Apeniny - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2018-12-09T11:46:05Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 9. 12. 2018, 11:46
Řádka 13:		Řádka 13:
	\| hornina = [[vápenec]], [[mramor]], [[břidlice]], [[pískovec]]		\| hornina = [[vápenec]], [[mramor]], [[břidlice]], [[pískovec]]
	\| poznámka = evropský horský systém		\| poznámka = evropský horský systém
-	\| povodí = [[Tibera]], [[Pád (řeka)\|Pád]]}}	+	\| povodí = [[Tibera]], [[Pád (řeka)\|Pád]]}}[[Soubor:Corno Grande with paths.jpg\|thumb\|240px\|Corno Grande – nejvyšší hora Apeninského poloostrova a celého systému Apenin]]
-	[[Soubor:Corno Grande with paths.jpg\|thumb\|Corno Grande]]	+	[[Soubor:Monte Cimone versante nord.jpg\|thumb\|240px\|Monte Cimone – nejvyšší hora severních Apenin]]
-	[[Soubor:~~It-map~~.jpg\|thumb\|~~Geografická~~ mapa Apenin]]	+	[[Soubor:Italia fisica appennini.png\|thumb\|240px\|Základní mapa Apenin]]
-	'''Apeniny''' jsou horským pásmem táhnoucím se zhruba 1 200 [[kilometr\|km]] napříč [[Itálie\|Itálií]] (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Nejvyšším vrcholem je [[Corno Grande]] s výškou 2 912 m n. m. [[Pohoří\|Hory]] jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu Gran Sasso, částečně pokrývá nejjižnější [[ledovec]] v Evropě (Ghiacciaio del Calderone). Východní strana hor směřující k [[Jaderské moře\|Jaderskému moři]] je strmá, zatímco západní svahy tvoří rovinu. Podle pohoří je také pojmenován celý [[Apeninský poloostrov]].	+	'''Apeniny''' jsou horským pásmem táhnoucím se zhruba 1 200 [[kilometr\|km]] napříč [[Itálie\|Itálií]] (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Nejvyšším vrcholem je [[Corno Grande]] s výškou 2 912 m n. m. [[Pohoří\|Hory]] jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu Gran Sasso, částečně pokrývá nejjižnější [[ledovec]] v Evropě (Ghiacciaio del Calderone). Východní strana hor směřující k [[Jaderské moře\|Jaderskému moři]] je strmá, zatímco západní svahy tvoří rovinu. Podle pohoří je také pojmenován celý [[Apeninský poloostrov]].

	== Poloha ==		== Poloha ==
Řádka 40:		Řádka 40:

	== Vodstvo ==		== Vodstvo ==
-	[[Soubor:Trasimeno.jpg\|thumb\|Trasimenské jezero]]	+	[[Soubor:Trasimeno.jpg\|thumb\|240px\|Trasimenské jezero]]
-	~~'''~~Řeky~~'''<br />~~V Apeninách pramení tisíce toků. Mnohé z nich, zejména na jihu mají charakter periodický, v létě a na podzim vysychají. Z trvalých [[řeka\|řek]] stékají na západ např. [[Arno]], [[Ombrone]], slavná [[Tibera]], [[Volturno]] nebo [[Savuto]]. Do vod Jadranu tečou [[Tornaro]], [[Panaro]], [[Pád (řeka)\|Pád]], dále na jih pak [[Reno (řeka)\|Reno]], [[Metáuro]], [[Pescara (řeka)\|Pescara]], [[Sangro]], [[Bradano]] či [[Neto]].	+	;Řeky
		+	* V Apeninách pramení tisíce toků. Mnohé z nich, zejména na jihu mají charakter periodický, v létě a na podzim vysychají. Z trvalých [[řeka\|řek]] stékají na západ např. [[Arno]], [[Ombrone]], slavná [[Tibera]], [[Volturno]] nebo [[Savuto]]. Do vod Jadranu tečou [[Tornaro]], [[Panaro]], [[Pád (řeka)\|Pád]], dále na jih pak [[Reno (řeka)\|Reno]], [[Metáuro]], [[Pescara (řeka)\|Pescara]], [[Sangro]], [[Bradano]] či [[Neto]].

-	~~'''~~Jezera~~'''<br />~~Na rozdíl od alpské a podalpské oblasti není apeninská Itálie příliš bohatá na přirozená [[jezero\|jezera]]. Největší jsou zde [[Lago Trasimeno]], [[Lago di Bolsana]] a [[Lago di Bracciano]]. První z nich vzniklo tektonicky, obě zbývající mají původ sopečný. Ještě vzácněji jsou zastoupena jezera [[kras]]ová nebo ledovcová, která vyplňují některé [[kar]]y v nejvyšších apeninských skupinách. Síť umělých [[přehradní nádrž\|vodních nádrží]] je bohatší.	+	; Jezera
		+	* Na rozdíl od alpské a podalpské oblasti není apeninská Itálie příliš bohatá na přirozená [[jezero\|jezera]]. Největší jsou zde [[Lago Trasimeno]], [[Lago di Bolsana]] a [[Lago di Bracciano]]. První z nich vzniklo tektonicky, obě zbývající mají původ sopečný. Ještě vzácněji jsou zastoupena jezera [[kras]]ová nebo ledovcová, která vyplňují některé [[kar]]y v nejvyšších apeninských skupinách. Síť umělých [[přehradní nádrž\|vodních nádrží]] je bohatší.

-	~~'''~~Sníh a Ledovec~~'''<br />~~Určitou [[glaciologie\|glaciologickou]] kuriozitu ''Gran Sasso d´Italia'' představuje menší [[firn]]ový ledovec ''Ghiaciaio del Calderone''. Je druhým nejjižnějším svého druhu v Evropě. Od vrcholového kříže hory [[Corno Grande]] připomíná trochu větší [[sněžník (geologie)\|sněžník]], dole se však pochyby ztrácejí. Středoapeninská hranice trvalého sněhu probíhá v nadmořské výšce asi 2 900 [[metr]]ů, lze ji proto s jistotou překročit pouze v okolí nejvyššího [[horský štít\|štítu]].	+	; Sníh a Ledovec
		+	* Určitou [[glaciologie\|glaciologickou]] kuriozitu ''Gran Sasso d´Italia'' představuje menší [[firn]]ový ledovec ''Ghiaciaio del Calderone''. Je druhým nejjižnějším svého druhu v Evropě. Od vrcholového kříže hory [[Corno Grande]] připomíná trochu větší [[sněžník (geologie)\|sněžník]], dole se však pochyby ztrácejí. Středoapeninská hranice trvalého sněhu probíhá v nadmořské výšce asi 2 900 [[metr]]ů, lze ji proto s jistotou překročit pouze v okolí nejvyššího [[horský štít\|štítu]].

	== Příroda ==		== Příroda ==
-	[[Soubor:Viola canina 2.jpg\|thumb\|Violka psí]]	+	[[Soubor:Viola canina 2.jpg\|thumb\|240px\|Violka psí]]
-	~~[[Soubor:Wildkatze 002.jpg\|thumb\|Kočka divoká]]~~	+	; Flora
-	~~'''Flora'''<br />~~Ze skvostů centrálních velehorských vápenců připomeňme alespoň [[Hlaváček (rostlina)\|zlatokvětý hlaváček]], nenápadný [[penízek]] u sněhových výležisek, polštáře vytvářející plstnatý [[rožec]]. Další typickou rostlinou je zde [[mák\|žlutý mák]].Až pod nejvyšší apeninskou horou rostou vzácné fialové a žluté [[violka\|violky]].	+	* Ze skvostů centrálních velehorských vápenců připomeňme alespoň [[Hlaváček (rostlina)\|zlatokvětý hlaváček]], nenápadný [[penízek]] u sněhových výležisek, polštáře vytvářející plstnatý [[rožec]]. Další typickou rostlinou je zde [[mák\|žlutý mák]].Až pod nejvyšší apeninskou horou rostou vzácné fialové a žluté [[violka\|violky]].

-	~~'''~~Fauna~~'''<br />~~Také původní apeninská fauna je poměrně pestrá. V pásmu horských lesů dosud přežívají zbytky [[vlk\|vlčích]] smeček nebo samotářští [[medvěd]]i (''Abruzzy''), trochu hojnější jsou [[Kočka divoká\|divoké kočky]] (poddruh ''Felis silvestris molisana''), [[Divoké prase\|divočáci]], [[jelen]]i, [[Daněk\|daňkové]] a [[srnec\|srnci]]. Drobnější [[Savci\|savce]] zastupují např. [[kuna]], [[vydra]] a [[jezevec]]. V teplých porostech nižších poloh lze po setmění zastihnout dokonce [[dikobraz]]a. U sněhových polí a pod horskými vrcholy se vyskytují dnes již malá stáda původních [[kamzík]]ů. Z [[dravci\|dravých ptáků]] jsou zde zastoupeni [[sup]]i, [[sokol (ptáci)\|sokoli]] a stále vzácnější [[orel\|orli]]. Další ptáci jako [[kavče\|kavčata]], pěnkaváci a [[zedníček skalní\|zedníčkové skalní]].	+	; Fauna
		+	* Také původní apeninská fauna je poměrně pestrá. V pásmu horských lesů dosud přežívají zbytky [[vlk\|vlčích]] smeček nebo samotářští [[medvěd]]i (''Abruzzy''), trochu hojnější jsou [[Kočka divoká\|divoké kočky]] (poddruh ''Felis silvestris molisana''), [[Divoké prase\|divočáci]], [[jelen]]i, [[Daněk\|daňkové]] a [[srnec\|srnci]]. Drobnější [[Savci\|savce]] zastupují např. [[kuna]], [[vydra]] a [[jezevec]]. V teplých porostech nižších poloh lze po setmění zastihnout dokonce [[dikobraz]]a. U sněhových polí a pod horskými vrcholy se vyskytují dnes již malá stáda původních [[kamzík]]ů. Z [[dravci\|dravých ptáků]] jsou zde zastoupeni [[sup]]i, [[sokol (ptáci)\|sokoli]] a stále vzácnější [[orel\|orli]]. Další ptáci jako [[kavče\|kavčata]], pěnkaváci a [[zedníček skalní\|zedníčkové skalní]].

	=== Ochrana přírody ===		=== Ochrana přírody ===
Řádka 58:		Řádka 62:

	== Obyvatelstvo a osídlení ==		== Obyvatelstvo a osídlení ==
-	[[Soubor:Pitigliano~~-veduta~~.~~JPG~~\|thumb\|město Pitigliano, Centrální Apenin]]	+	[[Soubor:Pitigliano 001.jpg\|thumb\|240px\|město '''Pitigliano''', Centrální Apenin]]
-	Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet\|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura\|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň ~~[[Ligur]]y~~, Kelty nebo Etrusky. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh\|románský]], [[gotický sloh\|gotický]], [[Renesance\|renesanční]] i [[Baroko\|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční\|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo\|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus\|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna\|ubytovny]], [[lanová dráha\|lanovky]] a [[lyžařský vlek\|lyžařské vleky]].	+	Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet\|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura\|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň Ligury, Kelty nebo Etrusky. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh\|románský]], [[gotický sloh\|gotický]], [[Renesance\|renesanční]] i [[Baroko\|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční\|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo\|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus\|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna\|ubytovny]], [[lanová dráha\|lanovky]] a [[lyžařský vlek\|lyžařské vleky]].

	== Turismus ==		== Turismus ==
-	[[Soubor:Pietra di bismantova castelnovo monti.jpg\|thumb\|Pietra di Bismantova]]	+	[[Soubor:Pietra di bismantova castelnovo monti.jpg\|thumb\|240px\|Pietra di Bismantova]]
	Do známých a atraktivních partií hor vede vcelku hustá síť uspokojivě značených turistických cest. O jejich údržbu pečuje převážně [[Italský alpinistický klub]] CAI. Apeniny jsou poněkud ve stínu slavných a vysokých [[Alpy\|Alp]], ale jejich neopakovatelné atmosféře přichází na chuť stále více návštěvníků. Dosud mezi nimi převládají Italové, ovšem i v odlehlejších místech lze potkat také Angličany, Japonce, Němce a jiné [[turistika\|turisty]]. Jedni ocení možnost hvězdicových [[výlet]]ů, další dají přednost dlouhým hřebenovým túrám a přechodům. Na své si přijdou i [[horolezectví\|horolezci]] všeho druhu. Vyhledávány jsou především příkré severní srázy granssaského masivu nebo stolová hora [[Pietra di Bismantova]] nedaleko města [[Reggio nell'Emilia]]. Právě zde, v Apeninách, je horská a středozemní krajina a staletý vliv kultury v souladu, který sem láká milovníky památek i divoké [[příroda\|přírody]].		Do známých a atraktivních partií hor vede vcelku hustá síť uspokojivě značených turistických cest. O jejich údržbu pečuje převážně [[Italský alpinistický klub]] CAI. Apeniny jsou poněkud ve stínu slavných a vysokých [[Alpy\|Alp]], ale jejich neopakovatelné atmosféře přichází na chuť stále více návštěvníků. Dosud mezi nimi převládají Italové, ovšem i v odlehlejších místech lze potkat také Angličany, Japonce, Němce a jiné [[turistika\|turisty]]. Jedni ocení možnost hvězdicových [[výlet]]ů, další dají přednost dlouhým hřebenovým túrám a přechodům. Na své si přijdou i [[horolezectví\|horolezci]] všeho druhu. Vyhledávány jsou především příkré severní srázy granssaského masivu nebo stolová hora [[Pietra di Bismantova]] nedaleko města [[Reggio nell'Emilia]]. Právě zde, v Apeninách, je horská a středozemní krajina a staletý vliv kultury v souladu, který sem láká milovníky památek i divoké [[příroda\|přírody]].

Řádka 70:		Řádka 74:


-	{{Commonscat\|Apennine Mountains}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Apennine+Mountains}}{{Commonscat\|Apennine Mountains}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Pohoří v Itálii]]		[[Kategorie:Pohoří v Itálii]]

Sysop: Nahrazení textu „Etrusky“ textem „Etrusky“

2016-10-20T03:34:37Z

Nahrazení textu „Etrusky“ textem „Etrusky“

← Starší verze		Verze z 20. 10. 2016, 03:34
Řádka 59:		Řádka 59:
	== Obyvatelstvo a osídlení ==		== Obyvatelstvo a osídlení ==
	[[Soubor:Pitigliano-veduta.JPG\|thumb\|město Pitigliano, Centrální Apenin]]		[[Soubor:Pitigliano-veduta.JPG\|thumb\|město Pitigliano, Centrální Apenin]]
-	Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet\|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura\|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň [[Ligur]]y, Kelty nebo ~~[[Etruskové\|~~Etrusky]]. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh\|románský]], [[gotický sloh\|gotický]], [[Renesance\|renesanční]] i [[Baroko\|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční\|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo\|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus\|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna\|ubytovny]], [[lanová dráha\|lanovky]] a [[lyžařský vlek\|lyžařské vleky]].	+	Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet\|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura\|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň [[Ligur]]y, Kelty nebo Etrusky. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh\|románský]], [[gotický sloh\|gotický]], [[Renesance\|renesanční]] i [[Baroko\|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční\|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo\|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus\|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna\|ubytovny]], [[lanová dráha\|lanovky]] a [[lyžařský vlek\|lyžařské vleky]].

	== Turismus ==		== Turismus ==

Sysop: Nahrazení textu „Kelty“ textem „Kelty“

2016-10-20T03:31:27Z

Nahrazení textu „Kelty“ textem „Kelty“

← Starší verze		Verze z 20. 10. 2016, 03:31
Řádka 59:		Řádka 59:
	== Obyvatelstvo a osídlení ==		== Obyvatelstvo a osídlení ==
	[[Soubor:Pitigliano-veduta.JPG\|thumb\|město Pitigliano, Centrální Apenin]]		[[Soubor:Pitigliano-veduta.JPG\|thumb\|město Pitigliano, Centrální Apenin]]
-	Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet\|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura\|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň [[Ligur]]y, ~~[[Keltové\|~~Kelty]] nebo [[Etruskové\|Etrusky]]. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh\|románský]], [[gotický sloh\|gotický]], [[Renesance\|renesanční]] i [[Baroko\|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční\|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo\|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus\|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna\|ubytovny]], [[lanová dráha\|lanovky]] a [[lyžařský vlek\|lyžařské vleky]].	+	Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet\|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura\|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň [[Ligur]]y, Kelty nebo [[Etruskové\|Etrusky]]. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh\|románský]], [[gotický sloh\|gotický]], [[Renesance\|renesanční]] i [[Baroko\|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi.<br />Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční\|km²]]. <br />Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo\|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus\|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna\|ubytovny]], [[lanová dráha\|lanovky]] a [[lyžařský vlek\|lyžařské vleky]].

	== Turismus ==		== Turismus ==

Sysop: 1 revizi

2013-12-29T19:19:36Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 29. 12. 2013, 19:19

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-17T21:28:31Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Apeniny Appennini
| obrázek = Gran Sasso 02.jpg
| popis1 = Gran Sasso - 2 912 m (''Corno Grande'')
| popisek2 = Corno Grande (Gran Sasso)
| maxnázev = [[Corno Grande]] (Gran Sasso)
| maxvýška = 2 912
| nadřaz = [[Alpsko-himálajský systém]]
| podřaz =
| soused = [[Alpy]], [[Ligurské Alpy]]
| světadíl = [[Evropa]]
| stát = [[Soubor:Flag of Italy.png|24px]] [[Itálie]] [[Soubor:Flag of San Marino.png|24px]] [[San Marino]]
| hornina = [[vápenec]], [[mramor]], [[břidlice]], [[pískovec]]
| poznámka = evropský horský systém
| povodí = [[Tibera]], [[Pád (řeka)|Pád]]}}
[[Soubor:Corno Grande with paths.jpg|thumb|Corno Grande]]
[[Soubor:It-map.jpg|thumb|Geografická mapa Apenin]]
'''Apeniny''' jsou horským pásmem táhnoucím se zhruba 1 200 [[kilometr|km]] napříč [[Itálie|Itálií]] (ve směru severozápad – jihovýchod) a tvořící tak jakousi páteř země. Nejvyšším vrcholem je [[Corno Grande]] s výškou 2 912 m n. m. [[Pohoří|Hory]] jsou většinou zelené a zalesněné, ačkoli jednu stranu nejvyššího vrcholu Gran Sasso, částečně pokrývá nejjižnější [[ledovec]] v Evropě (Ghiacciaio del Calderone). Východní strana hor směřující k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]] je strmá, zatímco západní svahy tvoří rovinu. Podle pohoří je také pojmenován celý [[Apeninský poloostrov]].

== Poloha ==
Apeninský řetězec začíná severozápadním sedlem Colli di Cadibona (435 m) nedaleko přímořského městečka [[Savona]]. Právě u [[Janovský záliv|Janovského zálivu]] navazuje na poslední západoalpské výběžky. Na opačném konci, vzdáleném přes 1 200 km, vymezuje Apeniny [[Messinská šíje]]. Za volné pokračování Apenin bývají považována veškerá [[Sicílie|sicilská]] pohoří včetně nejvyšší činné evropské [[sopka|sopky]] [[Etna|Etny]]. Na západě se dotýkají apeninské výběžky [[Ligurské moře|Ligurského]], jižněji [[Tyrhénské moře|Tyrhénského]] moře, na východě [[Jaderské moře|Jadran]] a moře [[Jónské moře|Jónské]]. Šířka vlastního horského hřebene činí 40 - 60 km, v okolí [[Neapol]]e dokonce 100 km.

== Členění ==
Apeniny mají tvar k severovýchodu namířeného [[luk]]u. Jejich masiv není zdaleka tak sourodý a souvislý jak se zdá. Rozděluje se na několik samostatných jednotek, tzv. ''Apeninů''. Ty dělíme na desítky skupin, stovky horských hřbetů a samostatných hor. Od severozápadu jsou hlavními jednotkami : 
* '''Ligurský Apenin''' ([[Monte Maggiorasca]], 1 799 m)
* '''Toskánsko - Emiliánský Apenin neboli Etruský''' ([[Monte Cimone]], 2 165 m)
* '''Apuánské Alpy''' ([[Monte Pisanino]], 1 945 m)
* '''Umbrický Apenin''' ([[Monte Vetore]], 2 476 m)
* '''Centrální Apenin''' ([[Corno Grande]], 2912 m) - oblast Gran Sasso (''Abruzzy'')
* '''Neapolský Apenin''' ([[Serra Dolcedorme]], 2 267 m)
* '''Kalabrijský Apenin''' ([[Monte Cocuzza-Montalto]], 1 955 m)

Zatímco v severních oblastech mívají apeninské hřebeny víceméně paralelní orientaci, na jihu se tento rys vytrácí. Někteří autoři vydělují zhruba uprostřed pohoří dvě vnější protilehlá pásma, nazývaná ''subapeniny'' (východní a západní).

== Geologie ==
Apeniny se formovaly zejména v třetihorách. Není bez zajímavosti, že značná část Apeninského poloostrova bývala kdysi součástí [[Afrika|Afriky]]. Centrum Středozemí je po tektonické stránce dodnes velmi aktivní, patrně nejvíc v Evropě. Je zde bohatá vulkanická činost a vydatná [[zemětřesení]]. Jejími nejznámějšími projevy jsou [[Flegrejská pole]] a [[Solfatara (sopka)|Solfatara]] u Neapole nebo jediný dosud činný [[Sopka|vulkán]] [[kontinent]]u [[Vesuv]] (1 281 m). [[Apuánské Alpy]] jsou vápencové a nalézá se zde [[Antro del Corchia]], jedna z nejhlubších [[propast|propasťovitých]] [[jeskyně|jeskyní]] světa.

== Podnebí ==
[[Podnebí|Klima]] Apenin je velice rozmanité. Ovlivňuje ho poloha v centru Středozemí a účinné odclonění od evropského severu masivem [[Alpy|Alp]]. Důležitá je také [[poledník]]ová orientace a značná délka pohoří. Obecně zde platí, že od severu na jih srážek ubývá a teploty vzrůstají. Roční úhrny [[srážky|srážek]] na západě významně převyšují úhrny z jaderské strany. Letní noci bývají u vrcholů studené, běžné jsou zde prudké a vydatné odpolední [[bouřka|bouřky]]. Na návětrných svazích středních Apenin dosahují roční úhrny srážek 2 000 mm, východ vykazuje několikanásobně menší hodnoty. V severních částech hor padá nejvích srážek na jaře a na podzim, na jihu prší nebo sněží převážně v zimě. Ve vrcholových polohách [[sníh]] leží až devět měsíců, některá [[firn|firnová pole]] a sněžníky neroztávají několik let. Sněhové nadílky využívají a provozovazelé lyžařských center a magistrál. [[lyžování|Lyžovat]] se dá i pár desítek kilometrů od [[Řím]]a.

== Vodstvo ==
[[Soubor:Trasimeno.jpg|thumb|Trasimenské jezero]]
'''Řeky''' V Apeninách pramení tisíce toků. Mnohé z nich, zejména na jihu mají charakter periodický, v létě a na podzim vysychají. Z trvalých [[řeka|řek]] stékají na západ např. [[Arno]], [[Ombrone]], slavná [[Tibera]], [[Volturno]] nebo [[Savuto]]. Do vod Jadranu tečou [[Tornaro]], [[Panaro]], [[Pád (řeka)|Pád]], dále na jih pak [[Reno (řeka)|Reno]], [[Metáuro]], [[Pescara (řeka)|Pescara]], [[Sangro]], [[Bradano]] či [[Neto]].

'''Jezera''' Na rozdíl od alpské a podalpské oblasti není apeninská Itálie příliš bohatá na přirozená [[jezero|jezera]]. Největší jsou zde [[Lago Trasimeno]], [[Lago di Bolsana]] a [[Lago di Bracciano]]. První z nich vzniklo tektonicky, obě zbývající mají původ sopečný. Ještě vzácněji jsou zastoupena jezera [[kras]]ová nebo ledovcová, která vyplňují některé [[kar]]y v nejvyšších apeninských skupinách. Síť umělých [[přehradní nádrž|vodních nádrží]] je bohatší.

'''Sníh a Ledovec''' Určitou [[glaciologie|glaciologickou]] kuriozitu ''Gran Sasso d´Italia'' představuje menší [[firn]]ový ledovec ''Ghiaciaio del Calderone''. Je druhým nejjižnějším svého druhu v Evropě. Od vrcholového kříže hory [[Corno Grande]] připomíná trochu větší [[sněžník (geologie)|sněžník]], dole se však pochyby ztrácejí. Středoapeninská hranice trvalého sněhu probíhá v nadmořské výšce asi 2 900 [[metr]]ů, lze ji proto s jistotou překročit pouze v okolí nejvyššího [[horský štít|štítu]].

== Příroda ==
[[Soubor:Viola canina 2.jpg|thumb|Violka psí]]
[[Soubor:Wildkatze 002.jpg|thumb|Kočka divoká]]
'''Flora''' Ze skvostů centrálních velehorských vápenců připomeňme alespoň [[Hlaváček (rostlina)|zlatokvětý hlaváček]], nenápadný [[penízek]] u sněhových výležisek, polštáře vytvářející plstnatý [[rožec]]. Další typickou rostlinou je zde [[mák|žlutý mák]].Až pod nejvyšší apeninskou horou rostou vzácné fialové a žluté [[violka|violky]].

'''Fauna''' Také původní apeninská fauna je poměrně pestrá. V pásmu horských lesů dosud přežívají zbytky [[vlk|vlčích]] smeček nebo samotářští [[medvěd]]i (''Abruzzy''), trochu hojnější jsou [[Kočka divoká|divoké kočky]] (poddruh ''Felis silvestris molisana''), [[Divoké prase|divočáci]], [[jelen]]i, [[Daněk|daňkové]] a [[srnec|srnci]]. Drobnější [[Savci|savce]] zastupují např. [[kuna]], [[vydra]] a [[jezevec]]. V teplých porostech nižších poloh lze po setmění zastihnout dokonce [[dikobraz]]a. U sněhových polí a pod horskými vrcholy se vyskytují dnes již malá stáda původních [[kamzík]]ů. Z [[dravci|dravých ptáků]] jsou zde zastoupeni [[sup]]i, [[sokol (ptáci)|sokoli]] a stále vzácnější [[orel|orli]]. Další ptáci jako [[kavče|kavčata]], pěnkaváci a [[zedníček skalní|zedníčkové skalní]].

=== Ochrana přírody ===
[[Květena|Floru]] a [[Fauna|faunu]] se zde snaží zachovat zdárně se rozrůstající síť apeninských chráněných území. Jde především o [[národní park]]y (Abruzzo, Calabria, Sibillini a Gran Sasso e Monti della Laga), regionální [[přírodní park]]y (Alpi Apuane, Pollino, Montii Simbruini) a řadu maloplošných rezervací.

== Obyvatelstvo a osídlení ==
[[Soubor:Pitigliano-veduta.JPG|thumb|město Pitigliano, Centrální Apenin]]
Kolonizace Apenin nerozlučně souvisí s osídlováním celého poloostrova. Jeho historie sahá daleko před začátek našeho [[letopočet|letopočtu]], nejstarší archeologické nálezy pocházejí z druhého tisíciletí př. n. l. Prolnulo a vystřídalo se tu nesčetně etnik, [[Kultura|kultur]] a kuturních vlivů. Připomeňme alespoň [[Ligur]]y, [[Keltové|Kelty]] nebo [[Etruskové|Etrusky]]. Mnohé apeninské oblasti pochopitelně poznamenala říše římská a raný i pozdější středověk. Stavební styly [[Románský sloh|románský]], [[gotický sloh|gotický]], [[Renesance|renesanční]] i [[Baroko|barokní]]. V 19. století Itálii poprvé sjednotil Garibaldi. Hustota osídlení je ve vyšších polohách nízká. Nad hranicí 500 m uvádějí statistiky ještě padesát, nad 1 000 m méně než deset obyvatel na [[Kilometr čtvereční|km²]]. Hlavním zdrojem obživy zde byly odjakživa pastvinářství, podhorské i horské [[zemědělství]] a tradiční [[řemeslo|řemesla]]. Současnost je stále zřetelněji ve znamení [[rekreace]] a [[turismus|turismu]]. Podobně jako v dalších horách v Evropě se i zde množí nové [[hotel]]y, [[ubytovna|ubytovny]], [[lanová dráha|lanovky]] a [[lyžařský vlek|lyžařské vleky]].

== Turismus ==
[[Soubor:Pietra di bismantova castelnovo monti.jpg|thumb|Pietra di Bismantova]]
Do známých a atraktivních partií hor vede vcelku hustá síť uspokojivě značených turistických cest. O jejich údržbu pečuje převážně [[Italský alpinistický klub]] CAI. Apeniny jsou poněkud ve stínu slavných a vysokých [[Alpy|Alp]], ale jejich neopakovatelné atmosféře přichází na chuť stále více návštěvníků. Dosud mezi nimi převládají Italové, ovšem i v odlehlejších místech lze potkat také Angličany, Japonce, Němce a jiné [[turistika|turisty]]. Jedni ocení možnost hvězdicových [[výlet]]ů, další dají přednost dlouhým hřebenovým túrám a přechodům. Na své si přijdou i [[horolezectví|horolezci]] všeho druhu. Vyhledávány jsou především příkré severní srázy granssaského masivu nebo stolová hora [[Pietra di Bismantova]] nedaleko města [[Reggio nell'Emilia]]. Právě zde, v Apeninách, je horská a středozemní krajina a staletý vliv kultury v souladu, který sem láká milovníky památek i divoké [[příroda|přírody]].

== Literatura ==
* ''publikace'' Světová pohoří (Evropa, Jiří Šlégl a kolektiv) - ISBN 80-242-0822-9
* ''publikace'' Itálie (Bartoněk a kol., Olympia, Praha, 1990)

{{Commonscat|Apennine Mountains}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Pohoří v Itálii]]