Antimon - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2017-08-04T15:26:02Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 4. 8. 2017, 15:26
Řádka 23:		Řádka 23:
	\|-		\|-
	\|[[Mohsova stupnice tvrdosti\|Tvrdost]]\|\| 3 ([[Mohsova stupnice tvrdosti]])		\|[[Mohsova stupnice tvrdosti\|Tvrdost]]\|\| 3 ([[Mohsova stupnice tvrdosti]])
-	\|}	+	\|}'''Antimon''', chemická značka '''Sb''', ({{vjazyce\|la}} {{cizojazyčně\|la\|Stibium}}) patří mezi [[kov]]y, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se ve výrobě elektronických prvků, [[Pigment\|barviv]] a [[keramika\|keramických]] materiálů.
-		+
-	'''Antimon''', chemická značka '''Sb''', ({{vjazyce\|la}} {{cizojazyčně\|la\|Stibium}}) patří mezi [[kov]]y, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se ve výrobě elektronických prvků, [[Pigment\|barviv]] a [[keramika\|keramických]] materiálů.	+

	== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==		== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==
Řádka 33:		Řádka 31:
	Antimon stojí v elektrochemické řadě napětí kovů až za vodíkem a proto se rozpouští pouze působením silných minerálních oxidačních kyselin, vůči kterým není antimon příliš odolný. Velmi rychle se také rozpouští především v [[kyselina chlorovodíková\|kyselině chlorovodíkové]] za přítomnosti i malých množství oxidačních činidel (HNO<sub>3</sub>, H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>…). Ochotně reaguje s [[halogen]]y, [[sulfan]]em a (sirovodíkem). Za tepla se slučuje se sírou, fosforem, arsenem a dalšími prvky. Při zahřívání s oxidačními činidly (např. dusičnany, chlorečnany) vybuchuje práškový antimon za vzniku solí kyseliny antimoničné.		Antimon stojí v elektrochemické řadě napětí kovů až za vodíkem a proto se rozpouští pouze působením silných minerálních oxidačních kyselin, vůči kterým není antimon příliš odolný. Velmi rychle se také rozpouští především v [[kyselina chlorovodíková\|kyselině chlorovodíkové]] za přítomnosti i malých množství oxidačních činidel (HNO<sub>3</sub>, H<sub>2</sub>O<sub>2</sub>…). Ochotně reaguje s [[halogen]]y, [[sulfan]]em a (sirovodíkem). Za tepla se slučuje se sírou, fosforem, arsenem a dalšími prvky. Při zahřívání s oxidačními činidly (např. dusičnany, chlorečnany) vybuchuje práškový antimon za vzniku solí kyseliny antimoničné.

-	[[Soubor:~~Antimon~~.~~PNG~~\|~~right~~\|~~400px~~\|Kovový antimon]]	+	[[Soubor:Antimony-119743.jpg\|thumb\|250px\|Kovový antimon]]
	Kovový antimon se vykytuje v několika alotropních modifikacích: modro-bílý kovový antimon a nestálé nekovové formy žlutého a černého antimonu.		Kovový antimon se vykytuje v několika alotropních modifikacích: modro-bílý kovový antimon a nestálé nekovové formy žlutého a černého antimonu.
	* Kovový neboli šedý antimon je středně tvrdý a velmi křehký. Na vzduchu je za normálních teplot neomezeně stálý, za zvýšené teploty reaguje s [[kyslík]]em za vzniku oxidu antimonitého Sb<sub>2</sub>O<sub>3</sub>.		* Kovový neboli šedý antimon je středně tvrdý a velmi křehký. Na vzduchu je za normálních teplot neomezeně stálý, za zvýšené teploty reaguje s [[kyslík]]em za vzniku oxidu antimonitého Sb<sub>2</sub>O<sub>3</sub>.
Řádka 40:		Řádka 38:

	== Výskyt ==		== Výskyt ==
-	[[Soubor:~~Antymonit~~, ~~Rumunia Capnic~~.jpg~~\|right~~\|thumb\|~~200px~~\|Minerál antimonit]]	+	[[Soubor:Antimonit - Felsöbanya, Rumänien.jpg\|thumb\|250px\|Minerál antimonit z Rumunska]]
	Antimon je v [[zemská kůra\|zemské kůře]] poměrně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,2 - 1 ppm (mg/kg). V mořské vodě činí jeho koncentrace pouze 0,3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom antimonu přibližně 300 miliard atomů [[vodík]]u.		Antimon je v [[zemská kůra\|zemské kůře]] poměrně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,2 - 1 ppm (mg/kg). V mořské vodě činí jeho koncentrace pouze 0,3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom antimonu přibližně 300 miliard atomů [[vodík]]u.

Řádka 48:		Řádka 46:

	== Výroba ==		== Výroba ==
-	[[Soubor:Antimony massive.jpg\|~~right~~\|~~200px\|thumb~~\|Kovový antimon]]	+	[[Soubor:Antimony massive.jpg\|thumb\|250px\|Kovový antimon]]
	* Průmyslově se antimon vyrábí '''pražně redukčním pochodem''' svých sulfidických rud za přístupu vzduchu za vzniku oxidů, které se dále '''redukují žárově [[uhlí]]m''' ([[koks]]em).		* Průmyslově se antimon vyrábí '''pražně redukčním pochodem''' svých sulfidických rud za přístupu vzduchu za vzniku oxidů, které se dále '''redukují žárově [[uhlí]]m''' ([[koks]]em).
	:Sb<sub>2</sub>S<sub>3</sub>+ 5 O<sub>2</sub> → Sb<sub>2</sub>O<sub>4</sub>+ 3 SO<sub>2</sub>		:Sb<sub>2</sub>S<sub>3</sub>+ 5 O<sub>2</sub> → Sb<sub>2</sub>O<sub>4</sub>+ 3 SO<sub>2</sub>
Řádka 122:		Řádka 120:

	{{Tabulka prvků}}		{{Tabulka prvků}}
-	{{Commonscat\|Antimony}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Antimony}}{{Commonscat\|Antimony}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Chemické prvky]]		[[Kategorie:Chemické prvky]]
	[[Kategorie:Kovy]]		[[Kategorie:Kovy]]

Sysop: 1 revizi

2014-01-02T10:41:02Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 1. 2014, 10:41

Sysop: Nahrazení textu

2010-07-28T00:50:43Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{|border="1" cellpadding="2" cellspacing="1" width="380" align="right" style="margin:0 0 .5em 1em; border-collapse:collapse;"
| colspan="2" align="center" bgcolor="fefe00"| '''Antimon'''
|-
| colspan="2" align="center" | [[Soubor:Sb-TableImage.png|290px|Antimon]]
|-
| Vzhled||[[Soubor:Antimon2.PNG|center|200px|Kovový antimon]]
|-
|[[Atomové číslo]]||51
|-
|[[Relativní atomová hmotnost]]||121,760 [[Atomová hmotnostní konstanta|amu]]
|-
|[[Elektronová konfigurace]]||[Kr] 4d10 5s2 5p3
|-
|[[Skupenství]]||Pevné
|-
|[[Teplota tání]]||630 °C (903 K)
|-
|[[Teplota varu]]||1 640 °C (1 913,78 K)
|-
|[[Elektronegativita]] (Pauling)|| 2,05
|-
|[[Hustota]]|| 6,697 g/cm3
|-
|[[Mohsova stupnice tvrdosti|Tvrdost]]|| 3 ([[Mohsova stupnice tvrdosti]])
|}

'''Antimon''', chemická značka '''Sb''', ({{vjazyce|la}} {{cizojazyčně|la|Stibium}}) patří mezi [[kov]]y, které jsou známy lidstvu již od starověku. Slouží jako součást různých slitin, používá se ve výrobě elektronických prvků, [[Pigment|barviv]] a [[keramika|keramických]] materiálů.

== Základní fyzikálně - chemické vlastnosti ==

Antimon je stříbrolesklý kovový až polokovový prvek, známý již od starověku. Ve sloučeninách se vyskytuje v mocenstvích Sb-3, Sb+3, Sb+4 a Sb+5.

Antimon stojí v elektrochemické řadě napětí kovů až za vodíkem a proto se rozpouští pouze působením silných minerálních oxidačních kyselin, vůči kterým není antimon příliš odolný. Velmi rychle se také rozpouští především v [[kyselina chlorovodíková|kyselině chlorovodíkové]] za přítomnosti i malých množství oxidačních činidel (HNO3, H2O2…). Ochotně reaguje s [[halogen]]y, [[sulfan]]em a (sirovodíkem). Za tepla se slučuje se sírou, fosforem, arsenem a dalšími prvky. Při zahřívání s oxidačními činidly (např. dusičnany, chlorečnany) vybuchuje práškový antimon za vzniku solí kyseliny antimoničné.

[[Soubor:Antimon.PNG|right|400px|Kovový antimon]]
Kovový antimon se vykytuje v několika alotropních modifikacích: modro-bílý kovový antimon a nestálé nekovové formy žlutého a černého antimonu.
* Kovový neboli šedý antimon je středně tvrdý a velmi křehký. Na vzduchu je za normálních teplot neomezeně stálý, za zvýšené teploty reaguje s [[kyslík]]em za vzniku oxidu antimonitého Sb2O3.
* Žlutý antimon lze získat zaváděním kyslíku do kapalného [[antimonovodík]]u při -90 °C a odpovídá modofikacím žlutého [[arsen]]u a bílého [[fosfor]]u. Nad -80 °C černá a přechází na modifikaci černého antimonu.
* Černý antimon vzniká buď ze žlutého nebo působením [[vzduch]]u na kapalný [[antimonovodík]] při teplotách vyšších než -80 °C. Černý antimon je reaktivnější než kovový. Za obyčejné teploty se vzduchem oxiduje a může dokonce vznítit. Pokud je zahřán za nepřístupu [[vzduch]]u, přechází na kovovou modifikaci.

== Výskyt ==
[[Soubor:Antymonit, Rumunia Capnic.jpg|right|thumb|200px|Minerál antimonit]]
Antimon je v [[zemská kůra|zemské kůře]] poměrně vzácným prvkem. Průměrný obsah činí pouze 0,2 - 1 ppm (mg/kg). V mořské vodě činí jeho koncentrace pouze 0,3 mikrogramy v jednom litru. Předpokládá se, že ve vesmíru připadá na jeden atom antimonu přibližně 300 miliard atomů [[vodík]]u.

Hlavní rudou antimonu je '''''[[antimonit]]''''', chemicky sulfid antimonitý Sb2S3. Dalšími minerály antimonu je '''''[[ullmannit]]''''' o složení NiSbS, '''''[[breithauptit]]''''' NiSb, '''''[[dyskrazit]]''''' Ag3Sb, '''''[[pyrargyrit]]''''' Ag3SbS3, '''''[[boulangerit]]''''' 5PbS'''.'''2 Sb2S3, '''''[[jamesonit]]''''' 2 PbS'''.'''Sb2S3 a například '''''[[stefanit]]''''' 5 Ag2S'''.'''Sb2S3. Vzácně se v přírodě můžeme setkat i s elementárním, kovovým [[Antimon (minerál)|antimonem]]. Obvykle je také přítomen jako příměs v rudách [[stříbro|stříbra]], [[měď|mědi]] a [[olovo|olova]].

Největší zásoby antimonu na světě jsou v současnosti v [[Tádžikistán]]u.

== Výroba ==
[[Soubor:Antimony massive.jpg|right|200px|thumb|Kovový antimon]]
* Průmyslově se antimon vyrábí '''pražně redukčním pochodem''' svých sulfidických rud za přístupu vzduchu za vzniku oxidů, které se dále '''redukují žárově [[uhlí]]m''' ([[koks]]em).
:Sb2S3+ 5 O2 → Sb2O4+ 3 SO2
:Sb2O4+ 4 C → 2 Sb + 4 CO
* Další možný způsob výroby antimonu je '''srážecím pochodem''', kdy spolu reaguje [[antimonit]] a [[železo]]. Tento způsob lze použít pouze v případě, že [[antimonit]] neobsahuje velké množství hlušiny.
:Sb2S3+ 3 Fe → 2 Sb + 3 FeS
* Velmi čistý antimon lze získat z roztoků nebo tavenin [[elektrolýza|elektrolyticky]].

