Antibiotikum - Historie editací

Sysop: + šablona FLICKR

2019-07-01T10:21:35Z

+ šablona FLICKR

← Starší verze		Verze z 1. 7. 2019, 10:21
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:Doxycycline 100mg capsules.jpg\|thumb\|~~200px~~\|Kapsle s [[doxycyklin]]em.]]	+	[[Soubor:Doxycycline 100mg capsules.jpg\|thumb\|220px\|Kapsle s [[doxycyklin]]em.]]
	'''Antibiotikum''' (též '''antiinfektivum''') je [[lék]], který [[smrt\|usmrcuje]] některé [[mikroorganismus\|mikroorganismy]] nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín '''[[chemoterapie\|chemoterapeutika]]'''), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.<ref name=votava>{{citace monografie \| titul = Lékařská mikrobiologie obecná \| příjmení = Votava \| jméno = Miroslav \| vydavatel = Neptun \| rok = 2001 \| místo = Brno \| isbn = 80-902896-2-2 \| strany = 247}}</ref>		'''Antibiotikum''' (též '''antiinfektivum''') je [[lék]], který [[smrt\|usmrcuje]] některé [[mikroorganismus\|mikroorganismy]] nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín '''[[chemoterapie\|chemoterapeutika]]'''), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.<ref name=votava>{{citace monografie \| titul = Lékařská mikrobiologie obecná \| příjmení = Votava \| jméno = Miroslav \| vydavatel = Neptun \| rok = 2001 \| místo = Brno \| isbn = 80-902896-2-2 \| strany = 247}}</ref>
	V současnosti je známo přes 6000<ref name="dcu">[http://www.dcu.ie/~oshead/BE401/brewing/lecture4.pdf Industrial Bioprocessing: Antibiotics]</ref> látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich<ref name="dcu" /> našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti [[bakterie\|bakteriím]], některá jsou však účinná také proti [[houby\|houbám]] a [[parazit]]ickým [[prvoci\|prvokům]]. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, většinou však mají [[molekulová hmotnost\|molekulovou hmotnost]] menší než 2000 [[dalton (jednotka)\|Da]].		V současnosti je známo přes 6000<ref name="dcu">[http://www.dcu.ie/~oshead/BE401/brewing/lecture4.pdf Industrial Bioprocessing: Antibiotics]</ref> látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich<ref name="dcu" /> našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti [[bakterie\|bakteriím]], některá jsou však účinná také proti [[houby\|houbám]] a [[parazit]]ickým [[prvoci\|prvokům]]. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, většinou však mají [[molekulová hmotnost\|molekulovou hmotnost]] menší než 2000 [[dalton (jednotka)\|Da]].
	== Historie ==		== Historie ==
-	[[Soubor:Alexander-fleming.jpg\|thumb\|[[Alexander Fleming]], objevitel [[penicilin]]u]]	+	[[Soubor:Alexander-fleming.jpg\|thumb\|220px\|[[Alexander Fleming]], objevitel [[penicilin]]u]]
	Objev antibiotik spolu s [[anestézie\|anestézií]] a aplikací hygienických praktik u lékařů (např. mytí rukou a použití [[Sterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů\|sterilizovaných]] nástrojů) je jeden z nejdůležitějších objevů v současné medicíně. Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou dříve nesla riziko infekce a smrti.		Objev antibiotik spolu s [[anestézie\|anestézií]] a aplikací hygienických praktik u lékařů (např. mytí rukou a použití [[Sterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů\|sterilizovaných]] nástrojů) je jeden z nejdůležitějších objevů v současné medicíně. Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou dříve nesla riziko infekce a smrti.
	Již 2500 let př. n. l. používali v [[Čína\|Číně]] k léčbě infekcí obklady z [[plíseň\|plesnivého]] [[Sojové mléko\|sojového mléka]].<ref>[http://science.enotes.com/how-products-encyclopedia/antibiotic How Products Are Made: Antibiotics]</ref> Stopy antibiotik byly nalezeny také v kosterních pozůstatcích [[Egypt\|starověkých Egypťanů]] a [[Núbie\|Núbijců]].<ref>[http://findarticles.com/p/articles/mi_m1134/is_4_109/ai_62324477 Take Two Beers and Call Me in 1,600 Years - use of tetracycline by Nubians and Ancient Egyptians]</ref> První krůčky k vynálezu antibiotik pro západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou ''[[Bacillus anthracis\|B. anthracis]]'' společně s kulturou [[saprofyt]]ických bakterií neonemocnělo [[antrax]]em. O deset let později německý vědec [[Rudolf Emmerich]] náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou ''[[Streptococcus erysipelatis]]'' neonemocní [[cholera\|cholerou]] a o dva roky později [[Charles-Joseph Bouchard]] prokázal, že tutéž ochranu poskytuje ''[[Pseudomonas aeruginosa]]''. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána ''pyocyanáza''.<ref>[http://www.jbc.org/cgi/reprint/159/3/725.pdf Antibiotic substances produced by Pseudomonas aeruginosa]</ref> Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.		Již 2500 let př. n. l. používali v [[Čína\|Číně]] k léčbě infekcí obklady z [[plíseň\|plesnivého]] [[Sojové mléko\|sojového mléka]].<ref>[http://science.enotes.com/how-products-encyclopedia/antibiotic How Products Are Made: Antibiotics]</ref> Stopy antibiotik byly nalezeny také v kosterních pozůstatcích [[Egypt\|starověkých Egypťanů]] a [[Núbie\|Núbijců]].<ref>[http://findarticles.com/p/articles/mi_m1134/is_4_109/ai_62324477 Take Two Beers and Call Me in 1,600 Years - use of tetracycline by Nubians and Ancient Egyptians]</ref> První krůčky k vynálezu antibiotik pro západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou ''[[Bacillus anthracis\|B. anthracis]]'' společně s kulturou [[saprofyt]]ických bakterií neonemocnělo [[antrax]]em. O deset let později německý vědec [[Rudolf Emmerich]] náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou ''[[Streptococcus erysipelatis]]'' neonemocní [[cholera\|cholerou]] a o dva roky později [[Charles-Joseph Bouchard]] prokázal, že tutéž ochranu poskytuje ''[[Pseudomonas aeruginosa]]''. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána ''pyocyanáza''.<ref>[http://www.jbc.org/cgi/reprint/159/3/725.pdf Antibiotic substances produced by Pseudomonas aeruginosa]</ref> Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
Řádka 420:		Řádka 420:
	Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v [[Rozvojová země\|rozvojových]] i [[Rozvinuté země\|vyspělých]] zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.		Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v [[Rozvojová země\|rozvojových]] i [[Rozvinuté země\|vyspělých]] zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.
	Kupříkladu ''[[Staphylococcus aureus]]'', který byl úspěšně ničen penicilinem ještě ve 40. a 50. létech [[20. století]], je dnes z 90 % rezistentní na [[penicilin]].<ref name=votava /> Pro účinnou léčbu tak zbyl jen úzký výběr léků, jako je např. [[vancomycin]]. Situaci zhoršuje fakt, že geny kódující antibiotickou rezistenci mohou být přenášeny mezi bakteriemi (např. [[konjugace (biologie)\|konjugací]]). Konjugující bakterie, které vůbec nebyly vystaveny působení antibiotik, pak získávají rezistenci od těch, co ji mají. Problém antibiotické rezistence narůstá, pokud jsou antibiotika použita na léčbu viróz (na něž neúčinkují), a když jsou široce používána [[prevence\|preventivně]] (např. v krmivech pro hospodářská zvířata). Těmito způsoby může rezistenci získat velké množství bakterií, z nichž následně vzniknou nové odolné generace.		Kupříkladu ''[[Staphylococcus aureus]]'', který byl úspěšně ničen penicilinem ještě ve 40. a 50. létech [[20. století]], je dnes z 90 % rezistentní na [[penicilin]].<ref name=votava /> Pro účinnou léčbu tak zbyl jen úzký výběr léků, jako je např. [[vancomycin]]. Situaci zhoršuje fakt, že geny kódující antibiotickou rezistenci mohou být přenášeny mezi bakteriemi (např. [[konjugace (biologie)\|konjugací]]). Konjugující bakterie, které vůbec nebyly vystaveny působení antibiotik, pak získávají rezistenci od těch, co ji mají. Problém antibiotické rezistence narůstá, pokud jsou antibiotika použita na léčbu viróz (na něž neúčinkují), a když jsou široce používána [[prevence\|preventivně]] (např. v krmivech pro hospodářská zvířata). Těmito způsoby může rezistenci získat velké množství bakterií, z nichž následně vzniknou nové odolné generace.
-	~~== Odkazy ==~~	+
-	=== Reference ===	+	== Reference ==
	<references/>		<references/>
-	=== Literatura ===	+	== Literatura ==
	* Folta, J. (ed.) ''Vývoj biotechnologie a průmyslové chemie''. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, Národní technické muzeum, 2006. ISBN 80-7037-156-0		* Folta, J. (ed.) ''Vývoj biotechnologie a průmyslové chemie''. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, Národní technické muzeum, 2006. ISBN 80-7037-156-0
	* Kolář, M. ''Antibiotická léčba v praxi''. Konice: Solen, 2000. ISBN 80-238-5835-1		* Kolář, M. ''Antibiotická léčba v praxi''. Konice: Solen, 2000. ISBN 80-238-5835-1
Řádka 435:		Řádka 435:
	* [http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt. Přehled antibiotik ve veterinární medicíně]		* [http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt. Přehled antibiotik ve veterinární medicíně]
	* [http://www.esac.ua.ac.be/ European Surveillance of Antimicrobial Consumption (ESAC) - projekt sledování spotřeby antimikrobiálních látek v Evropě]		* [http://www.esac.ua.ac.be/ European Surveillance of Antimicrobial Consumption (ESAC) - projekt sledování spotřeby antimikrobiálních látek v Evropě]
-	{{~~dobrý~~ článek}}	+
		+	{{Dobrý článek}}{{Flickr\|Antibiotics}}{{Commonscat\|Antibiotics}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Antibiotika\| ]]		[[Kategorie:Antibiotika\| ]]
	[[Kategorie:Léčiva]]		[[Kategorie:Léčiva]]
-
-	~~{{Článek z Wikipedie}}~~

Sysop: 1 revizi

2014-01-02T10:40:16Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2014, 10:40

Sysop: Nahrazení textu

2012-02-05T13:21:40Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Doxycycline 100mg capsules.jpg|thumb|200px|Kapsle s [[doxycyklin]]em.]]
'''Antibiotikum''' (též '''antiinfektivum''') je [[lék]], který [[smrt|usmrcuje]] některé [[mikroorganismus|mikroorganismy]] nebo brání jejich růstu. Ačkoliv se dříve termín užíval jen pro antimikrobiální látky přírodního původu (a pro ostatní se užíval termín '''[[chemoterapie|chemoterapeutika]]'''), v současné době se velmi často užívá pro všechny látky s tímto účinkem bez ohledu na jejich původ.<ref name=votava>{{citace monografie | titul = Lékařská mikrobiologie obecná | příjmení = Votava | jméno = Miroslav | vydavatel = Neptun | rok = 2001 | místo = Brno | isbn = 80-902896-2-2 | strany = 247}}</ref>
V současnosti je známo přes 6000<ref name="dcu">[http://www.dcu.ie/~oshead/BE401/brewing/lecture4.pdf Industrial Bioprocessing: Antibiotics]</ref> látek s antibiotickým účinkem, ale jen asi 70 z nich<ref name="dcu" /> našlo uplatnění v humánní a veterinární medicíně, ostatní mají příliš výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta toxické. Antibiotika působí především proti [[bakterie|bakteriím]], některá jsou však účinná také proti [[houby|houbám]] a [[parazit]]ickým [[prvoci|prvokům]]. Z chemického hlediska jsou antibiotika různorodou skupinou látek, většinou však mají [[molekulová hmotnost|molekulovou hmotnost]] menší než 2000 [[dalton (jednotka)|Da]].
== Historie ==
[[Soubor:Alexander-fleming.jpg|thumb|[[Alexander Fleming]], objevitel [[penicilin]]u]]
Objev antibiotik spolu s [[anestézie|anestézií]] a aplikací hygienických praktik u lékařů (např. mytí rukou a použití [[Sterilizace zdravotnického materiálu a nástrojů|sterilizovaných]] nástrojů) je jeden z nejdůležitějších objevů v současné medicíně. Dnes banální zranění, jako je škrábnutí, s sebou dříve nesla riziko infekce a smrti.
Již 2500 let př. n. l. používali v [[Čína|Číně]] k léčbě infekcí obklady z [[plíseň|plesnivého]] [[Sojové mléko|sojového mléka]].<ref>[http://science.enotes.com/how-products-encyclopedia/antibiotic How Products Are Made: Antibiotics]</ref> Stopy antibiotik byly nalezeny také v kosterních pozůstatcích [[Egypt|starověkých Egypťanů]] a [[Núbie|Núbijců]].<ref>[http://findarticles.com/p/articles/mi_m1134/is_4_109/ai_62324477 Take Two Beers and Call Me in 1,600 Years - use of tetracycline by Nubians and Ancient Egyptians]</ref> První krůčky k vynálezu antibiotik pro západní medicínu a k pochopení, jak fungují, učinil Louis Pasteur, který v roce 1877 zjistil, že laboratorní zvíře naočkované kulturou ''[[Bacillus anthracis|B. anthracis]]'' společně s kulturou [[saprofyt]]ických bakterií neonemocnělo [[antrax]]em. O deset let později německý vědec [[Rudolf Emmerich]] náhodou objevil, že zvíře naočkované kulturou ''[[Streptococcus erysipelatis]]'' neonemocní [[cholera|cholerou]] a o dva roky později [[Charles-Joseph Bouchard]] prokázal, že tutéž ochranu poskytuje ''[[Pseudomonas aeruginosa]]''. V průběhu dalších let se zjistilo, že antimikrobiální vlastnosti má i lihový výluh z kolonií a účinná substance byla nazvána ''pyocyanáza''.<ref>[http://www.jbc.org/cgi/reprint/159/3/725.pdf Antibiotic substances produced by Pseudomonas aeruginosa]</ref> Stala se prvním antibiotikem používaným v nemocnicích, její vlastní toxicita a nemožnost zajistit stále stejně účinný produkt ale neumožnily její delší používání.
První skutečně účinné objevené antibiotikum pocházelo z [[plíseň|plísně]]. Francouzský doktor [[Ernest Duchesne]] zaznamenal už v roce 1896 fakt, že určité plísně rodu [[štětičkovec]] (''Penicillium'') ničí bakterie. Duchesne a jeho výzkum však zůstal zapomenut po celou generaci. Až [[Alexander Fleming]] během svého výzkumu antibakteriálního působení [[lysozym]]u kultivoval baktérie na [[agar]]ových plotnách a jedna z nich byla napadena plísní druhu ''[[Penicillium notatum]]''. Fleming zaznamenal čistou zónu kolem plísňového podhoubí a pochopil, že plíseň vylučuje něco, co růst bakterií zastavilo. I když nebyl schopen sloučeninu izolovat ([[beta-laktamový kruh]] v penicilinové molekule při tehdejších rafinačních metodách nebyl stabilní), svůj objev v roce [[1929]] popsal ve vědecké literatuře. Protože plíseň byla rodu ''Penicillium'', nazval tuto sloučeninu [[penicilin]].
Zároveň ve 30. letech [[20. století]] německý vědec [[Gerhard Domagk]] zkoumal antibakteriální vlastnosti některých barviv. Jedním z nich byl [[sulfonamid]] zvaný [[prontosil]], který se ukázal být účinným proti infekcím díky tomu, že se v organismu pacienta metabolizuje na aktivní formu ''sulfanilimid''. Podle současné širší definice to patrně lze kvalifikovat jako první úspěšné použití antibiotika. Po nějaké době [[Rene Dubos]] izoloval [[tyrotricin]] – antibiotikum používané místně na kožní infekce z půdních baktérií.
Pro zvýšenou potřebou léčby infikovaných ran během [[Druhá světová válka|2. světové války]] bylo mnoho prostředků vloženo do výzkumu a [[rafinace]] penicilinu. Tým, který vedl [[Howard Walter Florey]], úspěšně vyprodukoval použitelná množství čisté aktivní složky, která byla rychle testována v klinické praxi. Lékaři byli překvapeni rychlou a spolehlivou léčbou stavů, které byly do té doby těžce léčitelné a často končily smrtí. Další výzkum pak otevřel lidstvu dveře k dosud neznámé úrovni chemického boje proti baktériím.
== Použití ==
Antibiotika se používají především k léčbě infekčních stavů, někdy však též [[prevence|preventivně]] (tzv. antibiotická [[profylaxe]]). V současnosti je však velkým problémem chybné použití antibiotik - zvláště pak použití nevhodného antibiotika (proti rezistentnímu původci) nebo předepsání antibiotik při léčbě [[viróza|virových onemocnění]], jako je [[rýma]] nebo [[chřipka]]. Při nedodržení celé předepsané dávky antibiotik, obvykle pro pacientův subjektivní pocit zlepšení, nejsou patogenní mikroorganismy zcela zničeny. Kromě selhání léčby vede toto chování k rozvoji [[antibiotická rezistence|antibiotické rezistence]] u neúplně zahubených populací bakterií.
Antibiotika se uplatňují i v jiných oblastech, než je medicína. Podávání malých množství antibiotik hospodářským zvířatům zvyšuje jejich přírůstky. Od roku [[2006]] je však jejich používání ve všech státech [[Evropská unie|EU]] zakázáno.<ref>[http://www.bezpecna-krmiva.cz/soubory/DL-1831-2003.pdf Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003, o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat]</ref> Také při kultivacích mikroorganismů v [[biotechnologie|biotechnologických]] laboratořích se používají antibiotika, a to v tkáňových kulturách či růstových [[živná půda|médiích]] za účelem potlačení nežádoucí bakteriální kontaminace (v [[selektivní médium|selektivních médiích]]). Často se používá kontaminace několika antibiotik a antimykotik, aby došlo k pokrytí celého spektra mikroorganismů, například od firmy [[Sigma-Aldrich]] je dostupná suspenze, jež obsahuje kombinaci [[penicilin]]u, [[streptomycin]]u a [[amfotericin]]u B.
== Mechanismus účinku ==
[[Soubor:Působení antibiotik.png|thumb|500px|Schematický nákres mechanismu účinku některých antibiotik]]
Nejdůležitější vlastností antibiotik je [[Selektivní antibiotika|selektivita]] jejich účinku, tzn. že zasahují struktury, které jsou specifické pro mikroorganismy a pacienta víceméně nepoškozují. Podle působení na [[bakterie]] se antibiotika dělí na dvě velké skupiny: [[baktericid]]ní a [[bakteriostatikum|bakteriostatická]]. První skupina bakterie hubí (tj. usmrcuje), bakteriostatická zastavují jejich množení, ale mnoho bakteriostatických antibiotik působí ve vyšších koncentracích rovněž baktericidně. Oba dva typy jsou nicméně schopné potlačit růst kolonií [[in vitro]].
Podle mechanismu účinku na bakteriální buňku se dělí antibiotika do několika skupin:
;'''Antibiotika, která inhibují syntézu lipidů a jiných látek pro [[buněčná stěna|buněčné stěny]]:'''
* [[beta-laktamy|beta-laktamová antibiotika]], [[monobaktamy]], [[karbapenemy]], [[glykopeptidy]], [[bacitracin]].
; '''Antibiotika, která narušují [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatickou membránu]]:'''
* [[polyeny]], [[polymyxiny]], [[azoly]], [[amfotericin B]], [[ionofory]].
;'''Antibiotika, která inhibují syntézu [[nukleová kyselina|nukleových kyselin]]:'''
* inhibicí [[DNA-gyráza|DNA-gyrázy]]: [[aminoglykosidy]], [[novobiocin]], [[chinolony]];
* inhibicí [[RNA-polymeráza|RNA-polymerázy]]: [[ansamyciny]];
;'''Antibiotika, která interferují s bakteriální proteinovou syntézou:'''
* vazbou na [[ribozom]]ální podjednotku 30[[Svedberg|S]]: [[tetracykliny]];
* vazbou na podjednotku 30S a 50S: [[aminoglykosidy]];
* vazbou na podjednotku 50S: [[makrolidy]], [[linkosamidy]], [[amfenikoly]], [[diterpeny]], [[aminocyklitoly]];
* zabráněním vestavění aminokyseliny do bílkoviny: [[amfenikoly]].
;'''Antibiotika, která inhibují syntézu [[kyselina listová|kyseliny listové]]:'''
* [[sulfonamidy]], [[trimedoprim]].
== Citlivost bakterií k antimikrobiálním látkám ==
[[Soubor:Staphylococcus aureus (AB Test).jpg|thumb|200px|Stanovení citlivosti [[Disková difúzní metoda|diskovou difúzní metodou]] - v okolí disku s antibiotikem nerostou žádné kolonie bakterie ''[[Staphylococcus aureus]]'']]
Specifická, úzkospektrá antibiotika zasahují buď [[gramnegativní bakterie|gramnegativní]] nebo [[grampozitivní bakterie]], nebo dokonce jen některé bakteriální rody. Naproti tomu širokospektrá antibiotika ničí široké spektrum mikroorganismů, často včetně [[symbióza|symbiotické]] mikroflóry na povrchu sliznic. Účinnost jednotlivých antibiotik však závisí také na umístění infekce a schopnosti pronikat danými tkáněmi až k ložisku infekce.
Ke správné antibiotické terapii je vhodné zjistit citlivost konkrétní patogenní bakterie k antibiotikům. Všechny bakterie totiž nejsou stejně citlivé a některé jsou dokonce [[antibiotická rezistence|rezistentní]] a dané antibiotikum proti nim nepůsobí. Zjišťuje se proto tzv. [[minimální inhibiční koncentrace]] (MIC), což je koncentrace antibiotika, která zabrání růstu bakteriálních kolonií. Koncentrace, která bakterie usmrtí, se označuje jako [[minimální baktericidní koncentrace]] (MBC). Je zřejmé, že v případě primárně baktericidních antibiotik se MBC rovná MIC. V celém průběhu terapie by v místě infekce měla být taková koncentrace antibiotika, která odpovídá alespoň minimální inhibiční koncentraci.
== Třídění antibiotik ==
Protože antibiotika jsou heterogenní skupinou látek s různými účinky na bakterie, dělí se na několik tříd podle chemické struktury.<ref> [http://www.merck.com/mmhe/sec17/ch192/ch192a.html Merck Manual Home edition: Antibiotics]</ref><ref> [http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt. Přehled antibiotik ve veterinární medicíně]</ref>
{| class="wikitable"
|+ '''Antibiotika'''
|-
! Generický název !! Obchodní název !! Použití !! Nežádoucí účinky
|-
! colspan="4" | [[Aminoglykosidy]]
|-
| [[Amikacin]] || [[Amikin]] || rowspan="10" | Léčba infekcí způsobených gramnegativními bakteriemi, jako je ''[[Escherichia coli|E. coli]]'', ''[[Klebsiella]]'' nebo ''[[Pseudomonas aeruginosa|P. aeruginosa]]'', působí proti [[Leptospira|leptospirám]] a některé i vůči [[Staphylococcus|stafylokokům]] || rowspan="10" |
* ztráta sluchu
* závratě
* poškození ledvin
|-
|[[Apramycin]] ||
|-
|[[Dihydrostreptomycin]] ||
|-
|[[Framycetin]] ||
|-
|[[Gentamicin]] || [[Gentamycin]]
|-
|[[Kanamycin]] ||
|-
|[[Neomycin]] || [[Bykomycin]], [[Mycerin]]
|-
|[[Netilmicin]] || [[Netromycine]]
|-
|[[Streptomycin]] ||
|-
|[[Tobramycin]] || [[Brulamycin]], [[Nebcin]]
|-
! colspan="4" | [[Amfenikoly]]
|-
|[[Azidamfenikol]] || || rowspan="4" | Širokospektrá antibiotika účinná proti [[Salmonella|salmonelovým]] infekcím a ''[[Haemophilus influenzae|H. influenzae]]'', používá se též k léčbě [[meningokok]]ových nebo [[pneumokok]]ových infekcích [[Centrální nervová soustava|CNS]] nebo jako alternativa tetracyklinů u těžkých [[Rickettsia|rickettsiálních]] infekcí || rowspan="4"|
* rozvoj aplastické anémie
* nausea
* zvracení
|-
|[[Florfenikol]] ||
|-
|[[Chloramfenikol]] ||
|-
|[[Thiamfenikol]] ||
|-
! colspan="4" | [[Ansamyciny]]
|-
|[[Geldanamycin]] || || rowspan="2" | Experimentálně jako protinádorová terapie||
|-
|[[Herbimycin]] || || ||
|-
|[[Rifamycin]] || || rowspan="4" | Infekce způsobené grampozitivními bakteriemi včetně [[mykobakterie|mykobakterií]] - léčba [[tuberkulóza|tuberkulózy]]. || rowspan="4" |
* poškození jater
|-
|[[Rifaximin]] ||
|-
|[[Rifampicin]] || [[Arficin]], [[Rifampicin]] ||
|-
|[[Rifabutin]] || [[Mycobutin 150]] ||
|-
!colspan="4" | [[Cefalosporiny|Cefalosporiny I. generace]]
|-
|[[Cefacetril]] || || rowspan="6" | Léčba infekcí vyvolaných grampozitivními bakteriemi, zejména stafylokoky, včetně těžkých infekcí. [[Enterococcus|Enterokoky]], meticilin-rezistentní stafylokoky a ''[[Staphylococcus epidermidis]]'' jsou rezistentní || rowspan="6" |
* nevolnost
* průjem
* alergické reakce
|-
|[[Cefadroxil]] || [[Duracef]]
|-
|[[Cefalexin]] || [[Cefaclen]]
|-
|[[Cefalotin]] || [[Cefalotin Biotika]]
|-
|[[Cefapirin]] || [[Cefatrexyl]]
|-
|[[Cefazolin]] || [[Cefazolin Biochemie]], [[Kefzol]], [[Orizolin]], [[Vulmizolin]]
|-
!colspan="4" | [[Cefalosporiny|Cefalosporiny II. generace]]
|-
|[[Cefaklor]] || [[Vercef]] || rowspan="5" | Léčba infekcí vyvolaná stafylokoky nebo způsobenými gramnegativními bakteriemi rezistentními na méně účinná antibiotika. [[Haemophilus|Hemofilové]] infekce (ampicilin rezistentních), [[kapavka]], chirurgická profylaxe aj.|| rowspan="5" |
* nevolnost
* průjem
* alergické reakce
|-
|[[Cefamandol]] || [[Mandol]]
|-
|[[Cefoxitin]] ||
|-
|[[Cefprozil]] || [[Cefzil]]
|-
|[[Cefuroxim]] || [[Zinacef]]
|-
!colspan="4" | [[Cefalosporiny|Cefalosporiny III. generace]]
|-
|[[Cefixime]] || || rowspan="10" |Jsou to širokospektrá antibiotika s indikačním omezením, účinná proti grampozitivním i gramnegativním bakteriím včetně ''[[Pseudomonas aeruginosa|P. aeruginosa]]''. Léčba těžších, život ohrožujících infekcí, [[meningitida|meningitíd]], [[Lymeská borelióza|Lymeské boreliózy]] s neurologickými symptomy, léčba infekcí způsobených původci rezistentními na cefalosporiny nižších generací nebo na širokospektré [[peniciliny]] || rowspan="10" |
* nevolnost
* průjem
* alergické reakce
|-
|[[Cefdinir]] ||
|-
|[[Cefditoren]] ||
|-
|[[Cefoperazon]] || [[Cefobid]]
|-
|[[Cefotaxim]] || [[Claforan]]
|-
|[[Cefpodoxim]] ||
|-
|[[Ceftazidim]] || [[Fortum]]
|-
|[[Ceftibuten]] ||
|-
|[[Ceftizoxim]] || [[Cefizox]]
|-
|[[Ceftriaxon]] || [[Lendacin]]
|-
!colspan="4" | [[Cefalosporiny|Cefalosporiny IV. generace]]
|-
|[[Cefepim]] || [[Maxipime]] || rowspan="4"| Jsou to širokospektrá antibiotika s indikačním omezením, určená k léčbě závažných smíšených infekcí u nemocných s jiným těžkým onemocněním ([[imunosuprese]], [[neutropenie]]). || rowspan="4"|
* nevolnost
* průjem
* alergické reakce
* krvácivost
|-
|[[Cefpirom]] || [[Cefrom]]
|-
|[[Cefquinom]] || [[Cobactan]]
|-
|[[Cefalonium]] || [[Cepravin]]
|-
!colspan="4" | [[Pleuromutiliny|Diterpeny - pleuromutiliny]]
|-
|[[Tiamulin]] || || rowspan="2" | veterinární antibiotika proti [[Mykoplasma|mykoplasmatům]] a [[spirochéty|spirochétám]]. || rowspan="2" |
|-
|[[Valnemulin]] ||
|-
!colspan="4" | [[Glykopeptidová antibiotika]]
|-
|[[Teikoplanin]] || [[Targocid]] || rowspan="2" | infekce multirezistentními grampozitivními bakteriemi, záložní humánní antibiotikum || rowspan="2" |
|-
|[[Vankomycin]] || [[Vancocin]], [[Lyphocin]]
|-
!colspan="4" | [[Karbapenemy]]
|-
|[[Ertapenem]] || || rowspan="3" | Lékem volby pouze pro život ohrožující nosokomiální infekce vyvolané některými kmeny ''[[Enterobacter]]'' spp., ''[[Serratia]]'' spp., ''[[Citrobacter freundii|C. freundii]]'' nebo ''[[Campylobacter fetus]]''; akutní nekrotizující pankreatitida, bakteriální meningitida || rowspan="3" |
* vyvolání epileptického záchvatu (imipenem)
* alergické reakce
* nevolnost, zvracení
|-
|[[Imipenem]]/[[Cilastatin]] || [[Tienam]]
|-
|[[Meropenem]] || [[Meronem]]
|-
!colspan="4" | [[Linkosamidy]]
|-
|[[Linkomycin]] || ||rowspan="3" | Léčba infekcí kostí a měkkých tkání. Účinná jsou především proti [[Staphylococcus|stafylokokům]] a [[Bacteroides]] spp. Možné použití také při terapii parazitárních onemocnění, jako je [[toxoplasmóza]], [[babesióza]] nebo [[malárie]]. ||rowspan="3" |
|-
|[[Klindamycin]] || [[Dalacin]] ||
|-
|[[Pirlimycin]] ||
|-
!colspan="4" | [[Makrolidy|Makrolidy - erytromyciny]]
|-
|[[Acetylisovaleryltylosin]] || [[Aivlosin]] || rowspan="13" | Léčba infekcí způsobených [[Streptococcus|streptokoky]], [[Campylobacter|kampylobakterových]] infekcí, [[listerióza|listeriózy]], [[záškrt]]u, bakteriálního [[zápal plic|zápalu plic]] a atypických pneumonií (Mycoplazmy, chlamydie), střevních onemocnění způsobených rody ''[[Shigella]]'', ''[[Salmonella]]'' a ''[[Campylobacter]]''. Léčba [[legionářská nemoc|legionářské nemoci]]. || rowspan="13" |
* nevolnost, průjem nebo zvracení
* žloutenka
* alergické reakce
* komorová tachyarytmie
|-
|[[Azitromycin]] || [[Sumamed]]
|-
|[[Diritromycin]] ||
|-
|[[Erytromycin]] || [[Erytrocin]]
|-
|[[Josamycin]] || [[Wilprafen]]
|-
|[[Kitasamycin]] ||
|-
|[[Klaritromycin]] || [[Klacid]]
|-
|[[Oleandomycin]] ||
|-
|[[Roxitromycin]] || [[Rulid]]
|-
|[[Spiramycin]] || [[Rovamycine]]
|-
|[[Tilmikosin]] || [[Pulmotil AC]]
|-
|[[Tylosin]] || [[Tylo-Kel|Tylo-Kel 20% inj. ad us. vet]]
|-
|[[Troleandomycin]] ||
|-
!colspan="4" | [[Monobaktamy]]
|-
|[[Aztreonam]] || [[Azactam]] || Je účinný pouze proti gramnegativní aerobní bakterie (kromě některých kmenů ''[[Citrobacter freudii|C. freundii]]'', ''[[Enterobacter aerogenes|E. aerogenes]]'', ''[[Enterobacter cloacae|E. cloacae]]'', ''[[Legionella pneumophilla|L. pneumophilla]]'' a ''[[Acinetobacter]]'' spp.) ||
* vyrážka
* nevolnost
* průjem
|-
!colspan="4" | [[Peniciliny|Úzkospektrá penicilinová antibiotika]]
|-
|[[Penicilin G]] || || rowspan="4" | Léčba [[Streptococcus|streptokokových]], [[Pneumococcus|pneumokokových]] a meningokokových infekcí a infekcí vyvolaných citlivými [[Staphylococcus|stafylokoky]], terapie [[syfilis]], [[kapavka|kapavky]], [[záškrt]]u, [[spála|spály]], [[angína|angíny]], [[erysipel]]u, revmatické horečky, [[leptospiróza|leptospirozy]], [[aktinomykóza|aktinomykózy]] aj. Je lékem první volby u [[Lymeská borelióza|Lymeské boreliozy]]. || rowspan="9" |
* nevolnost
* průjem
* alergické reakce
|-
|[[Prokain-benzylpenicilin]] || ||
|-
|[[Benzatin-benzylpenicilin]] || [[Pendepon]]
|-
| [[Penicilin V]] || [[Ospen]]
|-
|[[Cloxacilin]] || || rowspan="5" | Jsou to tzv. antistafylokokové peniciliny. Léčba méně závažných stafykokokových infekcí. ||
|-
|[[Dicloxacilin]] ||
|-
|[[Meticilin]] ||
|-
|[[Nafcilin]] ||
|-
|[[Oxacilin]] ||
|-
!colspan="4" | [[Peniciliny|Širokospektrá penicilinová antibiotika]]
|-
|[[Ampicillin]] || [[Penstabil]] || rowspan="2" | Léčba [[Haemophilus|hemofilových]] a [[Enterococcus|enterokokové]] infekcí, nekomplikovaných zánětu močových cest, zánětů žlučových cest, bronchitid. Terapie [[listerióza|listeriózy]]. || rowspan="9" |
* nevolnost
* průjem
* alergické reakce
|-
|[[Amoxycilin]] || [[Amoclen]], [[Amoxil]], [[Diomox]], [[Ospamox]], [[Synulox]] ad. us. vet.
|-
|[[Karbenicilin]] || || rowspan="2" | Širokospektrá antibiotika, ale mají slabší účinek vůči [[Pseudomonas|pseudomonádám]] a [[Enterobacteriaceae|enterobakteriím]]
|-
|[[Tikarcinin]] || [[Ticarpen]]
|-
|[[Azlocillin]] || [[Securopen]] || rowspan="3" | Zvláště účinné proti pseudomonádám
|-
|[[Mezlocillin]] ||
|-
|[[Piperacilin]] || [[Isipen]], [[Pipraks]], [[Pipril]]
|-
|[[Nafcillin]] || ||
|-
|[[Penicilin]] || ||
|-
!colspan="4" | [[Polypeptidová antibiotika]]
|-
|[[Bacitracin]] || [[Framykoin]] || Léčba infekcí způsobenými grampozitivními bakteriemi|| silně toxický, poškozuje ledviny - pouze lokální aplikace
|-
|[[Gramicidin]] || || || Jen lokální aplikace
|-
|[[Colistin]] || [[Colimycine]] || rowspan="2" | Léčba infekcí způsobenými gramnegativními bakteriemi || rowspan="2" |toxické, poškozují ledviny a nervy. Používají se k lokální aplikaci
|-
|[[Polymyxin B]] || [[Aerosporin]], [[Otosporin]]
|-
!colspan="4" | [[Chinolony|Chinolony I. generace]]
|-
|[[Kyselina oxolinová]] || || rowspan="3" | Léčba infekcí močového ústrojí včetně [[kapavka|kapavky]], působí jen proti gramnegativním bakteriím || rowspan="3"|
* nevolnost
* zvracení
* bolest hlavy
* závratě
* bolesti v kloubech
* poškození kloubní chrupavky rostoucích jedinců
|-
|[[Kyselina nalidixová]] ||
|-
|[[Cinoxacin]] ||
|-
!colspan="4" | [[Fluorochinolony]]
|-
|[[Ciprofloxacin]] || [[Ciplox]] || rowspan="14" | Jsou účinné proti většině grampozitivních i gramnegativních bakterií (včetně ''[[Klebsiella]]'' spp., ''[[Proteus]]'' spp. a ''[[Pseudomonas aeruginosa|P. aeruginosa]]''), působí i na [[chlamydie]], [[mykoplasmata]] a ''[[Mycobacterium tuberculosis|M. tuberculosis]]'' Jsou účinné při terapii infekcí horních i dolních dýchacích cest, [[kapavka|kapavky]], [[prostatitis|prostatitidy]], a také [[antrax]]u a [[legionářská nemoc|legionářské nemoci]]. Jsou to drahá a rezervní antibiotika s indikačním omezením. || rowspan="14"|
* nevolnost
* zvracení
* bolest hlavy
* závratě
* bolesti v kloubech
* poškození kloubní chrupavky rostoucích jedinců
* zvyšují nebezpečí ruptury šlach
|-
|[[Difloxacin]] ||
|-
|[[Enoxacin]] ||
|-
|[[Fleroxacin]] ||
|-
|[[Gatifloxacin]] || [[Zeldox]]
|-
|[[Grepafloxacin]] ||
|-
|[[Levofloxacin]] ||
|-
|[[Lomefloxacin]] ||
|-
|[[Moxifloxacin]] || [[Avelox]]
|-
|[[Norfloxacin]] ||
|-
|[[Ofloxacin]] || [[Zanocin]]
|-
|[[Pefloxacin]] ||
|-
|[[Sparfloxacin]] ||
|-
|[[Trovafloxacin]] || [[Trovan]]
|-
!colspan="4" | [[Streptograminy]]
|-
|[[Quinupristin-Dalfopristin]] || [[Synercid]] || Je to rezervní antibiotikum, které se používá pouze při život ohrožujících infekcích vyvolaných multirezistentními kmeny [[Enterococcus|enterokoků]], které jsou odolné proti [[vankomycin]]u. ||
* hyperbilirubinemie
* gastrointestinální obtíže
|-
!colspan="4" | [[Sulfonamidy]]
|-
|[[Mesalazin]] || || rowspan="10" | Léčba infekcí močového ústrojí, trávicího traktu, lokální aplikace k léčbě popálenin || rowspan="10" |
* nevolnost, průjem, zvracení
* alergické kožní reakce
* fototoxicita
* vznik močových kamenů
* rozvoj hemolytické anémie
* pokles počtu bílých krvinek
|-
|[[Sulfacetamid]] ||
|-
|[[Sulfadoxin]] ||
|-
|[[Sulfafenazol]] ||
|-
|[[Sulfamethizol]] ||
|-
|[[Sulfasalazin]] ||
|-
|[[Sulfatiazol]] ||
|-
|[[Sulfisoxazol]] ||
|-
|[[Trimedoprim]] || [[Triprim]]
|-
|[[Trimethoprim]]-[[Sulfamethoxazol]] ([[Co-trimoxazol]]) || [[Biseptol]], [[Bismoral]], [[Cotrimoxazol]], [[Sumetrolim]] ||
|-
!colspan="4" | [[Tetracykliny]]
|-
|[[Demeklocyklin]] || || rowspan="8" | Mají široké antimikrobiální spektrum, působí na většinu grampositivních a gramnegativních bakterií včetně některých anaerobů, dále na [[Rickettsia|riketsie]], [[chlamydie]], [[mykoplasmata]] a také na některé prvoky, jako jsou améby. || rowspan="8" |
* nevolnost, průjem, zvracení
* fotosenzibilizace
* ukládá se do kostí a zubů - zbarvení skloviny
|-
|[[Doxycyklin]] || [[Deoxymykoín]], [[Vibramycin]]
|-
|[[Chlortetracyklin]] ||
|-
|[[Metacyklin]] ||
|-
|[[Minocyklin]] || [[Minocin]]
|-
|[[Oxytetracyklin]] ||
|-
|[[Tetracyklin]] || [[Tetracycline K]]
|-
|[[Thiacyklin]] ||
|-
!colspan="4" | Jiná antibiotika
|-
|[[Cyklosporin A]] || ||navozuje [[imunosuprese|imunosupresi]], použití v transplantační medicíně ||
|-
|[[Griseofulvin]] || || léčba plísňových onemocnění ||
|-
|[[Ionofory]] || || ve veterinární medicíně jako [[antikokcidika]] a [[antibiotický stimulátor růstu|stimulátory růstu]] ||
|-
|[[Metronidazol]] || [[Efloran]], [[Entizol]] || působí proti parazitickým prvokům, jako je [[Giardia]] ||
|-
|[[Nitrofurantoin]] || [[Macrodantin]], [[Macrobid]] || ||
|-
| [[Ornidazol]] || [[Avrazor]] || léčba [[giardióza|giardiózy]] nebo [[Trichomoniáza|trichomoniázy]] ||
|-
|[[Spectinomycin]] || || ||
|-
! Generický název !! Obchodní název !! Použití !! Nežádoucí účinky
|}
== Rezistence na antibiotika ==
{{viz též|antibiotická rezistence}}
Některé bakterie mohou růst i v přítomnosti určitého množství antibiotika; tento jev se nazývá antibiotická rezistence. Může být primární, která je dána druhem bakterie a jejími vlastnostmi - například antibiotika, která narušují syntézu bakteriální buněčné stěny, jsou primárně neúčinná vůči [[Mykoplasma|mykoplasmám]], které buněčnou stěnu nemají. Sekundární, získaná rezistence je výsledkem přizpůsobení se daného patogenu k účinkům antibiotika. Je zřejmě jedním z vedlejších dopadů jejich chybného užívání a je podobná vzniku [[pesticidové rezistence]] u škodlivého [[hmyz]]u. Aby se [[Přírodní výběr|nevyselektovaly]] na základě [[evoluční teorie]] rezistentní kmeny, muselo by být zničeno téměř 100 % infikujících organismů. Přežije-li malá část populace bakterií léčbu a může-li se reprodukovat, průměrná citlivost nové populace na dané antibiotikum bude mnohem menší než u původní populace, protože nová populace vyrostla z nemnohých organismů, které vydržely původní antibiotickou léčbu.
Antibiotická rezistence se stala vážným problémem v [[Rozvojová země|rozvojových]] i [[Rozvinuté země|vyspělých]] zemích. V některých nemocnicích je míra antibiotikové rezistence mezi mikroorganismy natolik vysoká, že běžná antibiotika jsou pro léčbu infekcí prakticky nepoužitelná. To vede k častějšímu použití nových a dražších sloučenin, což vzápětí vede k dalšímu vzniku rezistence na tyto nové léky a k nekončící snaze vyvinout nová a odlišná antibiotika pro udržení předstihu před infekcemi.
Kupříkladu ''[[Staphylococcus aureus]]'', který byl úspěšně ničen penicilinem ještě ve 40. a 50. létech [[20. století]], je dnes z 90 % rezistentní na [[penicilin]].<ref name=votava /> Pro účinnou léčbu tak zbyl jen úzký výběr léků, jako je např. [[vancomycin]]. Situaci zhoršuje fakt, že geny kódující antibiotickou rezistenci mohou být přenášeny mezi bakteriemi (např. [[konjugace (biologie)|konjugací]]). Konjugující bakterie, které vůbec nebyly vystaveny působení antibiotik, pak získávají rezistenci od těch, co ji mají. Problém antibiotické rezistence narůstá, pokud jsou antibiotika použita na léčbu viróz (na něž neúčinkují), a když jsou široce používána [[prevence|preventivně]] (např. v krmivech pro hospodářská zvířata). Těmito způsoby může rezistenci získat velké množství bakterií, z nichž následně vzniknou nové odolné generace.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* Folta, J. (ed.) ''Vývoj biotechnologie a průmyslové chemie''. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, Národní technické muzeum, 2006. ISBN 80-7037-156-0
* Kolář, M. ''Antibiotická léčba v praxi''. Konice: Solen, 2000. ISBN 80-238-5835-1
* Kolář, M., Látal, T., Čermák, P. ''Klinicko-mikrobiologické podklady racionální antibiotické léčby''. Praha: Trios, 2002. ISBN 80-238-9301-7.
* Lange-Ernst, M.-E. ''Antibiotika: omyly a pravda: šance, rizika, alternativy''. Olomouc: Fontána, 2005. ISBN 80-7336-202-3
* Levy, S. B. ''Antibiotický paradox: jak se nesprávným používáním antibiotik ruší jejich léčebná moc''. Praha: Academia, 2007. ISBN 978-80-200-1485-6
* Lochmannová, J. ''Praktické využití antibiotik ve vnitřním lékařství''. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-1550-9
* Šimůnek, J., Smola, J. ''Antimikrobiální léčiva ve veterinární medicíně''. Hradec Králové: Prion, 251 s. ISBN 80-903188-8-6
== Externí odkazy ==
* [http://camelot.lfhk.cuni.cz/farmakol/cz/antib99.doc Lékařská fakulta v Hradci Králové: Antibiotika]
* [http://farmakologie.webzdarma.cz/farmacka4.ppt. Přehled antibiotik ve veterinární medicíně]
* [http://www.esac.ua.ac.be/ European Surveillance of Antimicrobial Consumption (ESAC) - projekt sledování spotřeby antimikrobiálních látek v Evropě]
{{dobrý článek}}
[[Kategorie:Antibiotika| ]]
[[Kategorie:Léčiva]]

{{Článek z Wikipedie}}