Sysop: 1 revizi

2013-11-26T19:21:06Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 11. 2013, 19:21

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-21T20:44:14Z

Nahrazení textu

Nová stránka

{{Infobox sídla světa
| jméno = Bělehrad
| orig.jméno = Београд
| foto = Soubor:Belgrade iz balona.jpg
| popisek.foto = Pohled na Bělehrad
| znak = Soubor:Coat of Arms Belgrade.png
| vlajka = Soubor:Flag of Belgrade.png
| stát = Srbsko
| pojem.vyšší.celek =
| název.vyšší.celek =
| pojem.nižší.celek =
| název.nižší.celek =
| rozloha = 359,96
| obyvatelé = 1 281 801
| rok = [[2002]]
| hustota = 3 560
| souřadnice = 44°49′14″s.š. 20°27′44″v.d.
| nad.výš =117
| PSČ = 11000
| telefon =
| starosta = Dragan Đilas
| admin.děl =
| etnické.složení =
| nábož.složení =
| web = www.beograd.rs
| loc-map = {{LocMap |Srbsko |label=Bělehrad |position=top |width=240 |lat=44.820556 |long=20.462222 |float=center |caption= }}
}}
[[Soubor:Saint Sava Temple.jpg|thumb|Kostel Sveti Sava]]
'''Bělehrad''' (srbsky: ''Београд / Beograd'') je hlavním městem [[Srbsko|Srbska]]. Mezi lety [[1918]]–[[1992]] byl také hlavním městem [[Jugoslávie]]. V roce [[2002]] zde žilo 1 281 081 obyvatel, aglomerace čítá skoro 1,7 milionu lidí. Město leží na soutoku řek [[Dunaj]] a [[Sáva]].

== Historie ==
: ''Související informace můžete najít také v článku:'' [[Dějiny Bělehradu]]
Bělehrad, který se nachází na strategickém soutoku dvou řek, patří k velmi starým městům a místům, kde kontinuální osídlení trvá již několik tisíc let. Již v dobách Keltů zde existovala osada. Tu později Římané, kteří město nazývali ''Singidunum'', rozšířili a přibudovali i [[přístav]] pro svoji říční flotilu. Od 6. století město patřilo [[Byzantská říše|Byzantské říši]], po stěhování národů a úpadku [[Byzantská říše|Cařihradu]] se sem nastěhovali [[Slované]]. Město ale trpělo pod náporem jak [[Uhersko|uherských]], tak [[Benátská republika|benátských]] útoků, neboť oba státy se snažili získat tuto oblast pod svoji kontrolu.

V roce 1284 se Bělehrad stal poprvé hlavním městem [[Srbsko|Srbska]]. Mezi lety 1316–1402 byl ale také součástí [[Uhersko|Uher]]. V roce 1402 se Bělehrad stal hlavním městem posledního srbského státu v středověku – Srbského despotátu. Nyní tak nachází k dalšímu rozkvětu města a i srbského státu jako takového.

V období husitských válek a úpadku těžby stříbra v Českých zemích, které patřily k významným vývozcům tohoto kovu, se Srbsko stalo státem s největší těžbou stříbra, což umožnilo srbskému králi Štěpánu Lazarevičovi udělat z Bělehradu jedno z největších kulturních a hospodařských měst Evropy. Turecké obléhání Bělehradu se odehrálo mezi [[4. červenec|4.]] a [[22. červenec|22. červencem]] roku 1456. Město se hrdinně bránilo, nicméně počet výpadů ze strany stále agresivnějšího islámského souseda přibýval.

V důsledku [[Osmanská říše|tureckých nájezdů]] řada vysoce vzdělaných lidí z Byzance, [[Bulharsko|Bulharska]], [[Řecko|Řecka]] a [[Makedonie]] utekla do Bělehradu. V tomto důsledku se Bělehrad stal jednotným kulturním centrem, ne jen ve východní ale v celé Evropě. Jedním z těchto významných lidí lidí byl například [[Bulhar]] Konstantin Filosof, který byl osobním životopiscem krále Štěpána.
V 15. století tu byla pohraniční pevnost [[Uhersko|Uherska]], kterou však roku 1521 po mnoha neúspěšných pokusech dobyli [[Turci]]. V letech 1688–1690, 1717–1739 a 1789–1791 ho drželi [[Rakušané]].

Od roku 1806 je Bělehrad hlavním městem [[Srbsko|Srbska]]. Nejednalo se však o samostatný stát, ale pouze o stát autonomní. Až do roku 1867 tu proto byla stále přítomna turecká vojenská posádka. Konec 19. století je ve znamení rychlého rozvoje města. Původní budovy jsou likvidovány a nahrazují je moderní stavby, budované v tehdejších populárních slozích.

Od roku [[1918]] byl Bělehrad hlavním městem [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců|Království SHS]], které neslo od roku [[1929]] název [[Jugoslávie]]. Město následuje další evropské metropole v rozvoji moderní dopravních a komunikační infrastruktury. V roce 1927 je otevřeno letiště, o dva roky později začíná vysílat [[Radio Beograd]].

Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl obsazen [[Nacistické Německo|nacistickým Německem]], v [[říjen|říjnu]] [[1944]] Bělehrad obsadila národněosvobozenecká armáda Jugoslávie a [[Rudá armáda]]. Po válce se v Bělehradě konaly procesy s válečnými zločinci, četniky a protikomunistickými aktivisty.

Jakmile boje skončily a moci se chopili komunisté, začal být Bělehrad jako metropole rozšiřován a modernizován. V rámci [[První pětiletka (Jugoslávie)|první pětiletky]] se začalo západně od historického města na zelené louce stavět rozsáhlé sídliště [[Nový Bělehrad]]. K budování byly nasazeny mládežnické brigády, které se zapojily do mnohých staveb v Jugoslávii přelomu 40. a 50. let 20. století.

Kromě masové výstavby nových sídlišť se Bělehrad stal také místem realizace moderní jugoslávské, potažmo srbské architektury. Zatímco v celé zemi vznikaly výstavní budovy, hlavní město potřebovalo také mnohé kulturní a společenské budovy vystavěné s vědomím, že se jedná o hlavní město reprezentující celou federaci. Začal se velkolepě obnovovat kostel sv. Sávy, který se stavěl řadu let a dokončen byl až po rozpadu Jugoslávie. [[Dunaj]] překročily nové silniční mosty, které umožnily spojení se severním okolím města. Jako vůdčí stát [[Hnutí nezúčastněných zemí]] a hlavní město relativně neutrálního státu se Bělehrad stal místem mnohých mezinárodních konferencí a častých zahraničních návštěv.

Ke konci 80. let 20. století se ekonomická situace Jugoslávie zhoršila a problémy pocítili i obyvatelé Bělehradu. Nová politická garnitura, která reprezentovala hlavně srbské zájmy, získávala rychle podporu. Její mítinky se konaly v prostoru Ušće, tedy na soutoku [[Sáva|Sávy]] a [[Dunaj]]e. Celé město se stalo v dobách rozpadu jugoslávského státu dějištěm politických shromáždění, a to jak vládních, tak [[Bělehradská demonstrace (1991)|i opozičních]]. Režim [[Slobodana Miloševiće]] vedl k mezinárodním sankcím a vyústil až v [[bombardování]] města vojsky [[Severoatlantická aliance|NATO]] v polovině roku 1999. Byly těžce poškozeny významné budovy státní správy a mosty přes [[Dunaj]]. Miloševićův režim byl svržen [[Bělehradská demonstrace 5. října 2000|demonstrací]], při které byl obsazen a vyrabován jugoslávský parlament.

== Charakter města ==
[[Soubor:Belgrad Beograd Innenstadt 2004.jpg|left|thumb|Centrum Bělehradu]]
Jako jediné město v zemi nad 1 milion obyvatel má Bělehrad dominantní postavení v zemi. Je [[ekonomika|hospodářským]], [[politika|politickým]] i kulturním centrem státu. Město má také mnoho vysokých škol a dvě [[univerzita|univerzity]] (1863, [[1975]]). Z Bělehradu vedou [[dálnice]] do [[Záhřeb]]u, [[Subotica|Subotice]] a do [[Skopje]].

== Ekonomika a doprava ==
Bělehrad je hospodářsky nejrozvinutější oblastí Srbska. Více než 30 % HDP země se vytváří právě v metropoli, kde je také soustředěno 30 % veškeré pracovní síly. Mezi významné podniky, které v hlavním městě sídlí, patří [[Narodna banka Srbije|Národní banka Srbska]], [[Jat Airways]], Telekom Srbija, Telenor Srbija, Delta Holding a další.

Město je významné také z dopravního hlediska. Křižují se zde panevropské koridory, ústí sem mnohé železniční tratě, poloha na soutoku dvou řek je klíčová pro vnitrozemskou i mezinárodní lodní dopravu. V Surčinu se pak nachází mezinárodní [[Letiště Bělehrad|letiště Nikoly Tesly]]. Metropole má rozsáhlý systém veřejné dopravy, jejímž základem je [[Tramvajová doprava v Bělehradu|tramvajová síť]]; úvahy o vybudování podzemní dráhy trvají i nadále.
Na bělehradských předměstích jsou i četné, i když většinou nevelké [[strojírenské závody]] (především na výrobu obráběcích a zemědělských strojů), dále podniky textilní, kožedělné, dřevozpracující, chemické a potravinářské. V okolí města, nedaleko [[Smederevo|Smedereva]] a [[Pančevo|Pančeva]] se nachází rozlehlá [[průmysl]]ová zóna.

== Související články ==
* [[Tramvajová doprava v Bělehradu]]
* [[Metro v Bělehradu]]

== Externí odkazy ==
* [http://www.beograd.org.yu/cms/view.php?id=220 Oficiální Web]

{{Flickr|Beograd}}{{Commons|Beograd}}{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Bělehrad]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Města v Srbsku]]
[[Kategorie:Sídla na Dunaji]]

Bělehrad - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu