Atlas (pohoří) - Historie editací

Sysop: + Galerie

2023-11-29T13:39:30Z

+ Galerie

← Starší verze		Verze z 29. 11. 2023, 13:39
Řádka 16:		Řádka 16:
	\| poznámka =		\| poznámka =
	\| povodí = [[Draa]], [[Sús]], [[Tensift]], [[Um er-Rbia]], [[Bú Regreg]], [[Sebú]], [[Mulúja]], [[Šlef]], [[Medžerda]]		\| povodí = [[Draa]], [[Sús]], [[Tensift]], [[Um er-Rbia]], [[Bú Regreg]], [[Sebú]], [[Mulúja]], [[Šlef]], [[Medžerda]]
-	}}	+	}}[[Soubor:High Atals mountain-Morocco.jpg\|thumb\|230px\|Pohoří [[Atlas (pohoří)\|Atlas]] (2019)]]
	'''Atlas''' ([[arabština\|arabsky]] جبال أطلس, ''Džabál Atlas,'' [[kabylština\|kabylsky]] ''Idurar n leṭles)'' je [[pohoří]] v severozápadní Africe táhnoucí se v délce 2 400 km přes [[Maroko]], [[Alžírsko]] a [[Tunisko]]; za jeho pomyslné prodloužení lze chápat ostrov [[Sicílie\|Sicílii]] a [[Itálie\|italské]] [[Apeniny]]. K Atlasu patří i severomarocké pohoří [[Ríf]], k němuž geologicky patří i [[Gibraltar]]ská skála na [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejském poloostrově]]. Tady na Atlas navazuje [[Andalusie\|andaluská]] [[Sierra Nevada]].		'''Atlas''' ([[arabština\|arabsky]] جبال أطلس, ''Džabál Atlas,'' [[kabylština\|kabylsky]] ''Idurar n leṭles)'' je [[pohoří]] v severozápadní Africe táhnoucí se v délce 2 400 km přes [[Maroko]], [[Alžírsko]] a [[Tunisko]]; za jeho pomyslné prodloužení lze chápat ostrov [[Sicílie\|Sicílii]] a [[Itálie\|italské]] [[Apeniny]]. K Atlasu patří i severomarocké pohoří [[Ríf]], k němuž geologicky patří i [[Gibraltar]]ská skála na [[Pyrenejský poloostrov\|Pyrenejském poloostrově]]. Tady na Atlas navazuje [[Andalusie\|andaluská]] [[Sierra Nevada]].

Řádka 24:		Řádka 24:

	== Vznik ==		== Vznik ==
-	[[Soubor:AtlasRange.jpg\|thumb\|~~left~~\|Oblast pohoří na mapě severní Afriky]]	+	[[Soubor:AtlasRange.jpg\|thumb\|230px\|Oblast pohoří na mapě severní Afriky]]
	Za svůj vznik Atlas vděčí [[Alpinské vrásnění\|alpinskému vrásnění]] při srážce [[Afrika\|Afriky]] s [[Evropa\|Evropou]]. Geologové proto dříve zvažovali, zda by se za evropsko-africkou hranici neměly považovat už [[Pyreneje]], nebo naopak až Atlas. Oblast mezi těmito dvěma horskými pásmy, jakkoli je rozdělená [[Gibraltarský průliv\|Gibraltarskou úžinou]], má totiž mnoho společného, zatímco od oblastí za zmíněnými pohořími se zřetelně liší.		Za svůj vznik Atlas vděčí [[Alpinské vrásnění\|alpinskému vrásnění]] při srážce [[Afrika\|Afriky]] s [[Evropa\|Evropou]]. Geologové proto dříve zvažovali, zda by se za evropsko-africkou hranici neměly považovat už [[Pyreneje]], nebo naopak až Atlas. Oblast mezi těmito dvěma horskými pásmy, jakkoli je rozdělená [[Gibraltarský průliv\|Gibraltarskou úžinou]], má totiž mnoho společného, zatímco od oblastí za zmíněnými pohořími se zřetelně liší.

Řádka 42:		Řádka 42:
	* [[Saharský Atlas]] vede paralelně [[Alžírsko\|Alžírskem]] hlouběji ve vnitrozemí.		* [[Saharský Atlas]] vede paralelně [[Alžírsko\|Alžírskem]] hlouběji ve vnitrozemí.

