Autismus - Historie editací

Sysop: + Výrazné vylepšení

2019-01-16T12:33:53Z

+ Výrazné vylepšení

← Starší verze		Verze z 16. 1. 2019, 12:33
Řádka 8:		Řádka 8:
	\| MeshID = D001321		\| MeshID = D001321
	\| MeshYear = 2009		\| MeshYear = 2009
-	}}	+	}}[[Soubor:Autistic Child.jpg\|thumb\|240px\|Autistické dítě]]
		+	[[Soubor:Girl outside.jpg\|thumb\|240px\|Autistická dívka (2009)]]
	'''Autismus''' (z [[řečtina\|řec.]] αυτός ''autos'', sám) je tzv. vývojové [[Duševní porucha\|duševní postižení]] projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi objevující se před třetím rokem věku.		'''Autismus''' (z [[řečtina\|řec.]] αυτός ''autos'', sám) je tzv. vývojové [[Duševní porucha\|duševní postižení]] projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi objevující se před třetím rokem věku.
	Příčina autismu je neznámá, proto jeho určení bývá nepřesné (u dospělých v podstatě nemožné), zdlouhavé a drahé. Britští vědci objevili nedávno novou metodu zjištění autismu, a to pomocí magnetické resonance mozku, díky které lze vidět lehké změny mozku lidí s autismem (jisté části mozku jsou u "postižených" lidí větší a silnější, jiné naopak slabší), je to mnohem rychlejší a také levnější metoda, díky níž lze tuto poruchu zjistit i u dospělých lidí. Hypotézy se pohybují od [[Dědičnost\|dědičných vloh]] ke vlivům prostředí, které však nebyly prokázány. Odborníci se domnívají, že jde o skupinu rozdílných chorob, které se pouze projevují podobně. Proto vůbec není jisté, že tato porucha je vůbec existující porucha, nebo označení běžné dětské nekomunikativnosti a vzdoru.		Příčina autismu je neznámá, proto jeho určení bývá nepřesné (u dospělých v podstatě nemožné), zdlouhavé a drahé. Britští vědci objevili nedávno novou metodu zjištění autismu, a to pomocí magnetické resonance mozku, díky které lze vidět lehké změny mozku lidí s autismem (jisté části mozku jsou u "postižených" lidí větší a silnější, jiné naopak slabší), je to mnohem rychlejší a také levnější metoda, díky níž lze tuto poruchu zjistit i u dospělých lidí. Hypotézy se pohybují od [[Dědičnost\|dědičných vloh]] ke vlivům prostředí, které však nebyly prokázány. Odborníci se domnívají, že jde o skupinu rozdílných chorob, které se pouze projevují podobně. Proto vůbec není jisté, že tato porucha je vůbec existující porucha, nebo označení běžné dětské nekomunikativnosti a vzdoru.
	Pomocí [[terapie]] lze u některých autistických dětí zlepšit jejich sociální schopnosti do té míry, že se mohou plně účastnit běžné školní docházky, (Není však jisté zda to je výsledek terapie či samotného dětského vývoje, jelikož specifická příčina a léčba zatím není známa).		Pomocí [[terapie]] lze u některých autistických dětí zlepšit jejich sociální schopnosti do té míry, že se mohou plně účastnit běžné školní docházky, (Není však jisté zda to je výsledek terapie či samotného dětského vývoje, jelikož specifická příčina a léčba zatím není známa).
		+
	== Historie ==		== Historie ==
	Termín ''autismus'' vymyslel a poprvé použil švýcarský [[Psychiatrie\|psychiatr]] [[Eugene Bleuler]] v roce [[1911]], podle řeckého slova pro „sám, já“, pro to aby si popsal obtíže [[Schizofrenie\|schizofreniků]] při komunikaci s druhými lidmi.		Termín ''autismus'' vymyslel a poprvé použil švýcarský [[Psychiatrie\|psychiatr]] [[Eugene Bleuler]] v roce [[1911]], podle řeckého slova pro „sám, já“, pro to aby si popsal obtíže [[Schizofrenie\|schizofreniků]] při komunikaci s druhými lidmi.
