Bílina (město) - Historie editací

Sysop: ++

2020-09-30T11:00:52Z

← Starší verze		Verze z 30. 9. 2020, 11:00
Řádka 1:		Řádka 1:
-	~~{{Upravit}}~~
	{{Infobox české obce a města		{{Infobox české obce a města
	\| název = Bílina		\| název = Bílina
Řádka 32:		Řádka 31:
	\| mapa = Soubor:Bilina TP CZ.png		\| mapa = Soubor:Bilina TP CZ.png
	\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=32 \|lat_sec=53 \|lon_deg=13 \|lon_min=46 \|lon_sec=34 \|float=center }}		\| loc-map = {{LocMap \|Česko \|position=left \|lat_deg=50 \|lat_min=32 \|lat_sec=53 \|lon_deg=13 \|lon_min=46 \|lon_sec=34 \|float=center }}
-	}}	+	}}[[Soubor:Bilina_CZ_main_square_from_N_002.jpg\|thumb\|240px\|Mírové náměstí s mariánským sloupem, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla]]
-	'''Bílina''' ([[němčina\|německy]] ''Bilin'') je [[město]], které leží v severních [[Čechy\|Čechách]], v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]], okrese [[Teplice]] na stejnojmenné řece [[Bílina (řeka)\|Bílině]]. Má rozlohu 32,41 ~~km² a čítá 16 626 obyvatel~~.	+	'''Bílina''' ([[němčina\|německy]] ''Bilin'') je [[město]], které leží v severních [[Čechy\|Čechách]], v [[Ústecký kraj\|Ústeckém kraji]], okrese [[Teplice]] na stejnojmenné řece [[Bílina (řeka)\|Bílině]]. Má rozlohu 32,41 km<sup>2</sup>.
		+
	Historické jádro města je od roku [[1992]] [[Městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]].		Historické jádro města je od roku [[1992]] [[Městská památková zóna\|městskou památkovou zónou]].
		+	* Ke dni 1. 1. 2020 zde žilo '''17 200''' obyvatel.

	== Poloha ==		== Poloha ==
-	[[Soubor:Boren_from_NW.JPG\|thumb\|~~left~~\|Vrch Bořeň má při pohledu od severozápadu charakteristickou siluetu ležícího lva]]	+	[[Soubor:Boren_from_NW.JPG\|thumb\|240px\|Vrch Bořeň má při pohledu od severozápadu charakteristickou siluetu ležícího lva]]
	Město se rozkládá v údolí řeky Bíliny, v půli cesty mezi [[Most (město)\|Mostem]] a [[Teplice]]mi. Obklopuje vrch Chlum, na západě se táhnou svahy vrchu Kaňkova. Na jihu se vypíná hora [[Bořeň]], která svým vzhledem připomíná ležícího lva.		Město se rozkládá v údolí řeky Bíliny, v půli cesty mezi [[Most (město)\|Mostem]] a [[Teplice]]mi. Obklopuje vrch Chlum, na západě se táhnou svahy vrchu Kaňkova. Na jihu se vypíná hora [[Bořeň]], která svým vzhledem připomíná ležícího lva.

Řádka 47:		Řádka 48:
	První písemná zpráva o Bílině je již z roku 993 a pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III.		První písemná zpráva o Bílině je již z roku 993 a pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III.

-	Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno město s hradbami a třemi branami. Kolem roku 1420 držel Bílinu Albrecht z Koldic, známý svým protihusitským postojem. Proto byla Bílina obležena a dobyta ~~[[husité\|~~husity]] pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Roku 1436 předal město zpět Koldicům.	+	Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno město s hradbami a třemi branami. Kolem roku 1420 držel Bílinu Albrecht z Koldic, známý svým protihusitským postojem. Proto byla Bílina obležena a dobyta husity pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Roku 1436 předal město zpět Koldicům.

	Od roku 1502 vlastnili Bílinu [[Lobkovicové]], kterým byl zámek opět vrácen po roce 1989 v [[restituce\|restitucích]].		Od roku 1502 vlastnili Bílinu [[Lobkovicové]], kterým byl zámek opět vrácen po roce 1989 v [[restituce\|restitucích]].

