Austrálie - Historie editací

Sysop: + Endeavour

2023-09-07T13:45:37Z

+ Endeavour

← Starší verze		Verze z 7. 9. 2023, 13:45
Řádka 47:		Řádka 47:
	Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a [[Evropa\|evropských]] objevitelů a obchodníků v 17. století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána [[Spojené království\|Velkou Británií]], pobřeží osídleno transporty trestanců a [[26. leden\|26. ledna]] 1788 vyhlášena jako [[kolonie]] [[Nový Jižní Wales]]. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších [[samospráva\|samosprávných]] [[Spojené království\|britských]] zámořských teritorií.		Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a [[Evropa\|evropských]] objevitelů a obchodníků v 17. století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána [[Spojené království\|Velkou Británií]], pobřeží osídleno transporty trestanců a [[26. leden\|26. ledna]] 1788 vyhlášena jako [[kolonie]] [[Nový Jižní Wales]]. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších [[samospráva\|samosprávných]] [[Spojené království\|britských]] zámořských teritorií.

-	[[1. leden\|1. ledna]] [[1901]] se šest kolonií stalo [[federace\|federací]] čímž byl vytvořen [[Australský svaz]]. Od té doby v Austrálii funguje stabilní [[liberalismus\|liberálně]] [[demokracie\|demokratický]] politický systém podobný politickému systému [[Kanada\|Kanady]] a dalších zemí. Hlavním městem je [[Canberra]]. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako [[Sydney]], [[Melbourne]], [[Brisbane]], [[Perth]] a [[Adelaide]].	+	[[1. leden\|1. ledna]] [[1901]] se šest kolonií stalo [[federace\|federací]] čímž byl vytvořen Australský svaz. Od té doby v Austrálii funguje stabilní [[liberalismus\|liberálně]] [[demokracie\|demokratický]] politický systém podobný politickému systému [[Kanada\|Kanady]] a dalších zemí. Hlavním městem je [[Canberra]]. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako [[Sydney]], [[Melbourne]], [[Brisbane]], [[Perth]] a [[Adelaide]].

	== Jméno ==		== Jméno ==
-	[[Soubor:Flinders View of Port Jackson taken from South Head.jpg\|thumb\|left\|Pohled na [[Port Jackson]], místo, kde bylo později založeno [[Sydney]].]]	+	[[Soubor:Flinders View of Port Jackson taken from South Head.jpg\|thumb\|200px\|left\|Pohled na [[Port Jackson]], místo, kde bylo později založeno [[Sydney]].]]
	Jméno ''„Austrálie“'' je odvozeno z [[Latina\|latinského]] slova ''Australis'' znamenajícího ''na jihu''. Pověst o „neznámé jižní zemi“ (''[[Terra Australis\|terra australis incognita]]'') je datováno až do římských časů a byl zcela běžný ve středověké [[geografie\|geografii]]. Nebyl však vázán na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „{{cizojazyčně\|en\|Australia}}“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné [[Samuel Purchas\|Samuelem Purchasem]] v ''Hakluytus Posthumus''. [[Nizozemština\|Nizozemské]] [[přídavné jméno]] ''Australische'' bylo poprvé použito [[Nizozemsko\|nizozemskými]] úřady v [[Jakarta\|Jakartě]] jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu v roce 1638.		Jméno ''„Austrálie“'' je odvozeno z [[Latina\|latinského]] slova ''Australis'' znamenajícího ''na jihu''. Pověst o „neznámé jižní zemi“ (''[[Terra Australis\|terra australis incognita]]'') je datováno až do římských časů a byl zcela běžný ve středověké [[geografie\|geografii]]. Nebyl však vázán na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „{{cizojazyčně\|en\|Australia}}“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné [[Samuel Purchas\|Samuelem Purchasem]] v ''Hakluytus Posthumus''. [[Nizozemština\|Nizozemské]] [[přídavné jméno]] ''Australische'' bylo poprvé použito [[Nizozemsko\|nizozemskými]] úřady v [[Jakarta\|Jakartě]] jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu v roce 1638.

Řádka 59:		Řádka 59:
	== Historie ==		== Historie ==
	{{Hlavní článek\|Dějiny Austrálie}}		{{Hlavní článek\|Dějiny Austrálie}}
-	[[Soubor:Endeavour ~~replica in Cooktown harbour~~.jpg\|left\|thumb\|200px\|Poručík James Cook na lodi [[HM Bark Endeavour\|HM Bark ''Endeavour'']] zabral východní pobřeží Austrálie roku 1770 ve prospěch [[Spojené království\|Velké Británie]]. Replika jeho lodi byla postavena roku [[1988]] ve [[Fremantle\|Fremantlu]]~~; foceno z [[Cooktown]]ského přístavu kde Cook strávil několik týdnů.~~]]	+	[[Soubor:Endeavour entering Fremantle.jpg\|left\|thumb\|200px\|Poručík James Cook na lodi [[HM Bark Endeavour\|HM Bark ''Endeavour'']] zabral východní pobřeží Austrálie roku 1770 ve prospěch [[Spojené království\|Velké Británie]]. Replika jeho lodi byla postavena roku [[1988]] ve [[Fremantle\|Fremantlu]]]]
	Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 42 000 až 48 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní [[Jihovýchodní Asie]]. Většina z nich byla lovci a sběrači s komplexní ústní tradicí a systémem duchovních hodnot založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – ''Dreamtime''. [[Ostrovy Torresovy úžiny]] a části severního [[Queensland]]u dále obývali ostrované z [[Torresův průliv\|Torresovy úžiny]], etničtí [[Melanézané]]. Jejich kultura však byla od dnešních [[Austrálci\|Austrálců]] odlišná.		Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 42 000 až 48 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní [[Jihovýchodní Asie]]. Většina z nich byla lovci a sběrači s komplexní ústní tradicí a systémem duchovních hodnot založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – ''Dreamtime''. [[Ostrovy Torresovy úžiny]] a části severního [[Queensland]]u dále obývali ostrované z [[Torresův průliv\|Torresovy úžiny]], etničtí [[Melanézané]]. Jejich kultura však byla od dnešních [[Austrálci\|Austrálců]] odlišná.

Sysop: + Aktualizace

2021-09-10T15:59:08Z

+ Aktualizace

Ukázat změny

Sysop: 1 revizi

2013-10-02T23:11:28Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 2. 10. 2013, 23:11

Sysop: + šablona -- FLICKR...

2012-07-28T12:52:37Z

+ šablona -- FLICKR...

Nová stránka

{{Infobox stát|
genitiv = Austrálie
| úřední název = Australský svaz Commonwealth of Australia
| vlajka = [[Soubor:Flag of Australia.png|125px]]
| článek o vlajce = Australská vlajka
| znak = [[Soubor:Australian Coat of Arms.png|100px]]
| článek o znaku=Australský znak
| mapa umístění = [[Soubor:Australia (orthographic projection).png|290px]]
| rozloha = 7 692 030
| rozlmisto = 6
| procent vody = 1
| obyvatel = 21 152 000
| obyvmisto = 52
| obyvrok = [[2007]]
| hustota = 2,75
| hustmisto = 224
| HDI = 0,965
| HDIvývoj = růst
| HDIvýše = vysoký
| HDIrok = 2007
| HDImísto = 4
| jazyk = [[angličtina]]
| náboženství = [[katolická církev|katolíci]] 26,8 %, [[anglikánská církev|anglikáni]] 21,8 %, ostatní [[křesťanství|křesťané]] 21,7 %, [[islám|muslimové]] 1,1 %, [[buddhismus|budhisté]] 1,1 %, [[hinduismus|hinduisté]] 0,4 %, ostatní 27,1 %
| nejvyšší hora = [[Mount Kosciuszko]]
| výška nejvyšší hory = 2228
| státní zřízení = konstituční monarchie
| hlavní město = [[Canberra]]
| funkce1 = Královna
| vládce1 = [[Alžběta II.]] reprezentovaná guvernérem [[Michael Jeffery|Michaelem Jefferym]]
| funkce2 = Předseda vlády
| vládce2 = [[Kevin Rudd]]
| článek o hymně = Australská hymna – Advance Australia Fair
| hymna = <mp3player width='290'>File:Australia (Advance Australia Fair).mp3</mp3player>
| datum vzniku = [[1. leden|1. ledna]] [[1901]]
| způsob vzniku = nezávislost na [[Spojené království|Spojeném království]]
| měna = [[australský dolar]]
| kód měny = AUD
| ison = 036
| iso3 = AUS
| iso2 = AU
| mpz = AUS
| doména = au
| předvolba = +61
| čas = +8 - +10
}}
'''Austrálie''', oficiálně '''Australský svaz''', je stát na [[jižní polokoule|jižní polokouli]] tvořený [[Austrálie (kontinent)|stejnojmenným kontinentem]], dále pak velkým ostrovem [[Tasmánie|Tasmánií]] a množstvím menších ostrovů v [[Jižní oceán|Jižním]], [[Indický oceán|Indickém]] a [[Tichý oceán|Tichém oceánu]]. Na severu sousedí s [[Indonésie|Indonésií]], [[Východní Timor|Východním Timorem]] a [[Papua-Nová Guinea|Papuou Novou Guineou]], na severovýchodě se [[Šalamounovy ostrovy|Šalamounovými ostrovy]], [[Vanuatu]] a [[Nová Kaledonie|Novou Kaledonií]] a na jihovýchodě s [[Nový Zéland|Novým Zélandem]].

Australská pevnina je obydlena více než 42 000 let domorodými obyvateli. Po ojedinělých návštěvách rybářů ze severu a [[Evropa|evropských]] objevitelů a obchodníků v 17. století, byla v roce 1770 východní polovina kontinentu zabrána [[Spojené království|Velkou Británií]], pobřeží osídleno transporty trestanců a [[26. leden|26. ledna]] 1788 vyhlášena jako [[kolonie]] [[Nový Jižní Wales]]. S nárůstem populace byly objevovány nové oblasti a tak bylo během 19. století vytvořeno pět dalších [[samospráva|samosprávných]] [[Spojené království|britských]] zámořských teritorií.

[[1. leden|1. ledna]] [[1901]] se šest kolonií stalo [[federace|federací]] čímž byl vytvořen [[Australský svaz]]. Od té doby v Austrálii funguje stabilní [[liberalismus|liberálně]] [[demokracie|demokratický]] politický systém podobný politickému systému [[Kanada|Kanady]] a dalších zemí. Hlavním městem je [[Canberra]]. V Austrálii žije přibližně 20,8 milionů obyvatel, převážně ve velkých pobřežních městech jako [[Sydney]], [[Melbourne]], [[Brisbane]], [[Perth]] a [[Adelaide]].

== Jméno ==
[[Soubor:Flinders View of Port Jackson taken from South Head.jpg|thumb|left|Pohled na [[Port Jackson]], místo, kde bylo později založeno [[Sydney]].]]
Jméno ''„Austrálie“'' je odvozeno z [[Latina|latinského]] slova ''Australis'' znamenajícího ''na jihu''. Pověst o „neznámé jižní zemi“ (''[[Terra Australis|terra australis incognita]]'') je datováno až do římských časů a byl zcela běžný ve středověké [[geografie|geografii]]. Nebyl však vázán na jakékoliv znalosti umístění konkrétního kontinentu. První použití slova „{{cizojazyčně|en|Australia}}“ se datuje do roku 1625 ve větě „A note of Australia del Espiritu Santo, written by Master Hakluyt“ uveřejněné [[Samuel Purchas|Samuelem Purchasem]] v ''Hakluytus Posthumus''. [[Nizozemština|Nizozemské]] [[přídavné jméno]] ''Australische'' bylo poprvé použito [[Nizozemsko|nizozemskými]] úřady v [[Jakarta|Jakartě]] jako odkaz na nově objevenou pevninu na jihu v roce 1638.

Slovo „Australia“ bylo dále použito v roce 1693 v překladu [[francie|francouzského]] [[román]]u Gabriela de Foignyho ''Les Aventures de Jacques Sadeur dans la Découverte et le Voyage de la Terre Australe'', poté jej použil Alexander Dalrymple v ''An Historical Collection of Voyages and Discoveries in the South Pacific Ocean'' (1771), aby jím odkazoval na celou jihopacifickou oblast. V roce 1793 uveřejnili George Shaw a Sir James Smith publikaci ''Zoology and Botany of New Holland'' ve které psali o „velkém ostrově nebo spíše kontinentu Austrálii, Australásii nebo Novém Holandsku.“

Jméno „Austrálie“ bylo zpopularizováno až roku 1814 dílem ''A Voyage to Terra Australis'' mořeplavce Matthew Flinderse – prvního člověka, který Austrálii obeplul. Navzdory titulu, jenž odrážel pohled [[britská admiralita|britské admirality]], Flinders slovo používal jako jméno. Kniha byla poměrně široce čtena, čímž se jménu dostalo rozšíření. Guvernér Nového Jižního Walesu Lachlan Macquarie následně toto označení používal ve svých zprávách [[Anglie|Anglii]]. V roce 1817 pak doporučil, aby bylo oficiálně přijato. Roku 1824 admiralita souhlasila a kontinent byl od té doby oficiálně označován jako „Austrálie“.

== Historie ==
'''Hlavní článek: [[Dějiny Austrálie]]''' 
[[Soubor:Endeavour replica in Cooktown harbour.jpg|left|thumb|Poručík James Cook na lodi [[HM Bark Endeavour|HM Bark ''Endeavour'']] zabral východní pobřeží Austrálie roku 1770 ve prospěch [[Spojené království|Velké Británie]]. Replika jeho lodi byla postavena roku [[1988]] ve [[Fremantle|Fremantlu]]; foceno z [[Cooktown]]ského přístavu kde Cook strávil několik týdnů.]]
Stáří prvního lidského osídlení australského kontinentu je odhadováno na 42 000 až 48 000 let. První Australané přišli přes pevninský most a úžiny z dnešní [[Jihovýchodní Asie]]. Většina z nich byla lovci a sběrači s komplexní ústní tradicí a systémem duchovních hodnot založených na úctě k zemi a víru v tzv. „Čas snů“ – ''Dreamtime''. [[Ostrovy Torresovy úžiny]] a části severního [[Queensland]]u dále obývali ostrované z [[Torresův průliv|Torresovy úžiny]], etničtí [[Melanézané]]. Jejich kultura však byla od dnešních [[Austrálci|Austrálců]] odlišná.

Prvním zaznamenaným nesporným [[Evropa|evropským]] pozorováním australské pevniny je pozorování [[Nizozemsko|nizozemského]] mořeplavce Willema Janszoonea jenž v roce 1606 spatřil pobřeží Yorkského mysu. Během 17. století pak Nizozemci zmapovali většinu západního a severního pobřeží země, jíž nazývali [[Nové Holandsko]]. Nepokoušeli se ji však osídlit. Nejstarším evropským nálezem je holandský talíř s nápisem 1616. V roce 1770 se James Cook plavil podél a mapoval východní pobřeží Austrálie jež pojmenoval [[Nový Jižní Wales]] a zabral pro [[Spojené království|Velkou Británii]]. Poprvé přistál v [[Botany Bay]], objevy jeho expedice pak daly podnět k vytvoření trestanecké kolonie.

Britské zámořské teritorium Nový Jižní Wales vzniklo osídlením [[Port Jackson]]u kapitánem Arthurem Philippem a jeho flotilou ''First Fleet'' [[26. leden|26. ledna]] 1788. Toto datum se později stalo australským národním dnem, [[Den Austrálie|Dnem Austrálie]]. [[Země Van Diemena]], dnes známá jako [[Tasmánie]], byla osídlena v roce 1803, samostatnou kolonií se stala roku 1825. Oficiálně Spojené království vyhlásilo své nároky na západní část Austrálie roku 1829. Z částí Nového Jižního Walesu byly vytvořeny další samostatné kolonie: [[Jižní Austrálie]] roku 1836, [[Victoria]] roku 1851 a [[Queensland]] roku 1859. [[Severní teritorium]] bylo založeno roku [[1911]] vynětím z Jižní Austrálie. Jižní Austrálie byla založena jako „svobodná provincie“ („free province“) a nebyla tedy nikdy trestaneckou kolonií. Provincie Victoria a Západní Austrálie byly také založeny jako „svobodné“, ale později přijaly transporty trestanců. Transporty do Nového Jižního Walesu byly roku 1848 po protestech obyvatel zastaveny.

[[Soubor:Port Arthur Seeseite.jpg|thumb|[[Port Arthur (Tasmánie)|Port Arthur]] na [[Tasmánie|Tasmanii]] byl největší australskou trestaneckou kolonií.]]

Celková velikost populace původních obyvatel v době zahájení evropského osídlování je odhadována na 350 000 osob. Následujících 150 let pak vlivem rozšíření infekčních nemocí přinesených Evropany a násilného přesídlování spojeného s kulturním rozkladem prudce klesala. Odebrání dětí jež by podle některých historiků i samotných Aboriginců mohlo být dle jistých definic považováno za [[genocida|genocidu]], pravděpodobně také přispělo ke snížení populace. Podobná podání historie jsou ovšem sporná jelikož jsou velmi často přehnaná nebo ovlivněna politickými či ideologickými cíli. V Austrálii jsou tyto spory známé jako „Války o historii“ (''History Wars''). Po referendu z roku [[1967]] a následných změnách ústavy získala federální vláda pravomoc uplatňovat moc i s ohledem na původní obyvatele kontinentu čímž jim bylo přiznáno postavení rovnoprávných občanů. Tradiční vlastnictví země nebylo uznáváno až do roku [[1992]] kdy [[Australský nejvyšší soud]] v případu ''Mabo v Queensland (No 2)'' odmítl představu Austrálie jako „prázdné země“ (''[[terra nullius]]'') v době jejího zabrání Evropany.

[[Soubor:Anzac1.JPG|left|thumb|Troubení [[Večerka|Večerky]] na slavnostním aktu tzv. „[[ANZAC Day]]“ v [[Port Melbourne]] ve [[Victoria|Victorii]] z [[25. duben|25. dubna]] [[2005]]. Slavnostní obřady podobné tomuto jsou v tento den pořádány téměř v každém městě Austrálie.]]
Na počátku 50. let 19. století vypukla v [[Bathurst (Nový Jižní Wales)|Bathurstu]] v [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] [[zlatá horečka]]. Tzv. „[[Eureka Stockade]]“, vzpoura proti zavedení poplatků za těžební licence, pak byla v roce 1854 v Austrálii prvním vyjádřením občanské neposlušnosti. Mezi roky 1855 a 1890 postupně všech pět kolonií získalo svou vlastní samosprávnou vládu. Samozřejmě stále zůstávaly součástí [[Britská říše|Britské říše]]. Pod vlastní kontrolou [[londýn]]ské [[Ministerstvo pro kolonie]] ponechalo především zahraniční reprezentaci, obranu a mezinárodní přepravu a obchod. [[1. leden|1. ledna]] [[1901]] pak po deseti letech plánování, porad a hlasování vzniká [[federace]]. Jako [[dominium]] [[Britské impérium|Britské říše]] se tím rodí [[Australský svaz]]. V roce [[1911]] z části [[Nový Jižní Wales|Nového Jižního Walesu]] vzniká [[Teritorium hlavního města]] (ACT, ''Australian Capital Territory'') jako území pro výstavbu nového federálního hlavního města, [[Canberra|Canberry]]. (Hlavním městem bylo mezi lety [[1901]] a [[1927]] [[Melbourne]].) Severní teritorium je zpod pravomoci jihoaustralské vlády pod pravomoc vlády federální převedeno roku [[1911]]. Austrálie se poté podílí na [[první světová válka|první světové válce]]. Porážku v [[bitva o Gallipoli|bitvě o Gallipoli]] mnoho Australanů považuje za počátek národa – za jeho první velkou vojenskou akci. Podobně uvažují i o tzv. [[Kokoda Track Campaign]] (volně přeložitelné jako „Tažení po Kokodské stezce“), za [[druhá světová válka|druhé světové války]].

Poté, co jej Austrálie v roce [[1942]] přijala, formálně ukončil tzv. ''[[Statute of Westminster 1931|Statute of Westminster]]'' z roku [[1931]] většinu ústavních vazeb mezi Austrálií a [[Spojené království|Spojeným královstvím]]. Otřes způsobený britskou porážkou v [[Asie|Asii]] v roce [[1942]] a hrozby [[Japonsko|japonské]] invaze způsobily, že se nadále obrátila jako na nového spojence a ochránce na [[Spojené státy americké|Spojené státy]]. Po roku [[1951]] se pak oficiálně stala americkým vojenským spojencem. Po druhé světové válce zahájila podporu hromadné [[imigrace]] z [[Evropa|Evropy]], od roku [[1970]] po opuštění tzv. „politiky bílé Austrálie“ i z Asie a z dalších částí světa. To způsobilo radikální přeměnu australského demografického obrazu, její kultury i vnímání v očích světa. Poslední ústavní vazby mezi Austrálií a Spojeným královstvím byly zrušeny v roce [[1986]] přijetím tzv. [[Australia Act 1986|Zákona o Austrálii]] odstraňujícího všechny britské vlivy v jednotlivých australských státech a rušícího soudní odvolatelnost k orgánům Velké Británie. Australští voliči však přechod k republikánskému zřízení 55% většinou v roce [[1999]] odmítli. Od vlády [[Gough Whitlam|Gougha Whitlama]] jež byl zvolen roku [[1972]] je čím dál větší pozornost věnována budoucnosti Austrálie jako součásti regionu [[jižní Asie]] a [[Tichý oceán|Pacifiku]].

== Politické uspořádání ==
'''Hlavní článek: [[Politický systém Austrálie]]''' 
[[Soubor:Parliament House Canberra NS.jpg|thumb|Budova [[New Parlament House (Canberra)|parlamentu]] v [[Canberra|Canbeře]] otevřená v roce [[1988]] nahradila provizorní budovu z roku 1927]]
Australský svaz je [[federace|federální]] [[konstituční monarchie|konstituční monarchií]] s parlamentním systémem vlády. Královnou Austrálie je [[Alžběta II.]] jejíž role je podobná její roli v [[Kanada|Kanadě]] a v dalších zemích. Zastupovaná je ''generálním guvernérem'' na federální úrovni a guvernéry na úrovni státní. Ačkoliv dává ústava generálnímu guvernérovi výkonnou moc, za běžných okolností ji aplikuje pouze na žádost premiéra. Jejím nevýznamnějším uplatněním z vlastní iniciativy bylo rozpuštění Whitlamovy vlády během ústavní krize roku [[1975]].

Moc je rozdělena na:

* [[Legislativa|moc zákonodárná]]: Reprezentuje ji [[Australský parlament]] jehož součástí je senát, sněmovna reprezentantů a královna zastupovaná generálním guvernérem jejíž moc je omezena na souhlas či nesouhlas se schvalovanými zákony.
* [[Výkonná moc|moc výkonnou]]: Reprezentuje ji [[Federální výkonná rada]] (''Federal Executive Council'') v jejímž čele stojí generální guvernér a jejímiž členy jsou v podstatě především a jen [[Předseda vlády|premiér]] a ministři.
* [[Soudní moc]]: Reprezentuje ji [[Nejvyšší soud Austrálie]] a ostatní níže postavené soudy. Na orgánech [[Spojené království|Velké Británie]] jsou formálně nezávislé od roku [[1986]].

Dvoukomorový svazový [[parlament]] je složen ze ''senátu'' (horní komory) se 76 senátory, ''sněmovny reprezentantů'' (dolní komory) se 150 členy a jeho součástí je i královna. Počet křesel v dolní komoře je určen podle počtu obyvatel jednotlivých států, v senátu má každý stát dvanáct zástupců, teritoria po dvou. Volby do obou komor se konají každé tři roky. Mění se vždy jen polovina senátu protože funkční období senátora je šest let. Strana s nejvyšší podporou ve sněmovně reprezentantů vytváří vládu vedenou premiérem („prvním ministrem“).

V zemi působí tři hlavní politické strany: [[Australská strana práce]], [[Liberální strana Austrálie]] a [[Australská národní strana]]. Své zastoupení v parlamentu, především v horní komoře, se podařilo získat i několika nezávislými a menším stranám jakými jsou například [[Strana zelených (Austrálie)|Strana zelených]] nebo [[Australští demokraté]]. Od voleb roce [[1996]] vládne koalice národní a liberální strany v čele s [[John Howard|Johnem Howardem]]. Po volbách v roce [[2004]] koalice ovládla i senát čímž se stala prvním uskupením jemuž se to podařilo během mandátu jeho vlády. Strana práce však ovládá státy a teritoria. Volby jsou povinné pro všechny občany starší 18 let.

== Administrativní uspořádání ==
{| class="wikitable" style="float: right; margin-right: 1.5em; margin-bottom: 1em"
|----
! území
! hlavní město
|----bgcolor="#EFEFEF"
|colspan=2|''6 spolkových států''
|----
|[[Jižní Austrálie]]||[[Adelaide]]
|----
|[[Nový Jižní Wales]]||[[Sydney]]
|----
|[[Queensland]]||[[Brisbane]]
|----
|[[Tasmánie]]||[[Hobart]]
|----
|[[Victoria (australský stát)|Victoria]]||[[Melbourne]]
|----
|[[Západní Austrálie]]||[[Perth]]
|----bgcolor="#EFEFEF"
|colspan="2"|''3 federální teritoria''
|----
|[[Severní Teritorium]]||[[Darwin (Austrálie)|Darwin]]
|----
|[[Teritorium hlavního města]]||[[Canberra]]
|----
|[[Teritorium Jervisova zátoka]]
|----bgcolor="#EFEFEF"
|colspan=2|''6 zámořských území''
|----
|[[Ostrovy Ashmore a Cartier|Ashmorův a Cartierův ostrov]]|| (''neobydlené'')
|----
|[[Kokosové ostrovy]]||[[Bantam]]
|----
|[[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardův a MacDonaldovy ostrovy]]|| (''jen výzkumná stanice'')
|----
|[[Ostrovy Korálového moře]]|| (''trvale neobydlené'')
|----
|[[Norfolk (ostrov)|Norfolk]]||[[Kingston (Norfolk)|Kingston]]
|----
|[[Vánoční ostrov]]||[[Flying Fish Cove]]
|----bgcolor="#EFEFEF"
|colspan=2|''1 dependence [[Tasmánie]]''
|----
|[[Macquarie]]|| (''meteorologická stanice'')
|}
'''Hlavní článek: [[Administrativní dělení Austrálie]]'''
[[Soubor:Australie politicka mapa.png|left|thumb|Politické uspořádání Austrálie]]
Austrálie sestává z šesti států a dvou pevninských a několika malých ostrovních teritorií. Státy jsou [[Nový Jižní Wales]], [[Queensland]], [[Jižní Austrálie]], [[Tasmánie]], [[Victoria (australský stát)|Victoria]] a [[Západní Austrálie]]. Dvěma velkými pevninskými teritorii pak [[Severní teritorium]] a [[Teritorium hlavního města]]. Teritoria v mnoha ohledech fungují podobně jako státy, svazový parlament však může veškerou jejich legislativu upravit, změnit nebo zrušit. Na druhou stranu je federální legislativa nadřazena kromě některých oblastí vyjmenovaných v ústavě i legislativám jednotlivých států. Zbylé oblasti jsou pak pod legislativní pravomocí státních parlamentů. Zahrnují správu zdravotnictví, vzdělání, policie, soudnictví, přepravy a místní správy.

[[Soubor:Australian states history.gif|left|thumb|Politická mapa Austrálie prezentující vývoj jejího administrativního členění.]]Každý stát i teritorium má svůj vlastní legislativní orgán, jednokomorový v případě Severního teritoria, Teritoria hlavního města a Queenslandu, dvoukomorový v ostatních státech. Dolní komory jsou známé jako ''Zákonodárná shromáždění'', horní komory pak jako ''Zákonodárné rady''. Hlavami států i teritorií jsou premiéři. Královna je v každém státě zastoupena guvernérem, v administrativě Severního teritoria ''administrátorem'' a generálním guvernérem v Teritoriu hlavního města.

Austrálie zahrnuje také několik malých teritorií. Federální vláda tak například spravuje [[Teritorium Jervis Bay]] v Novém Jižním Walesu sloužící jako námořní základna. Součástí země jsou i tzv. ''vnější obydlená teritoria'': [[Norfolk (ostrov)|Norfolk]], [[Vánoční ostrov]], [[Kokosové ostrovy]] a několik neobydlených: [[Ostrovy Ashmore a Cartier|Ashmorův a Cartierův ostrov]], [[Ostrovy Korálového moře]], [[Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy|Heardův a MacDonaldovy ostrovy]] a [[Australské antarktické teritorium]].

== Geografie ==
'''Hlavní článek: [[Geografie Austrálie]]''' 
[[Soubor:Australia-climate-map MJC01.png|left|thumb|Klimatické zóny Austrálie podle [[Köppenova klasifikace|Köppenovy klasifikace]].]]
7 686 850 km² pevninské Austrálie se nachází na [[Indoaustralská deska|Indoaustralské desce]]. Obklopena je [[Indický oceán|Indickým]], [[Jižní oceán|Jižním]] a [[Tichý oceán|Tichým oceánem]]. Od Asie je oddělena [[Arafurské moře|Arafurským]] a [[Timorské moře|Timorským mořem]]. Její pobřeží je dlouhé 25 760 kilometrů.

[[Velký bariérový útes]] je největším [[korálový útes|korálovým útesem]] světa. Leží poměrně blízko severovýchodnímu pobřeží, dlouhý je více než 2 000 kilometrů. Největším světovým [[monolit]]em je [[Mount Augustus]] v Západní Austrálii. Dalším kandidátem na tento titul je [[Uluru]] známý též jako Ayerova skála, ležící v centrální části. 2 228 metrů vysoký [[Mount Kosciuszko]] ve [[Velké předělové pohoří|Velkém předělovém pohoří]] je nejvyšší horou Austrálie jako [[kontinent]]u, ne však státu: [[Mawson Peak]] na [[Heardův ostrov|Heardově ostrově]] jej převyšuje o 517 metrů.

Největší plochu zabírají v Austrálii [[poušť|pouště]] a [[polopoušť|polopouště]]. Austrálie je nejsušším a nejplošším obydleným kontinentem a má nejmenší množství úrodné půdy. [[Mírný podnebný pás|Mírné]] klima má pouze jihovýchodní část kontinentu, především podél pobřeží. V severní části země je klima [[Tropický podnebný pás|tropické]], vegetace se zde skládá z [[deštný les|deštných]] i obyčejných lesů a [[mangrovník|mangrovových]] bažin. Jako celek je klima velmi ovlivněno [[oceán]]en včetně jevu [[El Niño]] způsobujícího pravidelná sucha a sezónních systémů tlakových nížší z nichž vznikají [[Cyklóna|cyklóny]].

== Hospodářství ==
Austrálie je vyspělý průmyslový a zemědělský stát s bohatými zásobami a významnou těžbou nerostných [[Surovina|surovin]]. Těží se kvalitní [[černé uhlí]] v [[Nový Jižní Wales|Novém Jižním Walesu]] a [[Queensland]]u, [[hnědé uhlí]] v [[Victoria|Victorii]], [[železná ruda]] v [[Západní Austrálie|Západní Austrálii]], dále [[bauxit]], [[ropa]], [[zemní plyn]], [[olovo]], [[zinek]], [[cín]], [[měď]], [[mangan]], [[zlato]] (3. místo na světě, 10,1% světové produkce<ref>DEYL, Daniel. Dědicové krále Midase. Týden, leden 2009, čís. 2/2009, s. 34-39.</ref>), [[stříbro]], [[diamanty]], [[nikl]], [[platina]], [[palladium]], [[zirkon]], [[rutil]], [[ilmenit]], [[Chlorid sodný|sůl]], [[uran (prvek)|uran]] a [[opál]]y. Mezi nejdůležitější průmyslová odvětví patří [[hutnictví]] ([[Železo|surové železo]], [[ocel]], [[barevné kovy]] a [[hliník]]), [[petrochemie]] (rafinérie ropy), [[chemie]] (plastické hmoty, [[kyselina|kyseliny]], superfosfáty), strojírenství (výroba aut), textilní a potravinářský průmysl. Nejdůležitější průmyslová centra jsou v [[aglomerace|aglomeracích]] [[Sydney]] a [[Melbourne]] a také ve velkých městech [[Brisbane]], [[Perth]], [[Adelaide]], [[Newcastle]] a [[Geelong]]. Významná je výroba [[elektrická energie|elektrické energie]]. [[Pole (zemědělství)|Orná půda]] zaujímá jen 6,5 %, [[Louka (zemědělství)|louky]] a [[Pastvina|pastviny]] 54 % a [[les]]y 19 % plochy země. Sklízí se [[pšenice]], [[ječmen]], [[oves]], [[rýže]], [[cukrová třtina]], [[bavlna]], [[luštěniny]], [[brambory]], [[sorgo]], [[zelenina]], [[ovoce]], [[slunečnice]], [[Brukev řepka|řepka]], [[sója]], [[Réva vinná|vinné hrozny]], [[Chmel otáčivý|chmel]] a [[tabák]]. Nejdůležitější pro živočišnou výrobu je chov [[ovce|ovcí]] (produkce surové a prané vlny, ovčích kůží), dále [[skot]]u, [[prase|prasat]], [[kůň|koní]] a [[drůbež]]e a [[rybolov]]. Těží se [[dřevo]]. Z důvodu rozlehlosti země má velký význam zejména letecká a silniční [[doprava]] a také železniční. Důležité je obchodní loďstvo. Zemi ročně navštíví více než 5 milionů [[Návštěvník|návštěvníků]].

== Fauna a flóra ==
[[Soubor:Koala climbing tree.jpg|thumb|[[Koala]] na ''[[eukalyptus|eukalyptu]]''.]]
Ačkoliv má převážná většina australského povrchu [[poušť|pouštní]] nebo [[polopoušť|polopouštní]] charakter, je na něm rozvinuto mnoho různých prostředí od alpinských vřesovišť po tropické [[deštné lesy]]. Dlouhé geografické odloučení způsobilo, že mnoho australských organismů je zcela unikátních. 85 % rostlin, 84 % [[savci|savců]], více než 45 % ptáků a 89 % procent příbřežních ryb je [[endemie|endemických]]. Mnoho australských ekoregionů a jejich druhů je zasaženo lidskou aktivitou a člověkem vysazenými zvířaty či rostlinami. Podle [[Ramsarská úmluva|Ramsarské úmluvy]] je registrováno 64 [[mokřad]]ů, 16 míst je registrováno jako [[Světové dědictví]].

Mnoho australských [[dřevina|dřevin]] je vždyzelených, mnoho z nich je přizpůsobeno vzdorování ohni nebo suchu. Mezi tyto rostliny patří například [[eukalyptus|eukalypty]] nebo [[akácie]]. Austrálie je bohatá na endemické druhy [[luštěniny|luštěnin]] jimž se díky jejich [[symbióza|symbióze]] s bakteriemi [[rhizobia]] a [[Mykorhiza|mykorhizujícími]] [[houba]]mi daří v na živiny chudých [[zemina|zeminách]]. Nejznámější australská fauna zahrnuje [[ptakořitní|ptakořitné]] ([[ptakopysk]]a a [[ježura|ježury]]), velké množsvtí [[vačnatci|vačnatců]] včetně [[klokan]]ů, [[koala|koaly]] a [[wombat]]a nebo ptáků (například [[emu hnědý|emu]], [[Ledňák|ledňáci]]). [[Dingo]] byl do Austrálie zavlečen [[Austronésané|austronésany]] obchodujícími s původními obyvateli okolo roku 4000 př. n. l. Mnoho rostlin i živočichů vyhynulo brzy po zahájení lidského osídlování, mnoho dalších vyhynulo po příchodu [[Evropané|Evropanů]] (například [[vakovlk]]).

== Obyvatelstvo ==
95 % obyvatel je [[Spojené království|britského]] nebo [[Irsko|irského]] původu. V Austrálii žije asi 380 000 [[Austrálci|původních obyvatel]], kteří obývají především [[Severní teritorium]] a ostrovy v [[Torresův průliv|Torresově průlivu]]. 85 % obyvatel žije ve velkých městech.

=== Náboženství ===
Při posledním [[sčítání lidu]] v roce [[2006]] se 64 % obyvatel prohlásilo za [[křesťanství|křesťany]]. Nejvíce obyvatel se přihlásilo ke [[římskokatolická církev|katolické církvi]] (26 %) a [[anglikánství|anglikánské církvi]] (19 %). K nekřesťanským [[náboženství]]m se přihlásilo 5 % lidí, 19 % obyvatel se označilo jako [[bez vyznání]] a 12 % odmítlo na otázku po svém vyznání odpovědět. Nedělní bohoslužby vykazují návštěvu okolo 7,5 % obyvatel (polovina z toho připadá na katolické bohoslužby).<ref>http://www.ncls.org.au/default.aspx?docid=2250&track=82083</ref>

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.go2australia.cz Go2Australia Vám zajistí dovolenou v Austrálii dle Vašich představ]
* http://australie.obrazem.cz
* http://www.zemesveta.cz/archiv/rocnik-2002/priroda-australie-5-2002
* [http://www.surikata.ic.cz Rozsáhlá fotogalerie z cesty po Australii a Novem Zelandu]

{{Flickr|Australia}}{{Commons|Australia|Austrálie}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Austrálie| ]]
[[Kategorie:Státy Austrálie a Oceánie]]
[[Kategorie:Hudební články Multimediaexpo.cz]]