach, který varuje před potenciálně nebezpečnou expozicí. Průměrných práh vnímání je 5 ppm, dostatečně nižší než jsou nebezpečné nebo škodlivé koncentrace. Expozice velmi vysokým koncentracím může vést k poškození [[plíce\|plic]] a k [[smrt]]i.<ref name=ToxFaqSheet/> Amonné sloučeniny by neměly přijít do kontaktu se zásadami (pokud to není cílem), protože se mohou uvolnit nebezpečné dávky amoniaku.		Amoniak má ostrý, dráždivý, štiplavý zápach, který varuje před potenciálně nebezpečnou expozicí. Průměrných práh vnímání je 5 ppm, dostatečně nižší než jsou nebezpečné nebo škodlivé koncentrace. Expozice velmi vysokým koncentracím může vést k poškození [[plíce\|plic]] a k [[smrt]]i.<ref name=ToxFaqSheet/> Amonné sloučeniny by neměly přijít do kontaktu se zásadami (pokud to není cílem), protože se mohou uvolnit nebezpečné dávky amoniaku.

Sysop: + FLICKR

2020-08-06T13:51:15Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 6. 8. 2020, 13:51
Řádka 1:		Řádka 1:
	{{Infobox Chemická sloučenina		{{Infobox Chemická sloučenina
	\|Název=Amoniak		\|Název=Amoniak
-	\|Obrázek=~~[[Soubor:Ammonia-3D-balls-A.png\|200px\|Model molekuly amoniaku]]~~	+	\|Obrázek=
	\|Systematický název=amoniak		\|Systematický název=amoniak
	\|Triviální název=čpavek		\|Triviální název=čpavek
Řádka 38:		Řádka 38:
	\|Číslo RTECS=BO0875000		\|Číslo RTECS=BO0875000
	\|Teplota vznícení=651 °C		\|Teplota vznícení=651 °C
-	}}	+	}}[[Soubor:Ammonia-3D-balls-A.png\|thumb\|240px\|Model molekuly amoniaku]]
	'''Amoniak''' neboli '''azan''' (triviální název ''čpavek'') je bezbarvý velmi štiplavý [[plyn]]. Amoniak je [[jed\|toxická]], nebezpečná látka [[Zásaditost\|zásadité]] povahy. Při vdechování poškozuje [[sliznice\|sliznici]]. Je [[hustota\|lehčí]] než [[vzduch]]. V roce [[2006]] byla světová [[průmysl]]ová výroba amoniaku odhadována na 146,5 mil. [[tuna\|tun]].<ref name=Ullmann>{{Citace monografie\| autor=Max Appl \| titul=Ammonia, in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry\| rok= [[2006]]\| vydavatel= Wiley-VCH\| místo= Weinheim\| doi=10.1002/14356007.a02_143.pub2}}</ref>		'''Amoniak''' neboli '''azan''' (triviální název ''čpavek'') je bezbarvý velmi štiplavý [[plyn]]. Amoniak je [[jed\|toxická]], nebezpečná látka [[Zásaditost\|zásadité]] povahy. Při vdechování poškozuje [[sliznice\|sliznici]]. Je [[hustota\|lehčí]] než [[vzduch]]. V roce [[2006]] byla světová [[průmysl]]ová výroba amoniaku odhadována na 146,5 mil. [[tuna\|tun]].<ref name=Ullmann>{{Citace monografie\| autor=Max Appl \| titul=Ammonia, in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry\| rok= [[2006]]\| vydavatel= Wiley-VCH\| místo= Weinheim\| doi=10.1002/14356007.a02_143.pub2}}</ref>
	== Příprava a výroba ==		== Příprava a výroba ==
-	[[Soubor:Ammiakoprovod NS.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Nejdelší světový [[amoniakovod]], vedoucí z [[Rusko\|ruské]] továrny [[TogliattiAzot]] do [[Oděsa\|Oděsy]] na [[Ukrajina\|Ukrajině]]]]	+	[[Soubor:Ammiakoprovod NS.jpg\|thumb\|220px\|Nejdelší světový [[amoniakovod]], vedoucí z [[Rusko\|ruské]] továrny [[TogliattiAzot]] do [[Oděsa\|Oděsy]] na [[Ukrajina\|Ukrajině]]]]
	Amoniak vzniká [[chemická reakce\|reakcí]] amonných solí se silnými [[hydroxidy]], např. působením [[hydroxid sodný\|hydroxidu sodného]] na [[chlorid amonný]]:		Amoniak vzniká [[chemická reakce\|reakcí]] amonných solí se silnými [[hydroxidy]], např. působením [[hydroxid sodný\|hydroxidu sodného]] na [[chlorid amonný]]:
	:NH<sub>4</sub>Cl + NaOH → NH<sub>3</sub> + NaCl + H<sub>2</sub>O,		:NH<sub>4</sub>Cl + NaOH → NH<sub>3</sub> + NaCl + H<sub>2</sub>O,
Řádka 79:		Řádka 79:
	Pro naplnění poptávky po zvýšeném množství amoniaku by bylo potřeba zvýšit výrobu. Přestože jde (podle vyrobeného množství) o druhou chemikálii v pořadí, objem výroby tvoří jen malý zlomek využívaného množství [[ropa\|ropy]]. Lze ho vyrábět pomocí obnovitelných zdrojů, ale také pomocí energie z [[uhlí]] nebo [[jaderná elektrárna\|jádra]]. Účinnost je však nižší než u [[akumulátor]]ových baterií. [[Vodní elektrárna]] v [[Rjukan]]u ([[Telemark]], [[Norsko]]) o výkonu 60 MW dodávala proud pro výrobu amoniaku [[elektrolýza\|elektrolýzou]] vody – od roku [[1913]] sloužila výrobě hnojiv pro většinu Evropy. Při výrobě energie z uhlí lze [[oxid uhličitý\|CO<sub>2</sub>]] snadno ukládat <ref name=c1/><ref>{{Citace periodika\| url=http://www.energy.iastate.edu/Renewable/ammonia/ammonia/ammoniaMtg07.htm \| titul=Iowa Energy Center, Renewable Energy and Energy Efficiency; Research, Education and Demonstration - Related Renewable Energy - Ammonia 2007}}</ref> (produkty vlastního spalování jsou [[dusík]] a voda). V roce 1981 jedna [[Kanada\|kanadská]] firma upravila automobil [[Chevrolet Impala]] pro provoz na amoniak jako palivo.<ref>{{Citace elektronické monografie\| url=http://www.youtube.com/watch?v=L0hBAz6MxC4 \| titul=YouTube - Ammonia Powered Car}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\| url=http://www.gregvezina.com \| titul=Watch 'Ammonia Fuel'\| datum přístupu=2009-07-07\| vydavatel=Greg Vezina}}</ref>		Pro naplnění poptávky po zvýšeném množství amoniaku by bylo potřeba zvýšit výrobu. Přestože jde (podle vyrobeného množství) o druhou chemikálii v pořadí, objem výroby tvoří jen malý zlomek využívaného množství [[ropa\|ropy]]. Lze ho vyrábět pomocí obnovitelných zdrojů, ale také pomocí energie z [[uhlí]] nebo [[jaderná elektrárna\|jádra]]. Účinnost je však nižší než u [[akumulátor]]ových baterií. [[Vodní elektrárna]] v [[Rjukan]]u ([[Telemark]], [[Norsko]]) o výkonu 60 MW dodávala proud pro výrobu amoniaku [[elektrolýza\|elektrolýzou]] vody – od roku [[1913]] sloužila výrobě hnojiv pro většinu Evropy. Při výrobě energie z uhlí lze [[oxid uhličitý\|CO<sub>2</sub>]] snadno ukládat <ref name=c1/><ref>{{Citace periodika\| url=http://www.energy.iastate.edu/Renewable/ammonia/ammonia/ammoniaMtg07.htm \| titul=Iowa Energy Center, Renewable Energy and Energy Efficiency; Research, Education and Demonstration - Related Renewable Energy - Ammonia 2007}}</ref> (produkty vlastního spalování jsou [[dusík]] a voda). V roce 1981 jedna [[Kanada\|kanadská]] firma upravila automobil [[Chevrolet Impala]] pro provoz na amoniak jako palivo.<ref>{{Citace elektronické monografie\| url=http://www.youtube.com/watch?v=L0hBAz6MxC4 \| titul=YouTube - Ammonia Powered Car}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\| url=http://www.gregvezina.com \| titul=Watch 'Ammonia Fuel'\| datum přístupu=2009-07-07\| vydavatel=Greg Vezina}}</ref>
	=== „Čpavkový motor“ ===		=== „Čpavkový motor“ ===
-	[[Soubor:AmmoniacalGasEngineStreetcarARWaud.jpeg\|thumb\|[[Tramvaj]] poháněná čpavkovým motorem]]	+	[[Soubor:AmmoniacalGasEngineStreetcarARWaud.jpeg\|thumb\|220px\|[[Tramvaj]] poháněná čpavkovým motorem]]
	Pro pohon [[lokomotiva\|lokomotiv]] byly zkonstruovány speciální motory. Jedním z nich byl i tzv. [[čpavkový motor]], uvedený v roce 1886. Pracoval na principu uvolňování amoniaku z vodného roztoku při zahřátí - plynný amoniak poháněl pístový stroj a byl následně pohlcován zpět ve vodě, čímž se uvolňovalo teplo. Takto to fungovalo do vyrovnání tlaků. Praktické nasazení ztroskotalo kvůli silnému zápachu amoniaku.<ref>[http://www.i-magazin.cz/view.php?nazevclanku=natronova-lokomotiva&cisloclanku=2006050033 i-Magazín - Natronová lokomotiva]</ref>		Pro pohon [[lokomotiva\|lokomotiv]] byly zkonstruovány speciální motory. Jedním z nich byl i tzv. [[čpavkový motor]], uvedený v roce 1886. Pracoval na principu uvolňování amoniaku z vodného roztoku při zahřátí - plynný amoniak poháněl pístový stroj a byl následně pohlcován zpět ve vodě, čímž se uvolňovalo teplo. Takto to fungovalo do vyrovnání tlaků. Praktické nasazení ztroskotalo kvůli silnému zápachu amoniaku.<ref>[http://www.i-magazin.cz/view.php?nazevclanku=natronova-lokomotiva&cisloclanku=2006050033 i-Magazín - Natronová lokomotiva]</ref>
	=== Antimikrobiální činidlo v potravinářských výrobcích ===		=== Antimikrobiální činidlo v potravinářských výrobcích ===
Řádka 95:		Řádka 95:
	[[Toxicita]] roztoků amoniaku obvykle nepůsobí problémy [[člověk]]u a jiným [[savci\|savcům]], protože mají specifický mechanismus, který je schopen amoniak eliminovat. Eliminace spočívá v konverzi na [[karbamoylfosfát]] (pomocí [[enzym]]u [[karbamoylfosfátsyntáza\|karbamoylfosfátsyntázy]]), ten následně vstupuje do [[močovinový cyklus\|močovinového cyklu]] a je přeměněn na [[aminokyselina\|aminokyseliny]] nebo vyloučen [[moč]]í. [[Ryby]] a [[obojživelníci]] však tento mechanismus postrádají, mohou obvykle amoniak pouze přímo vylučovat. I v nízkých koncentracích je tedy amoniak velmi toxický pro vodní živočichy, proto je Směrnicí Rady 67/548/EHS klasifikován jako ''nebezpečný pro životní prostředí''.		[[Toxicita]] roztoků amoniaku obvykle nepůsobí problémy [[člověk]]u a jiným [[savci\|savcům]], protože mají specifický mechanismus, který je schopen amoniak eliminovat. Eliminace spočívá v konverzi na [[karbamoylfosfát]] (pomocí [[enzym]]u [[karbamoylfosfátsyntáza\|karbamoylfosfátsyntázy]]), ten následně vstupuje do [[močovinový cyklus\|močovinového cyklu]] a je přeměněn na [[aminokyselina\|aminokyseliny]] nebo vyloučen [[moč]]í. [[Ryby]] a [[obojživelníci]] však tento mechanismus postrádají, mohou obvykle amoniak pouze přímo vylučovat. I v nízkých koncentracích je tedy amoniak velmi toxický pro vodní živočichy, proto je Směrnicí Rady 67/548/EHS klasifikován jako ''nebezpečný pro životní prostředí''.
	== Bezpečnost ==		== Bezpečnost ==
-	[[Soubor:Gas cylinder ammonia.jpg\|thumb\|~~120px~~\|Tlaková láhev s amoniakem]]	+	[[Soubor:Gas cylinder ammonia.jpg\|thumb\|220px\|Tlaková láhev s amoniakem]]
	Americký úřad [[Occupational Safety and Health Administration\|OSHA]] stanovil patnáctiminutový expoziční limit pro plynný amoniak na 35 ppm (objemově) a osmihodinový limit na 25 ppm.<ref name=ToxFaqSheet>{{Citace periodika\| url=http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts126.pdf \| titul=Toxic FAQ Sheet for Ammonia\| vydavatel=[[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] (ATSDR)\| datum= September 2004}}</ref> Agentura National Institute for Occupational Safety and Health snížila na základě nedávné konzervativnější interpretace původního výzkumu z roku 1943 koncentraci IDLH (bezprostředně nebezpečnou pro život a zdraví) za 500 na 300 ppm. Jedná se o koncentraci, kterou může být zdravý pracovník vystaven po 30 minut, aniž by utrpěl nevratné škody na zdraví.		Americký úřad [[Occupational Safety and Health Administration\|OSHA]] stanovil patnáctiminutový expoziční limit pro plynný amoniak na 35 ppm (objemově) a osmihodinový limit na 25 ppm.<ref name=ToxFaqSheet>{{Citace periodika\| url=http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts126.pdf \| titul=Toxic FAQ Sheet for Ammonia\| vydavatel=[[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] (ATSDR)\| datum= September 2004}}</ref> Agentura National Institute for Occupational Safety and Health snížila na základě nedávné konzervativnější interpretace původního výzkumu z roku 1943 koncentraci IDLH (bezprostředně nebezpečnou pro život a zdraví) za 500 na 300 ppm. Jedná se o koncentraci, kterou může být zdravý pracovník vystaven po 30 minut, aniž by utrpěl nevratné škody na zdraví.
-	Jiné organizace či státy mají různé limity expozic. V [[Česko\|Česku]] platí limity [[Přípustné expoziční limity\|PEL]] 14 mg.m<sup>-3</sup> a [[Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší\|NPK–P]] 36 mg.m<sup>-3</sup>, při emisích do ovzduší nad ~~10000~~ kg ročně platí povinnost hlášení do [[Integrovaný registr znečišťování\|Integrovaného registru znečišťování]].<ref name=irz>[http://www.irz.cz/latky/amoniak Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - Amoniak]</ref>	+	Jiné organizace či státy mají různé limity expozic. V [[Česko\|Česku]] platí limity [[Přípustné expoziční limity\|PEL]] 14 mg.m<sup>-3</sup> a [[Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší\|NPK–P]] 36 mg.m<sup>-3</sup>, při emisích do ovzduší nad 10 000 kg ročně platí povinnost hlášení do [[Integrovaný registr znečišťování\|Integrovaného registru znečišťování]].<ref name=irz>[http://www.irz.cz/latky/amoniak Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - Amoniak]</ref>
	Amoniak má ostrý, dráždivý, štiplavý zápach, který varuje před potenciálně nebezpečnou expozicí. Průměrných práh vnímání je 5 ppm, dostatečně nižší než jsou nebezpečné nebo škodlivé koncentrace. Expozice velmi vysokým koncentracím může vést k poškození [[plíce\|plic]] a k [[smrt]]i.<ref name=ToxFaqSheet/> Amonné sloučeniny by neměly přijít do kontaktu se zásadami (pokud to není cílem), protože se mohou uvolnit nebezpečné dávky amoniaku.		Amoniak má ostrý, dráždivý, štiplavý zápach, který varuje před potenciálně nebezpečnou expozicí. Průměrných práh vnímání je 5 ppm, dostatečně nižší než jsou nebezpečné nebo škodlivé koncentrace. Expozice velmi vysokým koncentracím může vést k poškození [[plíce\|plic]] a k [[smrt]]i.<ref name=ToxFaqSheet/> Amonné sloučeniny by neměly přijít do kontaktu se zásadami (pokud to není cílem), protože se mohou uvolnit nebezpečné dávky amoniaku.

Řádka 109:		Řádka 109:


-	{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Ammonia}}{{Commonscat\|Ammonia}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Nitridy]]		[[Kategorie:Nitridy]]
	[[Kategorie:Hydridy]]		[[Kategorie:Hydridy]]
	[[Kategorie:Chladiva]]		[[Kategorie:Chladiva]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-02T15:18:05Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2014, 15:18

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-15T23:08:42Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Chemická sloučenina
|Název=Amoniak
|Obrázek=[[Soubor:Ammonia-3D-balls-A.png|200px|Model molekuly amoniaku]]
|Systematický název=amoniak
|Triviální název=čpavek
|Ostatní názvy=azan
|Latinský název=Ammoniacum
|Anglický název=Ammonia
|Německý název=Ammoniak
|Sumární vzorec=NH3
|Vzhled=bezbarvý plyn
|Číslo CAS=7664-41-7
|Číslo EINECS=231-635-3
|Indexové číslo=007-001-00-5
|PubChem=222
|Molární hmotnost=17,031 g/mol
|Teplota tání=−77,73 °C
|Teplota varu=−33,34 °C
|Hustota=0,86 kg/m3 (101,3 kPa při bodu varu) 0,73 kg/m3 (101,3 kPa, 15 °C) 681,9 kg/m3 (−33,3 °C, kapalina)<ref>{{Citace elektronické monografie| datum přístupu=2009-07-07| url=http://www.rmtech.net/Anhydrous%20Ammonia.htm| titul=Pure ammonia}}</ref> 820 kg/m3 (-80 °C, krystaly) 817 kg/m3 (-80 °C, průhledná pevná látka)<ref>{{Citace periodika| doi=10.1080/00337577508240819| titul=On crystalline character of transparent solid ammonia| rok=1975| autor=Blum, Alexander| periodikum=Radiation Effects and Defects in Solids| ročník=24| strany=277}}</ref>
|pKa=34
|pKb=4,75
|Rozpustnost=1176 g/100 ml (0 °C) 702 g/100 ml (20 °C) 88 g/100 ml (100 °C)
|Meze výbušnosti=15 – 28 %
|Struktura=zobrazit
|Tvar molekuly=trojúhelníková pyramida
|Dipólový moment=1,42 D
|Bezpečnost=zobrazit
|Symboly nebezpečí={{toxický}} {{nebezpečný pro životní prostředí}}
|R-věty={{R10}} {{R23}} {{R34}} {{R50}}
|S-věty=({{S1/2}}) {{S9}} {{S16}} {{S26}} {{S36/37/39}} {{S45}} {{S61}}
|Symboly nebezpečí GHS={{GHS04}} {{GHS06}} {{GHS05}} {{GHS09}}
|H-věty={{H221}} {{H331}} {{H314}} {{H400}}
|NFPA 704={{NFPA 704
|Zdraví=3
|Hořlavost=1
|Reaktivita=0
|Ostatní rizika=}}
|Číslo RTECS=BO0875000
|Teplota vznícení=651 °C
}}
'''Amoniak''' neboli '''azan''' (triviální název ''čpavek'') je bezbarvý velmi štiplavý [[plyn]]. Amoniak je [[jed|toxická]], nebezpečná látka [[Zásaditost|zásadité]] povahy. Při vdechování poškozuje [[sliznice|sliznici]]. Je [[hustota|lehčí]] než [[vzduch]]. V roce [[2006]] byla světová [[průmysl]]ová výroba amoniaku odhadována na 146,5 mil. [[tuna|tun]].<ref name=Ullmann>{{Citace monografie| autor=Max Appl | titul=Ammonia, in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry| rok= [[2006]]| vydavatel= Wiley-VCH| místo= Weinheim| doi=10.1002/14356007.a02_143.pub2}}</ref>
== Příprava a výroba ==
[[Soubor:Ammiakoprovod NS.jpg|thumb|200px|Nejdelší světový [[amoniakovod]], vedoucí z [[Rusko|ruské]] továrny [[TogliattiAzot]] do [[Oděsa|Oděsy]] na [[Ukrajina|Ukrajině]]]]
Amoniak vzniká [[chemická reakce|reakcí]] amonných solí se silnými [[hydroxidy]], např. působením [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] na [[chlorid amonný]]:
:NH4Cl + NaOH → NH3 + NaCl + H2O,
případně tepelným rozkladem [[uhličitan amonný|uhličitanu amonného]]:
:(NH4)2CO3 → 2 NH3 + CO2 + H2O.
Průmyslově se vyrábí [[Katalyzátor|katalytickým]] slučováním [[Dusík|dusíku]] a [[Vodík|vodíku]] (jako [[katalyzátor]] se používá houbové [[železo]]) za vysokého [[tlak]]u (20 až 100 [[Pascal|MPa]]) a vysoké [[teplota|teploty]] (nad 500 °C) – tato metoda se nazývá Haber-Boschova:
:3 H2 + N2 → 2 NH3.
Přestože je tato [[exotermní reakce|reakce exotermní]], probíhá bez přítomnosti katalyzátorů velmi pomalu.
== Vlastnosti ==
Amoniak se velmi dobře [[rozpustnost|rozpouští]] ve [[voda|vodě]], a to při 0 [[Stupeň Celsia|°C]] 1148 cm³ v 1 cm³ vody, za vzniku zásaditého [[roztok]]u, který se nazývá ''čpavek''.
Výsledný roztok je silně [[Zásaditost|zásaditý]] a nazývá se také „[[hydroxid amonný]]“. Tohle označení je však poněkud nesprávné, jelikož molekula „NH4OH“ neexistuje. Neexistence molekuly „NH4OH“ je v souladu s faktem, že amoniak je [[Brønstedtova zásada|Brønstedtova]], nikoli [[Arrheniova zásada]]. Zásaditý charakter amoniaku je tudíž podmíněn jeho schopností vázat [[proton]] [[vodík]]u H+, a ne tvořením [[hydroxid]]ových [[iont]]ů OH− v průběhu reakce NH3 + H2O → NH4+ + OH− (dle této reakce reagují pouze 4 z 1000 [[molekula|molekul]] amoniaku). Správné označení vodního roztoku amoniaku je tudíž NH3(aq) nebo NH3 • H2O.
Poznámka: V [[organická chemie|organické chemii]] se pro amoniak užívá systematický název ''azan'' a stejně tak pro jeho [[derivát]] [[hydrazin]] NH2–NH2 název ''diazan''.
S [[kyselina]]mi reaguje za vzniku amonných solí, např. s [[kyselina sírová|kyselinou sírovou]] vytváří [[síran amonný]]:
:2 NH3 + H2SO4 → (NH4)2SO4.
Amonné soli silných [[kyselina|kyselin]] (např. [[kyselina sírová|kyseliny sírové]]) reagují v [[roztok]]u slabě [[pH|kysele]], protože [[hydroxid amonný]] je jen velmi slabou [[zásada (chemie)]]zásadou.
== Výskyt v přírodě ==
Amoniak vzniká [[mikroorganismus|mikrobiálním]] rozkladem organických zbytků, [[exkrement]]ů a [[moč]]i živočichů, přičemž se většinou váže ve formě amonných solí. Někteří živočichové, například [[ryby]], vylučují většinu odpadního dusíku ve formě amoniaku. Ten je proto ve stopovém množství obsažen i v [[Země|zemské]] [[atmosféra|atmosféře]]. Ve formě [[chlorid amonný|chloridu amonného]] se vyskytuje jako [[minerál]] [[salmiak]] zejména v okolí [[solfatara|solfatar]] a dalších [[vulkanismus|vulkanických jevů]].
Ve velkém množství je obsažen v atmosférách velkých [[planeta|planet]] [[Sluneční soustava|Sluneční soustavy]] ([[Jupiter (planeta)|Jupiteru]], [[Saturn (planeta)|Saturnu]], [[Uran (planeta)|Uranu]] a [[Neptun (planeta)|Neptunu]]) a také v atmosféře [[Saturn (planeta)|Saturnova]] [[měsíc]]e [[Titan (měsíc)|Titanu]]. Nalezen byl i v [[kometa|kometách]]. Je také jednou z [[molekula|molekul]], nacházejících se v [[mezihvězdný prostor|mezihvězdném prostoru]].
== Použití ==
=== Hnojiva ===
Přibližně 83 % (v roce 2003) amoniaku se používá pro [[hnojivo|hnojiva]], ať už ve formě [[sůl (chemie)|solí]] nebo [[roztok]]ů. Výroba amoniaku spotřebovává více než 1 [[procento|%]] [[energie]] vyráběné lidstvem – je tak velmi významnou složkou světové spotřeby [[energie]].<ref name=Ullmann/>
=== Čištění ===
Amoniak ve formě roztoku se často používá jako složka [[čisticí prostředek|čisticích prostředků]] pro různé účely. Protože umožňuje dosáhnout lesku beze šmouh, často se využívá pro čištění [[sklo|skla]], [[porcelán]]u a [[nerezavějící ocel]]i. Nachází uplatnění také v čističích pro [[pečicí trouba|trouby]], [[gril]]y apod., kdy odstraňuje napečené nečistoty. Koncentrace amoniaku v těchto roztocích se pohybuje okolo 5–10 %.
=== Prekurzor pro výrobu dusíkatých sloučenin ===
Amoniak je přímým nebo nepřímým [[prekurzor]]em většiny [[dusík]]atých sloučenin. Prakticky všechny syntetické a všechny anorganické sloučeniny dusíku lze připravit z amoniaku. Důležitým produktem je například [[kyselina dusičná]]. Vyrábí se [[Ostwaldův proces|Ostwaldovým procesem]] – vzdušnou [[oxidace|oxidací]] amoniaku na [[katalyzátor]]u při teplotě 700–850 °C a tlaku 900 kPa. Meziproduktem je [[oxid dusnatý]]<ref>{{Citace monografie| autor=Holleman, A. F.; Wiberg, E. | titul=Inorganic Chemistry| vydavatel=Academic Press| místo= San Diego| rok=2001| isbn=0-12-352651-5}}</ref>:
: NH3 + 2 O2 → HNO3 + H2O
Kyselina dusičná se používá pro výrobu hnojiv, [[výbušnina|výbušnin]] a různých organických sloučenin dusíku.
=== Chladivo (R717) ===
[[Termodynamika|Termodynamické]] vlastnosti amoniaku ho učinily jedním z [[chladivo|chladiv]] běžně používaných před objevem [[dichlordifluormethan]]ů známých jako [[freon]]y.<ref>{{Citace periodika| url=http://www.wou.edu/~avorder/Refrigeration.htm | titul=Dichlorodifluoromethane| autor=Aaron Vorderstrasse, Western Oregon University| datum přístupu=2009-07-07}}</ref> Použití však komplikuje [[toxicita]] amoniaku. Bezvodý amoniak se nicméně široce používá v průmyslových chladicích systémech (např. na zimních stadionech), díky vysoké účinnosti a nízké ceně. V [[kompresor]]ových spotřebitelských výrobcích (např. [[chladnička|chladničkách]]) se vzhledem ke zmíněné toxicitě používá méně často, uplatnění však nachází v [[absorpční chladnička|absorpčních chladničkách]].<ref>[http://kutil.elektrika.cz/jaky-material/elektricke-chladnicky Povídání o elektrických chladničkách]</ref>
=== Eliminace plynných emisí ===
Amoniak lze použít k odstraňování [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] vzniklého [[spalování]]m [[fosilní palivo|fosilních paliv]]. Výsledný produkt se převádí na [[síran amonný]] používaný jako hnojivo. Amoniak také neutralizuje oxidy dusíku (NOx) produkované [[vznětový motor|vznětovými motory]]. Tato technologie, nazývaná SCR (''selective catalytic reduction'', [[selektivní katalytická redukce]]), je založena na použití [[vanad]]ového katalyzátoru.<ref>{{Citace elektronické monografie| datum přístupu=2009-07-07| url=http://www.businessweek.com/bwdaily/dnflash/content/mar2008/db20080321_748642_page_3.htm | titul=Diesel: Greener Than You Think}}</ref>
=== Palivo ===
Během [[druhá světová válka|2. světové války]] se amoniak používal v [[Belgie|Belgii]] jako palivo pro [[autobus]]y. Před rokem 1900 se využíval do motorů a pro zařízení založená na [[sluneční energie|sluneční energii]]. Kapalný amoniak se používal jako raketové palivo ([[X-15]]). Přestože nemá tak vysokou výhřevnost jako jiná paliva, nezanechává v motorech [[saze]] a jeho [[hustota]] je přibližně stejná jako u [[kyslík]]u použitého jako oxidant, což zjednodušuje konstrukci zařízení. Rovnice hoření je následující:
4 NH3 + 7 O2 → 4 NO2 + 6 H2O
Nově byl amoniak navržen jako alternativa k [[fosilní palivo|fosilním palivům]] pro využití ve [[spalovací motor|spalovacích motorech]].<ref name=c1>{{Citace periodika| url=http://www.claverton-energy.com/energy-experts-library/downloads/transportation| titul=Ammonia as a Transportation Fuel IV| datum=October 15-16, 2007| vydavatel=
Norm Olson –Iowa Energy Center}}</ref> [[Spalné teplo]] amoniaku je 22,5 MJ/kg, což je přibližně polovina oproti [[nafta|naftě]]. V běžných motorech, kde vodní pára nekondenzuje, je potřeba počítat s [[výhřevnost]]í amoniaku na úrovni o 21 % menší, než činí spalné teplo. Amoniak lze využít v existujících motorech jen s menšími úpravami [[karburátor]]ů nebo [[vstřikování]].
Pro naplnění poptávky po zvýšeném množství amoniaku by bylo potřeba zvýšit výrobu. Přestože jde (podle vyrobeného množství) o druhou chemikálii v pořadí, objem výroby tvoří jen malý zlomek využívaného množství [[ropa|ropy]]. Lze ho vyrábět pomocí obnovitelných zdrojů, ale také pomocí energie z [[uhlí]] nebo [[jaderná elektrárna|jádra]]. Účinnost je však nižší než u [[akumulátor]]ových baterií. [[Vodní elektrárna]] v [[Rjukan]]u ([[Telemark]], [[Norsko]]) o výkonu 60 MW dodávala proud pro výrobu amoniaku [[elektrolýza|elektrolýzou]] vody – od roku [[1913]] sloužila výrobě hnojiv pro většinu Evropy. Při výrobě energie z uhlí lze [[oxid uhličitý|CO2]] snadno ukládat <ref name=c1/><ref>{{Citace periodika| url=http://www.energy.iastate.edu/Renewable/ammonia/ammonia/ammoniaMtg07.htm | titul=Iowa Energy Center, Renewable Energy and Energy Efficiency; Research, Education and Demonstration - Related Renewable Energy - Ammonia 2007}}</ref> (produkty vlastního spalování jsou [[dusík]] a voda). V roce 1981 jedna [[Kanada|kanadská]] firma upravila automobil [[Chevrolet Impala]] pro provoz na amoniak jako palivo.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.youtube.com/watch?v=L0hBAz6MxC4 | titul=YouTube - Ammonia Powered Car}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.gregvezina.com | titul=Watch 'Ammonia Fuel'| datum přístupu=2009-07-07| vydavatel=Greg Vezina}}</ref>
=== „Čpavkový motor“ ===
[[Soubor:AmmoniacalGasEngineStreetcarARWaud.jpeg|thumb|[[Tramvaj]] poháněná čpavkovým motorem]]
Pro pohon [[lokomotiva|lokomotiv]] byly zkonstruovány speciální motory. Jedním z nich byl i tzv. [[čpavkový motor]], uvedený v roce 1886. Pracoval na principu uvolňování amoniaku z vodného roztoku při zahřátí - plynný amoniak poháněl pístový stroj a byl následně pohlcován zpět ve vodě, čímž se uvolňovalo teplo. Takto to fungovalo do vyrovnání tlaků. Praktické nasazení ztroskotalo kvůli silnému zápachu amoniaku.<ref>[http://www.i-magazin.cz/view.php?nazevclanku=natronova-lokomotiva&cisloclanku=2006050033 i-Magazín - Natronová lokomotiva]</ref>
=== Antimikrobiální činidlo v potravinářských výrobcích ===
Již v roce 1895 bylo známo, že amoniak je „silné [[antiseptikum]] ... ke konzervaci [[masový extrakt|masového extraktu]] postačuje 1,4 g na litr“.<ref>{{Citace monografie| url=http://www.archive.org/details/disinfectiondisi00rideuoft| titul=Disinfection and Disinfectants: An Introduction to the Study of| autor=Samuel Rideal| vydavatel=Charles Griffin and Company|place=London| rok=1895| strany=109}}</ref> Bezvodý amoniak se ukázal jako účinné antimikrobiální činidlo pro [[krmivo|krmiva]]<ref>{{Citace periodika| doi=10.1016/j.ijfoodmicro.2007.11.040| titul=Ammonia disinfection of animal feeds — Laboratory study| autor=Tajkarimi, Mehrdad ''et al.''| periodikum=International Journal of Food Microbiology| ročník=122| číslo= 1-2| rok=2008| strany=23–28| pmid=18155794}}</ref> a dnes se komerčně používá k redukci nebo eliminaci mikrobiální kontaminace masa.<ref>"[http://asae.frymulti.com/abstract.asp?aid=27245&t=2 Evaluation of Treatment Methods for Reducing Bacteria in Textured Beef]", Jensen, Jean L ''et al.'', [[American Society of Agricultural and Biological Engineers]] Annual Meeting 2009</ref><ref>''[http://haccpalliance.org/sub/Antimicrobial%20Interventions%20for%20Beef.pdf Reference Document: Antimicrobial Interventions for Beef]'', Dawna Winkler and Kerri B. Harris, Center for Food Safety, Department of Animal Science, [[Texas A&M University]], May 2009, page 12</ref><ref>{{US patent|6387426}} "Method for treating meat products with ammonia" issued May 14, 2002</ref> V říjnu 2009 oznámil [[The New York Times]], že americká firma Beef Products Inc., která zpracovává [[tur domácí|hovězí]] [[masový separát]] (obsahující 50–70 % [[tuk]]u) na sedm milionů liber libového jemně tvarovaného masa týdně odstraňováním tuku (zahříváním a [[centrifugace|centrifugací]]), následně dezinfikuje výsledný produkt amoniakem. Proces byl americkým ministerstvem zemědělství kvalifikován jako účinný a bezpečný, a to na základě studie (financované Beef Products), která prokázala, že takové ošetření snižuje výskyt ''[[Escherichia coli|E. coli]]'' na nedetekovatelné úrovně.<ref>"[http://www.nytimes.com/2009/10/04/health/04meat.html E. Coli Path Shows Flaws in Beef Inspection ]", Michael Moss, ''[[The New York Times]]'', October 3, 2009</ref> Další pátrání novinářů v prosinci 2009 odhalilo obavy o bezpečnost procesu, stejně jako stížnosti spotřebitelů na chuť a pach masa ošetřeného optimálními úrovněmi amoniaku.<ref>"[http://www.nytimes.com/2009/12/31/us/31meat.html Safety of Beef Processing Method Is Questioned ]", Michael Moss, ''[[The New York Times]]'', December 30, 2009</ref>
=== Sportovní stimulans ===
Amoniak nachází uplatnění v různých [[sport]]ech, zvláště v silových disciplinách (např. [[vzpírání]] nebo [[silový trojboj]]), jako respirační [[stimulans]].
