Sysop: 1 revizi

2013-12-19T18:01:19Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 19. 12. 2013, 18:01

Sysop: Nahrazení textu

2012-05-09T01:06:41Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
[[Soubor:The Love of Zero, 35mm film Robert Florey1928.jpg|thumb|''The Love of Zero'', 35mm film Roberta Floreye, 1928]]
'''Avantgarda''' bylo kulturní a umělecké hnutí první poloviny [[20. století]]. Avantgardní umění je etapa ve vývoji moderního umění, které je poslední vývojovou fází novodobého umění. Předcházející etapou ve vývoji umění byla moderna, která byla přechodným vývojovým stadiem mezi tradičním uměním 19. století. S modernou je avantgarda spojena společným antitradicionalismem a společenskou revoltou. Etapou následující je postmoderní umění. Výchozími ideovými ohnisky bylo poválečnému avantgardnímu hnutí curyšské dada a sovětské revoluční umění.
Hlavní znaky avantgardy: odmítání sociální nespravedlnosti, z toho plynoucí příklon k extrémistickým politickým hnutím – [[komunismus]], anarchismus ale i [[fašismus]] (typické například pro italský [[futurismus]]), dále kolektivismus, který se projevoval snahou o sdružování se do skupin, spolků, svazů a klubů ([[Bauhaus]], [[De Stijl]], [[Svaz moderní kultury Devětsil|Devětsil]]). Podstatným rysem je experimentování a hledání nových obsahů a forem.
Období vzniku avantgardy je obdobím [[první světová válka|první světové války]] a krachu evropských humanitních ideálů. Současně však také nastupuje idea nové a spravedlivější společnosti, přicházející s [[Velká říjnová revoluce|Říjnovou revolucí]]. Souběžně s těmito událostmi probíhá bouřlivý rozvoj techniky a vědy. Společnost se po válce nachází ve víře v utopistickou vizi nového světa, ovládaného strojem. Vystřízlivění z [[utopie|utopických]] snů přinesla hospodářská krize, která otřásla avantgardní vírou v zázračnou moc techniky a ve zrod nového člověka.
Představa, že nové vynálezy a společenské vztahy od základu změní samu biologickou podstatu člověka, že se během několika let promění jeho po tisíciletí utvářené fyziologické a psychické mechanismy, se už tehdy ukázala jako zcela nereálná. Avantgardní umění je různorodou, členitou a někdy i rozporuplnou periodou vývoje umění. Inspirovalo se jak novými vědeckými objevy, technickými vynálezy a materiály, tak euforickou atmosférou, životním rytmem a novými formami velkoměstského života: filmem, jazzem, sportem, moderními dopravními prostředky, automobily, letadly, transatlantiky, ale i exotikou dalekých krajů a zámořských cest. Avšak většinu těchto podnětů přijímalo v radikální utopické perspektivě.
== Etymologie ==
Avantgarda je slovo [[Francie|francouzského]] původu (''avantgarde'', kde ''avant'' = před, ''la garde'' = hlídka, stráž), které lze přeložit jako „předvoj“. Tento výraz se užívá v terminologii umělecké, kde představuje umělce či uměleckou skupinu, jejichž tvorba je pro danou dobu průkopnická či objevná. Tento výraz je používán ve všech uměleckých odvětvích.
== Nejvýznačnější proudy, hnutí a směry avantgardy ==
Během první světové války a po ní vzniklo ohromné množství různých avantgardních směrů, proudů a hnutí. Některé zasáhly jen jednu oblast umění, jiné se odrazily ve všech uměleckých oblastech.
[[Abstraktivismus]] – nefigurativní, abstraktní malířství a sochařství. Jeho počátky se datují kolem roku 1910, kdy Vasilij Kandinskij namaloval v Mnichově svůj první abstraktní obraz. Vyhraněnou podobou se Abstraktivismus projevil v architektuře skrze umělecký směr konstruktivismus.
[[Dadaismus]] – zrodil se uprostřed první světové války ve Švýcarsku a v [[USA]] jako protest proti nesmyslnému vraždění na válečných frontách. Hlavním principem dadaismu je využití náhody, která přináší nesmyslné souvislosti, vymykající se racionálnímu chápání. Dadaisté objevili nové tvůrčí metody ([[koláž]], ready-made).
[[Expresionismus]] – směr projevující se zejména ve výtvarném umění, literatuře a dramatické tvorbě. Odrážel společenskou dobovou krizi plnou sociálních rozporů. Mezi používanými technikami vystupují v malířství do popředí technika [[dřevořez]]u a [[akvarel]]. Expresionismus se nejprve projevil ve výtvarném umění v tvorbě skupin ''Die Brűcke'' a ''Der blaue Reiter''.
Druhou skupinu tvořili výtvarníci [[Vasilij Kandinskij]] a [[Paul Klee]]. Působili na Bauhausu a vzájemně se ovlivňovali. Zkoumali vnitřní význam barvy, geometrické formy a jejich souvislosti. Za hlavního představitele expresionismu je považován norský malíř [[Edvard Munch]].
[[Futurismus]] – umělecký směr stojící na počátku avantgardy. Vznikl v Itálii, objevuje se však i v Rusku. Projevoval obdiv k technické civilizaci a radikální odpor ke způsobu života předindustriální společnosti a k mocenskému postavení katolické církve. Ústředními tématy futurismu byl pohyb, rychlost, síla, destrukce, futuristické okouzlení technikou přejal český, mezinárodně uznávaný směr avantgardy [[poetismus]] (někdy však považován za odnož [[kubofuturismus|kubofuturismu]]).