	=== Rozvoj průmyslu ===		=== Rozvoj průmyslu ===
-	Již v roce 1873 spojilo město [[železnice]], zpočátku to byla jednokolejná dráha společnosti P.D.E. ([[Pražsko-duchcovská dráha~~\|Prag-Duxer Eisenbahn]]~~), která vybudovala v Bílině [[nádraží]] v dnes již odlehlé části města nedaleko dolů VMG. Tím město získalo spojení s [[Praha\|Prahou]] a [[Duchcov]]em. Již rok na to spojila město svojí kolejí i společnost Plzeňsko-březeňské dráhy (EPPK) (Plzeň–Chomutov–Most–Duchcov). Její kolej vedla souběžně s kolejí společnosti P.D.E. V témže roce byla dokončena i další trať. Jednalo se o paralelní trať známé společnosti A.T.E (Ausigg-Teplizer Eisenbahn). Tato Ústecko-teplická dráha spojila Bílinu údolím řeky [[Bílina (řeka)\|Bíliny]] s [[Ústí nad Labem\|Ústím nad Labem]]. Tím byl významný železniční uzel dokončen a později významně zavlečkován. Zavedení železnice mělo velký význam pro startující [[průmysl]]. Ačkoliv vždycky byla Bílina spíše centrem zemědělským a potravinářským, rozvoj [[důl\|dolů]] začínal postupně tvař města měnit. V okolí Bíliny vznikla řada významných podniků: v [[Chudeřice\|Chudeřicích]] to byla [[sklářství\|sklárny]], u nádraží parní mlýn, řada dolů, [[cukrovar]], porcelánka i [[jatka]].	+	Již v roce 1873 spojilo město [[železnice]], zpočátku to byla jednokolejná dráha společnosti P.D.E. (Pražsko-duchcovská dráha), která vybudovala v Bílině [[nádraží]] v dnes již odlehlé části města nedaleko dolů VMG. Tím město získalo spojení s [[Praha\|Prahou]] a [[Duchcov]]em. Již rok na to spojila město svojí kolejí i společnost Plzeňsko-březeňské dráhy (EPPK) (Plzeň–Chomutov–Most–Duchcov). Její kolej vedla souběžně s kolejí společnosti P.D.E. V témže roce byla dokončena i další trať. Jednalo se o paralelní trať známé společnosti A.T.E (Ausigg-Teplizer Eisenbahn). Tato Ústecko-teplická dráha spojila Bílinu údolím řeky [[Bílina (řeka)\|Bíliny]] s [[Ústí nad Labem\|Ústím nad Labem]]. Tím byl významný železniční uzel dokončen a později významně zavlečkován. Zavedení železnice mělo velký význam pro startující [[průmysl]]. Ačkoliv vždycky byla Bílina spíše centrem zemědělským a potravinářským, rozvoj [[důl\|dolů]] začínal postupně tvař města měnit. V okolí Bíliny vznikla řada významných podniků: v [[Chudeřice\|Chudeřicích]] to byla [[sklářství\|sklárny]], u nádraží parní mlýn, řada dolů, [[cukrovar]], porcelánka i [[jatka]].

	Netrvalo dlouho a Bílina měla další zastávku, vznikla na již existující trati P.D.E. nedaleko SEBY na křižovatce dnešní Lidické ulice, a nesla název Bílina-město. Právě toto nádraží se stalo, společně s lázněmi, velice oblíbeným námětem pohlednic. Ještě v této době stál další z pozůstatků městského opevnění – Mostecká věž. Stávala těsně u dnešní radnice, byla však později zbourána, stejně jako další zbytky opevnění, které bránily rozvoji města. Ostatně v Bílině bylo zbouráno více staveb, ať už to byla ona Mostecká věž, Kostel sv. Anny v Chudeřicích, či barokní špitál s kostelem na dnešním Pivovarském náměstí. Vznikaly však i nové stavby: nejlepšm příkladem je v roce 1911 vybudovaná budova "nové radnice" s vysokou věží. Je postavena v secesním stylu, a dnes tvoří jednu z charakteristických symbolů Bíliny. Na náměstí byla postavena škola již v roce 1869. avšak budova české školy byla postavena až v roce 1923 v Lidické ulici, naproti kostelu sv. Štěpána. Do té doby se na stejném místě vyučovalo ve stodole.		Netrvalo dlouho a Bílina měla další zastávku, vznikla na již existující trati P.D.E. nedaleko SEBY na křižovatce dnešní Lidické ulice, a nesla název Bílina-město. Právě toto nádraží se stalo, společně s lázněmi, velice oblíbeným námětem pohlednic. Ještě v této době stál další z pozůstatků městského opevnění – Mostecká věž. Stávala těsně u dnešní radnice, byla však později zbourána, stejně jako další zbytky opevnění, které bránily rozvoji města. Ostatně v Bílině bylo zbouráno více staveb, ať už to byla ona Mostecká věž, Kostel sv. Anny v Chudeřicích, či barokní špitál s kostelem na dnešním Pivovarském náměstí. Vznikaly však i nové stavby: nejlepšm příkladem je v roce 1911 vybudovaná budova "nové radnice" s vysokou věží. Je postavena v secesním stylu, a dnes tvoří jednu z charakteristických symbolů Bíliny. Na náměstí byla postavena škola již v roce 1869. avšak budova české školy byla postavena až v roce 1923 v Lidické ulici, naproti kostelu sv. Štěpána. Do té doby se na stejném místě vyučovalo ve stodole.
Řádka 64:		Řádka 65:

	== Lázně Kyselka ==		== Lázně Kyselka ==
-	[[Soubor:Alois_Kirnig_-_Kyselka_Spa_in_Bilina.jpg\|thumb\|left\|''Bílinská Kyselka'', obraz [[Alois Kirnig\|Aloise Kirniga]] z roku 1898]]	+	[[Soubor:Alois_Kirnig_-_Kyselka_Spa_in_Bilina.jpg\|thumb\|left\|200px\|''Bílinská Kyselka'', obraz [[Alois Kirnig\|Aloise Kirniga]] z roku 1898]]
	O minerálních vodách v okolí Bíliny se zmiňuje už kronikář Václav Hájek z Libočan, ale o jejich využívání nic nevíme. Až v roce 1712 dala kněžna Leonora z Lobkovic vyčistit prameny a začali se sem sjíždět lázenští hosté.		O minerálních vodách v okolí Bíliny se zmiňuje už kronikář Václav Hájek z Libočan, ale o jejich využívání nic nevíme. Až v roce 1712 dala kněžna Leonora z Lobkovic vyčistit prameny a začali se sem sjíždět lázenští hosté.

Řádka 80:		Řádka 81:

	== Pamětihodnosti ==		== Pamětihodnosti ==
-	~~[[Soubor:Bilina_CZ_main_square_from_N_002.jpg\|thumb\|upright=1.5\|Mírové náměstí s mariánským sloupem, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla]]~~	+	* '''Kostel sv. Petra a Pavla'''. Kostel je doložen ve 14. století. V r. 1568 vyhořel, vnitřní vybavení včetně [[zvon]]ů zničeno. R. 1573 byly Gregoriem Albrechtem pořízeny tři nové zvony ''Bartoloměj'', ''Kryštof'' a ''Anna'', z nichž se do dnešních dnů dochoval pouze zvon ''Bartoloměj'', s dolním průměrem 167 cm je největším zvonem na Teplicku. V interiéru kostela je uložen zvon z roku 1517 od Tomáše z Litoměřic, přesunutý sem při rekvizicích za II. světové války. V lucerně věže se nachází hodinový [[cymbál]] zvonovitého tvaru z r. 1580 od Hanse Wildta z Jáchymova. [[Sanktusník]] kostela je bez zvonu.
-	* '''Kostel sv. Petra a Pavla'''. Kostel je doložen ve 14. století. V r. 1568 vyhořel, vnitřní vybavení včetně [[zvon]]ů zničeno. R. 1573 byly Gregoriem Albrechtem pořízeny tři nové zvony ''Bartoloměj'', ''Kryštof'' a ''Anna'', z nichž se do dnešních dnů dochoval pouze zvon ''Bartoloměj'', s dolním průměrem 167 cm je největším zvonem na Teplicku. V interiéru kostela je uložen zvon z r. 1517 od ~~[[Tomáš z Litoměřic\|~~Tomáše z Litoměřic]], přesunutý sem při rekvizicích za II. světové války. V lucerně věže se nachází hodinový [[cymbál]] zvonovitého tvaru z r. 1580 od Hanse Wildta z Jáchymova. [[Sanktusník]] kostela je bez zvonu.	+	* '''Zaniklý kostel Všech Svatých v Radovesicích'''. Kostel pocházející z roku [[1912]] byl zbořen i s obcí v r. [[1970]]. Kostelní zvon byl poté přesunut do neznámé lokality. Možná se jedná o zvon z kostela sv. Stanislava v [[Měrunice\|Měrunicích]].
-	* '''Zaniklý kostel Všech Svatých v Radovesicích'''. Kostel pocházející z r. [[1912]] byl zbořen i s obcí v r. [[1970]]. Kostelní zvon byl poté přesunut do neznámé lokality. Možná se jedná o zvon z kostela sv. Stanislava v [[Měrunice\|Měrunicích]].	+
	* '''Kostel Zvěstování Panny Marie'''. Drobný kostelík z 15. století stojí v bývalé vsi Újezdě.		* '''Kostel Zvěstování Panny Marie'''. Drobný kostelík z 15. století stojí v bývalé vsi Újezdě.
		+
		+	== Galerie ==
		+	<gallery>
		+	File:Bilina_pan_1.jpg\|
		+	File:Bilina_zamek_radnice_1.jpg\|
		+	File:Bilina_zamek_1_po_desti.jpg\|
		+	</gallery>

	== Partnerská města ==		== Partnerská města ==
Řádka 96:		Řádka 103:
	== Související články ==		== Související články ==
	* [[Městská autobusová doprava v Bílině]]		* [[Městská autobusová doprava v Bílině]]
-		+	== Literatura ==
		+	* HONYS, Vít. ''Renesanční zvony na Teplicku.'' IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281 – 296.
	== Externí odkazy ==		== Externí odkazy ==
	* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:567451 statistické údaje města Bílina]		* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:567451 statistické údaje města Bílina]
Řádka 102:		Řádka 110:
	* [http://www.intermedia.cz/city_pano/bilina_kyselka/ Virtuální prohlídka lázeňského parku Kyselka]		* [http://www.intermedia.cz/city_pano/bilina_kyselka/ Virtuální prohlídka lázeňského parku Kyselka]

-	~~== Literatura ==~~
-	* HONYS, Vít. ''Renesanční zvony na Teplicku.'' IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281 – 296.
-
-	~~== Foto jinak ==~~
-	~~<gallery>~~
-	~~Image:Bilina_pan_1.jpg\|~~
-	~~Image:Bilina_zamek_radnice_1.jpg\|~~
-	~~Image:Bilina_zamek_1_po_desti.jpg\|~~
-	~~</gallery>~~
-
-	~~<!-- HlavičkaObecNav --><br />~~
-	~~'''Bílina''' \|~~
-	~~[[Chudeřice (Bílina)\|Chudeřice]] \|~~
-	~~[[Mostecké Předměstí]] \|~~
-	~~[[Pražské Předměstí (Bílina)\|Pražské Předměstí]] \|~~
-	~~[[Teplické Předměstí]] \|~~
-	~~[[Újezdské Předměstí]]~~
-	~~<!-- PatičkaObecNav --><br />~~
-
-	~~== Externí odkazy ==~~

-	{{Commonscat\|Bílina}}{{Okres Teplice}}{{Článek z Wikipedie}}	+	{{Commonscat\|Bílina}}{{Město Bílina}}{{Okres Teplice}}{{Článek z Wikipedie}}
		+	[[Kategorie:Bílina (okres Teplice)\| ]]
	[[Kategorie:Města v Čechách]]		[[Kategorie:Města v Čechách]]
	[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]		[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]

Student85: Stránka Bílina (okres Teplice) přemístěna na stránku Bílina (město): obecný název

2015-08-03T09:21:32Z

Stránka Bílina (okres Teplice) přemístěna na stránku Bílina (město): obecný název

← Starší verze

Verze z 3. 8. 2015, 09:21

Sysop: 1 revizi

2013-11-27T11:38:48Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 27. 11. 2013, 11:38

Student85: Nahrazení textu

2012-01-16T00:03:18Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Upravit}}
{{Infobox české obce a města
| název = Bílina
| foto = Soubor:Bilina_from_Boren_Czech_Republic.JPG
| popisek.foto = pohled na Bílinu z Bořně (539 m)
| znak = Soubor:Bílina_město_znak.png
| vlajka = Image:Flag of Bilina.png
| status = město
| NUTS5 = CZ0426 567451
| kraj = [[Ústecký kraj|Ústecký]]
| NUTS3 = CZ042
| okres = Teplice
| NUTS4 = CZ0426
| ob.roz.půs = Bílina
| pov.ob = Bílina
| země = [[Čechy]]
| výměra = 32,39
| obyvatelé = 15 714
| obyv.datum = 2005
| zem.šíř = 50° 32’ 53’’
| zem.dél = 13° 46’ 34’’
| nad.výš = 214
| PSČ = 418 01
| početč = 6
| početk = 6
| početzsj = 23
| adresa = Městský úřad Bílina<br />Břežánská 50/1<br />418 01 Bílina
| web = www.bilina.cz
| úř.web = www.bilina.cz
| email = podatelna@bilina.cz
| starosta = Josef Horáček
| mapa = Soubor:Bilina TP CZ.png
| loc-map = {{LocMap |Česko |position=left |lat_deg=50 |lat_min=32 |lat_sec=53 |lon_deg=13 |lon_min=46 |lon_sec=34 |float=center }}
}}
'''Bílina''' ([[němčina|německy]] ''Bilin'') je [[město]], které leží v severních [[Čechy|Čechách]], v [[Ústecký kraj|Ústeckém kraji]], okrese [[Teplice]] na stejnojmenné řece [[Bílina (řeka)|Bílině]]. Má rozlohu 32,41 km² a čítá 16 626 obyvatel.
Historické jádro města je od roku [[1992]] [[Městská památková zóna|městskou památkovou zónou]].

== Poloha ==
[[Soubor:Boren_from_NW.JPG|thumb|left|Vrch Bořeň má při pohledu od severozápadu charakteristickou siluetu ležícího lva]]
Město se rozkládá v údolí řeky Bíliny, v půli cesty mezi [[Most (město)|Mostem]] a [[Teplice]]mi. Obklopuje vrch Chlum, na západě se táhnou svahy vrchu Kaňkova. Na jihu se vypíná hora [[Bořeň]], která svým vzhledem připomíná ležícího lva.

== Historie ==
Název města vznikl z přídavného jména ''bílý (bielý)'' a termín Bielina měl původně označovat bílé, tedy bezlesé místo, nebo protékající bílou řeku.

Bílina leží v kraji, kde sídlil slovanský kmen Lemuzů, kteří bojovali jako spojenci Čechů proti Lučanům v legendární lucké válce. Někdy na konci 10. století zde byl vybudován přemyslovský hrad. Ten byl odkryt a prozkoumán [[Archeologie|archeology]] na místě dnešní zámecké zahrady.

První písemná zpráva o Bílině je již z roku 993 a pochází z nejstarší české Kosmovy kroniky v líčení války mezi Břetislavem I. a německým císařem Jindřichem III.

Před polovinou 13. století vybudoval Ojíř z Fridberka nový hrad, v jehož podhradí bylo také založeno město s hradbami a třemi branami. Kolem roku 1420 držel Bílinu Albrecht z Koldic, známý svým protihusitským postojem. Proto byla Bílina obležena a dobyta [[husité|husity]] pod vedením Jakoubka z Vřesovic. Roku 1436 předal město zpět Koldicům.

Od roku 1502 vlastnili Bílinu [[Lobkovicové]], kterým byl zámek opět vrácen po roce 1989 v [[restituce|restitucích]].

=== Rozvoj průmyslu ===
Již v roce 1873 spojilo město [[železnice]], zpočátku to byla jednokolejná dráha společnosti P.D.E. ([[Pražsko-duchcovská dráha|Prag-Duxer Eisenbahn]]), která vybudovala v Bílině [[nádraží]] v dnes již odlehlé části města nedaleko dolů VMG. Tím město získalo spojení s [[Praha|Prahou]] a [[Duchcov]]em. Již rok na to spojila město svojí kolejí i společnost Plzeňsko-březeňské dráhy (EPPK) (Plzeň–Chomutov–Most–Duchcov). Její kolej vedla souběžně s kolejí společnosti P.D.E. V témže roce byla dokončena i další trať. Jednalo se o paralelní trať známé společnosti A.T.E (Ausigg-Teplizer Eisenbahn). Tato Ústecko-teplická dráha spojila Bílinu údolím řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]] s [[Ústí nad Labem|Ústím nad Labem]]. Tím byl významný železniční uzel dokončen a později významně zavlečkován. Zavedení železnice mělo velký význam pro startující [[průmysl]]. Ačkoliv vždycky byla Bílina spíše centrem zemědělským a potravinářským, rozvoj [[důl|dolů]] začínal postupně tvař města měnit. V okolí Bíliny vznikla řada významných podniků: v [[Chudeřice|Chudeřicích]] to byla [[sklářství|sklárny]], u nádraží parní mlýn, řada dolů, [[cukrovar]], porcelánka i [[jatka]].

Netrvalo dlouho a Bílina měla další zastávku, vznikla na již existující trati P.D.E. nedaleko SEBY na křižovatce dnešní Lidické ulice, a nesla název Bílina-město. Právě toto nádraží se stalo, společně s lázněmi, velice oblíbeným námětem pohlednic. Ještě v této době stál další z pozůstatků městského opevnění – Mostecká věž. Stávala těsně u dnešní radnice, byla však později zbourána, stejně jako další zbytky opevnění, které bránily rozvoji města. Ostatně v Bílině bylo zbouráno více staveb, ať už to byla ona Mostecká věž, Kostel sv. Anny v Chudeřicích, či barokní špitál s kostelem na dnešním Pivovarském náměstí. Vznikaly však i nové stavby: nejlepšm příkladem je v roce 1911 vybudovaná budova "nové radnice" s vysokou věží. Je postavena v secesním stylu, a dnes tvoří jednu z charakteristických symbolů Bíliny. Na náměstí byla postavena škola již v roce 1869. avšak budova české školy byla postavena až v roce 1923 v Lidické ulici, naproti kostelu sv. Štěpána. Do té doby se na stejném místě vyučovalo ve stodole.

Město se poklidně rozvíjelo až do poloviny šedesátých let minulého století. Období komunismu znamenalo po tvář města jizvu obrovských rozměrů. Největší změny se dočkala především doprava, která je na území vzhledem k hlubokému údolí velký problém. Tuto úpravu si vyžádalo především rozšíření zestátněných dolů. Velkolomy Maxim Gorkij I a II započaly s těžbou uhlí na území bývalé trati z Bíliny do Duchcova, která byla tímto zničena. Současně se začalo s výstavbou přeložky této tratě. Toto rozhodnutí proklínají především obyvatelé Duchcova, kterým bylo nádraží odsunuto až téměř dva kilometry od města. Přímo v Bíliě bylo postaveno v roce 1968 nové nádraží, a přistavěna jedna kolej směrem do Mostu. Jak v Duchcově, tak v Bílině zůstala ale stará nádraží zachována díky rozsáhlé síti vleček, na které byly napojeny různé podniky. Stjně jako železnice, musela ustoupit dolům i silnice, a bylo potřeba vybudovat odpovídající náhradu. V tuto dobu se začala stavět silnice 1/13 v úseku Bílina - Teplice - Most. Tato silnice se stavěla jako čtyřpruhová a bylo ji nutné provést přes Bílinu dále do Mostu. Toto znamenalo především pro centrum města katastrofu. bylo nutné zbourat pruh mezi radnicí a nábřežím Běly, kde stávaly nejvýstavnější domy staré Bíliny, ty musely ustoupit. Řeka byla zregulována a vehnána do hlubokého betonového koryta. Naštěstí se nevyplnily plány na protažení silnice centrem města jako čtyřproudé, a tak nebyla řeka zarourována. Bylo vytavěno nové autobusové nádraží, na mítě bývalé zámecké zelinářské zahrady.

Mezi další akce, prováděné v těchto letech byla hlavně výstavba sídlišť na Teplickém a Pražském předměstí, zrušení Pivovarského rybníka a na jeho místě výstavba nekrytého zimního stadionu (Ten byl zakryt teprve nedávno). Na předměstí Újezd došlo také k rozáhlé přestavbě bývalých usedlostí na zděné činžovní domy, výstavbu nového ředitelství Severočeských dolů a.s., místními přezdívaný jako "Pentagon", hornické ubytovny a plavecké haly s venkovními bazény. Na "ránu z milosti" čekal v tu dobu již zchátralý kostel sv. Štěpána se hřbitovem na mosteckém předměstí naproti ZŠ Lidická. Místo něj byl zřízen park. Dodnes po něm zbyly jen torza barokních soch.

Tímto byla přestavba města dokončena. Z oběť těmto úpravám padlo za oběť nespočet domů, usedlostí i podniků. Okolo roku 1970 ukončil výrobu Bílinský pivovar, který dnes chátrá, steně jako bývalý Tučkův parní mlýn stále na místě u bývalého nádraží.
Od této doby se ve městě příliš mnoho nezměnilo. Pouze to, co dříve bylo obdivováno se stato trnem v patě. Řeč je o průtahu silnice 1/13, která tíží obyvatele města. Problém by měl vyřešit obchvat, který je sice naplánován, ale jeho realizace je v nedohlednu. Stejně choulostivým tématem je i oblast právě okolo starého nádraží, která se postupně stala ghettem pro místní romy, stejně jako sídliště SUNN a část Teplického předměstí. Svému účelu již přestalo sloužit i v roce 1968 nově postavené autobusové nádraží. Na jeho místě v těchto dnech vznika nový hypermarket, a v budoucnu by měla navazovat i obchodní pasáž. Zlepšit život ve městě by mělo i dokončení rekultivace Radovesické výsypky, která by po otevření měla sloužit jako rekreační a odpočinková zóna nejen pro Bíliňany

== Lázně Kyselka ==
[[Soubor:Alois_Kirnig_-_Kyselka_Spa_in_Bilina.jpg|thumb|left|''Bílinská Kyselka'', obraz [[Alois Kirnig|Aloise Kirniga]] z roku 1898]]
O minerálních vodách v okolí Bíliny se zmiňuje už kronikář Václav Hájek z Libočan, ale o jejich využívání nic nevíme. Až v roce 1712 dala kněžna Leonora z Lobkovic vyčistit prameny a začali se sem sjíždět lázenští hosté.

O proslulost a široké využití minerálních pramenů na Kyselce se podstatně zasloužil geolog a balneolog '''Franz Ambroz Reuss''', který působil jako lékař v lobkovických lázních. Potvrdil léčebné účinky nejen bílinské minerálky, ale i hořké vody v nedalekých Zaječicích. Reuss byl i propagátorem využívání uhlí, které bylo sice již známé, ale málo využívané.

Nájemcem bílinských pramenů se stal '''Georg Schwab''', který v roce 1761 upravil tři hlavní prameny a brzy na to se začala voda rozesílat ve voskem zalévaných džbáncích a později v lahvích. Počáteční roční produkce byla 2 689 džbánků. V roce 1781 již stoupla na 9 000 džbánků a v roce 1786 už na 40 000.

Na konci 19. století byly lázně chloubou města. Kolem lázní se rozkládal krásný park a v roce 1878 byl postaven velký lázeňský dům v pseudorenesančním slohu. Dům vyl vybaven pokoji pro lázeňské hosty, salonem, čítárnou, lázeňskými kabinami a inhalátorem a také empírovou kolonádou. Budovy jsou dílem architekta Franze Sablicka. Dalším oblíbeným místem se stala Lesní kavárna, vybudovaná z dřevěného pavilónku ve švýcarském stylu. V roce 1889 již bylo vyvezeno 2 225 000 láhví minerálky. Největším odběratelem bylo [[Německo]].

V novodobé historii se ani lázním nevyhnulo znárodnění. Lázně byly pojmenovány podle Julia Fučíka. Ze stáčírny minerálky byl vytvořen národní podník s pobočkou v Zaječicích. Původní léčba horních cest dýchacích musela být ukončena pro stále se zhoršující ovzduší průmyslové oblasti a léčba byla zaměřena na stavy po operacích žaludku a tenkého střeva. Zámecký park a okolí zcela zpustlo.

Ke zlepšení situace došlo v 70. letech, kdy byl městu přiznán statut lázeňského města. Došlo k obnově parku, vybudování minigolfu, Lesní kavárna byla obnovena. V lázních se ročně lečilo 2 500 až 3 000 pacientů. Na druhé straně bylo město zahlceno exhalacemi blízké elektrárny a skláren i ze vzdálenějších zdrojů mostecké pánve.

Dalším mezníkem v historii lázní a města byl převrat v roce [[1989]]. Rodina Lobkoviců dostala zpět část původního majetku včetně lázní Kyselka. Lázně byly prodány soukromé firmě (protože město Bílina nemělo o koupi bohužel zájem), která však upustila od lázeňské léčby a uzavřela celý areál včetně parku pro veřejnost. V roce [[1998]] se podařilo lázně koupit městu Bílina a provoz lázní je postupně obnovován.

== Pamětihodnosti ==
[[Soubor:Bilina_CZ_main_square_from_N_002.jpg|thumb|upright=1.5|Mírové náměstí s mariánským sloupem, v pozadí kostel sv. Petra a Pavla]]
* '''Kostel sv. Petra a Pavla'''. Kostel je doložen ve 14. století. V r. 1568 vyhořel, vnitřní vybavení včetně [[zvon]]ů zničeno. R. 1573 byly Gregoriem Albrechtem pořízeny tři nové zvony ''Bartoloměj'', ''Kryštof'' a ''Anna'', z nichž se do dnešních dnů dochoval pouze zvon ''Bartoloměj'', s dolním průměrem 167 cm je největším zvonem na Teplicku. V interiéru kostela je uložen zvon z r. 1517 od [[Tomáš z Litoměřic|Tomáše z Litoměřic]], přesunutý sem při rekvizicích za II. světové války. V lucerně věže se nachází hodinový [[cymbál]] zvonovitého tvaru z r. 1580 od Hanse Wildta z Jáchymova. [[Sanktusník]] kostela je bez zvonu.
* '''Zaniklý kostel Všech Svatých v Radovesicích'''. Kostel pocházející z r. [[1912]] byl zbořen i s obcí v r. [[1970]]. Kostelní zvon byl poté přesunut do neznámé lokality. Možná se jedná o zvon z kostela sv. Stanislava v [[Měrunice|Měrunicích]].
* '''Kostel Zvěstování Panny Marie'''. Drobný kostelík z 15. století stojí v bývalé vsi Újezdě.

== Partnerská města ==
* [[Soubor:Flag of France.png|24px]] [[Ales]], [[Francie]]
* [[Soubor:Flag of Poland.png|24px]] [[Biłgoraj]], [[Polsko]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Crailsheim]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Germany.png|24px]] [[Dippoldiswalde]], [[Německo]]
* [[Soubor:Flag of Ukraine.png|24px]] [[Nowowolynsk]], [[Ukrajina]]
* [[Soubor:Flag of Denmark.png|24px]] [[Saeby]], [[Dánsko]]
* [[Soubor:Flag of Slovakia.png|24px]] [[Stropkov]], [[Slovensko]]

== Související články ==
* [[Městská autobusová doprava v Bílině]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:567451 statistické údaje města Bílina]
* [http://www.intermedia.cz/city_pano/bilina/ Virtuální prohlídka města Bíliny]
* [http://www.intermedia.cz/city_pano/bilina_kyselka/ Virtuální prohlídka lázeňského parku Kyselka]

== Literatura ==
* HONYS, Vít. ''Renesanční zvony na Teplicku.'' IN: Renesanční sochařství a malířství v severozápadních Čechách. Ústí nad Labem 2001, str. 281 – 296.

== Foto jinak ==
<gallery>
Image:Bilina_pan_1.jpg|
Image:Bilina_zamek_radnice_1.jpg|
Image:Bilina_zamek_1_po_desti.jpg|
</gallery>

<br />
'''Bílina''' |
[[Chudeřice (Bílina)|Chudeřice]] |
[[Mostecké Předměstí]] |
[[Pražské Předměstí (Bílina)|Pražské Předměstí]] |
[[Teplické Předměstí]] |
[[Újezdské Předměstí]]
<br />

== Externí odkazy ==

{{Commonscat|Bílina}}{{Okres Teplice}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Města v Čechách]]
[[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]]
[[Kategorie:Okres Teplice]]
[[Kategorie:Lázně v Česku]]
[[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]]
[[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]]
[[Kategorie:Obce v okrese Teplice]]