=== Textil ===
Kapalný amoniak se používá k ošetření materiálů z [[bavlna|bavlny]], s cílem získat stejné vlastnosti jako při [[mercerace|merceraci]]. Specifickou oblastí je také předsrážení [[příze|vlny]].<ref>{{Citace periodika| titul-
Change in thermal properties of wool after treatment with liquid ammonia| periodikum=Journal of Thermal Analysis and Calorimetry| ročník=26| číslo=1| rok=1983| strany=17| doi=10.1007/BF01914084}}</ref>
=== Plyn pro balony ===
Při běžné teplotě a tlaku je amoniak lehčí než vzduch, nadnáší zhruba na úrovni 60 % [[vodík]]u nebo [[helium|helia]]. Proto se někdy používá k plnění [[meteorologický balon|meteorologických balonů]]. Díky relativně vysoké teplotě varu (v porovnání s heliem a vodíkem) lze amoniak případně ochladit a zkapalnit přímo na vzdušném prostředku a snížit tak vztlak, resp. naopak přeměnit zpět na plyn ke zvýšení vztlaku.
=== Zpracování dřeva ===
Amoniak se historicky používal ke ztmavování [[dřevo|dřeva]] z bílého [[dub]]u pro výrobu [[nábytek|nábytku]]. Plynný amoniak reaguje s přírodními [[tanin]]y ve dřevě a způsobuje změnu barvy.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.woodweb.com/knowledge_base/Fuming_white_oak.html | titul="Fuming white oak"}}</ref>
== Biochemické vlastnosti ==
[[Toxicita]] roztoků amoniaku obvykle nepůsobí problémy [[člověk]]u a jiným [[savci|savcům]], protože mají specifický mechanismus, který je schopen amoniak eliminovat. Eliminace spočívá v konverzi na [[karbamoylfosfát]] (pomocí [[enzym]]u [[karbamoylfosfátsyntáza|karbamoylfosfátsyntázy]]), ten následně vstupuje do [[močovinový cyklus|močovinového cyklu]] a je přeměněn na [[aminokyselina|aminokyseliny]] nebo vyloučen [[moč]]í. [[Ryby]] a [[obojživelníci]] však tento mechanismus postrádají, mohou obvykle amoniak pouze přímo vylučovat. I v nízkých koncentracích je tedy amoniak velmi toxický pro vodní živočichy, proto je Směrnicí Rady 67/548/EHS klasifikován jako ''nebezpečný pro životní prostředí''.
== Bezpečnost ==
[[Soubor:Gas cylinder ammonia.jpg|thumb|120px|Tlaková láhev s amoniakem]]
Americký úřad [[Occupational Safety and Health Administration|OSHA]] stanovil patnáctiminutový expoziční limit pro plynný amoniak na 35 ppm (objemově) a osmihodinový limit na 25 ppm.<ref name=ToxFaqSheet>{{Citace periodika| url=http://www.atsdr.cdc.gov/tfacts126.pdf | titul=Toxic FAQ Sheet for Ammonia| vydavatel=[[Agency for Toxic Substances and Disease Registry]] (ATSDR)| datum= September 2004}}</ref> Agentura National Institute for Occupational Safety and Health snížila na základě nedávné konzervativnější interpretace původního výzkumu z roku 1943 koncentraci IDLH (bezprostředně nebezpečnou pro život a zdraví) za 500 na 300 ppm. Jedná se o koncentraci, kterou může být zdravý pracovník vystaven po 30 minut, aniž by utrpěl nevratné škody na zdraví.
Jiné organizace či státy mají různé limity expozic. V [[Česko|Česku]] platí limity [[Přípustné expoziční limity|PEL]] 14 mg.m-3 a [[Nejvyšší přípustné koncentrace chemických látek v pracovním ovzduší|NPK–P]] 36 mg.m-3, při emisích do ovzduší nad 10000 kg ročně platí povinnost hlášení do [[Integrovaný registr znečišťování|Integrovaného registru znečišťování]].<ref name=irz>[http://www.irz.cz/latky/amoniak Integrovaný registr znečišťování - Ohlašované látky - Amoniak]</ref>
Amoniak má ostrý, dráždivý, štiplavý zápach, který varuje před potenciálně nebezpečnou expozicí. Průměrných práh vnímání je 5 ppm, dostatečně nižší než jsou nebezpečné nebo škodlivé koncentrace. Expozice velmi vysokým koncentracím může vést k poškození [[plíce|plic]] a k [[smrt]]i.<ref name=ToxFaqSheet/> Amonné sloučeniny by neměly přijít do kontaktu se zásadami (pokud to není cílem), protože se mohou uvolnit nebezpečné dávky amoniaku.

== Reference ==
<references />
=== Literatura ===
* Z. Ibler a kol.: Technický průvodce energetika, BEN - technická literatura, 2002, ISBN 80-7300-026-1
== Externí odkazy ==
* [http://www.engineeringtoolbox.com/ammonia-d_971.html Ammonia (NH3) Properties]
* [http://encyclopedia.airliquide.com/Encyclopedia.asp?GasID=2 Gas Encyclopaedia: Ammonia]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Nitridy]]
[[Kategorie:Hydridy]]
[[Kategorie:Chladiva]]