Arménská genocida - Historie editací

Sysop: Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

2023-04-11T08:47:39Z

Nahrazení textu „Česku“ textem „Česku“

← Starší verze		Verze z 11. 4. 2023, 08:47
Řádka 25:		Řádka 25:

	== Současný pohled ==		== Současný pohled ==
-	[[Soubor:Nations recognising the Armenian Genocide.png\|thumb\|230px\|Tmavě zelená – státy, které oficiálně uznaly genocidu, světlé zelená – státy, v nichž některé politické subjekty uznaly genocidu]] [[Turecko]] a [[Arménie]] mají na události zásadně odlišný pohled. Představitelé Arménie trvají na tom, že se jednalo o genocidu, odhadují počet zabitých na 1 až 2 miliony a žádají po Turecku odškodnění a poučení se z události do budoucna. Představitelé Turecka vnímají údajnou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Oba národy si většinově stojí za názory svých státních představitelů. Genocida je mezinárodně uznána v [[Arménie\|Arménii]], [[Rusko\|Rusku]], [[Kanada\|Kanadě]], [[Francie\|Francii]], [[Švédsko\|Švédsku]], [[Litva\|Litvě]], [[Polsko\|Polsku]], [[Německo\|Německu]], [[Itálie\|Itálii]], [[Řecko\|Řecku]], [[Venezuela\|Venezuele]], [[Slovensko\|Slovensku]] a [[~~Česko~~\|Česku]].	+	[[Soubor:Nations recognising the Armenian Genocide.png\|thumb\|230px\|Tmavě zelená – státy, které oficiálně uznaly genocidu, světlé zelená – státy, v nichž některé politické subjekty uznaly genocidu]] [[Turecko]] a [[Arménie]] mají na události zásadně odlišný pohled. Představitelé Arménie trvají na tom, že se jednalo o genocidu, odhadují počet zabitých na 1 až 2 miliony a žádají po Turecku odškodnění a poučení se z události do budoucna. Představitelé Turecka vnímají údajnou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Oba národy si většinově stojí za názory svých státních představitelů. Genocida je mezinárodně uznána v [[Arménie\|Arménii]], [[Rusko\|Rusku]], [[Kanada\|Kanadě]], [[Francie\|Francii]], [[Švédsko\|Švédsku]], [[Litva\|Litvě]], [[Polsko\|Polsku]], [[Německo\|Německu]], [[Itálie\|Itálii]], [[Řecko\|Řecku]], [[Venezuela\|Venezuele]], [[Slovensko\|Slovensku]] a [[Česká republika\|Česku]].

	V roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu,<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Čeští poslanci mají jasno: vyvražďování Arménů Turky byla genocida \| vydavatel = iDNES.cz \| url = http://zpravy.idnes.cz/vybor-oznacil-vyvrazdovani-armenu-za-genocidu-fll-/domaci.aspx?c=A150414_181624_domaci_san}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení = \|jméno = \|titul = Proč Česko oficiálně neuznalo genocidu Arménů\|url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/proc-cesko-oficialne-neuznalo-genocidu-armenu_340875.html#.Vb_NL_m8plI\|vydavatel = \|místo = \|datum vydání = }}</ref> Při státní návštěvě Arménie v roce 2016 se prezident [[Miloš Zeman]] vyslovil pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem.<ref>{{Citace elektronického periodika\|příjmení=ČTK\|jméno=\|odkaz na autora=Česká tisková kancelář\|titul=Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, řekl Zeman. Očekává odchod tureckého velvyslance\|periodikum=Aktuálně.cz\|vydavatel=\|url=https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-uznava-genocidu-armenu-ocekavam-ze-turecky-velvyslanec/r~b672c8702d6a11e69d46002590604f2e/\|datum vydání=2016-06-08\|datum přístupu=2016-09-18}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení=ČTK\|jméno=\|odkaz na autora=Česká tisková kancelář\|titul=Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu\|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405888-genocidu-armenu-by-mel-odsoudit-i-cesky-parlament-prohlasil-zeman-v-jerevanu.html\|vydavatel=Novinky.cz\|místo=\|datum vydání=2016-06-08\|datum přístupu=2016-09-18}}</ref> Oficiálně Česko uznalo genocidu Arménů až v dubnu 2017, kdy parlament přijal příslušné usnesení.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Sněmovna poprvé uznala genocidu Arménů z období první světové války. Zeman události označil za zvěrstva \| periodikum = Ihned \| datum_vydání = 2017-04-25 \| url = http://domaci.ihned.cz/c1-65708320-snemovna-poprve-uznala-genocidu-armenu-z-obdobi-prvni-svetove-valky-zeman-udalosti-oznacil-za-zverstva?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed}}</ref>		V roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu,<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Čeští poslanci mají jasno: vyvražďování Arménů Turky byla genocida \| vydavatel = iDNES.cz \| url = http://zpravy.idnes.cz/vybor-oznacil-vyvrazdovani-armenu-za-genocidu-fll-/domaci.aspx?c=A150414_181624_domaci_san}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení = \|jméno = \|titul = Proč Česko oficiálně neuznalo genocidu Arménů\|url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/proc-cesko-oficialne-neuznalo-genocidu-armenu_340875.html#.Vb_NL_m8plI\|vydavatel = \|místo = \|datum vydání = }}</ref> Při státní návštěvě Arménie v roce 2016 se prezident [[Miloš Zeman]] vyslovil pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem.<ref>{{Citace elektronického periodika\|příjmení=ČTK\|jméno=\|odkaz na autora=Česká tisková kancelář\|titul=Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, řekl Zeman. Očekává odchod tureckého velvyslance\|periodikum=Aktuálně.cz\|vydavatel=\|url=https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-uznava-genocidu-armenu-ocekavam-ze-turecky-velvyslanec/r~b672c8702d6a11e69d46002590604f2e/\|datum vydání=2016-06-08\|datum přístupu=2016-09-18}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie\|příjmení=ČTK\|jméno=\|odkaz na autora=Česká tisková kancelář\|titul=Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu\|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405888-genocidu-armenu-by-mel-odsoudit-i-cesky-parlament-prohlasil-zeman-v-jerevanu.html\|vydavatel=Novinky.cz\|místo=\|datum vydání=2016-06-08\|datum přístupu=2016-09-18}}</ref> Oficiálně Česko uznalo genocidu Arménů až v dubnu 2017, kdy parlament přijal příslušné usnesení.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Sněmovna poprvé uznala genocidu Arménů z období první světové války. Zeman události označil za zvěrstva \| periodikum = Ihned \| datum_vydání = 2017-04-25 \| url = http://domaci.ihned.cz/c1-65708320-snemovna-poprve-uznala-genocidu-armenu-z-obdobi-prvni-svetove-valky-zeman-udalosti-oznacil-za-zverstva?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed}}</ref>

Sysop: + Masivní vylepšení, 2 x VIDEO

2018-04-25T15:16:17Z

+ Masivní vylepšení, 2 x VIDEO

← Starší verze		Verze z 25. 4. 2018, 15:16
Řádka 1:		Řádka 1:
	[[Soubor:Marcharmenians.jpg\|thumb\|230px\|Arménští civilisté pochodují do nedaleké věznice v doprovodu tureckých vojáků. [[Elazığ\|Kharpert]], [[Osmanská říše]], duben 1915]]		[[Soubor:Marcharmenians.jpg\|thumb\|230px\|Arménští civilisté pochodují do nedaleké věznice v doprovodu tureckých vojáků. [[Elazığ\|Kharpert]], [[Osmanská říše]], duben 1915]]
-	'''Arménská [[genocida]]''' je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,5 milionu [[Arméni\|Arménů]] [[Turci\|Turky]] během let [[1915]] a [[1918]]. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.<ref name="24.04.1998">[http://www.armenian-genocide.org/Affirmation.153/current_category.7/affirmation_detail.html Council of Europe Parliamentary Assembly Resolution, April 24, 1998].</ref><ref>[[Niall Ferguson~~\|Ferguson, Niall]]~~. ''The War of the World: Twentieth-Century Conflict and the Descent of the West''. New York: Penguin Press, 2006, p. 177. ISBN 1-59420-100-5.</ref><ref name="IAGS">[http://www.genocidewatch.org/images/Turkey-_13Jun05ErdoganletterAmericanHistoricalAssociation.pdf A Letter from The International Association of Genocide Scholars on 13/06/05].</ref>	+	'''Arménská [[genocida]]''' je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,5 milionu [[Arméni\|Arménů]] [[Turci\|Turky]] během let [[1915]] a [[1918]]. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.<ref name="24.04.1998">[http://www.armenian-genocide.org/Affirmation.153/current_category.7/affirmation_detail.html Council of Europe Parliamentary Assembly Resolution, April 24, 1998].</ref><ref>Niall Ferguson. ''The War of the World: Twentieth-Century Conflict and the Descent of the West''. New York: Penguin Press, 2006, p. 177. ISBN 1-59420-100-5.</ref><ref name="IAGS">[http://www.genocidewatch.org/images/Turkey-_13Jun05ErdoganletterAmericanHistoricalAssociation.pdf A Letter from The International Association of Genocide Scholars on 13/06/05].</ref>

	Začátek genocidy je každoročně připomínán [[24. duben\|24. dubna]].		Začátek genocidy je každoročně připomínán [[24. duben\|24. dubna]].

	== Předehra ==		== Předehra ==
-	Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech ~~1895/1896~~ cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „[[arménské řeže]]“).<ref name="taner">[[Taner Akcam\|Akçam, Taner]]. ''A Shameful Act: The Armenian Genocide and the Question of Turkish Responsibility''. New York: Metropolitan Books, 2006, p. 42. ISBN 0-8050-7932-7.</ref> Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů<ref>{{Citace monografie\|příjmení = Ternon\|jméno = Yves\|příjmení2 = \|jméno2 = \|titul = Genocidy XX. století\|vydání = 1\|vydavatel = Themis\|místo = Praha\|rok = 1997\|počet stran = 358\|strany = 152\|isbn = 80-85821-45-1}}</ref>. Iniciátorem byla turecká strana [[Jednota a pokrok]] (tzv. mladoturci)<ref>{{Citace monografie\|příjmení = Ternon\|jméno = Yves\|příjmení2 = \|jméno2 = \|titul = Genocidy XX. století\|vydání = 1\|vydavatel = Themis\|místo = Praha\|rok = 1997\|počet stran = 358\|strany = 152\|isbn = 80-85821-45-1}}</ref>.	+	Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni\|Arménům]] tím, že jich v letech 1894–1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „[[arménské řeže]]“).<ref name="taner">[[Taner Akcam\|Akçam, Taner]]. ''A Shameful Act: The Armenian Genocide and the Question of Turkish Responsibility''. New York: Metropolitan Books, 2006, p. 42. ISBN 0-8050-7932-7.</ref> Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané\|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie\|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů<ref>{{Citace monografie\|příjmení = Ternon\|jméno = Yves\|příjmení2 = \|jméno2 = \|titul = Genocidy XX. století\|vydání = 1\|vydavatel = Themis\|místo = Praha\|rok = 1997\|počet stran = 358\|strany = 152\|isbn = 80-85821-45-1}}</ref>. Iniciátorem byla turecká strana [[Jednota a pokrok]] (tzv. mladoturci)<ref>{{Citace monografie\|příjmení = Ternon\|jméno = Yves\|příjmení2 = \|jméno2 = \|titul = Genocidy XX. století\|vydání = 1\|vydavatel = Themis\|místo = Praha\|rok = 1997\|počet stran = 358\|strany = 152\|isbn = 80-85821-45-1}}</ref>.

	== Vliv balkánských válek ==		== Vliv balkánských válek ==
Řádka 15:		Řádka 15:
	[[Soubor:Armenian Genocide Map-en.png\|thumb\|230px\|Mapa deportačních a vyhlazovacích center, také masakrů]]		[[Soubor:Armenian Genocide Map-en.png\|thumb\|230px\|Mapa deportačních a vyhlazovacích center, také masakrů]]
	[[Soubor:Rafael de Nogales Mendez.png\|thumb\|left\|upright\|[[Rafael de Nogales Méndez]], [[Venezuela\|venezuelský]] důstojník, který sloužil v osmanské armádě a napsal podrobnou zprávu o zabíjení ve své knize ''Cuatro años bajo la media luna'']]		[[Soubor:Rafael de Nogales Mendez.png\|thumb\|left\|upright\|[[Rafael de Nogales Méndez]], [[Venezuela\|venezuelský]] důstojník, který sloužil v osmanské armádě a napsal podrobnou zprávu o zabíjení ve své knize ''Cuatro años bajo la media luna'']]
-	[[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[~~první~~ světová válka\|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v [[Bitva u Sarikamiše\|bitvě u Šarikamiše]] poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („[[mladoturci]]“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. ''[[čete]]''. Tato komanda od května 1915 [[deportace\|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo\|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť\|Syrskou poušť]] do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[~~Mezopotámie~~\|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci [[Islámský stát\|Islámského státu]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>	+	[[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[První světová válka\|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v [[Bitva u Sarikamiše\|bitvě u Šarikamiše]] poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („[[mladoturci]]“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. ''[[čete]]''. Tato komanda od května 1915 [[deportace\|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo\|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť\|Syrskou poušť]] do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Sýrie\|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci [[Islámský stát\|Islámského státu]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>

	Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé [[Van (provincie)\|provincie Van]] a ti, kteří uprchli během transportu do [[Istanbul]]u. Své útočiště našli v [[Egypt]]ě, [[Sýrie\|Sýrii]] nebo na [[Kypr]]u. Zachráněno bylo asi 600 000 lidí.		Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé [[Van (provincie)\|provincie Van]] a ti, kteří uprchli během transportu do [[Istanbul]]u. Své útočiště našli v [[Egypt]]ě, [[Sýrie\|Sýrii]] nebo na [[Kypr]]u. Zachráněno bylo asi 600 000 lidí.
Řádka 49:		Řádka 49:

	== Obraz v umění ==		== Obraz v umění ==
-	[[Soubor:Human remains from the massacre of the Armenians at Erzingan.jpg\|thumb\|Pozůstatky Arménů zmasakrovaných v [[Erzincan]]u]]	+	[[Soubor:Human remains from the massacre of the Armenians at Erzingan.jpg\|thumb\|230px\|Pozůstatky Arménů zmasakrovaných v [[Erzincan]]u]]
-	O arménské genocidě pojednává rozsáhlý historický román rakousko-židovského spisovatele [[Franz Werfel\|Franze Werfela]] ''[[Čtyřicet dnů]]'' (v originále ''Die vierzig Tage des Musa Dagh'') z roku [[1933]] (do češtiny přeložil poprvé už v roce [[1934]] [[Pavel Eisner]]). Čtyřicet dnů je doba, po kterou trval zoufalý a beznadějný boj Arménů s Turky.	+	O arménské genocidě pojednává rozsáhlý historický román rakousko-židovského spisovatele [[Franz Werfel\|Franze Werfela]] ''[[Čtyřicet dnů]]'' (v originále ''Die vierzig Tage des Musa Dagh'') z roku [[1933]] (do češtiny přeložil poprvé už v roce [[1934]] [[Pavel Eisner]]). Čtyřicet dnů je doba, po kterou trval zoufalý a beznadějný boj Arménů s Turky.

-	Dále vytvořil plastický obraz života arménské komunity a jejích tradic v této pohnuté době německý Žid [[Edgar Hilsenrath]], a to svým románem ''Das Märchen vom letzten Gedanken'', česky ''[[Pohádka o poslední myšlence]]''<ref name="naklhost">[http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/item-236 Stránka o knize Pohádka o poslední myšlence na webu nakladatelství HOST] (česky)</ref> Autor zde přibližuje tehdejší události prostřednictvím pohádky vyprávěné v nekonečném dialogu doplněném pro autora charakteristickým černým humorem.<ref name="naklhost"/> Téma arménské genocidy se ocitlo i v tvorbě hudební skupiny [[System of a Down]], jejíž členové spolupracovali na dokumentu [[Screamers]] (2006) a také mají arménské předky.<ref name="readdig">[http://www.readersdigest.ca/mag/2006/10/genocide.php Článek o arménské genocidě na stránkách Reader's digest] (anglicky)</ref> Téma genocidy Arménů bylo zpracováno i v mnoha filmech jako např. ve filmu režisérů Paola a Vittoria Taviani ''Skřivánčí dvůr'' (2007). O genocidě se zmiňuje ve své knize ''Ptáci bez křídel'' britský spisovatel [[Louis de Bernières]].	+	Dále vytvořil plastický obraz života arménské komunity a jejích tradic v této pohnuté době německý Žid [[Edgar Hilsenrath]], a to svým románem ''Das Märchen vom letzten Gedanken'', česky ''[[Pohádka o poslední myšlence]]''<ref name="naklhost">[http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/item-236 Stránka o knize Pohádka o poslední myšlence na webu nakladatelství HOST] (česky)</ref> Autor zde přibližuje tehdejší události prostřednictvím pohádky vyprávěné v nekonečném dialogu doplněném pro autora charakteristickým černým humorem.<ref name="naklhost"/> Téma arménské genocidy se ocitlo i v tvorbě hudební skupiny [[System of a Down]], jejíž členové spolupracovali na dokumentu [[Screamers]] (2006) a také mají arménské předky.<ref name="readdig">[http://www.readersdigest.ca/mag/2006/10/genocide.php Článek o arménské genocidě na stránkách Reader's digest] (anglicky)</ref> Téma genocidy Arménů bylo zpracováno i v mnoha filmech jako např. ve filmu režisérů Paola a Vittoria Taviani ''Skřivánčí dvůr'' (2007). O genocidě se zmiňuje ve své knize ''Ptáci bez křídel'' britský spisovatel [[Louis de Bernières]].

	== Inspirace pro nacisty ==		== Inspirace pro nacisty ==
Řádka 90:		Řádka 90:
	* [[První světová válka]]		* [[První světová válka]]
	* [[Operace Nemesis]]		* [[Operace Nemesis]]
		+
		+	== YouTube ==
		+	{\| border="4" width="442" align="left"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=gE-XI6blXB0}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''The Armenian Journey: A Story Of An Armenian Genocide'''
		+	\|}
		+	{\| border="4" width="442" align="right"
		+	\| {{#widget:YouTube\|id=8J1mpAQDMII}}
		+	\|- align="center"
		+	\| '''The Armenian Genocide: THE GREAT WAR (Week 37)'''
		+	\|}
		+	<br style="clear: both;" />

	=== Literatura ===		=== Literatura ===
	* Kubanovič Zlatko, ''Veľké Zlo''. In: ''Týždeň'', č. 33/2005, s. 37 - 39.		* Kubanovič Zlatko, ''Veľké Zlo''. In: ''Týždeň'', č. 33/2005, s. 37 - 39.
-
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://armeniapedia.org/index.php?title=Armenian_Genocide Armeniapedia: Arménská genocida]		* [http://armeniapedia.org/index.php?title=Armenian_Genocide Armeniapedia: Arménská genocida]
Řádka 107:		Řádka 119:
	[[Kategorie:Dějiny Arménie]]		[[Kategorie:Dějiny Arménie]]
	[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]		[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]
		+	[[Kategorie:Video články Multimediaexpo.cz]]

Sysop: + Dějiny Sýrie...

2017-04-27T10:07:56Z

+ Dějiny Sýrie...

← Starší verze		Verze z 27. 4. 2017, 10:07
Řádka 106:		Řádka 106:
	[[Kategorie:Genocidy 20. století]]		[[Kategorie:Genocidy 20. století]]
	[[Kategorie:Dějiny Arménie]]		[[Kategorie:Dějiny Arménie]]
		+	[[Kategorie:Dějiny Sýrie]]

Sysop: + Nový článek

2017-04-27T09:46:10Z

+ Nový článek

Nová stránka

[[Soubor:Marcharmenians.jpg|thumb|230px|Arménští civilisté pochodují do nedaleké věznice v doprovodu tureckých vojáků. [[Elazığ|Kharpert]], [[Osmanská říše]], duben 1915]]
'''Arménská [[genocida]]''' je souhrnné označení pro vyvražďování přibližně 1,5 milionu [[Arméni|Arménů]] [[Turci|Turky]] během let [[1915]] a [[1918]]. Podle některých názorů jde o první jednoznačnou historicky zaznamenanou genocidu v dějinách.<ref name="24.04.1998">[http://www.armenian-genocide.org/Affirmation.153/current_category.7/affirmation_detail.html Council of Europe Parliamentary Assembly Resolution, April 24, 1998].</ref><ref>[[Niall Ferguson|Ferguson, Niall]]. ''The War of the World: Twentieth-Century Conflict and the Descent of the West''. New York: Penguin Press, 2006, p. 177. ISBN 1-59420-100-5.</ref><ref name="IAGS">[http://www.genocidewatch.org/images/Turkey-_13Jun05ErdoganletterAmericanHistoricalAssociation.pdf A Letter from The International Association of Genocide Scholars on 13/06/05].</ref>

Začátek genocidy je každoročně připomínán [[24. duben|24. dubna]].

== Předehra ==
Berlínskou smlouvou z roku 1878 se stala Arménie součástí evropských zájmů a záminkou pro humanitární intervenci. Turecký sultán Abdülhamid II. se z obavy ze ztráty vlivu nad tímto územím rozhodl pohrozit evropským mocnostem a [[Arméni|Arménům]] tím, že jich v letech 1895/1896 cca 80 000 až 300 000 nechal vyvraždit (tzv. „[[arménské řeže]]“).<ref name="taner">[[Taner Akcam|Akçam, Taner]]. ''A Shameful Act: The Armenian Genocide and the Question of Turkish Responsibility''. New York: Metropolitan Books, 2006, p. 42. ISBN 0-8050-7932-7.</ref> Tím v podstatě začala série genocid. Arménská odbojová hnutí začala sílit, ale nenávist [[Osmané|Osmanských]] Turků rovněž. V roce 1909 se odehrál další masakr v [[Kilíkie|Kilikii]]. Zabito bylo 30 000 Arménů<ref>{{Citace monografie|příjmení = Ternon|jméno = Yves|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Genocidy XX. století|vydání = 1|vydavatel = Themis|místo = Praha|rok = 1997|počet stran = 358|strany = 152|isbn = 80-85821-45-1}}</ref>. Iniciátorem byla turecká strana [[Jednota a pokrok]] (tzv. mladoturci)<ref>{{Citace monografie|příjmení = Ternon|jméno = Yves|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Genocidy XX. století|vydání = 1|vydavatel = Themis|místo = Praha|rok = 1997|počet stran = 358|strany = 152|isbn = 80-85821-45-1}}</ref>.

== Vliv balkánských válek ==
V roce 1912 vypukla [[první balkánská válka]], která skončila porážkou [[Osmanská říše|Osmanské říše]], při níž přišla o 85 % evropského území. Mnozí z obyvatel říše viděli porážku jako „Alláhův trest společnosti, která neuměla držet pospolu.“ Turecké národní hnutí postupně začalo spatřovat v [[Anatolie|Anatolii]] své poslední útočiště. S tím, že arménská populace vytvořila v této oblasti významnou menšinu, samozřejmě museli ve svých plánech počítat i [[Tři pašové]] (trojice tvořená předsedou vlády a ministrem vnitra [[Talat Paša|Talatem]], ministrem námořnictva [[Džamal Paša|Džamalem]] a ministrem války [[Enver Paša|Enverem]]), kteří nakonec arménskou genocidu uskutečnili.

Významným důsledkem balkánských válek bylo masové vyhnání [[muslim]]ů z Balkánu. Ve skutečnosti byli již od poloviny 19. století v důsledku [[Rusko-turecká válka|rusko-tureckých válek]] a balkánských konfliktů vyhoštěni nebo jinak přinuceni k odchodu z [[Kavkaz]]u a Balkánu stovky tisíc muslimů, včetně Turků, [[Čerkesové|Čerkesů]] a [[Čečenci|Čečenců]]. Muslimská společnost v říši byla tímto přílivem uprchlíků rozlícena. Jeden z [[Konstantinopol|konstantinopolských]] deníků vyjádřil náladu té doby: „Toto ať je varováním… Nedělejte si pohodlí! Nenechte svou krev vychladnout, dokud se nepomstíte.“ Až 850 000 z těchto uprchlíků se usadilo v oblastech, kam již v letech 1878–1904 přišli a usadili se Arménci. Uprchlíci (anglicky ''muhacirs'') nelibě nesli status jejich poměrně dobře zajištěných sousedů a, jak poznamenal historik [[Taner Akçam]] i další, tito uprchlíci později sehráli při vraždění Arménů a zabírání jejich majetku během genocidy klíčovou roli.<ref name="taner"/>

== Genocida ==
[[Soubor:Armenian Genocide Map-en.png|thumb|230px|Mapa deportačních a vyhlazovacích center, také masakrů]]
[[Soubor:Rafael de Nogales Mendez.png|thumb|left|upright|[[Rafael de Nogales Méndez]], [[Venezuela|venezuelský]] důstojník, který sloužil v osmanské armádě a napsal podrobnou zprávu o zabíjení ve své knize ''Cuatro años bajo la media luna'']]
[[2. listopad]]u [[1914]] se [[Osmanská říše]] zapojila do [[první světová válka|první světové války]] (na straně centrálních mocností). Krátce na to v lednu 1915 se turecká III. armáda střetla s ruskými vojsky na arménském území a byla v [[Bitva u Sarikamiše|bitvě u Šarikamiše]] poražena. Arméni byli neoprávněně obviněni z toho, že byli příčinou turecké porážky. Vládní strana Jednota a pokrok („[[mladoturci]]“) začala připravovat genocidu, jakou Arménie nepamatovala. Z bývalých kriminálníků byly vytvořeny vojenské oddíly, tzv. ''[[čete]]''. Tato komanda od května 1915 [[deportace|deportovala]] Armény z východních provincií směrem ke koncentračnímu táboru v [[Aleppo|Aleppu]]. Většina z nich tento transport, při drastických podmínkách, které panovaly (hlad, žízeň, nemoci), nepřežila. Ti, kteří měli větší předpoklady k přežití (mladí muži), byli odvedeni opodál a popraveni. Významní lidé byli popraveni ještě před vydáním příkazu k deportaci. Ti, kteří přežili přesun do Aleppa, byli v další etapě posláni přes [[Syrská poušť|Syrskou poušť]] do tábora [[Dajr az-Zaur]] v [[Mezopotámie|Mezopotámii]] a pokud i to přežili, vyhnali je do pouště, kde neměli nejmenší šanci, nebo je zaživa upálili. V Dajr az-Zaur byl na památku obětem genocidy vystavěn křesťanský památník. V září 2014 byl tento památník poničen radikálními muslimskými stoupenci [[Islámský stát|Islámského státu]].<ref>http://zpravy.idnes.cz/pamatnik-armenske-genocidy-deir-az-zor-znicil-isis-fwu-/zahranicni.aspx?c=A141007_151632_zahranicni_aba</ref>

Pouze malé části se podařilo vyhlazování uniknout. Byli to hlavně obyvatelé [[Van (provincie)|provincie Van]] a ti, kteří uprchli během transportu do [[Istanbul]]u. Své útočiště našli v [[Egypt]]ě, [[Sýrie|Sýrii]] nebo na [[Kypr]]u. Zachráněno bylo asi 600 000 lidí.
Už v době organizace vyvražďování mnoho významných veřejných činitelů, diplomatů (americký velvyslanec v Turecku Henry Morgenthau)<ref name="morgenthau">[http://net.lib.byu.edu/estu/wwi/comment/morgenthau/MorgenTC.htm Ambassador Morgenthau's Story] (anglicky)</ref> a duchovních (německý kněz [[Johannes Lepsius]])<ref>http://www.armenocide.de/armenocide/armgende.nsf/GuidesView/MagischesViereckDe?OpenDocument</ref> se pokusilo poukázat na události, které se v té době v Osmanské říši děly, ale bez výsledku.

== Operace Nemesis ==
{{Podrobně|Operace Nemesis}}
Neschopnost dohnat viníky masakrů arménského a potažmo křesťanského obyvatelstva k zodpovědnosti zapříčinila vznik různých skupin volajících po pomstě a odplatě. Na základě těchto okolností tedy vznikl po ukončení první světové války arménský plán provést odvetnou akci, která získala krycí název „Nemesis“. V rámci [[operace Nemesis]] byli hlavní strůjci genocidy za svůj podíl postupně zlikvidováni prostřednictvím série atentátů.

== Současný pohled ==
[[Soubor:Nations recognising the Armenian Genocide.png|thumb|230px|Tmavě zelená – státy, které oficiálně uznaly genocidu, světlé zelená – státy, v nichž některé politické subjekty uznaly genocidu]] [[Turecko]] a [[Arménie]] mají na události zásadně odlišný pohled. Představitelé Arménie trvají na tom, že se jednalo o genocidu, odhadují počet zabitých na 1 až 2 miliony a žádají po Turecku odškodnění a poučení se z události do budoucna. Představitelé Turecka vnímají údajnou genocidu jako smrt několika set tisíc lidí obou národností v důsledku zmatků způsobených nutností rychle řešit problém kolaborace Arménů. Oba národy si většinově stojí za názory svých státních představitelů. Genocida je mezinárodně uznána v [[Arménie|Arménii]], [[Rusko|Rusku]], [[Kanada|Kanadě]], [[Francie|Francii]], [[Švédsko|Švédsku]], [[Litva|Litvě]], [[Polsko|Polsku]], [[Německo|Německu]], [[Itálie|Itálii]], [[Řecko|Řecku]], [[Venezuela|Venezuele]], [[Slovensko|Slovensku]] a [[Česko|Česku]].

V roce 2015 bylo přijato usnesení zahraničního výboru Sněmovny České republiky, které označilo hromadné vyvražďování Arménů za genocidu,<ref>{{Citace elektronické monografie | titul = Čeští poslanci mají jasno: vyvražďování Arménů Turky byla genocida | vydavatel = iDNES.cz | url = http://zpravy.idnes.cz/vybor-oznacil-vyvrazdovani-armenu-za-genocidu-fll-/domaci.aspx?c=A150414_181624_domaci_san}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Proč Česko oficiálně neuznalo genocidu Arménů|url = http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/proc-cesko-oficialne-neuznalo-genocidu-armenu_340875.html#.Vb_NL_m8plI|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref> Při státní návštěvě Arménie v roce 2016 se prezident [[Miloš Zeman]] vyslovil pro uznání genocidy Arménů českým parlamentem.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=ČTK|jméno=|odkaz na autora=Česká tisková kancelář|titul=Český parlament by měl uznat genocidu Arménů, řekl Zeman. Očekává odchod tureckého velvyslance|periodikum=Aktuálně.cz|vydavatel=|url=https://zpravy.aktualne.cz/domaci/zeman-uznava-genocidu-armenu-ocekavam-ze-turecky-velvyslanec/r~b672c8702d6a11e69d46002590604f2e/|datum vydání=2016-06-08|datum přístupu=2016-09-18}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=ČTK|jméno=|odkaz na autora=Česká tisková kancelář|titul=Genocidu Arménů by měl odsoudit i český parlament, prohlásil Zeman v Jerevanu|url=https://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/405888-genocidu-armenu-by-mel-odsoudit-i-cesky-parlament-prohlasil-zeman-v-jerevanu.html|vydavatel=Novinky.cz|místo=|datum vydání=2016-06-08|datum přístupu=2016-09-18}}</ref> Oficiálně Česko uznalo genocidu Arménů až v dubnu 2017, kdy parlament přijal příslušné usnesení.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Sněmovna poprvé uznala genocidu Arménů z období první světové války. Zeman události označil za zvěrstva | periodikum = Ihned | datum_vydání = 2017-04-25 | url = http://domaci.ihned.cz/c1-65708320-snemovna-poprve-uznala-genocidu-armenu-z-obdobi-prvni-svetove-valky-zeman-udalosti-oznacil-za-zverstva?utm_source=mediafed&utm_medium=rss&utm_campaign=mediafed}}</ref>

V některých státech, především [[Spojené státy americké|USA]], se o její uznání vedou tradiční spory. Vlády USA a [[Spojené království|Velké Británie]] odmítají uznat masakry Arménů za genocidu, především s ohledem na Turecko jako významného člena [[NATO]] a regionálního spojence.<ref>{{cite news |url= http://www.theguardian.com/world/on-the-middle-east/2015/apr/23/britain-sidesteps-armenian-genocide-recognition-a-century-after-killings |title=Britain sidesteps Armenian genocide recognition a century after killings |publisher=''[[The Guardian]]'' |date=23. dubna 2015 }}</ref>

V sedmdesátých letech dvacátého století vznikla teroristická organizace [[Arménská tajná armáda pro osvobození Arménie|ASALA]], jejímž hlavním cílem bylo přinutit Turecko k uznání viny za Arménskou genocidu.

Spolkový sněm SRN přijal 2. června 2016 rezoluci, kterou byly události v Osmanské říši označeny za genocidu.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=www.rozhlas.cz|url=http://www.rozhlas.cz/zpravy/evropa/_zprava/vrazdeni-armenu-osmanskou-risi-byla-genocida-odhlasovali-nemecti-poslanci--1619667|vydavatel=www.rozhlas.cz|datum přístupu=2016-06-02}}</ref>

==Den připomenutí arménské genocidy==
[[Soubor:Armenia - Genocide Monument (5034649480).jpg|thumb|230px|Památník genocidy v [[Jerevan]]u]]
24. dubna se každoročně připomíná začátek arménské genocidy z roku 1915, kdy bylo odvezeno do zadržovacího tábora okolo 250 arménských intelektuálů. Ministerstvo vnitra tehdy nařídilo zatknout všechny arménské politické a regionální vůdce podezřelé z protistátní, nebo nacionalistické činnosti. Jen v Istanbulu bylo během příštích pár týdnů zadrženo a popraveno 2 345 Arménů. Velká část z nich nebyli nacionalisté, ani nebyli nijak spojeni s politikou, nikdo z nich nebyl souzen z válečných ani jiných zločinů a naprostá většina nepřežila.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Dadrian | jméno = Vahakn N. | titul = The History of the Armenian Genocide | url = https://books.google.cz/books?id=ZCVJMAVoMM0C&hl=cs&source=gbs_navlinks_s | vydavatel = Berghahn Books | rok = 2003 | strany = 221 | isbn = 1-57181-666-6}}</ref>

V [[Arménie|Arménii]] je tento den státním svátkem. První připomínku organizovala skupina přeživších genocidy a konala se v [[Istanbul]]u v roce 1919 v místním arménském kostele sv. Trojice. V [[Jerevan]]u navštěvují k připomínce 24. dubna desetitisíce lidí věčný plamen u památníku genocidy, na vrcholu arménské hory Tsitsernakaberd. Tato událost byla popsána historiky jako dekapitace, která měla zbavit arménské obyvatelstvo vedení a šance na odpor.

== Český pohled ==
Češi měli svědectví o genocidě Arménů z první ruky už krátce po vzniku samostatného Československa. Oblastí se pohyboval [[Karel Hansa]], jehož kniha ''Hrůzy Východu'' vyšla v roce 1923 v Berouně.<ref>HANSA, Karel. Hrůzy východu. (faximile z pův. vydání u Josefa Šefla v Berouně v r. 1923 se 60 původními fotografiemi), Praha 2006 (ISBN 80-239-8157-9).</ref>
Stihl v ní shromáždit očitá svědectví a popsat dozvuky masakrů.
* ''„Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané.“''
Jeden český inženýr zaměstnaný v Osmanské říši na železnici, podal Hansovi svědectví:
* ''„... během šesti hodin bylo povražděno ve městě [[Ankara|Angora]] více než 1 500 mužů. Všechny svázali a odvedli za město, kde je na odlehlém místě řezníci poráželi jako jateční dobytek.“''

== Obraz v umění ==
[[Soubor:Human remains from the massacre of the Armenians at Erzingan.jpg|thumb|Pozůstatky Arménů zmasakrovaných v [[Erzincan]]u]]
O arménské genocidě pojednává rozsáhlý historický román rakousko-židovského spisovatele [[Franz Werfel|Franze Werfela]] ''[[Čtyřicet dnů]]'' (v originále ''Die vierzig Tage des Musa Dagh'') z roku [[1933]] (do češtiny přeložil poprvé už v roce [[1934]] [[Pavel Eisner]]). Čtyřicet dnů je doba, po kterou trval zoufalý a beznadějný boj Arménů s Turky.

Dále vytvořil plastický obraz života arménské komunity a jejích tradic v této pohnuté době německý Žid [[Edgar Hilsenrath]], a to svým románem ''Das Märchen vom letzten Gedanken'', česky ''[[Pohádka o poslední myšlence]]''<ref name="naklhost">[http://www.nakladatelstvi.hostbrno.cz/cs/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/item-236 Stránka o knize Pohádka o poslední myšlence na webu nakladatelství HOST] (česky)</ref> Autor zde přibližuje tehdejší události prostřednictvím pohádky vyprávěné v nekonečném dialogu doplněném pro autora charakteristickým černým humorem.<ref name="naklhost"/> Téma arménské genocidy se ocitlo i v tvorbě hudební skupiny [[System of a Down]], jejíž členové spolupracovali na dokumentu [[Screamers]] (2006) a také mají arménské předky.<ref name="readdig">[http://www.readersdigest.ca/mag/2006/10/genocide.php Článek o arménské genocidě na stránkách Reader's digest] (anglicky)</ref> Téma genocidy Arménů bylo zpracováno i v mnoha filmech jako např. ve filmu režisérů Paola a Vittoria Taviani ''Skřivánčí dvůr'' (2007). O genocidě se zmiňuje ve své knize ''Ptáci bez křídel'' britský spisovatel [[Louis de Bernières]].

== Inspirace pro nacisty ==
Není náhoda, že nacisté zvolili při přípravě židovského holokaustu ten arménský. Základní cíl je stejný a prostředky také (Turci zřídili 25 [[Koncentrační tábor|koncentračních táborů]] a vymysleli [[Pochod smrti|pochody smrti]]).
Když v září [[1915]] poslal turecký ministr vnitra instrukce na téma, co dělat s Armény, znělo to skoro doslova jako rozkazy, které byly později vydávány jednotkám [[Schutzstaffel|SS]].

* [[Heinrich Himmler]]: ''„Jejich existence musí být ukončena, je nezbytné přijmout jakkoliv tvrdá opatření, nesmí být brán ohled na věk či pohlaví ani na jakékoliv morální zábrany.“''

Turci také spočítali, kolik Arménů se vejde do „dobytčáku“. Bylo jich přesně 90 (stejný počet vězňů vozily dobytčáky i ve Třetí říši).
V Syrské poušti jsou komplexy podzemích [[Jeskyně|jeskyní]]. Turci do nich napřed Armény nahnali, pak u vstupů rozdělali ohně a následný kouř a popel postupně všechny v jeskyních udusily. Byly to primitivní, první [[Plynová komora|plynové komory]].

== Fotografie z genocidy ==
<gallery caption="Arménští uprchlíci" widths="200px" align=center>
File:Dead Armenian girl in Aleppo desert.jpg|Arménka klečí u mrtvého dítěte
File:Armenian refugee women and child getting food relief.png|Potravinová pomoc
File:Near East relief armenian woman with baby in syria3.png|Žena s dítětem
File:Armenians 1915 escaping from a railroad train.png|Transport Arménů
File:Near East Relief Armenian orphans waiting to transport to Greece.png|Transport do Řecka
File:Near East relief armenians bound for Greece.png|Rovněž do Řecka
File:Refugearmenian.PNG|Další uprchlíci
File:Armenian refugees at Van crowding around a public oven during 1915.png|Ve Vanu
File:Near east relief bivouacking tents in Aleppo.png|Stany v Aleppu
Soubor:Armenian child refugees (Aleppo, Syria, 1915).jpg|Aleppo, Sýrie.
File:Armenian refugee 1WW.png|Sýrie
File:Near east relief the armenian refugees in syria-2.png|Arméni v Sýrii
File:Armenian refugee camp in beyrouth.png|Bejrút
File:Armenian refugee camp port said.png|Port Said, Egypt.
File:Near east relief the armenian refugees in Bitlis-1916 lace.png|Bitlis
File:World War I- Near East Relief Workers - memory.loc.gov.png|Sivas
</gallery>

== Reference ==
<references />
== Související články ==
* [[Dějiny Arménie]]
* [[Osmanská říše]]
* [[První světová válka]]
* [[Operace Nemesis]]

=== Literatura ===
* Kubanovič Zlatko, ''Veľké Zlo''. In: ''Týždeň'', č. 33/2005, s. 37 - 39.

== Externí odkazy ==
* [http://armeniapedia.org/index.php?title=Armenian_Genocide Armeniapedia: Arménská genocida]
* [http://aktualne.centrum.sk/domov/regiony/clanek.phtml?id=1152746 Turecko žádá odstranit památník v Petržalke SK]
* [http://www.armenocide.net/ Webové stránky o arménské genocidě]
* [http://www.jaromirstetina.cz/senat/konference/konference-armenska-genocida.html Konference o arménské genocidě]
* [http://zpravy.idnes.cz/genocida-armenu-dodnes-stepi-zapad-turci-jsou-prilis-cenny-spojenec-nez-aby-je-nekdo-drazdil-g9m-/zpr_archiv.aspx?c=A100428_234734_kavarna_chu: Genocida Arménů dodnes štěpí Západ]

{{Flickr|Armenian+Genocide}}{{Commonscat|Armenian Genocide}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Arménská genocida| ]]
[[Kategorie:Genocidy 20. století]]
[[Kategorie:Dějiny Arménie]]