	Detailnější popis autismu v dnešním smyslu vymyslel teprve v roce [[1943]], kdy psychiatr [[Leo Kanner]] v [[Baltimore\|Baltimoru]] pozoroval 11 dětí s podobnými příznaky nedostatku zájmu o druhé.		Detailnější popis autismu v dnešním smyslu vymyslel teprve v roce [[1943]], kdy psychiatr [[Leo Kanner]] v [[Baltimore\|Baltimoru]] pozoroval 11 dětí s podobnými příznaky nedostatku zájmu o druhé.
	Ve stejné době prováděl ve [[Vídeň\|Vídni]] podobná pozorování [[Hans Asperger]], i když dnes je jeho jméno spojeno spíše s odlišnou lehčí formou autismu, přezdívanou proto jako [[Aspergerův syndrom]]. Jeho práce zůstala pro druhou světovou válku neznámá a jeho články byly znovu objeveny teprve v polovině devadesátých let.		Ve stejné době prováděl ve [[Vídeň\|Vídni]] podobná pozorování [[Hans Asperger]], i když dnes je jeho jméno spojeno spíše s odlišnou lehčí formou autismu, přezdívanou proto jako [[Aspergerův syndrom]]. Jeho práce zůstala pro druhou světovou válku neznámá a jeho články byly znovu objeveny teprve v polovině devadesátých let.
		+
	== Příznaky ==		== Příznaky ==
	Schopnosti a chování různých autistických jedinců se navzájem velmi liší a různí lékaři často mohou dospět k různým [[Diagnóza\|diagnózám]]. Smyslové [[vnímání]] autistů je oproti ostatním lidem odlišné a na určité podněty proto mohou reagovat jinak. V stupni postižení smyslového vnímání jsou velké rozdíly.		Schopnosti a chování různých autistických jedinců se navzájem velmi liší a různí lékaři často mohou dospět k různým [[Diagnóza\|diagnózám]]. Smyslové [[vnímání]] autistů je oproti ostatním lidem odlišné a na určité podněty proto mohou reagovat jinak. V stupni postižení smyslového vnímání jsou velké rozdíly.
		+
	=== Sociální vývoj ===		=== Sociální vývoj ===
	Zdravé děti jsou od časného věku společenské bytosti – navazují [[oční kontakt]], otáčejí se ke zdroji zvuků, uchopují prst a usmívají se. Už ke konci prvního roku života jsou u dětí pozorovatelné všechny základní emoce, což souvisí se zráním nervového systému.<ref>{{Citace monografie		Zdravé děti jsou od časného věku společenské bytosti – navazují [[oční kontakt]], otáčejí se ke zdroji zvuků, uchopují prst a usmívají se. Už ke konci prvního roku života jsou u dětí pozorovatelné všechny základní emoce, což souvisí se zráním nervového systému.<ref>{{Citace monografie
	\| příjmení = Plháková		\| příjmení = Plháková
	\| jméno = Alena		\| jméno = Alena
-	~~\| odkaz na autora = Alena Plháková~~
	\| titul = Učebnice obecné psychologie		\| titul = Učebnice obecné psychologie
	\| vydavatel = Academia		\| vydavatel = Academia
Řádka 38:		Řádka 41:
	\| příjmení = Hayes		\| příjmení = Hayes
	\| jméno = Nicky		\| jméno = Nicky
-	~~\| odkaz na autora = Nicky Hayes~~
	\| titul = Aplikovaná psychologie		\| titul = Aplikovaná psychologie
	\| vydavatel = Portál		\| vydavatel = Portál
Řádka 44:		Řádka 46:
	\| isbn = 80-7178-807-4		\| isbn = 80-7178-807-4
	\| strany = 19		\| strany = 19
-	}}</ref> a u autistů je zjevně narušen. Kolem druhého roku věku lze také u autistických dětí vypozorovat, že se častěji dívají na ústa svých maminek namísto do jejích očí. To lze vysvětlit vyšší mírou vyhledávání spojitosti mezi pohybem úst a řečí.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Arnautovová \| jméno = Maria \| titul = Stručně: Dvouletí autisté \| periodikum = [[Psychologie dnes]] \| rok = 2008 \| měsíc = 12 \| ročník = 14 \| číslo = 12 \| strany = 53 \| issn = 1212-9607}}</ref>	+	}}</ref> a u autistů je zjevně narušen. Kolem druhého roku věku lze také u autistických dětí vypozorovat, že se častěji dívají na ústa svých maminek namísto do jejích očí. To lze vysvětlit vyšší mírou vyhledávání spojitosti mezi pohybem úst a řečí.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Arnautovová \| jméno = Maria \| titul = Stručně: Dvouletí autisté \| periodikum = Psychologie dnes \| rok = 2008 \| měsíc = 12 \| ročník = 14 \| číslo = 12 \| strany = 53 \| issn = 1212-9607}}</ref>
	=== Problémy s komunikací ===		=== Problémy s komunikací ===
	Do tří let věku zdravé děti ovládnou řeč. Už okolo prvního roku batole říká první slova, otáčí se při zaslechnutí svého jména, ukazuje, když chce hračku, a jasně odmítá, když něco nechce. U autistů je řečový vývoj odlišný. Někteří zůstanou němí po celý život, s různým stupněm gramotnosti. Komunikace jinou formou, např. obrázky, posunky nebo písmem pro ně může být mnohem přirozenější. Některé autistické děti v prvním měsících normálně žvatlají, ale brzo poté přestanou. U jiných může být vývoj řeči opožděn, někdy až do období [[dospívání]]. Nicméně neschopnost mluvit neznamená nedostatečnou [[Inteligence\|inteligenci]]. Při vhodných podmínkách mohou někteří mluvit celé hodiny.		Do tří let věku zdravé děti ovládnou řeč. Už okolo prvního roku batole říká první slova, otáčí se při zaslechnutí svého jména, ukazuje, když chce hračku, a jasně odmítá, když něco nechce. U autistů je řečový vývoj odlišný. Někteří zůstanou němí po celý život, s různým stupněm gramotnosti. Komunikace jinou formou, např. obrázky, posunky nebo písmem pro ně může být mnohem přirozenější. Některé autistické děti v prvním měsících normálně žvatlají, ale brzo poté přestanou. U jiných může být vývoj řeči opožděn, někdy až do období [[dospívání]]. Nicméně neschopnost mluvit neznamená nedostatečnou [[Inteligence\|inteligenci]]. Při vhodných podmínkách mohou někteří mluvit celé hodiny.
Řádka 52:		Řádka 54:
	Z těchto důvodů je pro normálního člověka obtížné pochopit, co se vlastně autistické děti snaží říct, a ty proto mohou hlasitě dávat najevo svou frustraci, nebo si samy vezmou, co chtějí. Tyto komunikační bariéry jsou pro ně velmi stresující a mohou přispět k sociální úzkosti, depresím nebo k sebepoškozujícímu jednání.		Z těchto důvodů je pro normálního člověka obtížné pochopit, co se vlastně autistické děti snaží říct, a ty proto mohou hlasitě dávat najevo svou frustraci, nebo si samy vezmou, co chtějí. Tyto komunikační bariéry jsou pro ně velmi stresující a mohou přispět k sociální úzkosti, depresím nebo k sebepoškozujícímu jednání.
	=== Repetitivní chování ===		=== Repetitivní chování ===
-	~~[[Soubor:Autistic-sweetiepie-boy-with-ducksinarow.jpg\|left\|thumb\|Spící autistické dítě]]~~	+	I když autisté vypadají fyzicky normálně a mají dobrou [[sval]]ovou kontrolu, mohou se odlišovat neobvyklými repetitivními (stále se opakujícími) pohyby, označovanými jako [[sebestimulace]]. Ty mohou být na první pohled nápadné nebo subtilnější. Někteří autisté dlouhou dobu opakovaně pohybují rukama nebo prsty na nohou, jiní náhle ztuhnou v pohybu. Jako děti mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používaly k normální hře. Pokud někdo náhodou pohne s těmito hračkami, autistické dítě se může velice rozčílit. Autistické děti často potřebují a vyžadují absolutní stálost svého prostředí. Malá změna v rutině pro ně může být velmi rušivá. Autisté často mají trvalé intenzivní nutkavé záliby. Například mohou být posedlé hledáním všeho o [[počítač]]ích, majácích nebo jízdních řádech. Často projevují velký zájem o jazyková, matematická a vědecká témata. Repetitivní chování se může vztahovat i na řeč, součástí denní rutiny může být opakování jednoho slova nebo fráze.
-	I když autisté vypadají fyzicky normálně a mají dobrou [[sval]]ovou kontrolu, mohou se odlišovat neobvyklými repetitivními (stále se opakujícími) pohyby, označovanými jako [[sebestimulace]]. Ty mohou být na první pohled nápadné nebo subtilnější. Někteří autisté dlouhou dobu opakovaně pohybují rukama nebo prsty na nohou, jiní náhle ztuhnou v pohybu. Jako děti mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používaly k normální hře. Pokud někdo náhodou pohne s těmito hračkami, autistické dítě se může velice rozčílit. Autistické děti často potřebují a vyžadují absolutní stálost svého prostředí. Malá změna v rutině pro ně může být velmi rušivá. Autisté často mají trvalé intenzivní nutkavé záliby. Například mohou být posedlé hledáním všeho o [[počítač]]ích, majácích nebo jízdních řádech. Často projevují velký zájem o jazyková, matematická a vědecká témata. Repetitivní chování se může vztahovat i na řeč, součástí denní rutiny může být opakování jednoho slova nebo fráze.	+
	== Typy autismu ==		== Typy autismu ==
		+	{{RIGHTTOC}}
	Autismus zahrnuje širokou řadu poruch, od zjevné mentální retardace až po jedince se subtilními příznaky, kteří nejsou ostatním nijak nápadní. V jejich dělení existuje řada nevyřešených kontroverzí. Jemnější formy autismu jsou velmi často neobjeveny a nediagnostikovány.		Autismus zahrnuje širokou řadu poruch, od zjevné mentální retardace až po jedince se subtilními příznaky, kteří nejsou ostatním nijak nápadní. V jejich dělení existuje řada nevyřešených kontroverzí. Jemnější formy autismu jsou velmi často neobjeveny a nediagnostikovány.
	=== Aspergerův syndrom a (Kannerův) autismus ===		=== Aspergerův syndrom a (Kannerův) autismus ===
Řádka 87:		Řádka 89:


-	{{~~commonscat~~\|Autism}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Flickr\|Autism}}{{Commonscat\|Autism}}{{Článek z Wikipedie}}
	[[Kategorie:Duševní poruchy]]		[[Kategorie:Duševní poruchy]]
	[[Kategorie:Deficity schopností]]		[[Kategorie:Deficity schopností]]
	[[Kategorie:Osobnost]]		[[Kategorie:Osobnost]]

Sysop: 1 revizi

2013-12-22T09:56:20Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 22. 12. 2013, 09:56

Sysop: Nahrazení textu

2011-04-14T19:23:59Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox Choroba
| Název = Autismus
| Obrázek = Autism-stacking-cans edit.jpg
| Popis = Opakované rovnání věcí do neobvyklých struktur může u dětí značit autismus.

| MKN-10 = [http://www.uzis.cz/cz/mkn/F80-F89.html#F84 F84.0]
| DSM-IV =
| MeshID = D001321
| MeshYear = 2009
}}
'''Autismus''' (z [[řečtina|řec.]] αυτός ''autos'', sám) je tzv. vývojové [[Duševní porucha|duševní postižení]] projevující se abnormální sociální interakcí, stálými opakujícími se vzorci chování a narušenými komunikačními schopnostmi objevující se před třetím rokem věku.
Příčina autismu je neznámá, proto jeho určení bývá nepřesné (u dospělých v podstatě nemožné), zdlouhavé a drahé. Britští vědci objevili nedávno novou metodu zjištění autismu, a to pomocí magnetické resonance mozku, díky které lze vidět lehké změny mozku lidí s autismem (jisté části mozku jsou u "postižených" lidí větší a silnější, jiné naopak slabší), je to mnohem rychlejší a také levnější metoda, díky níž lze tuto poruchu zjistit i u dospělých lidí. Hypotézy se pohybují od [[Dědičnost|dědičných vloh]] ke vlivům prostředí, které však nebyly prokázány. Odborníci se domnívají, že jde o skupinu rozdílných chorob, které se pouze projevují podobně. Proto vůbec není jisté, že tato porucha je vůbec existující porucha, nebo označení běžné dětské nekomunikativnosti a vzdoru.
Pomocí [[terapie]] lze u některých autistických dětí zlepšit jejich sociální schopnosti do té míry, že se mohou plně účastnit běžné školní docházky, (Není však jisté zda to je výsledek terapie či samotného dětského vývoje, jelikož specifická příčina a léčba zatím není známa).
== Historie ==
Termín ''autismus'' vymyslel a poprvé použil švýcarský [[Psychiatrie|psychiatr]] [[Eugene Bleuler]] v roce [[1911]], podle řeckého slova pro „sám, já“, pro to aby si popsal obtíže [[Schizofrenie|schizofreniků]] při komunikaci s druhými lidmi.
Detailnější popis autismu v dnešním smyslu vymyslel teprve v roce [[1943]], kdy psychiatr [[Leo Kanner]] v [[Baltimore|Baltimoru]] pozoroval 11 dětí s podobnými příznaky nedostatku zájmu o druhé.
Ve stejné době prováděl ve [[Vídeň|Vídni]] podobná pozorování [[Hans Asperger]], i když dnes je jeho jméno spojeno spíše s odlišnou lehčí formou autismu, přezdívanou proto jako [[Aspergerův syndrom]]. Jeho práce zůstala pro druhou světovou válku neznámá a jeho články byly znovu objeveny teprve v polovině devadesátých let.
== Příznaky ==
Schopnosti a chování různých autistických jedinců se navzájem velmi liší a různí lékaři často mohou dospět k různým [[Diagnóza|diagnózám]]. Smyslové [[vnímání]] autistů je oproti ostatním lidem odlišné a na určité podněty proto mohou reagovat jinak. V stupni postižení smyslového vnímání jsou velké rozdíly.
=== Sociální vývoj ===
Zdravé děti jsou od časného věku společenské bytosti – navazují [[oční kontakt]], otáčejí se ke zdroji zvuků, uchopují prst a usmívají se. Už ke konci prvního roku života jsou u dětí pozorovatelné všechny základní emoce, což souvisí se zráním nervového systému.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Plháková
| jméno = Alena
| odkaz na autora = Alena Plháková
| titul = Učebnice obecné psychologie
| vydavatel = Academia
| rok = 2003
| isbn = 80-200-1086-6
| strany = 387
}}</ref> Naproti tomu většina autistických dětí dává přednost předmětům před [[obličej]]i a má obrovské potíže při učení se běžné každodenní mezilidské interakci. Už během prvních měsíců života často vypadají, že jsou lhostejní k druhým lidem, protože se vyhýbají očnímu kontaktu a nekomunikují tak často jako ostatní děti.
Autistické děti se často zdají dávat přednost samotě před společností a mohou reagovat pasivně na objímání a mazlení. Později zřídka hledají útěchu od druhých a neodpovídají normálním způsobem na projevy [[hněv]]u či [[náklonnost]]i ze strany rodičů. Výzkumy ukázaly, že ačkoliv autistické děti mají své rodiče rády, projevy této náklonnosti mohou být neobvyklé a je obtížné je interpretovat. Rodiče, kteří se těší na radosti mazlení a hraní, jsou často zmateni i zdrceni tímto neočekávaným chováním.
Podle [[Simon Baron-Cohen|Simona Baron-Cohena]] autistické děti se také často zdají postrádat [[empatie|empatii]] a schopnost vidět věci z perspektivy druhých. Zdravé děti nad pět let mají schopnost vhledu do pocitů, záměrů druhých podle nonverbálních [[Gesto|gest]], výrazu tváře, apod.
Sociální odcizení jedinců s autismem a Aspergerovým syndromem může být natolik intenzivní, že mnoho z nich udává, že mají imaginární přátele, nebo si vytváří [[imaginární svět]]y a scénáře. Navazování a udržování přátelství ve skutečném životě je pro ně často velice obtížné, objevují se tak příznaky [[sociální fobie]].
I když ne všichni, většina autistů nedokáže zcela regulovat své jednání. To může mít podobu slovních výbuchů, které jsou neadekvátní situaci, nebo také [[Sebepoškozování|sebezraňujícího chování]]. Autisté typicky preferují neměnné rutiny a stálá prostředí a mohou reagovat negativně na jejich změny. Nejsou neobvyklé projevy agresivity, [[Sebestimulace|sebestimulační]] chování ani přílišné stáhnutí se do sebe v obtížných situacích.
=== Smyslové vnímání ===
Velmi časté jsou příznaky shodné se [[symptom]]y u dysfunkce smyslové integrace, např. nadměrná nebo naopak nedostatečná citlivost na doteky, zvuky či pohyby, tělesná neobratnost, sklon k snadnému rozptýlení, impulzivní tělesné nebo verbální jednání, abnormálně vysoký nebo naopak nízký stupeň aktivity, obtíže při učení se novým aktivitám, potíže při přechodu z jedné situace do druhé, sociální a emocionální problémy, opožděný vývoj řeči či motorických schopností.
Jedním častým příkladem jsou obtíže se [[sluch]]em, kdy autistický člověk může mít potíže slyšet a rozumět ostatním v hlučném prostředí, například ve větším davu na oslavách. Pokud s někým mluvíme v hlučnějším prostředí, vnímáme řeč směřovanou k nám jako hlasitější (díky [[Neverbální komunikace|neverbální komunikaci]]), ačkoliv tomu tak není. Tento jev je známý jako [[fenomén koktejlové party]]<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hayes
| jméno = Nicky
| odkaz na autora = Nicky Hayes
| titul = Aplikovaná psychologie
| vydavatel = Portál
| rok = 2003
| isbn = 80-7178-807-4
| strany = 19
}}</ref> a u autistů je zjevně narušen. Kolem druhého roku věku lze také u autistických dětí vypozorovat, že se častěji dívají na ústa svých maminek namísto do jejích očí. To lze vysvětlit vyšší mírou vyhledávání spojitosti mezi pohybem úst a řečí.<ref>{{Citace periodika | příjmení = Arnautovová | jméno = Maria | titul = Stručně: Dvouletí autisté | periodikum = [[Psychologie dnes]] | rok = 2008 | měsíc = 12 | ročník = 14 | číslo = 12 | strany = 53 | issn = 1212-9607}}</ref>
=== Problémy s komunikací ===
Do tří let věku zdravé děti ovládnou řeč. Už okolo prvního roku batole říká první slova, otáčí se při zaslechnutí svého jména, ukazuje, když chce hračku, a jasně odmítá, když něco nechce. U autistů je řečový vývoj odlišný. Někteří zůstanou němí po celý život, s různým stupněm gramotnosti. Komunikace jinou formou, např. obrázky, posunky nebo písmem pro ně může být mnohem přirozenější. Některé autistické děti v prvním měsících normálně žvatlají, ale brzo poté přestanou. U jiných může být vývoj řeči opožděn, někdy až do období [[dospívání]]. Nicméně neschopnost mluvit neznamená nedostatečnou [[Inteligence|inteligenci]]. Při vhodných podmínkách mohou někteří mluvit celé hodiny.
Ti, co mluví, někdy používají řeč neobvyklými způsoby a zachovávají rysy časnějších vývojových stádií. Někteří komunikují pouze jednotlivými slovy, jiní opakují naučenou frázi znovu a znovu. Někteří opakují vše, co slyší, což je známé jako tzv. [[echolálie]].
Některé děti mohou mít vývoj řeči jen slabě opožděn, nebo dokonce i předčasný a mohou mít neobvykle velký výrazový slovník, nicméně mají velké potíže udržet běžnou konverzaci. Často vedou monolog na své oblíbené téma a nedávají ostatním možnost komentovat. Když hovoří s jinými autisty, často vedou střídavé monology. Tak jako normální lidé mají potíže s chápáním autistické [[nonverbální komunikace]], intonace a výrazů, stejně i autisté obtížně rozumí normálním lidem. Autistické chápání jazyka bývá velmi doslovné, normální lidé většinou hledají skrytý význam v tom, co autisté říkají, a očekávají od nich naopak pochopení těchto skrytých významů ve své řeči.
Autistická gesta, [[mimika]] a pohyby mohou být snadno pochopeny jiným autistou, ale jen obtížně jinými lidmi. Intonace hlasu je u autistů typicky velmi subtilní a normálnímu člověku připadá značně monotónní až strojová. Některé autistické děti s dobrými řečovými schopnostmi nekomunikují na své věkové úrovni, ale mluví jako malí dospělí.
Z těchto důvodů je pro normálního člověka obtížné pochopit, co se vlastně autistické děti snaží říct, a ty proto mohou hlasitě dávat najevo svou frustraci, nebo si samy vezmou, co chtějí. Tyto komunikační bariéry jsou pro ně velmi stresující a mohou přispět k sociální úzkosti, depresím nebo k sebepoškozujícímu jednání.
=== Repetitivní chování ===
[[Soubor:Autistic-sweetiepie-boy-with-ducksinarow.jpg|left|thumb|Spící autistické dítě]]
I když autisté vypadají fyzicky normálně a mají dobrou [[sval]]ovou kontrolu, mohou se odlišovat neobvyklými repetitivními (stále se opakujícími) pohyby, označovanými jako [[sebestimulace]]. Ty mohou být na první pohled nápadné nebo subtilnější. Někteří autisté dlouhou dobu opakovaně pohybují rukama nebo prsty na nohou, jiní náhle ztuhnou v pohybu. Jako děti mohou trávit hodiny seřazováním autíček a vláčků určitým způsobem, místo aby je používaly k normální hře. Pokud někdo náhodou pohne s těmito hračkami, autistické dítě se může velice rozčílit. Autistické děti často potřebují a vyžadují absolutní stálost svého prostředí. Malá změna v rutině pro ně může být velmi rušivá. Autisté často mají trvalé intenzivní nutkavé záliby. Například mohou být posedlé hledáním všeho o [[počítač]]ích, majácích nebo jízdních řádech. Často projevují velký zájem o jazyková, matematická a vědecká témata. Repetitivní chování se může vztahovat i na řeč, součástí denní rutiny může být opakování jednoho slova nebo fráze.
== Typy autismu ==
Autismus zahrnuje širokou řadu poruch, od zjevné mentální retardace až po jedince se subtilními příznaky, kteří nejsou ostatním nijak nápadní. V jejich dělení existuje řada nevyřešených kontroverzí. Jemnější formy autismu jsou velmi často neobjeveny a nediagnostikovány.
=== Aspergerův syndrom a (Kannerův) autismus ===
Současná americká psychiatrie rozděluje autistické poruchy na [[Aspergerův syndrom]] a (Kannerův) autismus, přičemž u druhého je přítomno opoždění nebo abnormality alespoň v jedné z následujících tří oblastí, se vznikem před třetím rokem věku dítěte: sociální interakce, řeč používaná v sociální komunikaci, symbolická či imaginativní hra (takzvaná triáda). U Aspergerova syndromu tato klinicky zjevná opoždění přítomná nejsou.
