Sysop: 1 revizi

2014-01-02T15:18:14Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2014, 15:18

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-14T09:18:26Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Biografie
| jméno = Amos
| příjmení = Oz
| obrázek = Amos Oz by Kubik.JPG
| bublina =
| popisek = Amos Oz
| motto =
| datum_narození = [[4. květen|4. května]]
| rok_narození = 1939
| místo_narození = [[Soubor:Palestine-Mandate-Ensign-1927-1948.png|22px|border]] [[Jeruzalém]]
| datum_úmrtí =
| rok_úmrtí =
| místo_úmrtí =
}}
'''Amos Oz''' (* [[4. květen|4. května]] [[1939]], [[Jeruzalém]]), vlastním jménem '''Amos Klausner''', je patrně nejvýznamější současný [[Izrael|izraelský]], [[hebrejština|hebrejsky]] píšící spisovatel. Amos Oz, profesor literatury na [[Ben Gurionova univerzita|Ben Gurionově univerzitě]] v [[Beerševa|Beerševě]], je také esejista a novinář.
== Životopis ==
Amos Oz sa narodil v Jeruzalémě ve čtvrti [[Kerem Avraham]] na Amosově ulici č. 18. Jeho rodiče, Jehuda Arje Klausner a Fanja Musman, byli [[sionismus|sionističtí]] přistěhovalci z východní Evropy. Otec vystudoval historii a literaturu v [[Litva|litevském]] [[Vilnius]]u, později pracoval v Jeruzalémě jako knihovník a spisovatel. Jeho dědeček z matčiny strany vlastnil mlýn v [[Rovno|Rovně]] v západní [[Ukrajina|Ukrajině]]. Rodina patřila mezi pravicové [[revizionistický sionismus|revizionistické sionisty]]. Ozův příbuzný Josef Klausner byl při prezidentské volbě roku [[1948]] protikandidátem [[Chajim Weizmann|Chajima Weizmanna]] za stranu [[Cherut]]. Rodina byla nábožensky vlažná, přesto Oz navštěvoval náboženskou školu Tachkemoni. Střední školu absolvoval v [[Rechavja|Rechavji]].
Hluboce ho poznamenala sebevražda jeho matky, ke které došlo v jeho dvanácti letech. V patnácti se odstěhoval do [[kibuc]]u [[Chulda]], kde ho adoptovala místní rodina (jejich první syn [[Ron Chuldaj]] je primátorem [[Tel Aviv]]u). Tehdy si Amoz změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená ''síla''. Až do roku [[1986]] učil v kibucu na střední škole . Poté se kvůli astmatu syna Daniela přestěhovali i se svou ženou Nily do [[Arad (Izrael)|Aradu]] v [[Negevská poušť|Negevské poušti]]. Oz začal vyučovat literaturu na nedaleké Ben Gurionově univerzitě. Po prvních literárních úspěších postupně i díky honorářům snižoval svou angažovanost v kibucu.
V 50. letech sloužil v [[Izraelské obranné síly|izraelské armádě]] v jednotce [[Nachal]], zůčastnil se mimo jiné potyček na izraelsko-syrské hranici. Během [[Šestidenní válka|Šestidenní války]] sloužil v tankové jednotce na [[Sinaj (poloostrov)|Sinaji]], během [[Jomkipurská válka|Jomkipurské války]] sloužil na [[Golanské výšiny|Golanských výšinách]].
Po službě v jednotce Nachal studoval Oz [[Filosofie|filozofii]] a hebrejskou literaturu na [[Hebrejská univerzita|Hebrejské univerzitě]] v Jeruzalémě. Roku [[1965]] mu vyšla první sbírka povídek ''Země šakalů'' (hebr. Arcot ha-tan). Jeho první román ''Jinde, možná'' (Makom acher) vyšel roku [[1966]]. Od té doby vydával každý rok jednu knihu ve vydavatelství Strany práce ''Am Oved'' („Pracující lid“). Toto vydavatelství později opustil a podepsal smlouvu s vydavatelstvím ''Keter'', které mu nabídlo pravidelný příjem bez ohledu na pravidelnost publikace.
Díla Amose Oze byla přeložena do třiceti jazyků. Je nositelem velkého množství izraelských a mezinárodních ocenění. V roce [[1992]] obdržel Mírovou cenu německých knihkupců, [[1998]] prestižní [[Izraelská cena|Izraelskou cenu]] za literaturu, roku [[2005]] mu byla ve [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] udělena [[Goethova cena|Goethova cena]] za literaturu, v roce 2007 získal ve Španělsku [[Cena prince asturského|Cenu prince asturského]] za literaturu.
== Politická angažovanost a názory ==
Amos Oz je uznávaný izraelský intelektuál. Je obhájce mírové koexistence Izraele a Palestiny a spoluzakladatelem nevládní organizace [[Peace Now]] (hebrejsky ''Šalom Achšav'', česky ''Mír teď!'') snažící se přesvědčit vládu a veřejné mínění v Izraeli o nutnosti dosažení míru s Palestinci a dalšími arabskými zeměmi výměnou za vzájemné kompromisy.
== Dílo ==

Česky nebo slovensky vyšlo:
* ''Černá skříňka'' (''Black Box''). Z hebrejského originálu ''Kufsa šchora'', Am Oved, [[1987]] přeložila [[Jiřina Šedinová]]. [[Mladá fronta]], [[1993]]. ISBN 80-204-0410-4.
* ''Poznať ženu'' (angl. ''To Know a Woman'', Hebrejský originál: ''La-da'at iša'', Keter & Am Oved, [[1989]]) Z [[Angličtina|angličtiny]] do [[Slovenština|slovenštiny]] přeložil [[Pavel Vilikovský]], [[Slovenský spisovateľ]], [[1995]]. ISBN 80-220-0641-6. .
* ''Mír, láska a kompromis.'' (''Israel, Palestine and Peace'') Z hebrejštiny a angličtiny přeložili Jiřina Šedinová a [[Milan Macháček]]. Mladá fronta, [[1997]]. ISBN 80-204-0585-2. Výběr z esejí.
* ''Fima'' (''Fima (The Third Condition)''). Z hebrejského originálu ''Ha-macav ha-šliši'' (Keter, [[1991]]) přeložila Jiřina Šedinová. Mladá fronta, [[1998]]. ISBN 80-204-0714-6.
* ''Panter ve sklepě'' (''Panther in the Basement''). Z hebrejského originálu ''Panter ba-martef'' (Keter, [[1995]]) přeložila Jiřina Šedinová. Mladá fronta, [[1999]]. ISBN 80-204-0763-4.
* ''Až do smrti'' (''Unto Death''). Z hebrejského originálu ''Ad Mavet'' (Sifrijat poalim, [[1971]]) přeložily Mariana Švecová a Lenka Kvasničková. Paseka, [[2002]]. ISBN 80-7185-459-X.
* ''Můj Michael'' (''My Michael''). Z hebrejského originálu ''Michael šeli'' (Am Oved, [[1968]]) přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher. Paseka, [[2005]]. ISBN 80-7185-688-6.
* ''Jak vyléčit fanatika''. Z anglického originálu ''Help Us to Divorse'' (Vintage, [[Londýn]] [[2004]]) přeložil Milan Macháček. Paseka [[2006]]. ISBN 80-7185-787-4. Eseje
* ''Příběh o lásce a tmě'' (angl. ''A Tale of Love and Darkness''). Z hebrejského originálu ''Sipur al ahava ve-chošech'' (Keter, Jeruzalém [[2003]]) přeložil [[Michael Žantovský]]. Paseka [[2009]]. ISBN 978-80-7185-998-7, autobiografický román.
Další knihy (v závorce anglický název a doslovný český překlad):
* ''La-ga'at ba-majim, la-ga'at ba-ruach'' (angl. ''Touch the Water, Touch the Wind'', česky Dotknou se vody, dotknout se větru), [[1973]]
* ''Har ha-eca ha-ra'a'' (''The Hill of Evil Counsel'', Kopec špatných rad), [[1976]]
* ''Al tagidi lajla'' (''Don’t Call it Night'', Neříkej tomu noc), [[1994]]
* ''Pit'om ba-omek ha-ja'ar'' (''Suddenly in the Depth of the Forest (A Fable for all ages)'', Nečekaně v hlubinách lesa), [[2005]]. Kniha pro děti
* ''Al midronot har ga'aš'' (Na svazích sopky), [[2006]]
Kromě beletrie Oz pravidelně uveřejňuje eseje zaměřené na politiku, literaturu a otázky míru. Dříve publikoval v izraelském deníku [[Davar]], po jeho zániku v [[1990-1999|90. letech]] uveřejňuje své články v deníku [[Jediot Achronot]]. Mimo Izrael publikuje například v magazínu [[New York Review of Books]], příležitostně vycházejí jeho články například v deníku Mladá fronta DNES.

== Externí odkazy ==
*[[Na plovárně]] [http://www.ceskatelevize.cz/program/10213704705-27.12.2009-22:00-2-na-plovarne-s-amosem-ozem.html s Amosem Ozem] – možnost on-line přehrání
*[http://zpravy.idnes.cz/izraelsky-spisovatel-amos-oz-jsem-optimista-bez-jizdniho-radu-p78-/kavarna.asp?c=A091023_143025_kavarna_bos Izraelský spisovatel Amos Oz: Jsem optimista bez jízdního řádu] – kavárna.iDNES.cz, 24. 10. 2009
* [http://www.ithl.org.il/author_info.asp?id=194 Amos Oz na stránkách izraelského Institutu pro překlad hebrejské literatury (anglicky)]
* [http://web.bgu.ac.il/Eng/Centers/heksherim/Archives/amos_oz_archive/ Archiv Amose Oze (anglicky)]

{{Commonscat}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Izraelští spisovatelé|Oz, Amos]]
[[Kategorie:Izraelský novinář|Oz, Amos]]
[[Kategorie:Absolventi Hebrejské univerzity v Jeruzalémě|Oz, Amos]]
[[Kategorie:Nositelé Izraelské ceny|Oz, Amos]]
[[Kategorie:Žijící lidé|Oz, Amos]]

Amos Oz - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu