BMW 003 - Historie editací

Sysop: + Vylepšení

2018-07-24T12:48:06Z

+ Vylepšení

← Starší verze		Verze z 24. 7. 2018, 12:48
Řádka 1:		Řádka 1:
-	[[Soubor:He-162A-1.jpg~~\|right~~\|thumb\|Heinkel 162 svůj motor nesl netradičně na hřbetě trupu]]	+	[[Soubor:He-162A-1.jpg\|thumb\|240px\|Heinkel 162 svůj motor nesl netradičně na hřbetě trupu]]
-	[[Soubor:He162 color010.jpg~~\|right~~\|thumb\|Letoun He 162]]	+	[[Soubor:He162 color010.jpg\|thumb\|240px\|Letoun He 162]]
-	'''BMW 003''' byl jeden z prvních německých [[proudový motor\|proudových motorů]] vyráběných za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Práce na tomto motoru začaly dřív než na porovnatelném motoru [[Junkers Jumo 004]], ale dlouhodobé problémy při vývoji způsobily, že se motor BMW 003 začal vyrábět později a projekty letounů, navržené s tímto motorem musely být místo toho navrženy s motorem Jumo 004. To se týkalo např. letounů [[Messerschmitt Me 262]], [[Arado Ar 234]] a [[Gotha Go 229]]. Jediný sériově vyráběný letoun s motorem BMW 003 byl [[Heinkel He 162]] (čtyřmotorová verze letounu [[Arado Ar 234]], tedy Ar 234C, se již nedostala do sériové výroby). Po válce výroba těchto motorů pokračovala v [[Sovětský svaz\|SSSR]] a během války byl díky tomuto motoru položen základ ve vývoji proudových motorů v Japonsku a později ve Francii. V Německu se vyrobilo okolo 500 ks motorů, ale velmi málo jich bylo zamontováno do letounů.	+	'''BMW 003''' byl jeden z prvních německých [[proudový motor\|proudových motorů]] vyráběných za [[Druhá světová válka\|druhé světové války]]. Práce na tomto motoru začaly dřív než na porovnatelném motoru [[Junkers Jumo 004]], ale dlouhodobé problémy při vývoji způsobily, že se motor BMW 003 začal vyrábět později a projekty letounů, navržené s tímto motorem musely být místo toho navrženy s motorem Jumo 004. To se týkalo např. letounů [[Messerschmitt Me 262]], [[Arado Ar 234]] a [[Horten Ho 229\|Gotha Go 229]]. Jediný sériově vyráběný letoun s motorem BMW 003 byl [[Heinkel He 162]] (čtyřmotorová verze letounu [[Arado Ar 234]], tedy Ar 234C, se již nedostala do sériové výroby). Po válce výroba těchto motorů pokračovala v [[Sovětský svaz\|SSSR]] a během války byl díky tomuto motoru položen základ ve vývoji proudových motorů v Japonsku a později ve Francii. V Německu se vyrobilo okolo 500 ks motorů, ale velmi málo jich bylo zamontováno do letounů.

-	Vývoj motoru probíhal od konce 30. let ve firmě [[Brandenburgische Motorenwerke]] (Bramo) jako '''109-003''' pod vedením [[Hermann Östrich\|Hermanna Östricha]]. Bramo dále vyvíjelo podobný motor označený jako '''109-002'''. Tento motor měl složitý protiběžný kompresor, který měl eliminovat kroutící moment, ale od toho bylo upuštěno ve prospěch jednoduššího motoru. Firmu Bramo v roce [[1939]] koupila společnost BMW. Vývoj pak pokračoval dál a v roce [[1940]] byl spuštěn první motor, který měl však tah pouze 2,5 kN místo očekávaných 6,3 kN. Letové zkoušky pak probíhaly v polovině roku [[1941]] na letounu [[Messerschmitt Bf 110]], ale problémy pokračovaly. Navíc byl připraven prototyp proudového letounu [[Me 262]], který však musel být poháněn pístovým motorem [[Junkers Jumo 210]] zamontovaným v nose. Když byly proudové motory připraveny, byl v draku ponechán pístový motor. Během testu oba proudové motory selhaly a pilot přistál na ten pístový. Od motoru bylo tedy pro letoun Me 262 upuštěno, ale vývoj v BMW pokračoval a na konci roku [[1942]] byl hotov silnější a spolehlivější motor. V říjnu [[1943]] byl pak zkoušen na letounu [[Junkers Ju 88]] a v roce [[1944]] byl připraven pro sériovou výrobu a tedy pro letoun [[He 162]].	+	Vývoj motoru probíhal od konce 30. let ve firmě Brandenburgische Motorenwerke (Bramo) jako '''109-003''' pod vedením [[Hermann Östrich\|Hermanna Östricha]]. Bramo dále vyvíjelo podobný motor označený jako '''109-002'''. Tento motor měl složitý protiběžný kompresor, který měl eliminovat kroutící moment, ale od toho bylo upuštěno ve prospěch jednoduššího motoru. Firmu Bramo v roce [[1939]] koupila společnost BMW. Vývoj pak pokračoval dál a v roce [[1940]] byl spuštěn první motor, který měl však tah pouze 2,5 kN místo očekávaných 6,3 kN. Letové zkoušky pak probíhaly v polovině roku [[1941]] na letounu [[Messerschmitt Bf 110]], ale problémy pokračovaly. Navíc byl připraven prototyp proudového letounu [[Messerschmitt Me 262\|Me 262]], který však musel být poháněn pístovým motorem [[Junkers Jumo 210]] zamontovaným v nose. Když byly proudové motory připraveny, byl v draku ponechán pístový motor. Během testu oba proudové motory selhaly a pilot přistál na ten pístový. Od motoru bylo tedy pro letoun Me 262 upuštěno, ale vývoj v BMW pokračoval a na konci roku [[1942]] byl hotov silnější a spolehlivější motor. V říjnu [[1943]] byl pak zkoušen na letounu [[Junkers Ju 88]] a v roce [[1944]] byl připraven pro sériovou výrobu a tedy pro letoun [[Heinkel He 162\|He 162]].

	Později byl na konec jednoho motoru přidán malý [[raketový motor]] (BMW 109-718), což zvýšilo tah na 9,8 kN. Tento motor byl označen BMW-003R a byl testován na jednom Me 262 a možná i na He 162.		Později byl na konec jednoho motoru přidán malý [[raketový motor]] (BMW 109-718), což zvýšilo tah na 9,8 kN. Tento motor byl označen BMW-003R a byl testován na jednom Me 262 a možná i na He 162.
Řádka 11:		Řádka 11:
	V průběhu války dva ukořistěné motory poháněly první sovětský proudový letoun [[MiG-9]] a kopie, označené jako ''RD-20'' poháněly sériově vyráběné letouny.		V průběhu války dva ukořistěné motory poháněly první sovětský proudový letoun [[MiG-9]] a kopie, označené jako ''RD-20'' poháněly sériově vyráběné letouny.

-	Po válce Östrich uprchl do Švýcarska, ale brzy přijal nabídku francouzské vlády na dalším vývoji motoru BMW 003 v divizi [[SNECMA]]. Výsledkem byl motor [[SNECMA Atar]], který v různých verzích poháněl francouzské vojenské letouny.	+	Po válce Östrich uprchl do Švýcarska, ale brzy přijal nabídku francouzské vlády na dalším vývoji motoru BMW 003 v divizi SNECMA.<br />Výsledkem byl motor [[SNECMA Atar]], který v různých verzích poháněl francouzské vojenské letouny.

	== Specifikace (BMW 003A-1) ==		== Specifikace (BMW 003A-1) ==

Sysop: 1 revizi

2013-12-06T18:06:31Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 6. 12. 2013, 18:06

Sysop: Nahrazení textu

2011-11-20T15:54:34Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:He-162A-1.jpg|right|thumb|Heinkel 162 svůj motor nesl netradičně na hřbetě trupu]]
[[Soubor:He162 color010.jpg|right|thumb|Letoun He 162]]
'''BMW 003''' byl jeden z prvních německých [[proudový motor|proudových motorů]] vyráběných za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Práce na tomto motoru začaly dřív než na porovnatelném motoru [[Junkers Jumo 004]], ale dlouhodobé problémy při vývoji způsobily, že se motor BMW 003 začal vyrábět později a projekty letounů, navržené s tímto motorem musely být místo toho navrženy s motorem Jumo 004. To se týkalo např. letounů [[Messerschmitt Me 262]], [[Arado Ar 234]] a [[Gotha Go 229]]. Jediný sériově vyráběný letoun s motorem BMW 003 byl [[Heinkel He 162]] (čtyřmotorová verze letounu [[Arado Ar 234]], tedy Ar 234C, se již nedostala do sériové výroby). Po válce výroba těchto motorů pokračovala v [[Sovětský svaz|SSSR]] a během války byl díky tomuto motoru položen základ ve vývoji proudových motorů v Japonsku a později ve Francii. V Německu se vyrobilo okolo 500 ks motorů, ale velmi málo jich bylo zamontováno do letounů.

Vývoj motoru probíhal od konce 30. let ve firmě [[Brandenburgische Motorenwerke]] (Bramo) jako '''109-003''' pod vedením [[Hermann Östrich|Hermanna Östricha]]. Bramo dále vyvíjelo podobný motor označený jako '''109-002'''. Tento motor měl složitý protiběžný kompresor, který měl eliminovat kroutící moment, ale od toho bylo upuštěno ve prospěch jednoduššího motoru. Firmu Bramo v roce [[1939]] koupila společnost BMW. Vývoj pak pokračoval dál a v roce [[1940]] byl spuštěn první motor, který měl však tah pouze 2,5 kN místo očekávaných 6,3 kN. Letové zkoušky pak probíhaly v polovině roku [[1941]] na letounu [[Messerschmitt Bf 110]], ale problémy pokračovaly. Navíc byl připraven prototyp proudového letounu [[Me 262]], který však musel být poháněn pístovým motorem [[Junkers Jumo 210]] zamontovaným v nose. Když byly proudové motory připraveny, byl v draku ponechán pístový motor. Během testu oba proudové motory selhaly a pilot přistál na ten pístový. Od motoru bylo tedy pro letoun Me 262 upuštěno, ale vývoj v BMW pokračoval a na konci roku [[1942]] byl hotov silnější a spolehlivější motor. V říjnu [[1943]] byl pak zkoušen na letounu [[Junkers Ju 88]] a v roce [[1944]] byl připraven pro sériovou výrobu a tedy pro letoun [[He 162]].

Později byl na konec jednoho motoru přidán malý [[raketový motor]] (BMW 109-718), což zvýšilo tah na 9,8 kN. Tento motor byl označen BMW-003R a byl testován na jednom Me 262 a možná i na He 162.

Během války byl zamýšlen vývoz motoru BMW 003 do Japonska, ale nakonec nebyl žádný funkční motor dodán. Místo toho japonští inženýři podle výkresů a fotek navrhli svůj motor [[Išikawadžima Ne-20]].

V průběhu války dva ukořistěné motory poháněly první sovětský proudový letoun [[MiG-9]] a kopie, označené jako ''RD-20'' poháněly sériově vyráběné letouny.

Po válce Östrich uprchl do Švýcarska, ale brzy přijal nabídku francouzské vlády na dalším vývoji motoru BMW 003 v divizi [[SNECMA]]. Výsledkem byl motor [[SNECMA Atar]], který v různých verzích poháněl francouzské vojenské letouny.

== Specifikace (BMW 003A-1) ==

=== Technické údaje ===
*'''Typ''': [[proudový motor]]
*'''Délka''': 3630 mm
*'''Průměr''': 690 mm
*'''Hmotnost suchého motoru''' (tj. bez provozních náplní): 620 kg

=== Součásti ===
*'''[[Kompresor]]''': axiální (osový) sedmistupňový
*'''Spalovací komora''': prstencová
*'''Turbína''': jednostupňová axiální
*'''Teplota plynů za turbínou''': 620 °C
*'''Palivo:''' B4 (etylizovaný letecký benzín s o.č. 87)

=== Výkony ===
*'''Tah''': 800 kp (7,84 kN) při 9 500 ot/min.
*'''[[Měrná spotřeba paliva]]''': 1,48 kg/kp.h (151 kg/kN.h)
*'''Poměr tah/hmotnost''': 1,29 kp.kg (0,01265 kN/kg)

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Letecké motory]]