Balkán - Historie editací

GVC Sobek: Nahrazení textu „1453“ textem „1453“

2014-07-13T23:34:27Z

Nahrazení textu „1453“ textem „1453“

← Starší verze		Verze z 13. 7. 2014, 23:34
Řádka 8:		Řádka 8:
	== Historie ==		== Historie ==
	[[Soubor:Balkans Animation 1800-2006.gif\|right\|thumb\|Historický vývoj na balkáně]]		[[Soubor:Balkans Animation 1800-2006.gif\|right\|thumb\|Historický vývoj na balkáně]]
-	Koncem 6. století začal být Balkán, který byl až po [[Dunaj\|dunajskou]] hranici součástí [[byzantská říše\|byzantské říše]], osídlován slovanským obyvatelstvem. To vedlo k postupnému zhroucení byzantské správy i církevní organizace. Koncem 7. století se tu zformovala [[Bulharsko\|bulharská říše]], první stát, na jehož vzniku se podíleli [[Slované]]. Následovalo [[Chorvatsko]] a drobnější [[Srbsko\|srbská]] knížectví. Počátkem 9. století obnovila Byzanc vládu nad jižní řeckou částí Balkánu. Za vlády byzantského císaře [[Basileios II. Bulgaroktonos\|Basileia II. Bulharobijce]] se počátkem 11. století dostal znovu do byzantského vlivu zájmu celý Balkán. Bulharsko bylo dobyto a začleněno do administrativního i církevního systému byzantské říše, vládcové srbských státečků se staly vazaly císaře. Teprve na přelomu [[12. století\|12.]] a 13. století se Bulharsko a Srbsko osamostatnily pod vládou panovníků z domácích rodů ([[Asěnovci]], [[Nemanjiči]]). Zpočátku se hegemonem balkánského prostoru stalo Bulharsko, ve 14. století jej vystřídalo Srbsko. Zájmy slovanských států se střetávaly se zájmy slábnoucí Byzantské říše. V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili [[Osmanská říše\|Osmanští Turci]] a zahájili dobývání Balkánu. Osudovými okamžiky byla [[bitva na Kosově poli]] roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí [[Konstantinopol]]e v roce [[1453]], které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše. Rozhodující politickou silou se na Balkáně stala [[osmanská říše]]. V roce 1521 dobyli Turci uherskou pohraniční pevnost [[Bělehrad]], a otevřeli si tak cestu do střední Evropy.	+	Koncem 6. století začal být Balkán, který byl až po [[Dunaj\|dunajskou]] hranici součástí [[byzantská říše\|byzantské říše]], osídlován slovanským obyvatelstvem. To vedlo k postupnému zhroucení byzantské správy i církevní organizace. Koncem 7. století se tu zformovala [[Bulharsko\|bulharská říše]], první stát, na jehož vzniku se podíleli [[Slované]]. Následovalo [[Chorvatsko]] a drobnější [[Srbsko\|srbská]] knížectví. Počátkem 9. století obnovila Byzanc vládu nad jižní řeckou částí Balkánu. Za vlády byzantského císaře [[Basileios II. Bulgaroktonos\|Basileia II. Bulharobijce]] se počátkem 11. století dostal znovu do byzantského vlivu zájmu celý Balkán. Bulharsko bylo dobyto a začleněno do administrativního i církevního systému byzantské říše, vládcové srbských státečků se staly vazaly císaře. Teprve na přelomu [[12. století\|12.]] a 13. století se Bulharsko a Srbsko osamostatnily pod vládou panovníků z domácích rodů ([[Asěnovci]], [[Nemanjiči]]). Zpočátku se hegemonem balkánského prostoru stalo Bulharsko, ve 14. století jej vystřídalo Srbsko. Zájmy slovanských států se střetávaly se zájmy slábnoucí Byzantské říše. V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili [[Osmanská říše\|Osmanští Turci]] a zahájili dobývání Balkánu. Osudovými okamžiky byla [[bitva na Kosově poli]] roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí [[Konstantinopol]]e v roce 1453, které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše. Rozhodující politickou silou se na Balkáně stala [[osmanská říše]]. V roce 1521 dobyli Turci uherskou pohraniční pevnost [[Bělehrad]], a otevřeli si tak cestu do střední Evropy.

	Podrobené balkánské národy v 19. století zahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo [[Balkánské války\|balkánskými válkami]] v letech [[1912]]-[[1913]]. Po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] se na Balkáně prosadil [[Sovětský svaz\|sovětský]] vliv. Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku. V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, [[Kosovo\|Kosovu]] a Makedonii.		Podrobené balkánské národy v 19. století zahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo [[Balkánské války\|balkánskými válkami]] v letech [[1912]]-[[1913]]. Po [[Druhá světová válka\|druhé světové válce]] se na Balkáně prosadil [[Sovětský svaz\|sovětský]] vliv. Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku. V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, [[Kosovo\|Kosovu]] a Makedonii.

Sysop: 1 revizi

2013-12-05T16:13:40Z

1 revizi

← Starší verze

Verze z 5. 12. 2013, 16:13

Student85: Nahrazení textu

2012-09-17T19:45:29Z

Nahrazení textu

Nová stránka

[[Soubor:Balkans-political-map-small.png|thumb|Politická mapa Balkánu. Balkánské země jsou vyznačeny zeleně.]]
'''Balkán''' ([[chorvatština|chorvatsky]], [[bosenština|bosensky]] a [[turečtina|turecky]] ''Balkan'', [[rumunština|rumunsky]] ''Balcani'', [[srbština|srbsky]], [[makedonština|makedonsky]] a [[bulharština|bulharsky]] ''Балкан'', [[albánština|albánsky]] ''Ballkan'', [[řečtina|řecky]] ''Βαλκάνια'') je geografický a historický název území na '''Balkánském [[poloostrov]]ě''' ležícím v jihovýchodní [[Evropa|Evropě]] mezi [[Černé moře|Černým mořem]] na východě a [[Jaderské moře|Jaderským mořem]] na západě. Na severu je Balkán ohraničený řekou [[Sáva|Sávou]] a dolním tokem [[Dunaj]]e, na jihu [[Jónské moře|Jónským]], [[Krétské moře|Krétským]], [[Egejské moře|Egejským]] a [[Marmarské moře|Marmarským mořem]]. Rozloha Balkánu je přibližně 550 000 km<sup>2</sup>.

Označení ''Balkán'' pochází ze staršího názvu pro [[Bulharsko|bulharské]] a [[Srbsko|srbské]] pohoří [[Stara Planina]].

Na Balkáně leží státy bývalé [[Jugoslávie]] (tj. [[Bosna a Hercegovina]], [[Makedonie]], [[Srbsko]], [[Kosovo]] a [[Černá Hora]]; [[Slovinsko]] a někdy také [[Chorvatsko]] se mezi balkánské státy obvykle nepočítají), dále [[Bulharsko]], [[Albánie]], [[Řecko]] a evropská část [[Turecko|Turecka]]. Mezi balkánské státy se v některých případech řadí i [[Rumunsko]].

== Historie ==
[[Soubor:Balkans Animation 1800-2006.gif|right|thumb|Historický vývoj na balkáně]]
Koncem 6. století začal být Balkán, který byl až po [[Dunaj|dunajskou]] hranici součástí [[byzantská říše|byzantské říše]], osídlován slovanským obyvatelstvem. To vedlo k postupnému zhroucení byzantské správy i církevní organizace. Koncem 7. století se tu zformovala [[Bulharsko|bulharská říše]], první stát, na jehož vzniku se podíleli [[Slované]]. Následovalo [[Chorvatsko]] a drobnější [[Srbsko|srbská]] knížectví. Počátkem 9. století obnovila Byzanc vládu nad jižní řeckou částí Balkánu. Za vlády byzantského císaře [[Basileios II. Bulgaroktonos|Basileia II. Bulharobijce]] se počátkem 11. století dostal znovu do byzantského vlivu zájmu celý Balkán. Bulharsko bylo dobyto a začleněno do administrativního i církevního systému byzantské říše, vládcové srbských státečků se staly vazaly císaře. Teprve na přelomu [[12. století|12.]] a 13. století se Bulharsko a Srbsko osamostatnily pod vládou panovníků z domácích rodů ([[Asěnovci]], [[Nemanjiči]]). Zpočátku se hegemonem balkánského prostoru stalo Bulharsko, ve 14. století jej vystřídalo Srbsko. Zájmy slovanských států se střetávaly se zájmy slábnoucí Byzantské říše. V polovině 14. století se na evropské pevnině uchytili [[Osmanská říše|Osmanští Turci]] a zahájili dobývání Balkánu. Osudovými okamžiky byla [[bitva na Kosově poli]] roku 1389, v jejímž důsledku si Osmani podrobili s konečnou platností srbské a bulharské území, a dobytí [[Konstantinopol]]e v roce [[1453]], které znamenalo zánik tisícileté byzantské říše. Rozhodující politickou silou se na Balkáně stala [[osmanská říše]]. V roce 1521 dobyli Turci uherskou pohraniční pevnost [[Bělehrad]], a otevřeli si tak cestu do střední Evropy.

