Arcibiskupský zámek Kroměříž - Historie editací

Sysop: + Aktualizace

2025-02-26T13:37:20Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 26. 2. 2025, 13:37
Řádka 1:		Řádka 1:
		+	[[Soubor:Kromeriz 22.png\|thumb\|240px\|Letecký pohled na Arcibiskupský zámek a Velké náměstí]]
		+	[[Soubor:Kromeriz 02.png\|thumb\|240px\|Pohled na Arcibiskupský zámek]]
	'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].		'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].

Řádka 118:		Řádka 120:

	== Fotogalerie ==		== Fotogalerie ==
-	<gallery>	+	<gallery heights="188" widths="188">
-	Soubor:Kromeriz 01.png	+	Soubor:Kromeriz 01.png\|
-	~~Soubor:Kromeriz 02.png~~	+	Soubor:Kromeriz 04.png\|
-	Soubor:Kromeriz 04.png	+	Soubor:Kromeriz 05.png\|
-	Soubor:Kromeriz 05.png	+	Soubor:Kromeriz 06.png\|
-	Soubor:Kromeriz 06.png	+	Soubor:Kromeriz 07.png\|
-	Soubor:Kromeriz 07.png	+	Soubor:Kromeriz 08.png\|
-	Soubor:Kromeriz 08.png	+	Soubor:Kromeriz 09.png\|
-	Soubor:Kromeriz 09.png	+	Soubor:Kromeriz 10.png\|
-	Soubor:Kromeriz 10.png	+	Soubor:Kromeriz 12.png\|
-	Soubor:Kromeriz 12.png	+	Soubor:Kromeriz 14.png\|
-	Soubor:Kromeriz 14.png	+	Soubor:Kromeriz 15.png\|
-	Soubor:Kromeriz 15.png	+	Soubor:Kromeriz 16.png\|
-	Soubor:Kromeriz 16.png	+	Soubor:Kromeriz 17.png\|
-	Soubor:Kromeriz 19.png	+	Soubor:Kromeriz 19.png\|
-	Soubor:Kromeriz 21.png	+	Soubor:Kromeriz 21.png\|
-	Soubor:Kromeriz 23.png	+	Soubor:Kromeriz 23.png\|
	</gallery>		</gallery>

Sysop: + Historie

2025-02-25T17:50:34Z

+ Historie

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2025, 17:50
Řádka 2:		Řádka 2:

	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]].<br />Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká\|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].		V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]].<br />Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká\|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].
		+
		+	== Historie ==
		+	Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na [[Morava\|Moravě]], byl majetkem [[Seznam olomouckých biskupů a arcibiskupů\|olomouckých biskupů a arcibiskupů]], kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil [[Villa forensis\|trhovou osadu]] Kroměříž olomoucký [[biskup]] Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem [[biskupství]] (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit [[Gotická architektura\|gotický]] hrad, zavedl [[Manská soustava\|manský správní systém]] a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství.
		+
		+	Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.
		+
		+	Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena [[Švédská říše\|švédskými]] vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanni Pietra Tencalla byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Maxmiliána z Hamiltonu. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání [[Kroměřížský sněm\|Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů]]. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující [[Wehrmacht\|německá vojska]] v posledních dnech [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]).
		+
		+	Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.

	== Architektura ==		== Architektura ==

Sysop: + VIDEO

2025-02-25T17:43:29Z

+ VIDEO

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2025, 17:43
Řádka 1:		Řádka 1:
-	'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]]. V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká\|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].	+	'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]].
		+
		+	V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]].<br />Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká\|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].

	== Architektura ==		== Architektura ==
Řádka 103:		Řádka 105:

	=== Sbírka mincí a medailí ===		=== Sbírka mincí a medailí ===
-	Sbírka je nejvýznamnější [[Numismatika\|numismatickým]] souborem na našem území a zároveň přední sbírka církevních ražeb na světě (svým rozsahem, výběrem a uměleckou hodnotou). Byla postupně budována od 2. poloviny 17. století, počínajíc biskupem Karlem II. z Liechtenštejna - Kastelkornu, který odkázal svou kolekci biskupství. V darech dále pokračovali i další biskupové a arcibiskupové. V polovině 19. století olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka vyčlenil dostatečné finanční prostředky na nákup vybraných [[Mince\|mincí]] a [[Medaile\|medailí]] a také stanovil jasnou akviziční politiku, čímž zásadně povýšil její význam a hodnotu. Sbírka je považována za jednu z největších svého druhu v celé [[Evropa\|Evropě]]. Její celkový stav čítá 10 167 mincí a medailí. Po radikální rekonstrukci [[Biskupská mincovna\|biskupské mincovny]] umístěné na sladovnickém předměstí za [[Mlýnská brána (Kroměříž)\|Mlýnskou branou]] využívá správa Arcibiskupského zámku pro stálou expozici mincovnictví olomouckých arcibiskupů přízemí této budovy.<ref>~~http~~://~~www~~.~~numismatici~~.cz/cs/~~article~~/~~79/Numismaticka-sbirka-Arcibiskupskeho-zamku-v-Kromerizi {{Wayback\|url=~~http://www.numismatici.cz/cs/article/79/Numismaticka-sbirka-Arcibiskupskeho-zamku-v-Kromerizi ~~\|date=20180214014608 }} Numismatici~~.cz</ref> Část sbírky zaměřená na ražby [[Porýní\|porýnských]] [[arcibiskup]]ů a [[kurfiřt]]ů je vystavena v prostorách trezorové knihovny v zámku.	+	Sbírka je nejvýznamnější [[Numismatika\|numismatickým]] souborem na našem území a zároveň přední sbírka církevních ražeb na světě (svým rozsahem, výběrem a uměleckou hodnotou). Byla postupně budována od 2. poloviny 17. století, počínajíc biskupem Karlem II. z Liechtenštejna - Kastelkornu, který odkázal svou kolekci biskupství. V darech dále pokračovali i další biskupové a arcibiskupové. V polovině 19. století olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka vyčlenil dostatečné finanční prostředky na nákup vybraných [[Mince\|mincí]] a [[Medaile\|medailí]] a také stanovil jasnou akviziční politiku, čímž zásadně povýšil její význam a hodnotu. Sbírka je považována za jednu z největších svého druhu v celé [[Evropa\|Evropě]]. Její celkový stav čítá 10 167 mincí a medailí. Po radikální rekonstrukci [[Biskupská mincovna\|biskupské mincovny]] umístěné na sladovnickém předměstí za [[Mlýnská brána (Kroměříž)\|Mlýnskou branou]] využívá správa Arcibiskupského zámku pro stálou expozici mincovnictví olomouckých arcibiskupů přízemí této budovy.
		+	<ref>[https://web.archive.org/web/20180214014608/http://www.numismatici.cz/cs/article/79/Numismaticka-sbirka-Arcibiskupskeho-zamku-v-Kromerizi Archive.org – Numismatická sbírka Arcibiskupského zámku v Kroměříži]</ref> Část sbírky zaměřená na ražby [[Porýní\|porýnských]] [[arcibiskup]]ů a [[kurfiřt]]ů je vystavena v prostorách trezorové knihovny v zámku.

	== Fotogalerie ==		== Fotogalerie ==
Řádka 131:		Řádka 134:
	== YouTube ==		== YouTube ==
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~r4FHdqBmTnI~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=pXTNQ_JuYeM}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Arcibiskupský zámek Kroměříž~~'''	+	\| '''Kromeriz Castle in Czech Republic,<br />UNESCO World Heritage Palace inside'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~NNW_Hv8YvrY~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=g1WqabqaObE}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''Kroměříž ~~UNESCO. Květná a Podzámecká zahrada,<br />Arcibiskupský zámek a město (HD)~~'''	+	\| '''Zámek Kroměříž'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />
		+
	{\| border="4" width="442" align="left"		{\| border="4" width="442" align="left"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~kcBwVjWbEeM~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=r4FHdqBmTnI}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Stanjurovy hry. Umí Jourová podnikat?<br />Nové kabáty, Popcorn, pivo a DPH.~~'''	+	\| '''Arcibiskupský zámek Kroměříž'''
	\|}		\|}
	{\| border="4" width="442" align="right"		{\| border="4" width="442" align="right"
-	\| {{#widget:YouTube\|id=~~8I9UIpk9bdc~~}}	+	\| {{#widget:YouTube\|id=NNW_Hv8YvrY}}
	\|- align="center"		\|- align="center"
-	\| '''~~Insider 79 – Hana Lipovská~~'''	+	\| '''Kroměříž UNESCO. Květná a Podzámecká zahrada,<br />Arcibiskupský zámek a město (HD)'''
	\|}		\|}
	<br style="clear: both;" />		<br style="clear: both;" />

Sysop: + VIDEO

2025-02-25T13:01:09Z

+ VIDEO

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2025, 13:01
Řádka 129:		Řádka 129:
	== Reference ==		== Reference ==
	<references/>		<references/>
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=r4FHdqBmTnI}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Arcibiskupský zámek Kroměříž'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=NNW_Hv8YvrY}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Kroměříž UNESCO. Květná a Podzámecká zahrada,<br />Arcibiskupský zámek a město (HD)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=kcBwVjWbEeM}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Stanjurovy hry. Umí Jourová podnikat?<br />Nové kabáty, Popcorn, pivo a DPH.'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=8I9UIpk9bdc}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''Insider 79 – Hana Lipovská'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [https://www.zamek-kromeriz.cz/ Oficiální stránky]		* [https://www.zamek-kromeriz.cz/ Oficiální stránky]
Řádka 139:		Řádka 162:
	[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]		[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
	[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]		[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Aktualizace

2025-02-25T10:34:29Z

+ Aktualizace

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2025, 10:34
Řádka 1:		Řádka 1:
	'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]]. V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká\|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].		'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava\|Moravy]]. V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky\|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví\|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká\|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].
		+
		+	== Architektura ==
		+	Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna.
		+
		+	Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž a [[sala terrena\|''sala terrena'']] jsou přístupné veřejnosti.
		+
		+	=== Věž ===
		+	Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci [[Druhá světová válka\|druhé světové války]] věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby.
		+
		+	== Interiéry ==
		+	Seznam vnitřních prostor zámku:
		+
		+	=== Sněmovní sál ===
		+	Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve [[Střední Evropa\|střední Evropě]]. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů ([[Kroměřížský sněm]]) z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.
		+
		+	Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z nejkrásnějších a největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů (délka 30 x šířka 14 x výška 16 m), vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry. Tři velké nástropní obrazy jsou dílem [[František Adolf z Freenthalu\|Franze Adolpha z Freenthalu]], prostřední z nich je [[Apoteóza\|apoteózou]] biskupa Hamiltona. Původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848–1849 proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v sále po dobu sněmu zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. V roce 1900 byl sál [[Elektrifikace\|elektrifikován]] podle návrhu [[František Křižík\|Františka Křižíka]].
		+
		+	Jeho interiér patří k nejkrásnějším [[rokoko]]vým interiérům ve střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.
		+
		+	=== Malá jídelna ===
		+	Sloužila k slavnostním jídlům v menší společnosti. Stoly, komody i sedací nábytek, jimiž je vybavena, vznikly ve 2. polovině 18. století. Stěny pokrývá paneláž 111 obrazů se zvířecími, [[Bible\|biblickými]] i [[Mytologie\|mytologickými]] náměty.
		+
		+	=== Trůnní sál ===
		+	V tomto sále s ornamentální [[Štuk\|štukovou]] výzdobou stropů a obrazovou paneláží na stěnách přijímali olomoučtí arcibiskupové vzácnější a významnější návštěvy. Do 60. let 20. století zde byl umístěn originál obrazu ''[[Apollo a Marsyas]]'' [[Itálie\|italského]] [[Renesanční malířství\|renesančního]] malíře [[Tizian]]a, jedno z nejcennějších děl na území [[Česká republika\|Česka]], v současné době vystavené v zámecké obrazárně.
		+
		+	=== Poradní sál ===
		+	Název připomíná události roku 1848, kdy na zámku zasedal Ústavodárný říšský sněm. Během zasedání sněmu se v tomto pokoji scházel klub slovanských poslanců k poradám. Sál s nábytkem v [[Novobaroko\|novobarokním stylu]] je zároveň portrétní galerií nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů.
		+
		+	=== Carský pokoj ===
		+	Sál byl zařízen jako památka na setkání [[Car\|cara]] Alexandra III. a [[Rakousko-Uhersko\|rakouského]] [[Císař\|císaře]] Františka Josefa I. v roce 1885.
		+
		+	=== Manský sál ===
		+	Sloužil k reprezentaci světské moci olomouckých biskupů a byl místem pro konání manských sněmů a soudů, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Výzdoba sálu patří k z uměleckého hlediska nejhodnotnějším. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami. [[Freska\|Fresková]] výzdoba z roku 1759 je dílem [[Franz Anton Maulbertsch\|Franze Antona Maulbertscha]], figurální a ornamentální štukovou výzdobu provedl sochař [[František Ondřej Hirnle]].<ref>{{Citace elektronického periodika \|titul=Archivovaná kopie \|url=http://www.muo.cz/mansky-sal/ \|datum přístupu=2018-09-05 \|url archivu=https://web.archive.org/web/20180905141107/http://www.muo.cz/mansky-sal/ \|datum archivace=2018-09-05 }}</ref>
		+
		+	=== Stará knihovna ===
		+	Současný vzhled knihovny pochází ze 2. poloviny 18. století. Autorem výmalby velkého sálu, oslavující zakladatele knihovny biskupa Lichtensteina a jejího obnovitele biskupa [[Leopold II. Fridrich z Egkhu\|Egkha]], je brněnský malíř [[Josef Stern]]. [[Nábytek\|Mobiliář]] doplňují čtyři velké glóby s hvězdnou a zemskou mapou ze 17. století.
		+
		+	=== Kaple sv. Šebestiána ===
		+	Soukromá kaple ve druhém patře zámku byla vysvěcena v roce 1766. Sochy, štuky a [[Oltář\|oltáře]] zhotovil kroměřížský sochař František Ondřej Hirnle, autorem malířské výzdoby je [[Josef Stern]]. Oltářní obraz [[Svatý Šebestián\|sv. Šebestiána]] pochází zřejmě z [[Vídeň\|Vídně]].
		+
		+	=== Sala terrena ===
		+	Nachází se v přízemí zahradního křídla zámku, zajišťovala přechod ze zámku do Podzámecké zahrady a sloužila k pořádání hudebních a divadelních produkcí. Zatímco vyšší patra zámku prošla různými stavebními úpravami, ''sala terrena'' si uchovala původní podobu z konce 17. století. Skládá se ze tří velkých sálů upravených podle projektů Giovanniho Pietra Tencally se sochařskou a štukovou výzdobou [[Baltazar Fontana\|Baldassare Fontany]] a [[Jean Baptiste Dusart\|Jeana Baptista Dusarta]], freskami na stropech od významného italského malíře [[Paolo Pagani\|Paola Antonia Paganiho]],<ref>[http://abart-full.artarchiv.cz/vystavy.php?IDvystavy=8912 Informace k výstavě kreseb Paola Paganiho]</ref> a dvěma umělými jeskyněmi po stranách (tzv. [[Grotta\|grotty]]). Nechybí umělé [[Krápník\|krápníky]], ornamenty z [[Mušle (ornament)\|mušlí]] a lastur a fontánka uprostřed.
		+
		+	== Sbírky ==
		+	{\| class="wikitable sortable" style="text-align:right; float: right; margin:0 0 1em 1em;"
		+	\|+ Návštěvnost zámku<ref name="navstevnost_2015-2017">{{Citace elektronické monografie
		+	\| titul = Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2015–2017
		+	\| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
		+	\| datum přístupu = 2020-03-11
		+	\| vydavatel = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
		+	\| formát = PDF online
		+	\| strany = 53
		+	\| url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194428/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2018/06/PAMATKY_navstevnost_2017.pdf
		+	\| nedostupné = ano
		+	}}</ref><ref name="po-2018">{{Citace elektronické monografie
		+	\| titul = Památkové objekty 2018
		+	\| url = https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf
		+	\| datum přístupu = 2020-03-11
		+	\| 4 = Národní informační a poradenské středisko pro kulturu
		+	\| formát = PDF online
		+	\| strany = 16
		+	\| url archivu = https://web.archive.org/web/20200318194750/https://statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2019/10/Statistika_2018_PAMATKOVE_OBJEKTY.pdf
		+	\| nedostupné = ano
		+	}}</ref>
		+	\|-
		+	! Rok !! Počet návštěvníků
		+	\|-
		+	\| 2015 \|\| 193 743
		+	\|-
		+	\| 2016 \|\| 207 230
		+	\|-
		+	\| 2017 \|\| 182 477
		+	\|-
		+	\| 2018 \|\| 178 176
		+	\|}
		+
		+	Seznam významných zámeckých sbírek:
		+
		+	=== Obrazárna ===
		+	[[Obrazárna zámku Kroměříž]] je po [[Národní galerie Praha\|Národní galerii]] druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v Česku. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku. Jádro jedinečné obrazové sbírky tvoří kolekce obrazů zakoupená biskupem Karlem Liechtensteinem Kastelkornem ve 2. polovině 17. století. Na konci 90. let byla provedena rozsáhlá reinstalace arcibiskupské obrazárny v duchu nejnovějších zásad a trendů galerijní praxe. Nově instalovanou obrazárnu doprovodil dosud nejucelenější katalog z roku 1998. Celkový počet obrazů na zámku je 538.
		+
		+	==== Mezi nejvýznamnější díla patří ====
		+	[[Soubor:Titian - The Flaying of Marsyas.jpg\|thumb\|240px\|''Apollo a Marsyas'', obraz italského pozdně renesančního umělce [[Tizian]]a. Nachází se v [[Obrazárna zámku Kroměříž\|obrazárně]] kroměřížského zámku jako součást [[Muzeum umění Olomouc\|arcidiecézního muzea]].]]
		+
		+	Tizian Vecellio – ''Apollo a Marsyas'', gotický cyklus Mistra kroměřížského mariánského oltáře, [[Lucas Cranach starší]] – ''Stětí sv. Kateřiny'' a ''Stětí sv. Jana Křtitele'', [[Paolo Veronese]] – ''Jedenáct apoštolů'', [[Jan Brueghel starší\|Jan I Brueghel]] – ''Selská rvačka'', [[Annibale Carracci]] – ''Latona proměňuje sedláky v žáby'', Luca Giordano – ''Tři Marie u Kristova hrobu'', [[Anthonis van Dyck]] – ''Portrét anglického krále Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie'' a ''Portrét muže s rukavicemi'' atd.
		+
		+	V roce 2011 byl z podnětu [[Profesor\|prof.]] [[Ivo Hlobil]]a na půdě zámku znovuobjeven velkoformátový obraz [[Zavraždění svatého Václava (obraz)\|''Zavraždění svatého Václava'']] vídeňského malíře [[Anton Petter\|Antona Pettera]] namalovaný v roce 1844, který zachycuje moment [[Vražda\|zavraždění]] [[kníže]]te svatého Václava jeho bratrem Boleslavem I. Se svými rozměry 8,5 na 5,1 metru se řadí k největším obrazům v Česku. Obraz byl po restaurování dlouhodobě zapůjčen do [[Opava\|Opavy]], kde je vystaven v gotickém [[Kostel svatého Václava (Opava)\|kostele sv. Václava]].<ref>{{Citace elektronického periodika
		+	\| titul = Největší obraz sv. Václava ležel 160 let na půdě - Církev.cz
		+	\| url = https://www.cirkev.cz/archiv/110729-nejvetsi-obraz-sv-vaclava-lezel-160-let-na-pude
		+	\| periodikum = www.cirkev.cz
		+	\| datum přístupu = 2019-08-28
		+	\| jazyk = cs
		+	}}</ref>
		+
		+	Součástí zámecké obrazárny je kabinet kresby a [[Grafika\|grafiky]], který byl zřízen v roce 2016. Jsou zde vystaveny [[Faksimile\|faksimilie]] nejcennějších starých kreseb ze 16. století.
		+
		+	=== Hudební archiv ===
		+	[[Hudební archiv Kroměřížského zámku]] je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka hudebnin. Obsahuje díla [[Pavel Josef Vejvanovský\|P. J. Vejvanovského]], [[Adam Michna z Otradovic\|A. M. z Otradovic]], [[Heinrich Biber\|H. I. F. Bibera]], [[Johann Heinrich Schmelzer\|J. H. Schmelzera]], [[Alessandro Poglietti\|A. Pogliettiho]], [[Joseph Haydn\|J. Haydna]], [[Wolfgang Amadeus Mozart\|W. A. Mozarta]], [[Ludwig van Beethoven\|Ludwiga van Beethovena]] a dalších. V roce 2018 byl ve 2. patře zámku otevřen Kabinet hudby, představující výběr dokumentů a hudebnin.
		+
		+	=== Zámecká knihovna ===
		+	[[Kroměřížská arcibiskupská zámecká knihovna\|Zámecká knihovna]] patří k významným světovým historickým knižním fondům. V knihovně je i uložena jedna z nejstarších [[liturgická kniha\|liturgických knih]] dochovaných v [[české země\|českých zemích]]. Nejstarší památkou je [[Kroměřížský sakramentář\|''Kroměřížský sakramentář'']] (''Sacramentarium Cremsiriense'') – ''Kodex Sacramentale'' z 2. poloviny 9. století, ''Francouzsko-burgundská bible'' ze 13. století, ''[[Bible kutnohorská\|Kutnohorská bible]]'' Martina z Tišnova z konce 15. století, [[Korán\|korány]] ze 16. století atd. Unikátní sbírka, založená biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna čítá téměř 90 000 svazků, více než 400 [[Rukopis\|rukopisů]] a téměř 200 [[Inkunábule\|prvotisků]].
		+
		+	=== Sbírka mincí a medailí ===
		+	Sbírka je nejvýznamnější [[Numismatika\|numismatickým]] souborem na našem území a zároveň přední sbírka církevních ražeb na světě (svým rozsahem, výběrem a uměleckou hodnotou). Byla postupně budována od 2. poloviny 17. století, počínajíc biskupem Karlem II. z Liechtenštejna - Kastelkornu, který odkázal svou kolekci biskupství. V darech dále pokračovali i další biskupové a arcibiskupové. V polovině 19. století olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenberka vyčlenil dostatečné finanční prostředky na nákup vybraných [[Mince\|mincí]] a [[Medaile\|medailí]] a také stanovil jasnou akviziční politiku, čímž zásadně povýšil její význam a hodnotu. Sbírka je považována za jednu z největších svého druhu v celé [[Evropa\|Evropě]]. Její celkový stav čítá 10 167 mincí a medailí. Po radikální rekonstrukci [[Biskupská mincovna\|biskupské mincovny]] umístěné na sladovnickém předměstí za [[Mlýnská brána (Kroměříž)\|Mlýnskou branou]] využívá správa Arcibiskupského zámku pro stálou expozici mincovnictví olomouckých arcibiskupů přízemí této budovy.<ref>http://www.numismatici.cz/cs/article/79/Numismaticka-sbirka-Arcibiskupskeho-zamku-v-Kromerizi {{Wayback\|url=http://www.numismatici.cz/cs/article/79/Numismaticka-sbirka-Arcibiskupskeho-zamku-v-Kromerizi \|date=20180214014608 }} Numismatici.cz</ref> Část sbírky zaměřená na ražby [[Porýní\|porýnských]] [[arcibiskup]]ů a [[kurfiřt]]ů je vystavena v prostorách trezorové knihovny v zámku.

	== Fotogalerie ==		== Fotogalerie ==
Řádka 23:		Řádka 127:
	== Souřadnice ==		== Souřadnice ==
	{{Geo cz\|49\|18\|1\|17\|23\|35}}		{{Geo cz\|49\|18\|1\|17\|23\|35}}
		+	== Reference ==
		+	<references/>
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [https://www.zamek-kromeriz.cz/ Oficiální stránky]		* [https://www.zamek-kromeriz.cz/ Oficiální stránky]

Sysop: + Souřadnice, FLICKR

2025-02-25T10:17:41Z

+ Souřadnice, FLICKR

← Starší verze		Verze z 25. 2. 2025, 10:17
Řádka 21:		Řádka 21:
	</gallery>		</gallery>

		+	== Souřadnice ==
		+	{{Geo cz\|49\|18\|1\|17\|23\|35}}
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
-	* [~~http~~://www.~~azz~~.cz/ Oficiální stránky]	+	* [https://www.zamek-kromeriz.cz/ Oficiální stránky]
-	* [~~http~~://whc.unesco.org/en/list/860 Zámek a zahrady na stránkách UNESCO]	+	* [https://whc.unesco.org/en/list/860 Zámek a zahrady na stránkách UNESCO]


-	{{~~commonscat~~\|Kroměříž Archbishop's ~~Palace~~}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Kroměříž+Castle}}{{Commonscat\|Kroměříž Archbishop's Palac}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Kroměříž]]		[[Kategorie:Kroměříž]]
	[[Kategorie:Zámky v Česku]]		[[Kategorie:Zámky v Česku]]
	[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]		[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
	[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]		[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]

Sysop: + Fotografie

2013-12-28T13:33:12Z

+ Fotografie

← Starší verze		Verze z 28. 12. 2013, 13:33
Řádka 6:		Řádka 6:
	Soubor:Kromeriz 02.png		Soubor:Kromeriz 02.png
	Soubor:Kromeriz 04.png		Soubor:Kromeriz 04.png
		+	Soubor:Kromeriz 05.png
	Soubor:Kromeriz 06.png		Soubor:Kromeriz 06.png
	Soubor:Kromeriz 07.png		Soubor:Kromeriz 07.png
	Soubor:Kromeriz 08.png		Soubor:Kromeriz 08.png
-	Soubor:Kromeriz 09.~~jpg~~	+	Soubor:Kromeriz 09.png
-	Soubor:Kromeriz 10.~~jpg~~	+	Soubor:Kromeriz 10.png
	Soubor:Kromeriz 12.png		Soubor:Kromeriz 12.png
-	~~Soubor:Kromeriz 13.png~~
	Soubor:Kromeriz 14.png		Soubor:Kromeriz 14.png
	Soubor:Kromeriz 15.png		Soubor:Kromeriz 15.png

Sysop: 1 revizi

2013-12-28T13:25:08Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 28. 12. 2013, 13:25

Sysop: + šablona

2012-02-02T19:39:57Z

+ šablona

Nová stránka

'''Arcibiskupský zámek''' a k němu přiléhající [[Podzámecká zahrada]] a [[Květná zahrada]] jsou jedny z nejvýznamnějších památek [[Kroměříž]]e a celé [[Morava|Moravy]]. V roce [[1995]] byl celý komplex zařazen mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]] a v roce [[1998]] byl zapsán na [[Světové dědictví|Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO]]. Jeho historie je nerozlučně spjata s [[arcidiecéze olomoucká|olomouckými arcibiskupy]], kteří si jej vybudovali jako svoje [[letní sídlo]].

== Fotogalerie ==
<gallery>
Soubor:Kromeriz 01.png
Soubor:Kromeriz 02.png
Soubor:Kromeriz 04.png
Soubor:Kromeriz 06.png
Soubor:Kromeriz 07.png
Soubor:Kromeriz 08.png
Soubor:Kromeriz 09.jpg
Soubor:Kromeriz 10.jpg
Soubor:Kromeriz 12.png
Soubor:Kromeriz 13.png
Soubor:Kromeriz 14.png
Soubor:Kromeriz 15.png
Soubor:Kromeriz 16.png
Soubor:Kromeriz 19.png
Soubor:Kromeriz 21.png
Soubor:Kromeriz 23.png
</gallery>

== Externí odkazy ==
* [http://www.azz.cz/ Oficiální stránky]
* [http://whc.unesco.org/en/list/860 Zámek a zahrady na stránkách UNESCO]

{{commonscat|Kroměříž Archbishop's Palace}}{{Světové dědictví - Česko}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Kroměříž]]
[[Kategorie:Zámky v Česku]]
[[Kategorie:Světové dědictví (Česko)]]
[[Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Kroměříž]]