-	== ~~Fotogalerie~~ ==	+	== Galerie ==
-	<gallery>	+	<gallery heights="190" widths="190">
-	~~Image:High Atlas.jpg\|Vysoký Atlas~~	+
	Soubor:Schotts and wadis explained2.jpg\|Mapa ukazující polohu pohoří Atlas		Soubor:Schotts and wadis explained2.jpg\|Mapa ukazující polohu pohoří Atlas
		+	Soubor:Haut Atlas01.jpg\|
		+	Soubor:Haut Atlas.jpg\|
		+	Soubor:Imlil and its valley and way to Jbel Toubkal 29.jpg\|
	</gallery>		</gallery>

Sysop: 1 revizi

2013-12-27T09:23:11Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 12. 2013, 09:23

Sysop: Nahrazení textu

2011-03-30T00:51:36Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox reliéf
| název = Atlas<br />جبال أطلس
| obrázek = Tizi'n'Toubkal.jpg
| popis1 = Tizi'n'Toubkal
| popisek2 = Tizi'n'Toubkal
| maxnázev = [[Džabal Tubkal]]
| maxvýška = 4 167
| rozloha =
| délka = 2 400
| nadřaz = [[Alpsko-himálajský systém]]
| podřaz = [[Vysoký Atlas]], [[Antiatlas]], [[Střední Atlas]], [[Ríf]], [[Saharský Atlas]], [[Tell Atlas]]
| soused = [[Sierra Nevada]], [[Sicílie]], [[Sahara]]
| světadíl = [[Afrika]]
| stát = [[Soubor:Flag of Morocco.png|24px]] [[Maroko]], [[Soubor:Flag of Spain.png|24px]] [[Španělsko]], [[Soubor:Flag of Algeria.png|24px]] [[Alžírsko]], [[Soubor:Flag of Tunisia.png|24px]] [[Tunisko]]
| hornina = [[vápenec]], [[žula]], [[flyš]] aj.
| poznámka =
| povodí = [[Draa]], [[Sús]], [[Tensift]], [[Um er-Rbia]], [[Bú Regreg]], [[Sebú]], [[Mulúja]], [[Šlef]], [[Medžerda]]
}}
'''Atlas''' ([[arabština|arabsky]] جبال أطلس, ''Džabál Atlas,'' [[kabylština|kabylsky]] ''Idurar n leṭles)'' je [[pohoří]] v severozápadní Africe táhnoucí se v délce 2 400 km přes [[Maroko]], [[Alžírsko]] a [[Tunisko]]; za jeho pomyslné prodloužení lze chápat ostrov [[Sicílie|Sicílii]] a [[Itálie|italské]] [[Apeniny]]. K Atlasu patří i severomarocké pohoří [[Ríf]], k němuž geologicky patří i [[Gibraltar]]ská skála na [[Pyrenejský poloostrov|Pyrenejském poloostrově]]. Tady na Atlas navazuje [[Andalusie|andaluská]] [[Sierra Nevada]].

Atlas dal jméno [[Atlantský oceán|Atlantskému oceánu]], který se z pohledu starověkých středomořských civilizací nachází za ním.

Nejvyšší vrchol pohoří se jmenuje [[Džabal Tubkal|Džabal Tubkal (Djebel Toubkal)]] a má nadmořskou výšku 4 167 m, nachází se na západě Maroka. Pohoří Atlas odděluje [[Středozemní moře]] a [[Atlantský oceán]] od pouště [[Sahara]].

== Vznik ==
[[Soubor:AtlasRange.jpg|thumb|left|Oblast pohoří na mapě severní Afriky]]
Za svůj vznik Atlas vděčí [[Alpinské vrásnění|alpinskému vrásnění]] při srážce [[Afrika|Afriky]] s [[Evropa|Evropou]]. Geologové proto dříve zvažovali, zda by se za evropsko-africkou hranici neměly považovat už [[Pyreneje]], nebo naopak až Atlas. Oblast mezi těmito dvěma horskými pásmy, jakkoli je rozdělená [[Gibraltarský průliv|Gibraltarskou úžinou]], má totiž mnoho společného, zatímco od oblastí za zmíněnými pohořími se zřetelně liší.

Atlas nicméně nevznikl celý najednou. [[Africká deska]] je stará přes miliardu let, i když některé horotvorné procesy v ní probíhaly ještě před 300 milióny let (v [[Paleozoikum|prvohorách]]). Tehdy, při [[hercynské vrásnění|hercynském vrásnění]], vznikl [[Antiatlas]] (ale také [[Česká vysočina]] nebo třeba [[Apalačské hory]] v [[Severní Amerika|Severní Americe]]). Ve druhohorách (před 65 milióny let) se vytvořil [[příkop (geologie)|příkop]] mezi severoamerickou a eurasijskou, resp. africkou deskou. Vznikl Atlantský oceán a Antiatlas se od Apalačských hor oddělil.

Konečně ve třetihorách (před 65 až 1,8 milióny let) byl při srážce africké a eurasijské desky vyzvednut zbytek Atlasu (stejně jako další pohoří [[Alpsko-himálajský systém|Alpsko-himálajského systému]]).

== Geomorfologické členění ==
* Pohoří [[Ríf]] a Rífské podhůří je nejsevernějším záhybem Atlaského subsystému. Táhne se podél marockého středomořského pobřeží. Západní výběžky spadají do Atlantiku, jižní do [[Pánev Sebú|pánve Sebou]]. Vrcholy leží mezi 1 500 a 1 800 m. Výjimkou je střed pohoří kolem [[Chefchaouen]]u a [[Ketama|Ketamy]], který dosahuje až 2 500 m. Převažujícím podkladem je [[flyš]].
* [[Atlantská pánev]] sousedí s pánví Sebou, Středním a Vysokým Atlasem a představuje srdce Maroka. Dělí se na 60 až 100 km širokou [[Pobřežní meseta|Pobřežní mesetu]] a navazující [[Střední meseta|Střední mesetu]], jejíž části byly vyzvednuty při horotvorných procesech před 30 až 50 milióny let. Název ''meseta'' je ze španělštiny a znamená náhorní plošinu, tabuli. Začíná u Atlantiku až stometrovým útesem, v Pobřežní mesetě lehce stoupá, ve Střední mesetě výrazněji až na 600 m.
* [[Střední Atlas]]. Jižně od [[Meknes]]u a [[Fès|Fezu]] přechází vrchovina nejdříve v tzv. ''Plochý Atlas'' a posléze ve vlastní Střední Atlas. Tato zvrásněná část je nejvíce zvednutá na východě, kde přesahuje 3 300 m. Prudký pád 700 až 800 m do údolí [[Moulouya]] je hranicí s [[Východomarocké náhorní stepi|Východomarockými náhorními stepmi]].
* [[Vysoký Atlas]] je ještě mohutnější. Nejvyšší vrcholy přesahují 4 100 m a oddělují středomořské Maroko od saharského. Jeho centrální nejvyšší část pochází z prvohor, podobně jako blízký Antiatlas. Východní Vysoký Atlas je budován jurskými vápenci (169 až 190 miliónů let starými). K východu postupně klesá a přechází v Saharský Atlas, který je spojovacím článkem s alžírskou částí Atlasu.
* [[Předafrická brázda]] je hranice mezi Atlasem a Antiatlasem v údolích [[Dades]] a [[Sús]]. Geologicky je tady vlastně hranice mezi Alpsko-himálajským a Hercynským systémem, resp. Africkou deskou.
* [[Antiatlas]] už se počítá k Africké desce (tabuli), podobně jako východnější [[Džebel Sarho]] a pouštní oblasti Západní Sahary podél Atlantiku. S Vysokým Atlasem je lehce spojen jen vulkanickým masívem [[Džebel Sirúa]]. Anti-Atlas je suchý, málo vymodelovaný, dosahuje 2 100 m. Centrální část je [[žula|žulová]], na okrajích obklopená karbonskými [[vápenec|vápenci]], které v Džebel Sarho přecházejí v písečné sedimenty. Na jihu a jihovýchodě se sedimenty vybíhajících hor noří pod rovinu [[Hammada]].
* [[Východomarocké náhorní stepi]] se někdy označují jako ''Východní meseta.'' Leží v průměrné výšce 1 300 m, pokračují do Alžírska. Na severu jsou ohraničeny výběžky alžírského Tell-Atlasu, na jihu částmi rovněž převážně alžírského Saharského Atlasu.
* [[Tell Atlas]] je pobřežní pásmo, které v Maroku navazuje na Ríf (za údolím Moulouya) a pokračuje přes celé Alžírsko do Tuniska.
* [[Saharský Atlas]] vede paralelně [[Alžírsko|Alžírskem]] hlouběji ve vnitrozemí.

== Fotogalerie ==
<gallery>
Image:High Atlas.jpg|Vysoký Atlas
Soubor:Schotts and wadis explained2.jpg|Mapa ukazující polohu pohoří Atlas
</gallery>

== Reference ==
* Ludger Reichert: Geographie und Geologie. In: Erika Därr: ''Marokko, vom Rif zum Anti-Atlas, Reisehandbuch,'' pp. 84-88. Därr Reisebuch-Verlags GmbH, Hohenthann, 1990. ISBN 3-921497-81-7

==Externí odkazy==
* [http://www.faremax.com/articles/africa/atlasmountains.aspx Informace o pohoří Atlas]

{{Commons|Atlas mountains}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Alpsko-himálajský systém]]
[[Kategorie:Pohoří v Maroku]]
[[Kategorie:Pohoří v Alžírsku]]
[[Kategorie:Pohoří v Tunisku]]