Aralské jezero - Historie editací

Sysop: + FLICKR

2023-06-14T11:17:22Z

+ FLICKR

← Starší verze		Verze z 14. 6. 2023, 11:17
Řádka 22:		Řádka 22:
	\|státy={{vlajka a název\|Kazachstán}}, {{vlajka a název\|Uzbekistán}}		\|státy={{vlajka a název\|Kazachstán}}, {{vlajka a název\|Uzbekistán}}
	\|světadíl=[[Asie]]		\|světadíl=[[Asie]]
-	}}	+	}}[[Soubor:AralSea1989 2014.jpg\|thumb\|240px\|Satelitní snímky (1989) a (2014) zachycují rychlé vysychání jezera.]]
-	'''Aralské jezero''' dříve též zvané '''Aralské moře''' ({{vjazyce2\|kk\|''Арал теңізі''}}, {{vjazyce2\|kaa\|''Aral ten'izi''}}, {{vjazyce2\|uz\|''Orol dengizi''}}, {{vjazyce2\|ru\|''Аральское Море''}} nebo {{cizojazyčně\|ru\|''Арал''}}, z [[turkické jazyky\|turkického]] ''aral'' - ''ostrov'' – tak se původně jmenovalo místo při ústí [[Amudarja\|Amudarji]] a posléze celé [[jezero]]) je vysychající bezodtoké [[slaná voda\|slané]] [[jezero]] na hranici [[kazašské oblasti\|kazašských oblastí]] [[Akťubinská oblast\|Akťubinské]] a [[Kyzylordská oblast\|Kyzylordské]] a [[Karakalpacká republika\|Karakalpacké republiky]] v [[Uzbekistán]]u ve [[Střední Asie\|střední Asii]]. Propadlina ''Aralského jezera'' vznikla v důsledku prohybu [[zemská kůra\|zemské kůry]] v pozdním [[pliocén]]u.	+	[[Soubor:Aral Sea 05 October 2008.jpg\|thumb\|240px\|Satelitní snímek jezera (říjen 2008)]]
		+	'''Aralské jezero''' dříve též zvané '''Aralské moře''' ({{vjazyce2\|kk\|''Арал теңізі''}}, {{vjazyce2\|kaa\|''Aral ten'izi''}}, {{vjazyce2\|uz\|''Orol dengizi''}}, {{vjazyce2\|ru\|''Аральское Море''}} nebo {{cizojazyčně\|ru\|''Арал''}}, z [[turkické jazyky\|turkického]] ''aral'' - ''ostrov'' – tak se původně jmenovalo místo při ústí [[Amudarja\|Amudarji]] a posléze celé [[jezero]]) je vysychající bezodtoké [[slaná voda\|slané]] [[jezero]] na hranici [[kazašské oblasti\|kazašských oblastí]] [[Akťubinská oblast\|Akťubinské]] a [[Kyzylordská oblast\|Kyzylordské]] a [[Karakalpacká republika\|Karakalpacké republiky]] v [[Uzbekistán]]u ve [[Střední Asie\|střední Asii]]. Propadlina ''Aralského jezera'' vznikla v důsledku prohybu [[zemská kůra\|zemské kůry]] v pozdním [[pliocén]]u.
	== Pobřeží ==		== Pobřeží ==
-	Severní břeh je místy vysoký, místy nízký a je členěn hlubokými [[záliv]]y. Východní břeh je nížinný, [[písek (materiál)\|písčitý]], s velkým množstvím mělkých zálivů a pobřežních ostrovů. Jižní břeh je tvořen vysychající [[Říční delta\|deltou]] [[Amudarja\|Amudarji]]. Západní břeh je málo členitý tvořený strmým svahem [[Ustjurt]]u (výška až 250 m).	+	Severní břeh je místy vysoký, místy nízký a je členěn hlubokými [[záliv]]y. Východní břeh je nížinný, [[písek (materiál)\|písčitý]], s velkým množstvím mělkých zálivů a pobřežních ostrovů. Jižní břeh je tvořen vysychající [[Říční delta\|deltou]] [[Amudarja\|Amudarji]]. Západní břeh je málo členitý tvořený strmým svahem [[Ustjurt]]u (výška až 250 m).
-	== Dno ==	+	== Dno a Ostrovy ==
	Reliéf dna je rovný.		Reliéf dna je rovný.
-	~~== Ostrovy ==~~	+
-	V ''Aralském moři'' se nacházelo více než 300 [[ostrov]]ů, které zaujímaly 3,5 % rozlohy ([[1960]]). Největší byly [[Kokaral]], [[Barsakelmes]] a [[Vozrožděnija]]. V současné době se ostrovy postupně změnily v [[poloostrov]]y a spojují se zcela s pevninou. Některé tyto polostrovy již zcela vymizely a staly se součástí pevniny.	+	V ''Aralském moři'' se nacházelo více než 300 [[ostrov]]ů, které zaujímaly 3,5 % rozlohy ([[1960]]). Největší byly [[Kokaral]], [[Barsakelmes]] a [[Vozrožděnija]].
		+	[[Soubor:Aral Sea.gif\|thumb\|240px\|Animace – ustupování jezera]]
		+	V současné době se ostrovy postupně změnily v [[poloostrov]]y a spojují se zcela s pevninou. Některé tyto polostrovy již zcela vymizely a staly se součástí pevniny.
		+
	== Vodní režim ==		== Vodní režim ==
-	~~[[Soubor:Aralsee.gif\|thumb\|200px\|Ustupování jezera poušti]]~~
	Do ''Aralského jezera'' ústí nebo spíše ústily dvě velké [[Střední Asie\|středoasijské]] [[řeka\|řeky]] [[Amudarja]] a [[Syrdarja]]. V povodí Aralského jezera leží 3000 jezer. Klima je kontinentální. Průměrná teplota vzduchu v létě 24 až 26 °C, v zimě -7 až -13 °C. Průměrné [[srážky]] jsou 100 [[Metr#Milimetr\|mm]] za rok. Vodní bilance se v 70. letech 20. století skládala z 5,9 km³ srážek, 54,8 km³ přítok řek a 60,7 km³ odpařování. Sezóní kolísání hladiny bylo 25 cm a dlouhodobé do 3 m. Bylo tehdy čtvrté největší na světě. Na konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti se širokým využíváním vody ''Amudarji'' a ''Syrdarji'' na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti a v 90. letech se tento pokles zrychlil. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce [[1960]] na 12,5 km³/rok v r [[1990]] a pouhých 3,2 km³/rok v roce [[2003]]. Spolu se snižujícím se přítokem klesala nadmořská výška hladiny (z 53,4 m v r 1960, přes 38,2 m v r 1990 na 31 m v r 2003) objem vody (z 1 083 km³ v r 1960, přes 323 km³ v r 1990 na 112,8 km³ v r 2003) a rozloha (z 68 900 km² v r 1960, přes 36 800 km² v r 1990 na 18 240 km² v r 2003). Do roku [[2003]] tak ztratilo 80 % objemu, ⅔ rozlohy a 22 m nadmořské výšky. Slanost vzrostla 6 až 12 krát. Břehy postoupily o 150 km a nechaly za sebou 45 000 km² [[mořské dno\|mořského dna]], z jehož povrchu je každoročně rozfoukáno 100 [[megatuna\|Mt]] [[prach]]u. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží, ale i tak zůstává ''Aral'' největším jezerem v oblasti.		Do ''Aralského jezera'' ústí nebo spíše ústily dvě velké [[Střední Asie\|středoasijské]] [[řeka\|řeky]] [[Amudarja]] a [[Syrdarja]]. V povodí Aralského jezera leží 3000 jezer. Klima je kontinentální. Průměrná teplota vzduchu v létě 24 až 26 °C, v zimě -7 až -13 °C. Průměrné [[srážky]] jsou 100 [[Metr#Milimetr\|mm]] za rok. Vodní bilance se v 70. letech 20. století skládala z 5,9 km³ srážek, 54,8 km³ přítok řek a 60,7 km³ odpařování. Sezóní kolísání hladiny bylo 25 cm a dlouhodobé do 3 m. Bylo tehdy čtvrté největší na světě. Na konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti se širokým využíváním vody ''Amudarji'' a ''Syrdarji'' na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti a v 90. letech se tento pokles zrychlil. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce [[1960]] na 12,5 km³/rok v r [[1990]] a pouhých 3,2 km³/rok v roce [[2003]]. Spolu se snižujícím se přítokem klesala nadmořská výška hladiny (z 53,4 m v r 1960, přes 38,2 m v r 1990 na 31 m v r 2003) objem vody (z 1 083 km³ v r 1960, přes 323 km³ v r 1990 na 112,8 km³ v r 2003) a rozloha (z 68 900 km² v r 1960, přes 36 800 km² v r 1990 na 18 240 km² v r 2003). Do roku [[2003]] tak ztratilo 80 % objemu, ⅔ rozlohy a 22 m nadmořské výšky. Slanost vzrostla 6 až 12 krát. Břehy postoupily o 150 km a nechaly za sebou 45 000 km² [[mořské dno\|mořského dna]], z jehož povrchu je každoročně rozfoukáno 100 [[megatuna\|Mt]] [[prach]]u. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží, ale i tak zůstává ''Aral'' největším jezerem v oblasti.
	== Vlastnosti vody ==		== Vlastnosti vody ==
-	Teplota vody na povrchu je v létě 26 až 30 °C, v zimě méně než 0 °C. Ledy je v průběhy zimy možno vidět na celém jezeru. [[Slanost]] vody v ústí řek byla 10 až 11 [[‰]] a u jihovýchodního břehu do 14 ‰. V souvislosti s vysycháním jezera stoupla slanost vody z 10 ‰ v r 1960 na 29 ‰ v r 1990 a 78 ‰ v r 2003. Průzračnost vody byla do 25 m. Voda v jezeře proudila dokola po směru hodinových ručiček. Kvalita jeho vody je dnes velmi špatná, kromě vysoké mineralizace obsahuje značné množství [[hnojivo\|hnojiv]] a [[pesticid]]ů, které její přítoky nabírají cestou přes [[zemědělská krajina\|zemědělskou krajinu]].	+	Teplota vody na povrchu je v létě 26 až 30 °C, v zimě méně než 0 °C. Ledy je v průběhy zimy možno vidět na celém jezeru. [[Slanost]] vody v ústí řek byla 10 až 11 [[‰]] a u jihovýchodního břehu do 14 ‰. V souvislosti s vysycháním jezera stoupla slanost vody z 10 ‰ v r 1960 na 29 ‰ v r 1990 a 78 ‰ v r 2003. Průzračnost vody byla do 25 m. Voda v jezeře proudila dokola po směru hodinových ručiček. Kvalita jeho vody je dnes velmi špatná, kromě vysoké mineralizace obsahuje značné množství [[hnojivo\|hnojiv]] a [[pesticid]]ů, které její přítoky nabírají cestou přes [[zemědělská krajina\|zemědělskou krajinu]].
	== Fauna a flóra ==		== Fauna a flóra ==
	Z [[ryby\|ryb]] žily v ''Aralském moři'' [[jeseter hladký\|jeseteři]], [[kapr obecný\|kapři]], [[plocaederus scapularis\|usači]], [[plotice obecná\|plotice]], [[jelec jesen\|jelci]] a [[bolen dravý\|boleni]].		Z [[ryby\|ryb]] žily v ''Aralském moři'' [[jeseter hladký\|jeseteři]], [[kapr obecný\|kapři]], [[plocaederus scapularis\|usači]], [[plotice obecná\|plotice]], [[jelec jesen\|jelci]] a [[bolen dravý\|boleni]].
	[[Znečištění]] připadá na vrub testování [[biologické zbraně\|biologických zbraní]]. ''Aralské moře'' je dnes spolu s [[Černobylská havárie\|Černobylem]] bráno jako [[synonymum]] pro [[ekologická katastrofa\|ekologickou katastrofu]] úděsných rozměrů. Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý [[rybářský průmysl]], a navíc vedlo ke vzniku a rozšíření [[solná poušť\|solných pouští]] a [[bažina\|bažin]] v okolí.		[[Znečištění]] připadá na vrub testování [[biologické zbraně\|biologických zbraní]]. ''Aralské moře'' je dnes spolu s [[Černobylská havárie\|Černobylem]] bráno jako [[synonymum]] pro [[ekologická katastrofa\|ekologickou katastrofu]] úděsných rozměrů. Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý [[rybářský průmysl]], a navíc vedlo ke vzniku a rozšíření [[solná poušť\|solných pouští]] a [[bažina\|bažin]] v okolí.
-	[[Soubor:AralShip.jpg~~\|300px~~\|thumb\|~~right~~\|Opuštěná loď v poušti vzniklé po ústupu jezera]]	+	[[Soubor:AralShip.jpg\|thumb\|300px\|Opuštěná loď v poušti vzniklé po ústupu jezera]]
	== Lodní doprava ==		== Lodní doprava ==
	Na jezeře byla rozvinutá místní [[Vodní doprava\|lodní doprava]]. Byla v provozu zhruba 7 měsíců do roka. Hlavní [[přístav]]y byly [[Aralsk]] a [[Mujnak]]. Dnes zbyly jen vraky [[loď\|lodí]] v poušti, které domorodci rozebírají do sběru.		Na jezeře byla rozvinutá místní [[Vodní doprava\|lodní doprava]]. Byla v provozu zhruba 7 měsíců do roka. Hlavní [[přístav]]y byly [[Aralsk]] a [[Mujnak]]. Dnes zbyly jen vraky [[loď\|lodí]] v poušti, které domorodci rozebírají do sběru.
Řádka 50:		Řádka 53:
	=== 1987 ===		=== 1987 ===
	V roce [[1987]] se jezero rozpadlo na dvě oddělená jezera [[Severní Aralské jezero\|Severní]] (''Malé'') a [[Jižní Aralské jezero\|Jižní]] (''Velké'') ''Aralské jezero''.		V roce [[1987]] se jezero rozpadlo na dvě oddělená jezera [[Severní Aralské jezero\|Severní]] (''Malé'') a [[Jižní Aralské jezero\|Jižní]] (''Velké'') ''Aralské jezero''.
		+	[[Soubor:AralSea_ComparisonApr2005-06.jpg\|thumb\|240px\|Severní Aralské jezero]]
	=== 1995 ===		=== 1995 ===
-	~~[[Soubor:AralSea_ComparisonApr2005-06.jpg\|thumb\|left\|[[Severní Aralské jezero]]]]~~
	V roce [[1995]] byly obě části propojeny [[kanál (průplav)\|kanálem]], který měl zajišťovat výměnu vody, avšak vysychání je příliš rychlé na to, aby se vyplatilo udržovat tento kanál v provozu. Jižní část jezera se dále rozpadla na východní a západní, přičemž západní zřejmě čeká úplný zánik, jelikož nemá žádný přítok.		V roce [[1995]] byly obě části propojeny [[kanál (průplav)\|kanálem]], který měl zajišťovat výměnu vody, avšak vysychání je příliš rychlé na to, aby se vyplatilo udržovat tento kanál v provozu. Jižní část jezera se dále rozpadla na východní a západní, přičemž západní zřejmě čeká úplný zánik, jelikož nemá žádný přítok.
	=== 1996 ===		=== 1996 ===
Řádka 63:		Řádka 66:
	Došlo k úplnému vyschnutí východní části,protože do ní nepřitéká dostatek vody a převažuje výrazně výpar nad přítokem. Zbyli jen vyschlé oblasti plné soli, kterou větrné bouře unáší stovky kilometrů daleko a způsobují problémy a zasolení půdy. <ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/173578-aralske-jezero-se-rychle-meni-ve-slanou-poust.html Aralské jezero se rychle mění ve slanou poušť]</ref>		Došlo k úplnému vyschnutí východní části,protože do ní nepřitéká dostatek vody a převažuje výrazně výpar nad přítokem. Zbyli jen vyschlé oblasti plné soli, kterou větrné bouře unáší stovky kilometrů daleko a způsobují problémy a zasolení půdy. <ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/173578-aralske-jezero-se-rychle-meni-ve-slanou-poust.html Aralské jezero se rychle mění ve slanou poušť]</ref>
	<gallery perrow="5">		<gallery perrow="5">
-	~~Image~~:Survey_of_the_Sea_of_Aral_1853.jpg\|Aralské jezero v roce 1853	+	File:Survey_of_the_Sea_of_Aral_1853.jpg\|Aralské jezero v roce 1853
-	~~Image~~:Aralzee.jpg\|Porovnání rozlohy moře v letech [[1989]] a [[2003]]	+	File:Aralzee.jpg\|Porovnání rozlohy moře v letech [[1989]] a [[2003]]
-	~~Image~~:Modis aral.jpg\|Zachycení okamžiku, kdy se vinou klesající hladiny moře stal ostrov [[Vozrožděnija]] poloostrovem	+	File:Modis aral.jpg\|Zachycení okamžiku, kdy se vinou klesající hladiny moře stal ostrov [[Vozrožděnija]] poloostrovem
-	~~Image~~:~~Karte aralsee~~.~~jpg~~\|Aralské moře v roce [[2003]]; černá čára naznačuje jeho plochu v roce 1850	+	File:Aral-u.Saryk.See.png\|Aralské moře v roce [[2003]]; černá čára naznačuje jeho plochu v roce 1850
-	~~Image~~:AralSea ComparisonApr2005-06.jpg\|Zvýšení hladiny Severního Aralského jezera v roce [[2006]] po postavení hráze [[Kokaral]]	+	File:AralSea ComparisonApr2005-06.jpg\|Zvýšení hladiny Severního Aralského jezera v roce [[2006]] po postavení hráze [[Kokaral]]
	</gallery>		</gallery>

Řádka 81:		Řádka 84:
	* (rusky) [http://www.cawater-info.net/news/09-2004/02.htm Stav jezer Uzbekistánu]		* (rusky) [http://www.cawater-info.net/news/09-2004/02.htm Stav jezer Uzbekistánu]

-	{{~~commonscat~~\|Aral Sea}}{{Článek z Wikipedie}}	+
		+	{{FlickrTag\|Aral+Sea}}{{Commonscat\|Aral Sea}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Mezinárodní jezera v Asii]]		[[Kategorie:Mezinárodní jezera v Asii]]
	[[Kategorie:Aralské jezero\| ]]		[[Kategorie:Aralské jezero\| ]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-28T14:31:22Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 12. 2013, 14:31

Sysop: + Vylepšení

2011-08-15T07:35:48Z

+ Vylepšení

Nová stránka

{{Infobox jezero
|šířkaobr=200
|jezero=Aralské jezero
|obrázek=Aral Sea 1989-2008.jpg
|popis1=satelitní snímky (1989) a (2008) zachycují rychlé vysychání jezera. Rozsáhlé světleji zbarvené plochy v okolí jsou solné pláně na místech vyschlého dna.
|popis2=
|typ=
|rozloha=17 160 km²
|délka=428 km
|šířka=235 km
|objem=112,8 km³
|povodí=690 000
|hloubka=45
|výška=31
|pobřeží=
|přítok=[[Amudarja]], [[Syrdarja]]
|odtok=
|ostrovy=[[Kokaral]], [[Barsakelmes]], [[Vozrožděnija]]
|sídla=[[Avan]], [[Buguň (Karakalpakstán)|Buguň]], [[Ujaly (Aralské jezero)|Ujaly]], [[Uzynkair]]
|spravnicelektyp1=[[kazašské oblasti|Oblast]]<br />[[adninistrativní dělení Uzbekistánu|Republika]]
|spravniceleknazev1=[[Akťubinská oblast|Akťubinská]], [[Kyzylordská oblast|Kyzylordská]]<br />[[Karakalpakstán]]
|státy={{vlajka a název|Kazachstán}}, {{vlajka a název|Uzbekistán}}
|světadíl=[[Asie]]
}}
'''Aralské jezero''' dříve též zvané '''Aralské moře''' ({{vjazyce2|kk|''Арал теңізі''}}, {{vjazyce2|kaa|''Aral ten'izi''}}, {{vjazyce2|uz|''Orol dengizi''}}, {{vjazyce2|ru|''Аральское Море''}} nebo {{cizojazyčně|ru|''Арал''}}, z [[turkické jazyky|turkického]] ''aral'' - ''ostrov'' – tak se původně jmenovalo místo při ústí [[Amudarja|Amudarji]] a posléze celé [[jezero]]) je vysychající bezodtoké [[slaná voda|slané]] [[jezero]] na hranici [[kazašské oblasti|kazašských oblastí]] [[Akťubinská oblast|Akťubinské]] a [[Kyzylordská oblast|Kyzylordské]] a [[Karakalpacká republika|Karakalpacké republiky]] v [[Uzbekistán]]u ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Propadlina ''Aralského jezera'' vznikla v důsledku prohybu [[zemská kůra|zemské kůry]] v pozdním [[pliocén]]u.
== Pobřeží ==
Severní břeh je místy vysoký, místy nízký a je členěn hlubokými [[záliv]]y. Východní břeh je nížinný, [[písek (materiál)|písčitý]], s velkým množstvím mělkých zálivů a pobřežních ostrovů. Jižní břeh je tvořen vysychající [[Říční delta|deltou]] [[Amudarja|Amudarji]]. Západní břeh je málo členitý tvořený strmým svahem [[Ustjurt]]u (výška až 250 m).
== Dno ==
Reliéf dna je rovný.
== Ostrovy ==
V ''Aralském moři'' se nacházelo více než 300 [[ostrov]]ů, které zaujímaly 3,5 % rozlohy ([[1960]]). Největší byly [[Kokaral]], [[Barsakelmes]] a [[Vozrožděnija]]. V současné době se ostrovy postupně změnily v [[poloostrov]]y a spojují se zcela s pevninou. Některé tyto polostrovy již zcela vymizely a staly se součástí pevniny.
== Vodní režim ==
[[Soubor:Aralsee.gif|thumb|200px|Ustupování jezera poušti]]
Do ''Aralského jezera'' ústí nebo spíše ústily dvě velké [[Střední Asie|středoasijské]] [[řeka|řeky]] [[Amudarja]] a [[Syrdarja]]. V povodí Aralského jezera leží 3000 jezer. Klima je kontinentální. Průměrná teplota vzduchu v létě 24 až 26 °C, v zimě -7 až -13 °C. Průměrné [[srážky]] jsou 100 [[Metr#Milimetr|mm]] za rok. Vodní bilance se v 70. letech 20. století skládala z 5,9 km³ srážek, 54,8 km³ přítok řek a 60,7 km³ odpařování. Sezóní kolísání hladiny bylo 25 cm a dlouhodobé do 3 m. Bylo tehdy čtvrté největší na světě. Na konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti se širokým využíváním vody ''Amudarji'' a ''Syrdarji'' na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti a v 90. letech se tento pokles zrychlil. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce [[1960]] na 12,5 km³/rok v r [[1990]] a pouhých 3,2 km³/rok v roce [[2003]]. Spolu se snižujícím se přítokem klesala nadmořská výška hladiny (z 53,4 m v r 1960, přes 38,2 m v r 1990 na 31 m v r 2003) objem vody (z 1 083 km³ v r 1960, přes 323 km³ v r 1990 na 112,8 km³ v r 2003) a rozloha (z 68 900 km² v r 1960, přes 36 800 km² v r 1990 na 18 240 km² v r 2003). Do roku [[2003]] tak ztratilo 80 % objemu, ⅔ rozlohy a 22 m nadmořské výšky. Slanost vzrostla 6 až 12 krát. Břehy postoupily o 150 km a nechaly za sebou 45 000 km² [[mořské dno|mořského dna]], z jehož povrchu je každoročně rozfoukáno 100 [[megatuna|Mt]] [[prach]]u. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží, ale i tak zůstává ''Aral'' největším jezerem v oblasti.
== Vlastnosti vody ==
Teplota vody na povrchu je v létě 26 až 30 °C, v zimě méně než 0 °C. Ledy je v průběhy zimy možno vidět na celém jezeru. [[Slanost]] vody v ústí řek byla 10 až 11 [[‰]] a u jihovýchodního břehu do 14 ‰. V souvislosti s vysycháním jezera stoupla slanost vody z 10 ‰ v r 1960 na 29 ‰ v r 1990 a 78 ‰ v r 2003. Průzračnost vody byla do 25 m. Voda v jezeře proudila dokola po směru hodinových ručiček. Kvalita jeho vody je dnes velmi špatná, kromě vysoké mineralizace obsahuje značné množství [[hnojivo|hnojiv]] a [[pesticid]]ů, které její přítoky nabírají cestou přes [[zemědělská krajina|zemědělskou krajinu]].
== Fauna a flóra ==
Z [[ryby|ryb]] žily v ''Aralském moři'' [[jeseter hladký|jeseteři]], [[kapr obecný|kapři]], [[plocaederus scapularis|usači]], [[plotice obecná|plotice]], [[jelec jesen|jelci]] a [[bolen dravý|boleni]].
[[Znečištění]] připadá na vrub testování [[biologické zbraně|biologických zbraní]]. ''Aralské moře'' je dnes spolu s [[Černobylská havárie|Černobylem]] bráno jako [[synonymum]] pro [[ekologická katastrofa|ekologickou katastrofu]] úděsných rozměrů. Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý [[rybářský průmysl]], a navíc vedlo ke vzniku a rozšíření [[solná poušť|solných pouští]] a [[bažina|bažin]] v okolí.
[[Soubor:AralShip.jpg|300px|thumb|right|Opuštěná loď v poušti vzniklé po ústupu jezera]]
== Lodní doprava ==
Na jezeře byla rozvinutá místní [[Vodní doprava|lodní doprava]]. Byla v provozu zhruba 7 měsíců do roka. Hlavní [[přístav]]y byly [[Aralsk]] a [[Mujnak]]. Dnes zbyly jen vraky [[loď|lodí]] v poušti, které domorodci rozebírají do sběru.
== Historie ==
Poprvé bylo jezero zkoumáno a mapováno A. I. Butakovým v letech 1848–1849.
== Osídlení pobřeží ==
Břehy jezera byly vždy poměrně málo obydlené. Místní obyvatelstvo se zabývalo především [[rybářství]]m, v menší míře chovem [[skot]]u, [[ondatra pižmová|ondatry]] a pěstováním [[zelenina|zeleniny]]. ''Aralská rybozpracující oblast'' zabírala povodí ''Aralského jezera'' a do něj ústících řek. Základními ekonomickými centry byly ''Aralsk'' a ''Mujnak''. Rybářské závody byly v deltě ''Amudarji'', v obcích [[Avan]] (ostrov [[Kokaral]]), [[Buguň (Karakalpakstán)|Buguň]] (východní pobřeží) a na [[ostrov]]ech [[Ujaly]] a [[Uzynkair]].
== Vznik ekologické katastrofy ==
Když byly uvedeny do provozu první [[zavlažovací kanál]]y a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero pomalu vysychat; šlo však o pomalý proces, větší problém než vysychání představovalo znečištění přítoků hnojivy. Dnes už ''Aralské moře'' v podobě, v níž je stále zobrazeno ve většině [[atlas (kartografie)|atlasů]], neexistuje. Původní rozloha jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Tato radikální změna je následkem monstrózního projektu [[zavlažování]] [[poušť|pouští]] pro účely pěstování [[bavlna|bavlny]], který v roce [[1954]] zahájil [[Sovětský svaz|SSSR]]. Řeky ''Amudarja'' a ''Syrdarja'', které přiváděly vodu z pohoří [[Pamír]] a [[Ťan-šan]] a ''Aralské moře'' napájely tisíce let, byly svedeny do soustavy [[zavlažovací kanál|zavodňovacích kanálů]]. Výsledkem projektu byla [[ekologická katastrofa]], kterou lze v historii ''SSSR'' srovnat snad jen s explozí [[Černobylská havárie|černobylského reaktoru]]. V období let 1966 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o 22 [[metr]]ů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 km a jezero se momentálně rozpadlo na několik částí. Díky zvýšenému obsahu soli (8x vyšší koncentrace než v oceánu) začaly vymírat [[ryby]]. Kolem jezera vznikla solná poušť, z níž [[vítr]] roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové [[plantáž]]e. Voda v jezeře je již v podstatě [[jed]]ovatá, neboť přísun [[hnojivo|hnojiv]], [[pesticid]]ů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je znásoben tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).
== Zánik ==
=== 1987 ===
V roce [[1987]] se jezero rozpadlo na dvě oddělená jezera [[Severní Aralské jezero|Severní]] (''Malé'') a [[Jižní Aralské jezero|Jižní]] (''Velké'') ''Aralské jezero''.
=== 1995 ===
[[Soubor:AralSea_ComparisonApr2005-06.jpg|thumb|left|[[Severní Aralské jezero]]]]
V roce [[1995]] byly obě části propojeny [[kanál (průplav)|kanálem]], který měl zajišťovat výměnu vody, avšak vysychání je příliš rychlé na to, aby se vyplatilo udržovat tento kanál v provozu. Jižní část jezera se dále rozpadla na východní a západní, přičemž západní zřejmě čeká úplný zánik, jelikož nemá žádný přítok.
=== 1996 ===
V roce [[2006]] je tedy ''Aralské jezero'' rozděleno na tři části: ''[[Severní Aralské jezero]]'', ''Východní mělká část'' a ''Západní hluboká část''. Jezero resp. jeho dvě popř. tři části mají rozlohu 17 160 [[Kilometr čtvereční|km²]]. Oblast vysychajícího jezera je 428 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhá a maximálně 235 km široká.
=== 2003 ===
Jezero dosahuje maximální hloubky 45 [[metr|m]] ([[2003]]). Rozloha [[povodí]] je 690 000 km² a objem vody 112,8 [[krychlový kilometr|km³]] ([[2003]]). Leží v [[nadmořská výška|nadmořské výšce]] 31 m ([[2003]]).
=== Snahy o záchranu ===

V roce [[2003]] rozhodla vláda ''[[Kazachstán]]u'' o pokusu pro záchranu ''[[Severní Aralské jezero|Severního Aralského jezera]]'', kde se pokouší zvýšit hladinu – jižní část byla vzata jako ztracená. Očekává se, že zánik obou jižních částí (východní i západní) by mohl nastat během dvaceti let. Stav jezera monitorují [[meteorologická stanice|meteorologické stanice]] [[Mujnak]] a [[Aralsk]] a od roku [[1999]] také [[Akumsyk]] a od roku [[2002]] ještě [[Tostubek]].
=== 2009 ===
Došlo k úplnému vyschnutí východní části,protože do ní nepřitéká dostatek vody a převažuje výrazně výpar nad přítokem. Zbyli jen vyschlé oblasti plné soli, kterou větrné bouře unáší stovky kilometrů daleko a způsobují problémy a zasolení půdy. <ref>[http://www.novinky.cz/zahranicni/svet/173578-aralske-jezero-se-rychle-meni-ve-slanou-poust.html Aralské jezero se rychle mění ve slanou poušť]</ref>
<gallery perrow="5">
Image:Survey_of_the_Sea_of_Aral_1853.jpg|Aralské jezero v roce 1853
Image:Aralzee.jpg|Porovnání rozlohy moře v letech [[1989]] a [[2003]]
Image:Modis aral.jpg|Zachycení okamžiku, kdy se vinou klesající hladiny moře stal ostrov [[Vozrožděnija]] poloostrovem
Image:Karte aralsee.jpg|Aralské moře v roce [[2003]]; černá čára naznačuje jeho plochu v roce 1850
Image:AralSea ComparisonApr2005-06.jpg|Zvýšení hladiny Severního Aralského jezera v roce [[2006]] po postavení hráze [[Kokaral]]
</gallery>

== Související články ==
* [[Malý Aral]]
* [[Karakumský kanál]]
== Literatura ==
{{VSE|Аральское море}}
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* (anglicky) [http://edc.usgs.gov/earthshots/slow/Aral/Aral Satelitní snímky]
* (rusky) [http://www.cawater-info.net/news/09-2004/02.htm Stav jezer Uzbekistánu]

{{commonscat|Aral Sea}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Mezinárodní jezera v Asii]]
[[Kategorie:Aralské jezero| ]]
[[Kategorie:Jezera v Kazachstánu]]
[[Kategorie:Akťubinská oblast]]
[[Kategorie:Kyzylordská oblast]]
[[Kategorie:Jezera v Uzbekistánu]]
[[Kategorie:Karakalpakstán]]
[[Kategorie:Ekologické katastrofy]]
[[Kategorie:Bezodtoká jezera]]
[[Kategorie:Povodí Aralského jezera]]
[[Kategorie:Zaniklá jezera]]