Podrobené balkánské národy v 19. století zahájily boj za nezávislost na Osmanské říši, což vyvrcholilo [[Balkánské války|balkánskými válkami]] v letech [[1912]]-[[1913]]. Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] se na Balkáně prosadil [[Sovětský svaz|sovětský]] vliv. Rumunsko, Bulharsko (a zprvu i Albánie) se staly součástí východního bloku. V 90. letech Balkán těžce zasáhl konflikt v bývalé Jugoslávii, který nakonec vyústil v intervenci mezinárodních mírových sil v Bosně a Hercegovině, [[Kosovo|Kosovu]] a Makedonii.

== Obyvatelstvo ==
Na Balkáně žije kolem 55 milionů obyvatel, kteří se hlásí k mnoha různým [[Kultura|kulturám]] a mluví mnoha různými [[Jazyk (lingvistika)|jazyky]]. Mezi nejvýznamnější balkánské národnosti patří [[Řekové]] (10 milionů), [[Turci]] (9 milionů v evropské části Turecka), [[Srbové]] (8,5 milionů), [[Bulhaři]] (7 milionů), [[Albánci]] (5,5 milionů), [[Chorvati]] (5,5 milionů), [[Bosňáci]] (2 milionů), [[Makedonci]] (1,4 milionů) a [[Černohorci]] (260 000). Nejvýznamněji zastoupeným [[náboženství]]m na Balkáně je [[křesťanství]] (zejména [[pravoslaví]], ale i [[katolictví]]) a [[islám]].

Pojem '''balkanizace''' pochází z období rozpadu balkánské části [[Osmanská říše|osmanské říše]] na malé nezávislé národní státy. Používá se obvykle ve významu rozpadu, roztříštěnosti, rozštěpení a nestability.

== Státy ==
=== Geografické rozdělení ===
[[Soubor:Balkan topo en.jpg|right|thumb|Balkán ohraničený řekami [[Soča]]-[[Krka (Slovinsko)|Krka]]-[[Sáva]]]]
Země, které celé leží na Balkánském poloostrově:

* {{flagicon|ALB}} [[Albánie]] 100%
* {{flagicon|BIH}} [[Bosna a Hercegovina]] 100%
* {{flagicon|BUL}} [[Bulharsko]] 100%
* {{flagicon|GRE}} [[Řecko]] 84 %
* {{flagicon|MKD}} [[Makedonie]] 73%
* {{flagicon|MNE}} [[Černá Hora]] 100%
* {{flagicon|SRB}} [[Srbsko]] 74%

Země, které menší částí rozlohy leží na Balkáně:
* {{flagicon|CRO}} [[Chorvatsko]] 47%
* {{flagicon|SLO}} [[Slovinsko]] 23%
* {{flagicon|ROM}} [[Rumunsko]] 9%
* {{flagicon|TUR}} [[Turecko]] 5%

== Související články ==
* [[Expanze Osmanské říše na Balkán]]
* [[Balkánské války]]
* [[Porta Balkanica|Časopis Porta Balkanica]]

{{Článek z Wikipedie}}
[[Kategorie:Balkán| ]]
[[Kategorie:Poloostrovy v Evropě]]