Běh na 100 m - Historie editací

Sysop: ++

2024-02-27T17:08:10Z

← Starší verze		Verze z 27. 2. 2024, 17:08
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:100m Athens 1896.jpg\|thumb\|Běh na 100 metrů na olympiádě v [[Letní olympijské hry 1896\|Athénách]] roku 1896]]	+	[[Soubor:100m Athens 1896 partenza.jpg\|thumb\|240px\|Běh na 100 metrů na olympiádě v [[Letní olympijské hry 1896\|Athénách]] roku 1896]]
-	[[Soubor:Justin Gatlin.JPG\|thumb\|[[Justin Gatlin]] poté co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m ([[Mistrovství světa v atletice 2005\|Helsinky 2005]])]]	+	[[Soubor:Justin Gatlin.JPG\|thumb\|240px\|[[Justin Gatlin]] poté co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m ([[Mistrovství světa v atletice 2005\|Helsinky 2005]])]]
	'''Běh na 100 metrů''' je [[Lehká atletika\|lehkoatletický]] [[sprint]], který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je '''44,72 km/h'''<ref>http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html</ref> u mužů ([[Usain Bolt]], [[2009]]) a '''39,56 km/h''' u žen ([[Florence Griffith Joynerová]], [[1988]]). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku [[2011]]), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti<ref>www.iaaf.org</ref>. Nejrychlejším bílým sprinterem je [[Francie\|Francouz]] [[Christophe Lemaitre]], který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl [[Itálie\|Ital]] [[Pietro Mennea]], který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce [[1979]]. Po něm se to povedlo už jen [[Polsko\|Poláku]] [[Marian Woronin\|Marianu Woroninovi]], který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce [[1984]] neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem [[Hranice deseti vteřin\|hranice deseti vteřin]].		'''Běh na 100 metrů''' je [[Lehká atletika\|lehkoatletický]] [[sprint]], který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je '''44,72 km/h'''<ref>http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html</ref> u mužů ([[Usain Bolt]], [[2009]]) a '''39,56 km/h''' u žen ([[Florence Griffith Joynerová]], [[1988]]). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku [[2011]]), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti<ref>www.iaaf.org</ref>. Nejrychlejším bílým sprinterem je [[Francie\|Francouz]] [[Christophe Lemaitre]], který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl [[Itálie\|Ital]] [[Pietro Mennea]], který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce [[1979]]. Po něm se to povedlo už jen [[Polsko\|Poláku]] [[Marian Woronin\|Marianu Woroninovi]], který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce [[1984]] neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem [[Hranice deseti vteřin\|hranice deseti vteřin]].

-	Současný světový rekord mužů má hodnotu '''9,58 s''', jeho autorem je [[Jamajka\|jamajský]] sprinter '''[[Usain Bolt]]''', který ho zaběhl 16. srpna 2009 na [[Mistrovství světa v atletice 2009\|Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně]]. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s. Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.	+	Současný světový rekord mužů má hodnotu '''9,58 s''', jeho autorem je [[Jamajka\|jamajský]] sprinter '''[[Usain Bolt]]''', který ho zaběhl 16. srpna 2009 na [[Mistrovství světa v atletice 2009\|Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně]]. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s. Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.

-	Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.	+	Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

	== Historie ==		== Historie ==
Řádka 53:		Řádka 53:

	=== Muži ===		=== Muži ===
-	Hranici 10 sekund doposud pokořilo přes 80 atletů, hranici 9,90 sekund 18 z nich a hranici 9,80 sekund 5. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem '''[[Asafa Powell]]''' z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 82x, pod 9,90 sekund potom 33x a 7x běžel pod 9,80 sekund, Američan '''[[Maurice Greene]]''' běžel 53x pod 10 (a 11x pod 9,90). Světový rekordman '''[[Usain Bolt]]''' z Jamajky zaběhl pod 10 sekund pouze 15 závodů, z toho ale běžel 12x pod 9,90 a 6x pod 9,80.	+	Hranici 10 sekund doposud pokořilo přes 80 atletů, hranici 9,90 sekund 18 z nich a hranici 9,80 sekund 5. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem '''[[Asafa Powell]]''' z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 82x, pod 9,90 sekund potom 33x a 7x běžel pod 9,80 sekund, Američan '''[[Maurice Greene]]''' běžel 53x pod 10 (a 11x pod 9,90). Světový rekordman '''[[Usain Bolt]]''' z Jamajky zaběhl pod 10 sekund pouze 15 závodů, z toho ale běžel 12x pod 9,90 a 6x pod 9,80.

	{\| class="wikitable"		{\| class="wikitable"

Sysop: 1 revizi

2013-11-26T21:50:23Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 11. 2013, 21:50

Student85: vylep.

2011-12-13T17:27:18Z

vylep.

Nová stránka

[[Soubor:100m Athens 1896.jpg|thumb|Běh na 100 metrů na olympiádě v [[Letní olympijské hry 1896|Athénách]] roku 1896]]
[[Soubor:Justin Gatlin.JPG|thumb|[[Justin Gatlin]] poté co získal titul mistra světa ve sprintu na 100m ([[Mistrovství světa v atletice 2005|Helsinky 2005]])]]
'''Běh na 100 metrů''' je [[Lehká atletika|lehkoatletický]] [[sprint]], který se běží maximálním úsilím od startu do cíle. Vítěz této disciplíny na vrcholných světových soutěžích, příp. světový rekordman je považován za nejrychlejšího muže a ženu světa. Oficiálně změřená maximální rychlost při sprintu je '''44,72 km/h'''<ref>http://www.sportsscientists.com/2009/08/analysis-of-bolts-958-wr.html</ref> u mužů ([[Usain Bolt]], [[2009]]) a '''39,56 km/h''' u žen ([[Florence Griffith Joynerová]], [[1988]]). Hranicí světové extratřídy je tradičně bariéra 10 sekund u mužů a 11 sekund u žen. Pod 10 sekund už dokázalo běžet přes 80 sprinterů (k září roku [[2011]]), donedávna všichni vesměs černé barvy pleti<ref>www.iaaf.org</ref>. Nejrychlejším bílým sprinterem je [[Francie|Francouz]] [[Christophe Lemaitre]], který v roce 2011 dosáhl výkonu již 9,92 s. Před ním to byl [[Itálie|Ital]] [[Pietro Mennea]], který zaběhl tuto trať za 10,01 s v roce [[1979]]. Po něm se to povedlo už jen [[Polsko|Poláku]] [[Marian Woronin|Marianu Woroninovi]], který využil max. podpory větru 2m/s a zaběhl v roce [[1984]] neoficiálně rovných 10,00 s. Obecný předpoklad je, že černí sprinteři mají víc rychlých svalových vláken v motorickém svalstvu, proto dokážou běhat rychleji. Schopnost zaběhnout stometrový sprint v čase pod 10 sekund je pojem [[Hranice deseti vteřin|hranice deseti vteřin]].

Současný světový rekord mužů má hodnotu '''9,58 s''', jeho autorem je [[Jamajka|jamajský]] sprinter '''[[Usain Bolt]]''', který ho zaběhl 16. srpna 2009 na [[Mistrovství světa v atletice 2009|Mistrovství světa v atletice 2009 v Berlíně]]. Odhaduje se přitom, že lidské maximum na této trati se pohybuje kolem 9,40 s. Ženský světový rekord má nyní hodnotu o 0,91 sekundy pomalejší.

Běžecká trať na 100 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Trať je umístěna na jedné ze dvou rovinek na atletickém stadionu. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je maximálně 2 m/s.

== Historie ==
Závod byl zpočátku provozován na trávě nebo na škvárové dráze na vzdálenost 100 yardů (91,44 m). Pod vlivem pevninské Evropy se změnil v závod na 100 m. Závodníci startovali ze stojící polohy až do roku 1887, kdy si Charles Scherrill vykopal v dráze malé dírky k lepšímu odrazu, čímž dal podnět ke vzniku startovních bloků. V letech 1928 – 1929 George Breshnahan a William Tuttle vynalezli startovní bloky. V roce 1937 byly startovní bloky oficiálně schváleny [[IAAF]]. Od roku 1938 je stanoveno, že světový rekord může být uznán, pokud rychlost větru vanoucího do zad běžce je menší než 2 m/s. První experimenty s elektrickou časomírou pocházejí z první čtvrtiny 20. století. Oficiálně je užívána až od 1. ledna 1977.{{chybí zdroj}}

== Současné rekordy ==
{| class="wikitable"
|- bgcolor=#efefef
!Rekord!!Kategorie!!Čas (s)!!Atlet!!Stát!!Město!!Datum
|- bgcolor="#ffdead"
|rowspan=2 align="center"| '''Světový (WR)'''
|align="center"| [[Světové rekordy v atletice|Muži]] ||align="center"| '''9,58''' || [[Usain Bolt]] || {{flagicon|Jamajka}} [[Jamajka]] ||align="right"| [[Berlín]] ||align="right"| 16. 8. [[2009]]
|-
|-|- bgcolor="#ffdead"
|align="center"| [[Světové rekordy v atletice#Ženy|Ženy]]||align="center"| '''10,49''' || [[Florence Griffith-Joynerová]] ||{{flagicon|USA}} [[USA]] ||align="right"| [[Indianapolis]] ||align="right"| 16. 7. [[1988]]
|-

|rowspan=2 align="center"| '''Olympijský (OR)'''
|align="center"| [[Olympijské rekordy v atletice|Muži]]||align="center"| '''9,69''' || [[Usain Bolt]] ||{{flagicon|Jamajka}} [[Jamajka]] ||align="right"| [[Peking]] ||align="right"| 16. 8. [[2008]]
|-
|align="center"| [[Olympijské rekordy v atletice#Ženy|Ženy]]||align="center"| '''10,62''' || [[Florence Griffith-Joynerová]] ||{{flagicon|USA}} [[USA]] ||align="right"| [[Soul]] ||align="right"| 24. 9. [[1988]]
|-

|- bgcolor="#ffdead"
|rowspan=2 align="center"| '''Evropský (ER)'''
|align="center"| [[Evropské rekordy v atletice - dráha - muži|Muži]]||align="center"| '''9,86''' || [[Francis Obikwelu]] ||{{flagicon|Portugalsko}} [[Portugalsko]] ||align="right"| [[Atény]] ||align="right"| 22. 8. [[2004]]
|-
|- bgcolor="#ffdead"
|align="center"| [[Evropské rekordy v atletice - dráha - ženy#Ženy|Ženy]]||align="center"| '''10,73''' || [[Christine Arronová]] ||{{flagicon|Francie}} [[Francie]] ||align="right"| [[Budapest]] ||align="right"| 19. 8. [[1998]]
|-
|rowspan=2 align="center"| '''Mistrovství světa (MS)'''
|align="center"| [[Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m#Muži|Muži]]||align="center"| '''9,58''' || [[Usain Bolt]] ||{{flagicon|Jamajka}} [[Jamajka]] ||align="right"| [[Berlín]] ||align="right"| 16. 8. [[2009]]
|-
|align="center"| [[Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m#Ženy|Ženy]]||align="center"| '''10,70''' || [[Marion Jonesová]] ||{{flagicon|USA}} [[USA]] ||align="right"| [[Sevilla]] ||align="right"| [[1999]]
|-
|- bgcolor="#ffdead"
|rowspan=2 align="center"| '''Český (ČR)'''
|align="center"| [[České rekordy v atletice - muži|Muži]]||align="center"|'''10,23''' || [[Jan Veleba]] ||{{flagicon|Česká republika}} [[Česká republika]] ||align="right"| [[Pardubice]] ||align="right"| 3. 7. [[2010]]
|-
|- bgcolor="#ffdead"
|align="center"| [[České rekordy v atletice - ženy|Ženy]]||align="center"|'''11,09''' || [[Jarmila Kratochvílová]] ||{{flagicon|Československo}} [[Československo]] ||align="right"| [[Bratislava]] ||align="right"| 6. 6. [[1981]]
|-
|}

== Vývoj světového rekordu (elektronicky změřené časy) ==
[[Soubor:100 m. men WR.png|thumb|300px|Graf vývoje světového rekordu]]

=== Muži ===
Hranici 10 sekund doposud pokořilo přes 80 atletů, hranici 9,90 sekund 18 z nich a hranici 9,80 sekund 5. Z tohoto hlediska je nejúspěšnějším sprinterem '''[[Asafa Powell]]''' z Jamajky, který čas pod 10 sekund zaběhl 82x, pod 9,90 sekund potom 33x a 7x běžel pod 9,80 sekund, Američan '''[[Maurice Greene]]''' běžel 53x pod 10 (a 11x pod 9,90). Světový rekordman '''[[Usain Bolt]]''' z Jamajky zaběhl pod 10 sekund pouze 15 závodů, z toho ale běžel 12x pod 9,90 a 6x pod 9,80.

{| class="wikitable"
! Poř. !! Čas !! Vítr (m/s)!! Atlet !! Stát !! Datum !! Město
|-
!rowspan=1| 1
| 9.58|| +0.9|| [[Usain Bolt]]|| {{flagicon|Jamajka}} || 16. 8. [[2009]] || [[Berlín]]
|-
!rowspan=1| 2
| 9.69 || +2.0|| [[Tyson Gay]] || {{flagicon|USA}} || 20. 9. [[2009]] || [[Šanghaj]]
|-
!rowspan=1| 3
| 9.72 || +0.2|| [[Asafa Powell]]|| {{flagicon|Jamajka}} || 2. 9. [[2008]] || [[Lausanne]]
|-
!rowspan=1| 4
| 9.78 || +0.9|| [[Nesta Carter]] || {{flagicon|Jamajka}} || 29. 8. [[2010]] || [[Rieti]]
|-
!rowspan=1| 4
| 9.79 || +0.1|| [[Maurice Greene]] || {{flagicon|USA}} || 16. 6. [[1999]] || [[Atény]]
|-
!rowspan=2| 5
|rowspan=2|9.84|| +0.7|| [[Donovan Bailey]] || {{flagicon|Kanada}} || 27. 7. [[1996]] || [[Atlanta]]
|-
| +0.2|| [[Bruny Surin]] || {{flagicon|Kanada}} || 22. 8. [[1999]] || [[Seville]]
|-
!rowspan=3| 7
|rowspan=3|9.85|| +1.2|| [[Leroy Burrell]] || {{flagicon|USA}} || 6. 7. [[1994]] || [[Lausanne]]
|-
| +0.6|| [[Justin Gatlin]] || {{flagicon|USA}} || 22. 8. [[2004]] || [[Atény]]
|-
| +1.7|| [[Olusoji Fasuba]] || {{flagicon|Nigérie}} || 12. 5. [[2006]] || [[Doha]]
|-
!rowspan=4| 10
|rowspan=4|9.86 || +1.2|| [[Carl Lewis]] || {{flagicon|USA}} || 25. 8. [[1991]] || [[Tokio]]
|-
| −0.4|| [[Frankie Fredericks]] || {{flagicon|Namibie}} || 3. 7. [[1996]] || [[Lausanne]]
|-
| +1.8|| [[Ato Boldon]] || {{flagicon|Trinidad a Tobago}} || 19. 4. [[1998]] || [[Walnut, California|Walnut]]
|-
| +0.6|| [[Francis Obikwelu]] || {{flagicon|Portugalsko}} || 22. 8. [[2004]] || [[Atény]]
|-
!rowspan=1| 11
| 9.93|| || [[Calvin Smith]]|| {{flagicon|USA}} || 3. 7. [[1983]] || [[Colorado Springs]]
|-
!rowspan=1| 12
| 9.95|| || [[Jim Hines]]|| {{flagicon|USA}} || 14. 10. [[1968]]|| [[Ciudad de México]]
|}

=== Ženy ===
Současný světový rekord však poslední dobou bývá stále více napadán z hlediska možného užití dopingu americkou sprinterkou. Slavná '''[[Florence Griffith-Joynerová]]''' zemřela před několika lety v pouhých 38 letech na následky zadušení ve spánku. Objevily se spekulace, že mohlo jít o důsledek dlouhodobého užívání [[doping]]u v době vrcholné kariéry (která navíc podezřele rychle skončila téměř ihned po rekordních výkonech z roku 1988). Hodnota výkonu je na věrohodnost příliš vysoká, ostatní sprinterky se totiž ani po dvaceti letech nedokážou až na vzácné výjimky dostat pod hranici 10.75 s.

{| class="wikitable"
! Poř. !! Čas !! Vítr (m/s)!! Atletka !! Stát !! Datum !! Město
|-
!rowspan=1| 1
| 10.49 ||0.0|| [[Florence Griffith-Joynerová]] || {{flagicon|USA}} || 16. 7. [[1988]] || [[Indianapolis]]
|-
!rowspan=1| 1
| 10.64 ||+1.2|| [[Carmelita Jeter]] || {{flagicon|USA}} || 20. 9. [[2009]] || [[Šanghaj]]
|-
!rowspan=1| 2
| 10.65||+1.1|| [[Marion Jonesová]] || {{flagicon|USA}} || 12. 9. [[1998]] || [[Johannesburg]]
|-
!rowspan=1| 3
| 10.67||-0.1|| [[Carmelita Jeterová]] || {{flagicon|USA}} || 13. 9. [[2009]] || [[Soluň]]
|-
!rowspan=2| 4
|rowspan=2| 10.73 ||+2.0|| [[Christine Arronová]] || {{flagicon|Francie}} || 19. 8. [[1998]] || [[Budapešť]]
|-
||+0.1|| [[Shelly-Ann Fraserová]] || {{flagicon|Jamajka}} || 17. 8. [[2009]] || [[Berlín]]
|-
!rowspan=1| 6
| 10.74 ||+1.3|| [[Merlene Otteyová]] || {{flagicon|Jamajka}} || 7. 9. [[1996]] || [[Milán]]
|-
!rowspan=1| 7
| 10.75 ||+0.4|| [[Kerron Stewart]] || {{flagicon|Jamajka}} || 10. 7. [[2009]] || [[Řím]]
|-
!rowspan=1| 8
| 10.76 ||+1.7|| [[Evelyn Ashfordová]] || {{flagicon|USA}} || 22. 8. [[1984]] || [[Curych]]
|-
!rowspan=2| 9
|rowspan=2| 10.77 ||+0.9|| [[Irina Privalovová]] || {{flagicon|Rusko}} || 6. 7. [[1994]] || [[Lausanne]]
|-
||+0.7|| [[Ivet Lalova]] || {{flagicon|Bulharsko}} || 19. 6. [[2004]] || [[Plovdiv]]
|-
!rowspan=2| 11
|rowspan=2| 10.78||+1.0|| [[Dawn Sowell]] || {{flagicon|USA}} || 3. 6. [[1989]] || [[Provo]]
|-
||+1.8|| [[Torri Edwardsová]] || {{flagicon|USA}} || 28. 6. [[2008]] || [[Eugene]]
|}

== [[Seznam medailistů na letních olympijských hrách v běhu na 100 m|Olympijští vítězové]] ==
Nejlepším mužem na olympijské trati je '''[[Carl Lewis]]''', který zatím jako jediný dokázal zvítězit na dvou olympijských hrách, v Los Angeles 1984 a po diskvalifikaci '''[[Ben Johnson|Bena Johnsona]]''' získal zlato i v Soulu 1988. Ženy poprvé běžely na olympiádě v roce 1928 v Amsterodamu. Nejlepší ženou je '''[[Wyomia Tyusová]]''' a '''[[Gail Deversová]]''', obě získaly zlaté medaile na dvou hrách.

Nejúspěšnější zemí jsou USA, jejichž sportovci v běhu na 100 m získali zatím 53 medailí.

{| class="wikitable" cellpadding="3" style="text-align: center;"
|-
!USA - 100 m
!Zlato
!Stříbro
!Bronz
!Celkem
|-
|Muži
|16
|13
|8
|'''37'''
|-
|Ženy
|9
|5
|2
|'''16'''
|-
|Celkem
|'''25'''
|'''18'''
|'''10'''
|'''53'''
|-
|}

== [[Seznam medailistů na mistrovství světa v běhu na 100 m|Mistři světa]] ==
Nejvíce titulů mistra světa si odnesli '''[[Carl Lewis]]''' (1983, 1987, 1991) a '''[[Maurice Greene]]''' (1997, 1999, 2001) po třech. Mezi ženami je nejúspěšnější '''[[Marion Jonesová]]''' (1997, 1999), která získala dva tituly mistryně světa. Nejvíce titulů získali sportovci USA, celkem 11, z toho 5 ženy. V roce 2003 zvítězila Američanka [[Kelli White]], ale byla usvědčena z dopingu, a tak musela zlatou medaili vrátit. Nejlepšími Evropany jsou Brit '''[[Linford Christie]]''', který získal zlato na olympiádě v Barceloně 1992, titul mistra světa ve Stuttgartu 1993 a tři tituly mistra Evropy (1986, 1990, 1994). Trojnásobný mistr Evropy je i Ukrajinec '''[[Valerij Borzov]]''' (1969, 1971, 1974), který získal i zlato na olympiádě v Mnichově 1972. V ženách kraluje Němka '''[[Marlies Göhrová]]''', [[Mistrovství světa v atletice|mistryně světa]] (1983) a [[Mistrovství Evropy v atletice|mistryně Evropy]] (1978, 1982 a 1986).

== Zajímavosti ==
* Průměrná rychlost při současném světovém rekordu mužů (9,58 s) činí 10,44 m/s (37,58 km/h), u žen (10,49 s) 9,53 m/s (34,32 km/h). Rekordman muž tedy běžel průměrně každou sekundu o 91 cm dále než žena rekordmanka (což odpovídá rozdílu 3,26 km/h). V cíli by rozdíl znamenal přibližně 8,7 metru. Je však třeba zmínit, že obvykle běhají nejrychlejší ženy podstatně pomaleji než rekordmanka z USA, zhruba kolem 10,80 s.<ref>http://dinosaurus.bloguje.cz/718667-jak-je-to-s-nejvyssi-rychlosti-cloveka.php</ref>

== Reference ==
<references/>
== Externí odkazy ==
* [http://www.iaaf.org/ Oficiální stránky Mezinárodní asociace atletických federací (IAAF)]
* [http://www.iaaf.org/statistics/records/index.html Atletické rekordy (IAAF)]
* [http://www.atletika.cz/ Stránky Českého atletického svazu]
* [http://www.mastersathletics.net Veteranska Atletika]
* [http://youtube.com/watch?v=V_tp1V3ikbQ/ Video světového rekordu 9,74 s]

{{Atletické disciplíny}}{{Atletické rekordy}}{{Medailisté v atletice na LOH}}
{{Článek z Wikipedie}}
{{Medailisté v atletice na mistrovství světa - dráha}}
{{Medailisté v atletice na Mistrovství Evropy - dráha}}
[[Kategorie:Běh na 100 m| ]]
[[Kategorie:Běh]]