Sysop: 1 revizi

2013-12-27T11:34:58Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 12. 2013, 11:34

Sysop: + Výrazné vylepšení

2011-12-11T13:50:26Z

+ Výrazné vylepšení

Nová stránka

[[Soubor:USA.NM.VeryLargeArray.02.jpg|thumb|Mezi zařízení, která se používají k astronomickým pozorováním, patří i [[radioteleskop]]y.]]
'''Astronomie''', [[řečtina|řecky]] αστρονομία z άστρον (astron) hvězda a νόμος (nomos) zákon, [[čeština|česky]] též '''hvězdářství''', je [[věda]], která se zabývá jevy za hranicemi [[Atmosféra Země|zemské atmosféry]]. Zvláště tedy výzkumem [[vesmír|vesmírných]] [[těleso|těles]], jejich soustav, různých dějů ve vesmíru i vesmírem jako celkem.

== Historie astronomie ==
Astronomie se podobně jako další vědy začala rozvíjet ve starověku. První se z astronomie rozvíjela [[astrometrie]], zabývající se měřením [[poloha|poloh]] [[hvězda|hvězd]] a [[planeta|planet]] na obloze. Tato oblast astronomie měla velký význam pro [[navigace|navigaci]]. Podstatnou částí astrometrie je [[sférická astronomie]] sloužící k popisu poloh objektů na [[nebeská sféra|nebeské sféře]], zavádí [[souřadnice]] a popisuje významné [[křivka|křivky]] a [[bod]]y na nebeské sféře. Pojmy ze sférické astronomie se také používají při [[měření času]].

Další oblastí astronomie, která se rozvinula, byla [[nebeská mechanika]]. Zabývá se [[Mechanický pohyb|pohybem]] [[těleso|těles]] v [[gravitační pole|gravitačním poli]], například [[planeta|planet]] ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]]. Základem nebeské mechaniky jsou práce Johannese Keplera a Isaaca Newtona.

Aristotelés ve svém díle ''O nebi'' z roku 340 př. n. l. dokázal, že tvar Země musí být kulatý, jelikož stín Země na Měsíci je při zatmění vždy kulatý, což by při plochém tvaru Země nebylo možné. Řekové také zjistili, že pokud sledujeme [[Polárka|Polárku]] z jižnějšího místa na Zemi, jeví se nám níže nad obzorem než pro pozorovatele ze severu, kterému se bude její poloha na obloze jevit výše. Aristotelés dále určil poloměr [[Země]], který ale odhadl na dvojnásobek skutečného poloměru. V aristotelovském modelu Země stojí a Měsíc se Sluncem a hvězdami krouží kolem ní, a to po kruhových drahách.

Myšlenky Aristotelovy rozvinul ve 2. století našeho letopočtu Klaudios Ptolemaios, který také stavěl Zemi do středu a další objekty nechal obíhat kolem ní ve sférách, první byla sféra Měsíce, dále sféry [[Merkur (planeta)|Merkuru]], [[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Slunce]], [[Mars (planeta)|Marsu]], [[Jupiter (planeta)|Jupitera]], [[Saturn (planeta)|Saturna]] a sféra stálic (hvězd, jež byly považovány za nehybné, jak to plyne z názvu, měly se pohybovat jen společně s oblohou). Tento model poměrně vyhovoval polohám těles na obloze.
Roku 1514 navrhl Mikuláš Koperník nový model, ve kterém bylo ve středu soustavy [[Slunce]] a planety obíhaly kolem něj po kruhových drahách, setkal se ale s problémy při pozorováních, objekty se nenacházely na správných souřadnicích.

Roku 1609 zkonstruoval Galileo Galilei [[dalekohled]], s jehož pomocí objevil čtyři měsíce obíhající kolem planety [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], a tím dokázal Koperníkovu teorii o Slunci ve středu a planetách kroužících kolem. Johannes Kepler zaměnil kruhové dráhy planet za [[Elipsa|eliptické]], čímž bylo dosaženo souladu s pozorovánými polohami těles.
V roce 1687 vydal [[sir]] Isaac Newton knihu [[Philosophiae Naturalis Principia Mathematica]]<ref>[http://plato.stanford.edu/entries/newton-principia/ Newton's Philosophiae Naturalis Principia Mathematica] plato.stanford.edu</ref> o poloze těses v prostoru a čase a [[zákon obecné přitažlivosti]], podle něhož jsou k sobě tělesa vázana [[gravitace|gravitací]], která závisí na [[hmotnost]]i těles a na jejich vzdálenosti. Z gravitačního zákona vychází eliptický pohyb planet. Newton také předpokládal, že i na hvězdy působí gravitace, což ho přivedlo k úvahám o konečnu (nekonečnu) vesmíru.

Roku [[1929]] studoval [[Edwin Hubble]] daleké [[galaxie]], zjistil [[rudý posuv]], který se zvětšuje se vzdáleností, to byl důkaz o rozpínání [[vesmír]]u. Fakt, že se od sebe objekty vzdalují, naznačuje, že někdy v minulosti byly objekty velmi blízko od sebe, tím se zrodily myšlenky o [[velký třesk|velkém třesku]], místě a čase, kdy byl [[vesmír]] nekonečně malý a hustý.
V letech [[1905]]–[[1915]] napsal [[Albert Einstein]] [[teorie relativity|teorii relativity]] – speciální, vekteré zavedl a konečnou rychlost světla a obecnou relativitu o gravitaci, čase a prostoru ve velkých rozměrech. Na začátku [[20. století]] vznikla [[kvantová teorie]] o chování [[Elementární částice|elementárních částic]].

== Části astronomie ==
Od novověku do současnosti se astronomie nesmírně rozšířila a vznikla celá řada nových oblastí výzkumu, které lze velmi zhruba rozdělit na pozorování a teorii, nebo podle objektu zájmu.

[[Soubor:Spitzer space telescope.jpg|thumb|[[Spitzerův kosmický dalekohled]] (SST) provádí pozorování zejména v infračervené oblasti [[Elektromagnetické spektrum|spektra]].]]

=== Astronomické pozorování ===

'''Astronom''', [[čeština|česky]] '''hvězdář''', se zabývá zkoumáním [[vesmír]]u. Kromě profesionálních astronomů se astronomii věnuje i řada astronomů [[amatér]]ských.

Nejvýznamnějším zdrojem [[informace|informací]] o vesmíru je [[elektromagnetické záření]]. Část jeho [[vlnová délka|vlnových délek]], vnímatelná [[oko|očima]], je [[světlo]]. Obory astronomického pozorování podle využívaných vlnových délek jsou

*[[gama-astronomie]]
*[[rentgenová astronomie]]
*[[ultrafialová astronomie]]
*[[optická astronomie]]
*[[infračervená astronomie]]
*[[mikrovlnná astronomie]]
*[[radioastronomie]]

Nejstarší a nejdůležitější je optická astronomie, využívající světlo. Rozvoj dalších oborů souvisel s vývojem [[technika|techniky]]. Například radioastronomie se začala rozvíjet ve 30. letech [[20. století]], kdy [[Karl Guthe Jansky]] při zkoumání zdrojů šumu rušících rádiové hovory objevil rádiové emise centra naší [[Galaxie]]. [[Atmosféra Země]] mnoho vlnových délek účinně pohlcuje, takže [[záření gama|gama]] a [[rentgenové záření|rentgenové pozorování]] se mohlo konat jen pomocí [[stratosférický balón|stratosférických balónů]] a výrazný rozvoj se dostavil teprve s pokrokem [[kosmonautika|kosmonautiky]].

Ještě exotičtější je pozorování jiných [[částice|částic]] než elektromagnetického záření.
*[[neutrinová astronomie]] pozoruje [[neutrino|neutrina]], [[teleskop]]y jsou v současnosti velké prostory hluboko pod zemí, zaplněné [[voda|vodou]] nebo jiným pozorovacím médiem
*studium [[kosmické záření|kosmického záření]], vysokoenergetických částic mimozemského původu. Využívá metod [[jaderná fyzika|jaderné fyziky]] (v kosmickém záření se vyskytují i částice s o mnoho řádů větší [[energie|energií]] než jaká je dosažitelná na [[urychlovač]]ích).

Hypotetická [[gravitační astronomie]] by měla pozorovat [[gravitační vlny]]. V současnosti jsou převažujícím způsobem [[detekce]] velké [[interferometr]]y, nadějný projekt [[LIGO]] je ve stádiu ověřování.

[[Soubor:Crab_Nebula.jpg|thumb|right|Složený obrázek [[Krabí mlhovina|Krabí mlhoviny]] pořízený [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovým vesmírným dalekohledem]].]]

=== Astronomická teorie ===

Obecným teoretickým oborem je [[astrofyzika]]. Zabývá se fyzikou hvězd a mezihvězdné hmoty ([[hustota|hustotou]], [[teplota|teplotou]], [[chemické složení|chemickým složením]] atd.).

[[Kosmologie]] studuje Vesmír jako celek a zvláště jeho vznik, současný a budoucí vývoj.

[[Astrobiologie]] se zabývá možnostmi existence [[život]]a ve vesmíru.

=== Astronomie podle objektu zájmu ===

* [[Hvězdná astronomie]] se zabývá [[hvězda]]mi, včetně [[Slunce]].

* [[Galaktická astronomie]] se zabývá zkoumáním struktury, součástí a vývoje [[galaxie|galaxií]] – v prvé řadě naší [[Galaxie]].

* [[Extragalaktická astronomie]] zkoumá objekty za hranicemi naší Galaxie.

* [[Planetární vědy]] zkoumají [[planeta|planety]] v naší Sluneční soustavě. Řadí se do astronomie, ale jejich části mají často užší spojitost s odpovídajícími vědami o planetě [[Země|Zemi]] (například ''[[geologie]] [[Mars (planeta)|Marsu]]'').

* [[Meteorická astronomie]] se zabývá studiem pohybu a dalšími vlastnostmi [[meteor]]ů a [[meteorit]]ů.

== Vztah astronomie k dalším vědám ==
Astronomie má nejužší vztah s [[fyzika|fyzikou]]. Astronomická teorie je v podstatě fyzika astronomických systémů. Naopak astronomické systémy jsou pro velkou část fyzikální teorie nejdůležitější „laboratoří“, přirozeně především ve velkých prostorových a časových měřítkách se projevuje [[gravitace]] a testuje [[obecná teorie relativity]]. Ve vesmíru se vyskytují i extrémní podmínky, které nejsou zatím dosažitelné v laboratořích, například [[tlak]], [[hustota]], [[teplota]], [[magnetické pole]] a další.

== Související články ==
* [[Astrofyzika]]
* [[Astronomický ústav Akademie věd ČR|Astronomický ústav AV]]
* [[Hvězda]]
* [[Planeta]]
* [[Sluneční soustava]]
* [[Souhvězdí]]
* [[Vesmír]]
* [[Významní astronomové]]

== Reference ==
<references/>

{{Flickr|Astronomy}}{{commonscat|Astronomy}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Astronomie| ]]
[[Kategorie:Přírodní vědy]]
[[Kategorie:Sedm svobodných umění]]

Astronomie - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: + Výrazné vylepšení