== Využití ==
Významné uplatnění nalézá antimon jako složky různých '''[[slitina|slitin]]'''. Obvykle v nich však tvoří pouze minoritní součást, která pouze zlepšuje vlastnosti základní slitiny – např. zvýšení mechanické pevnosti a odolnosti proti chemickým vlivům. Další významné použití je využití sulfidu antimoničného při výrobě [[kaučuk]]u.

=== Slitiny antimonu ===
Nové typy olověných '''[[akumulátor]]ů''' jsou často vyráběny ze slitin [[olovo|olova]] s jinými kovy. Např. výroba pozitivních desek ze slitiny olova, antimonu a [[selen]]u značně prodlužuje životnost akumulátoru v důsledku vyšší mechanické pevnosti této slitiny.

Významný je podíl antimonu při '''výrobě pájek''' na bázi olova a cínu. Přídavky antimonu, [[kadmium|kadmia]] a stříbra získávají tyto pájky lepší vodivost, zvyšuje se pevnost sváru i když za cenu zvýšení bodu tání slitiny.

Slitina o přibližném složení 75 % olova, 15 % cínu a 10 % antimonu – '''liteřina''' byla po dlouhá léta základním materiálem pro výrobu tiskařských liter - forem sazby tisku. Tuto slitinu vytvořil ve 15. století proslulý zlatník [[Johannes Gutenberg]], otec [[knihtisk]]u a výrobce světoznámé [[Gutenbergobva bible|Gutenbergovy bible]].

'''Ložiskový kov''' obsahuje [[cín]], [[olovo]], [[měď]] a antimon. Rozlišují se dva typy ložiskových kovů - bílé a červené. Bílé obsahují 80-90 % [[cín]]u, 7-20 % antimonu a několik procent mědi. Červené obsahují 75-90 % mědi, 10 % [[cín]]u a menší množství [[zinek|zinku]], [[olovo|olova]] a antimonu. Vyznačuje se především vysokou odolností proti otěru i když jsou poměrně měkké – slouží pro výrobu kluzných ložisek pro automobilový průmysl a další aplikace.

Známá soška filmového [[Oskar]]a je od roku [[1930]] vyráběna ze slitiny cínu, mědi a antimonu, pokrytá vrstvou [[nikl]]u, stříbra a konečně čistého 24[[karát]]ového [[zlato|zlata]].

Vzácně je antimon [[legování|legován]] do '''dentálních slitin''', používaných v zubním lékařství. Hlavními kovy dentálních slitin s obsahem antimonu jsou [[palladium]] a [[stříbro]].

=== Elektronika ===
Přídavek definovaného množství atomů antimonu do krystalu superčistého [[křemík]]u vznikne '''polovodič typu N''', jedna z komponent pro výrobu základních součástí současné elektroniky - [[dioda|diod]] a '''[[tranzistor]]ů'''.

CD disky s možností vícenásobného zápisu ([[CD-RW]]) používají pro záznam dat vrstvy krystalické sloučeniny, která je směsí stříbra, [[indium|india]], antimonu a [[tellur]]u. Záznam spočívá ve změně struktury materiálu z krystalické do amorfní formy, přičemž obě formy mají významně odlišné optické vlastnosti. Zahřeje-li se hmota laserem nad určitou teplotu (teplota krystalizace) a poté ochladí, získává krystalickou strukturu. Je-li však zahřáta na teplotu vyšší a poté prudce ochlazena, vrací se do svého původního amorfního (tedy neuspořádaného) stavu.

== Sloučeniny ==
=== Antimonovodík ===
S [[vodík]]em vytváří antimon plynný antimonovodík neboli stiban SbH3. Je to zapáchající, bezbarvý a snadno zápalný plyn. Vzniká působením vodíku ve stavu zrodu na rozpustné sloučeniny antimonu. Hořením stibanu vzniká oxid antimonitý Sb2O3.

=== Sulfidy ===
Sulfidy antimonu jsou ve vodě nerozpustné sloučeniny.
* [[Sulfid antimonitý]] Sb2S3 je po vysrážení ze studeného roztoku oranžovočervený, po vysrážení z teplejších roztoků nebo při zahřívání oranžovočerveného sulfidu, přechází na šedočernou modifikaci. Sulfid antimonitý je jednou ze sloučenin používaných při výrobě zápalek a je základní rudou používanou k výrobě antimonu.
* [[Sulfid antimoničný]] Sb2S5 je oranžový prášek, který se používá k vulkanizaci kaučuku.

=== Halogenidy ===
Všechny halogenidy lze (až na chlorid antimoničitý SbCl4) připravit přímým sloučením prvků. '''Halogenidy antimonu snadno hydrolyzují''' i vzdušnou vlhkostí, nejstálejší z nich jsou fluoridy.
* [[Fluorid antimonitý]] SbF3 je bezbarvá krystalická látka, snadno se rozplývající na vzduchu. Tvoří podvojné soli s chloridy a sírany alkalických kovů.
* [[Fluorid antimoničný]] SbF5 je bezbarvá olejovitá kapalina. Snadno tvoří podvojné soli a adiční sloučeniny.
* [[Chlorid antimonitý]] SbCl3 je měkká, bezbarvá, na vzduchu dýmající látka. Používá se k moření kovů a v medicíně pro leptání. Snadno tvoří adiční sloučeniny a některé podvojné soli.
* [[Chlorid antimoničitý]] SbCl4 je tmavohnědá kapalina, ktreou nelze připravit v čistém stavu, ale pouze v rovnováze s chloridem antimonitým a antimoničným. Chlorid antimoničitý tvoří komplexní soli.
* [[Chlorid antimoničný]] SbCl5 je nažloutlá olejovitá kapalina. Nalézá uplatnění především v organické syntéze jako chlorační činidlo.
* [[Bromid antimonitý]] SbBr3 je bezbarvá krystalická látka. Snadno tvoří podvojné sloučeniny.
* [[Bromid antimoničný]] SbBr5 neexistuje volný a je znám pouze v podobě svých podvojných sloučenin.
* [[Jodid antimonitý]] SbI3 je rubínově červená krystalická látka, tvořící snadno adiční sloučeniny s jodem.
* [[Jodid antimoničný]] SbI5 je temně hnědá látka.

=== Oxidy ===
'''Oxidy''' antimonu slouží při přípravě různých '''barevných pigmentů''' a barvení keramiky.
* [[Oxid antimonitý]] Sb2O3 popř. Sb4O6 je bílá práškovitá látka, která při větším zahřívání přechází v žlutou modifikaci a při ochlazení zpět v bílou modifikaci. Oxid antimonitý je amfoterní.
* [[Oxid antimoničitý]] Sb2O4 lépe oxid antimonito-antimoničný je bílý prášek. Vzniká při zahřívání oxidu antimonitého nebo antimoničitého na vzduchu při teplotě 800-900 °C.
* [[Oxid antimoničitý]] Sb2O5 je nažloutlý prášek. Získává se oxidací oxidu antimoničitého.

=== Antimonité soli ===
* [[Vinan antimonylo-draselný]] byl znám již ve středověku K[C4H2O6Sb(OH)2].1/2H2O jako ''dávivý kámen'' neboli ''tartarus emeticus''. Tato sloučenina je dobře rozpustná ve vodě a po požití vyvolává zvracení. Je stejně jako všechny rozpustné soli antimonu jedovatý.
* [[Síran antimonitý]] Sb2(SO4)3 je bezbarvá krystalická látka. Získává se rozpouštěním antimonu, oxid antimonitého nebo sulfid antimonitého v horké koncentrované kyselině sírové.
* [[Dusičnan antimonitý]] Sb(NO3)3 je bílá krystalická látka. Vzniká reakcí oxidu antimonitého s dýmavou kyselinou dusičnou.

== Literatura ==
* Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973
* Holzbecher Z.:Analytická chemie, SNTL, Praha 1974
* Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961
* N. N. Greenwood - A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 ISBN 80-85427-38-9

== Externí odkazy ==
* Periodická soustava a tabulka vlastností prvků [http://home.tiscali.cz/~cz382002/slouc/index.html]
* Chemický vzdělávací portál [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=tabulka_seznam]
* WebElements (anglicky) [http://www.webelements.com/]
* Periodická tabulka prvků [http://www.tabulka.cz/]

{{Tabulka prvků}}
{{Commonscat|Antimony}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Kovy]]