Sysop: 1 revizi

2013-11-26T12:12:41Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 26. 11. 2013, 12:12

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-12T22:25:03Z

Nahrazení textu

Nová stránka

|{{Infobox české obce a města
| název = Březová
| status = obec
| kraj = [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezský]]
| okres = Opava
| ob.roz.půs = [[Vítkov]]
| pov.ob = [[Vítkov]]
| země = [[České Slezsko|Slezsko]] + [[Morava]]
| výměra = 38,86
| obyvatelé = 1333
| obyv.datum = 3. 7. 2006
| zem.šíř = 49° 47' 38"
| zem.dél = 17° 51' 48"
| PSČ = 747 44
| početzsj = 5
| početč = 5
| početk = 5
| adresa = Březová č.p.106 74744 Březová u Vítkova
| web = www.cmail.cz/oubrezova/
| úř.web =
| email = oubrezova@cmail.cz
| starosta = Karel Gebel
| foto =
| popisek.foto =
| znak =
| vlajka = Image:Vlajka obce Březová u Opavy.gif
| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Březová |lat_deg=49 |lat_min=47 |lat_sec=38 |lon_deg=17 |lon_min=51 |lon_sec=48 |position=left |float=center }}
| NUTS5 = CZ0805 506451
| NUTS4 = CZ0805
| NUTS3 = CZ080
| nad.výš = 477
}}
[[Obec]] '''Březová''' rozkládající se po obou stranách historické [[Morava|moravsko]]-[[České Slezsko|slezské zemské]] hranice leží v [[okres]]e [[Okres Opava|Opava]]. Má 1333 obyvatel a [[katastrální území]] obce má rozlohu 3887 ha.
Ve vzdálenosti 8 km západně leží město [[Vítkov]], 8 km jižně město [[Fulnek]], 10 km východně město [[Bílovec]] a 14 km jižně město [[Odry]].
== Části obce ==
* '''Březová'''
* [[Gručovice]]
* [[Jančí]]
* [[Leskovec (Březová)|Leskovec]]
* [[Lesní Albrechtice]]
== Historie ==
Jméno obce Březová je původu slovanského. Původní název byl Brzezow, německy Briesau nebo Briesym. První písemná zmínka o Březové je v listině, vydané v [[Hulín|Hulíně]] na podzim r. 1238, ve které tehdejší markrabě moravský v [[Brno|Brně]] Přemysl Otakar (pozdější [[český král]] Přemysl Otakar II.) dává svému služebníku, pánu Semislavu z Morkovic, za jeho věrné služby krajinu, v té době ještě bez vesnic, jejíž hranice určovala tato listina. Krajina byla nazvána Semislavův újezd. 
Počátek historie obce je úzce spjat s příchodem [[Benediktini|Benediktinů]], kteří do Březové přišli v roce 1296, poté co se stali majiteli Semislavova újezdu. Po svém příchodu si zde zřídili proboštství s malým [[kostel|kostelem]] [[Svatý Mikuláš|sv. Mikuláše]] i malý [[konvent]], v němž působilo kromě [[probošt|probošta]] asi pět řeholníků, členů mateřského [[klášter|kláštera]] v [[Třebíč|Třebíči]]. Později vždy jeden z nich zastával funkci březovského faráře. Příchodem Benediktinů do Březové se změnil život v tomto kraji. V té době členové klášterů nepečovali jen o duchovní život, ale osídlovali nové vesnice, učili nové osadníky hospodařit moderním způsobem, věnovali se vzdělávací činnosti a působili jako duchovní nově zbudovaných kostelů. Tak bylo osídleno okolí. Olomoucký [[biskup]] Dětřich dal klášteru les na vykácení a povolení k zakládání i osídlování vsí v tomto kraji. A tak další obcí, kterou březovští [[Benediktini]] založili listinou vydanou proboštem Vlkem r. 1298 byly [[Větřkovice]]. V r. 1301 to byly Dolejší Kunčice a r. 1306 založili [[Vlkovice]]. Po nich následovaly nynější místní části Březové - první z nich bylo Jančí a nejmladší z nich byly Gručovice. Ty vznikly krátce před zánikem kláštera. 
Ve 13. století se stala Březová střediskem Semislavova újezdu. Březovou vedla důležitá obchodní cesta z [[Hranice (okres Přerov)|Hranic]] přes [[Odry]], [[Hradec nad Moravicí]] do [[Opava|Opavy]] a dále do [[Polsko|Polska]]. 
Proboštství v Březové zaniklo na počátku r. 1427, kdy silná [[husitská vojska]] vtáhla na severovýchodní [[Morava|Moravu]], kde dobyla města [[Hranice (okres Přerov)|Hranice]], [[Nový Jičín]], [[Fulnek]] a obsadila [[Odry]]. Poté se vydala směrem k Hradci. Husité dobře věděli o březovském proboštství, které se stalo jejich kořistí. V plamenech zlikvidovaného kláštera našli krutou smrt všichni jeho členové spolu s proboštem. Lze pokládat za jisté, že na konci února r. 1428 bylo proboštství i s konventem a kostelem zříceninou. Místo, kde jeho gotická stavba stála, je nutno hledat v blízkosti dnešního kostela. Pozemkový majetek zaniklého proboštství byl rozdělen mezi panství fulnecké a hradecké; součástí hradeckého velkostatku, patřícího opavskému knížeti Přemkovi, se staly Březová, Jančí, Fojtovice, Lesní Albrechtice a Větřkovice, kdežto k Fulneku, který byl v držení Jana z Kravař, přešly Goldzejf (zničen rovněž na počátku roku 1427 husity), Gručovice, Kunčice a Vlkovice.
Březová měla téměř do poloviny 17. století charakter městečka. Ve velmi staré [[farnost|farní]] [[kronika|kronice]], psané latinsky v Hradci u Opavy, je zápis o Březové, který začíná slovy: „Brisium quondam oppidum …“ , tj. „Kdysi městečko …“. Třicetiletá válka znamenala pro obec úplné zničení – po roce 1620 Březová jako městečko zaniká. Od průchodu švédských vojsk, která zničila Březovou, zůstává nadále již jen vesnicí.
Při průchodu švédských vojsk byl také zničen zdejší kostel, o němž se k roku 1672 praví, že byl dřevěný a již od mnoha roků ve všem zpustlý. V roce 1694 byl na jeho místě postaven kostel zděný. V r. 1768 byla postavena kostelní věž v dnešní podobě. Při této stavbě byl nad hlavním vchodem do kostela vyhotoven rodový znak – [[erb]]. Je to znak rodu Průskovských z Proskova, tehdejších majitelů hradeckého panství, kteří tehdy byli [[patron]]i kostela v Březové a kteří také finančně přispěli k jeho výstavbě. V letech 1862 až 1864 došlo péčí faráře Jana Chovance k přestavbě a zvětšení kostela do dnešní podoby. Ještě donedávna (devadesátá léta 20. století) stála u kostela sv. Mikuláše lípa, která byla vysazena v roce 1698.
Roku 1848, kdy byla zrušena robota, došlo ke zvolení prvního březovského [[starosta|starosty]], kterým se stal Matys Mareth. V roce 1864 vznikl na fojtství v obci veliký požár, při kterém lehlo popelem 12 domů a škola. V roce 1870 byla vybudována nová škola. V roce 1889 měla obec [[fara|faru]], školu a 399 obyvatel, kteří se zabývali převážně zemědělstvím.
V současné podobě obec existuje od [[1. leden|1. ledna]] [[1977]], kdy došlo ke sloučení původně samostatných čtyř [[České Slezsko|slezských]] obcí Březové, Jančí, Leskovce a Lesních Albrechtic, s [[Morava|moravskou]] obcí Gručovice. K faktickému sloučení všech pěti původních obcí však došlo již [[30. duben|30. dubna]] [[1976]], kdy byly integrovány jednotlivé [[místní národní výbor]]y a vytvořen společný místní národní výbor. Dnes v obci najdeme obecní úřad, poštu, mateřskou školu, základní školu, školní jídelnu a řadu soukromých firem i různých spolků a institucí.
Od roku 1996 má obec Březová vlastní obecní znak a obecní prapor.
== Pamětihodnosti ==
* Kostel svatého Mikuláše
* Socha svatého Jana Nepomuckého v parku u kostela
 
'''Březová''' |
[[Gručovice]] |
[[Jančí]] |
[[Leskovec (Březová)|Leskovec]] |
[[Lesní Albrechtice]]
 
== Externí odkazy ==
[http://www.cmail.cz/oubrezova Oficiální stránky obce Březová]
{{Článek z Wikipedie}}
{{Okres Opava}}
[[Kategorie:Vesnice okresu Opava]]

Březová (okres Opava) - Historie editací

Sysop: 1 revizi

Sysop: Nahrazení textu