=== Dělení podle [[Světová zdravotnická organizace|WHO]] ===
[[Světová zdravotnická organizace]] rozděluje autistické poruchy na:
# '''Autismus'''
# '''Atypický autismus''' - nemusí být přítomny všechny znaky autismu nebo vzniká až po 3. roce věku
# '''[[Aspergerův syndrom]]'''
=== Kontinuální autistické spektrum ===
Jiní odborníci nevidí žádnou jasnou hranici mezi Aspergerovým syndromem, autismem a tzv. poruchou smyslové integrace a nabízí pohled na autismus jako na spojité spektrum.
== Epidemiologie ==
Vlastní autismus má udávanou četnost výskytu asi 0,5 % a je čtyřikrát častější u chlapců než u dívek.
U [[Aspergerův syndrom|Aspergerova syndromu]] existují jen hrubé odhady, přičemž horní hranice výskytu by mohla být až 1,5 % populace. Postižení narození před rokem [[1980]] v převážné většině nebyli diagnostikováni. Poměr chlapci:dívky kolísá mezi 4:1 a 8:1. To může být způsobeno odlišnou socializací dívek a jejich větším důrazem na komunikaci, a proto mohou mít postižené dívky méně vyjádřené příznaky a lze je hůře odhalit.
Počet hlášených případů z nejasných důvodů narůstá. Na jedné straně se spekuluje o možné úloze škodlivých látek z prostředí, na druhé straně za tímto nárůstem může být větší povědomí lékařů o tomto onemocnění a větší pozornost, kterou rodiče svým dětem v dnešní době věnují.
== Možné příčiny autismu ==
Dnes je již považována za překonanou teorie zastávaná až do 60. let, podle níž autismus vzniká vinou emocionálního chladu matky a nedostatkem lásky při výchově.
=== Genetické faktory ===
U autistických jednovaječných [[Dvojčata|dvojčat]] velmi vysoká pravděpodobnost (60- 95 u monozygotních dvojčat, 0-9% u dizygotních) vzniku poruchy i u druhého dvojčete. To naznačuje možnou dysfunkci několika různých [[gen]]ů, které se zřejmě účastní vývoje mozku. U rodin s jedním autistickým dítětem může být pravděpodobnost narození dalšího až 1:20.
=== Mozková poškození ===
U některých autistů lze prokázat určitá poškození mozkové tkáně, hlavně funkční poruchy levé poloviny [[Mozek|mozku]] a abnormální změny v [[Mozkový kmen|mozkovém kmeni]]. Výsledky jsou však zatím nejednoznačné a nelze s určitostí říct, jestli jsou příčinou autismu, jeho následkem nebo pouze doprovodným jevem.
=== Nedostatečné propojení mozkových center ===
[[Magnetická rezonance]] ukázala, že u autistů chybí nervová propojení mezi různými mozkovými centry. Proto se uvažuje o vzniku autismu vinou jejich nedostatečné koordinace.
=== Extrémně mužský typ mozku ===
Britský odborník [[Simon Baron-Cohen]] se domnívá, že autisté mají extrémně mužský typ [[Mozek|mozku]], což je způsobeno vysokou hladinou [[testosteron]]u v těle matky během [[těhotenství]]. Mužský typ mozku se vyznačuje nedostatečným propojením pravé a levé hemisféry, což vede k menší míře emoční citlivosti.
=== Monotropistická hypotéza ===
Podle této hypotézy se autisté mohou sice velmi silně koncentrovat na jeden podnět, ale mnohem hůře na víc věcí najednou, což je nezbytné pro pochopení rychle se měnících sociálních situací. Tato teorie byla poprvé uveřejněna v britském časopise Autism v květnu [[2005]].
== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.aminocure.cz/detsky-autismus/ Dětský autismus] - Účinnost aminokyselinových preparátů při léčbě dětského autismu

{{commonscat|Autism}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Duševní poruchy]]
[[Kategorie:Deficity schopností]]
[[Kategorie:Osobnost]]