[[Kubismus]] – (francouzsky cube – krychle), malířský a sochařský směr (ovšem projevil se i v literatuře – některé básně [[Jean Cocteau|Jeana Cocteaua]]), který se zcela odlišil od dosavadního pojetí obrazové reality. Podnětem vzniku bylo poznání oceánského a negerského sochařství. Představitel kubismu Pablo Picasso řekl: ''„Maluji předměty tak, jak je myslím, nikoliv, jak je vidím“''.
Kubismus se projevil také v české architektuře způsobem, jaký nemá obdobu nikde ve světě.
[[Kubofuturismus]] - jako kubofuturismus se označuje spojení některých kubistických prvků s prvky futurismu. Někdy se za představitele kubofuturismu považuje básník a dramatik Guillaume Apollinaire.
[[Funkcionalismus]] – architektonický mezinárodní směr evropské avantgardy, jehož základním heslem bylo: forma následuje funkci. Architektura je považována za organizaci životního dění ve smyslu biologickém, sociálním, ekonomickém, psychickém a technickém. F. přerostl meze architektury a snažil se být novým způsobem myšlení. Podstatu funkcionalismu objasnil architekt [[Le Corbusier]] a formuloval jeho manifest. Je považován za poslední společný mezinárodní sloh.
[[Surrealismus]] – zrodil se roku 1924 v [[paříž]]ské [[dadaismus|dadaistické]] skupině. Hlavní postavou surrealistického hnuti byl [[André Breton]], který surrealismus definoval jako čistý psychický automatismus. Diktát myšlení bez jakéhokoliv rozumového dozoru, mimo jakékoliv estetické nebo mravní zřetele. Inspirován byl především psychoanalýzou [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]].
== Avantgarda ve fotografii ==
Pro avantgardní [[fotografie|fotografii]] v Evropě je významný pohled z ptačí ([[nadhled]]) nebo žabí perspektivy ([[podhled]]), diagonální [[kompozice (fotografie)|kompozice]], odvážné výřezy, objevování krásy zdánlivě neestetických a [[průmysl]]ových motivů, oslava moderního života, moderní architektury a moderních výrobků. Můžeme se setkat také s pojmenováním téhož období jako ''modernismus'' nebo ''moderní fotografie''. Jedná se o období 1918 - 1945.<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16">{{Citace periodika
| příjmení = Birgus
| jméno = Vladimír
| autor =
| odkaz na autora = Vladimír Birgus
| spoluautoři =
| titul = Americký objev fotografie ze střední Evropy
| periodikum = Ateliér
| odkaz na periodikum =
| rok = 2008
| měsíc =
| ročník =
| číslo = 9
| strany = 1, 16
| url =
| issn = 1210-5236
}}</ref> Prvním kolektivním vystoupením fotografické avantgardy je výstava ''Nová fotografie'' roku [[1930]], na kterou pozval [[Alexander Hackenschmied]] [[Josef Sudek|Josefa Sudka]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Fárová
| jméno = Anna
| odkaz na autora = Anna Fárová
| titul = [[Josef Sudek]]
| vydavatel = Torst
| místo =
| rok = 2002
| isbn = 80-7215-182-7
| kapitola =
| strany = 123
| jazyk = česky
}}</ref>
=== Skupiny Československo ===
Mezi nejvýznamnější představitele československé avantgardy jsou umělecká skupina [[Devětsil (fotografická skupina)|Devětsil]], [[Ra (fotografická skupina)|Ra]], [[Fotoskupina pěti]] a [[Fotolinie]].<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
===Jednotlivci Československo ===
Za jednotlivé umělce jsou to [[František Drtikol]], [[Jaromír Funke]] nebo [[Josef Sudek]] a dále:<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
* [[Jaroslav Rössler]] - člen Devětsilu
* [[Karel Teige]] - člen Devětsilu
* [[Evžen Markalous]] - člen Devětsilu
* [[Jindřich Štyrský]] - člen Devětsilu, surrealista, [[erotická fotografie|erotické]] [[koláž]]e ''Emilie přichází ke mně ve snu'', obálky sešitového vydání ''Fantomase'' (1929)
* [[Irena Blühová]] a [[Ladislav Foltýn]], kteří absolvovali německou školu [[Bauhaus]]
* [[Karel Kašpařík]] - [[olomouc]]ký surrealistický fotograf známý svými konstruktivistickými [[portrét]]y
* [[Miloš Dohnány]], žák Funkeho
* [[Josef Ehm]] - pohled z [[ptačí perspektiva|ptačí]] nebo [[žabí perspektiva|žabí perspektivy]], diagonální [[kompozice (fotografie)|kompozice]], odvážné výřezy, objevování krásy zdánlivě neestetických a průmyslových motivů, oslava moderního života, moderní architektury a moderních výrobků.
* [[František Vobecký]] surrealista
* [[Josef Bartuška]] surrealista
* [[Václav Zykmund]] surrealista
* [[Ada Novák]] surrealista
* [[Bohumil Němec]] surrealista
* [[František Povolný]] surrealista
* [[Miroslav Hák]] surrealista
* [[František Čermák (fotograf)]] - uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti
* [[Vladimír Hnízdo]] - uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti
* [[Jiří Kroha]] - koláže pro politickou propagaci
* [[Karol Plicka]] - idealizované etnografické fotografie
* [[Eugen Wiškovský]] - obrazová metafora
===Jednotlivci Maďarsko===
Ze zahraničních fotografů jsou to například maďarští emigranti [[André Kertész]], [[László Moholy-Nagy]] a [[Brassaï]] a dále:<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
* [[Ernö Berda]]
===Jednotlivci Německo===
Německo:<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
* [[John Heartfield]] proslavil se dadaistickými kolážemi proti nacistickému režimu
* [[Trude Fleischmann]]
* [[Lotte Jacobi]]
* [[Lucia Moholy]]
===Jednotlivci Sovětský svaz ===
SSSR:<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
* [[Alexandr Rodčenko]] - proslavil se kolážemi
===Jednotlivci Rakousko ===
Rakousko:<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
* Trčka - experesivní portréty
* Koppitz - moderní tanec
===Jednotlivci Francie ===
* [[Max Ernst]] - dadaistické koláže<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
===Jednotlivci Polsko ===
Z Polska sem patří:<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" />
* [[Mieczyslav Szczuka]] - fotomontáže
* [[Teresa Zarnowerová]]
* [[Janusz M. Brzeský]] - koláže
* [[Stefan Themerson]]
* [[Margita Sielská]]
* [[Jerzy Janisch]]
* [[Herbert Bayer]]
* [[Wladyslaw Bednarczuk]] - uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti
* [[Wladyslaw Strzemiňský]]
===Nezařazení fotografové<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" /> ===
* [[Herbert Beyer]]
* [[Hannah Höch]] - dadaistické koláže
* [[Raul Hausmann]]
* [[Paul Citroen]] - absolvent Bauhausu, autor koláže Metropolis
* [[Sergej Protopopov]] - slovenský fotograf a akademický malíř původem z Ruska.
* [[Kata Kálmán]] - sociální fotografie oslavující práci
* [[Helmar Lerský]] - uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti
* [[Károly Escher]] - uskutečňoval principy avantgardního konstruktivismu a nové věcnosti
* [[Lajos Vajda Tolstoj]]
===Školy<ref name="Atelier 9, 2008, str 1, 16" /> ===
* [[Bauhaus]]
* [[Škola uměleckých řemesel]] Bratislava
* [[Státní grafická škola]] Praha

== Reference ==
<references />
===Literatura===
* B. Mráz: ''Dějiny výtvarné kultury'', 2002
* J. Baleka: ''Výtvarné umění; Výkladový slovník'', 2002
* J. Pavelka; I. Pospíšil: ''Slovník epoch, směrů, skupin a manifestů'', 1993

{{Fotografické směry}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Obecná umělecká terminologie]]
[[Kategorie:Fotografické směry]]
[[Kategorie:Literární pojmy]]
[[Kategorie:Architektonické styly]]

Avantgarda - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu