http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?action=history&feed=atom&title=Apelativum 2026-06-21T19:16:48Z Historie editací této stránky MediaWiki 1.16.5 http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Apelativum&diff=481104&oldid=prev 2013-12-29T19:19:27Z

<p>1 revizi</p> <table style="background-color: white; color:black;"> <tr valign='top'> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">← Starší verze</td> <td colspan='1' style="background-color: white; color:black;">Verze z 29. 12. 2013, 19:19</td> </tr></table>

Sysop http://www.multimediaexpo.cz/mmecz/index.php?title=Apelativum&diff=481103&oldid=prev 2011-04-12T15:46:33Z

<p>1 revizi</p> <p><b>Nová stránka</b></p><div>{{Slovní druh}}<br /> '''Apelativum''' je '''obecné jméno''', tedy takové [[jméno (mluvnice)|jméno]], které není [[vlastní jméno|vlastním jménem]] (propriem), například ''kůň, radost, kámen'' (v protikladu ke jménům jako ''[[Tomáš]]'' nebo ''[[Fantomas]]'').<br /> '''Apelativizace proprií''', krátce jen '''apelativizace''' (méně často též '''deproprializace''', v onomastice též '''deonymizace''')&lt;ref&gt;''Encyklopedický slovník češtiny''. Praha : NLN 2002. S. 43&lt;/ref&gt;, je [[proces]] [[vývoj jazyka|vývoje jazyka]], jimž se původní vlastní jméno stává obecným a zpravidla rozšiřuje svůj význam. Vlastní jméno osoby, jejíž jméno bylo apelativizováno, se nazývá [[eponym]]. <br /> Opačným jevem je [[proprializace]] (onymizace) (např. hlubina → důl Hlubina, rusky мир (''mir'', česky mír; svět) → [[Мир]] (Mir, vesmírná stanice). Pojmenování onymizovanými apelativy byla typická pro země bývalého [[východní blok|východního bloku]] (např. kolej ''Hvězda, Větrník,'' ropovod ''[[Ropovod Družba|Družba]]'', noviny ''Práce, [[Rudé právo]], Jiskra,'' družstvo ''Svornost'').<br /> Nejčastěji tímto způsobem vznikají obecná slova z názvů výrobců. Apelativizovanými slovy jsou například ''[[vysavač|lux]], [[xerox]], [[rolba]], [[inbus]]'' (které bylo v hovorové němčině zkomoleno na ''[[imbus]]'' a v této podobě se rozšířilo do dalších jazyků), ''[[botas]]ky'' nebo ''[[karma (průtokový ohřívač vody)|karma]]'' či ''[[KUKA|kuka]]''. Někdy podobným způsobem vznikají nová slova i ze jmen osob – například ''[[šovinismus]]'', ''potěmkinova vesnice'', ''je to takový malý hitler''. U označení posledního dne v roce, ''[[Silvestr]]a'', jde spíše o [[metonymie|metonymii]].<br /> Běžnější je opačný vývoj, kdy obecné jméno se stane vlastním jménem firmy, výrobku, osoby, geografického útvaru ([[toponymum|toponyma]]) apod. – např. firma ''Snaha'', město ''Červený Kostelec'', pan ''Tlustý''. Téměř všechna vlastní jména vznikla původně ze jmen obecných nebo jejich zkratek. Nauka o vlastních jménech a jejich původu se nazývá [[onomastika]].<br /> == Reference ==<br /> &lt;references /&gt;<br /> == Literatura ==<br /> * Rudolf Šrámek: ''Úvod do obecné onomastiky''. 1999.<br /> * ''Encyklopedický slovník češtiny''. Praha : NLN 2002.<br /> == Externí odkazy ==<br /> * [[Vladimír Šmilauer]]: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=4052 ''Od Adama k Švejkovi''.] Naše řeč 1948. Dostupné online.<br /> * Věra Schmiedtová: [http://www.radio.cz/cz/clanek/64281 ''Rolba, lux, xerox''. Článek na radio.cz z 13. 3. 2005 o apelativizaci]<br /> <br /> {{Článek z Wikipedie}}<br /> [[Kategorie:Etymologie]]<br /> [[Kategorie:Onomastika]]<br /> [[Kategorie:Slovní druhy]]</div>

Sysop